
elikož se, s veškerou skromností, považujeme za
všestranný magazín nejen o PC hrách, rozhodl jsem se, jak už jste si jistě
všimli, vás pravidelně fackovat i knižními recenzemi. Bohužel, i s tímto
závazkem vůči našim čtenářům jsem se neustále probouzel s ledovým potem na
zádech a myšlenkou, čím vás ještě víc kulturně vykrmit. Probdělé noci se
střádaly a začaly se na mně čím dál víc podepisovat. Od nevyhnutelného kolapsu
mne nakonec zachránila spásná myšlenka sestoupivší ke mně v záchvatu
geniality, a tak jsem si vzal na krk další bohulibé předsevzetí a to, rozšířit
svou pozornost při psaní knižních recenzí i jinými směry než SFFH (sci-fi,
fantasy, horror – tak to pro příště zapamatujte). A co může být lepšího, než v
takovém případě sáhnout po klasice? Nemusíte se bát, tím nemyslím dvě stě let
staré rukopisy, i když i na to možná časem dojde, nikdy neříkej nikdy. Dnes se
však podíváme na dílo z pera opravdového mistra ve svém oboru, Maria Puza.
Pokud čirou náhodou nežijete posledních pár desítek let v jeskyni nebo se vám
toto jméno ještě větší náhodou nějakým záhadným způsobem vyhnulo:-), tak
slovíčko Kmotr s velkým K už znáte určitě (já vím, že ty, ty a ty ne, ale nic
si z toho nedělejte, od toho tu jsem…:-) Ano, hádáte správně, čeká vás recenze
na Kmotra, tak už to nebudeme protahovat, neboť už jsem se, myslím, vykecal
dost.
Těžko můžu napsat něco, co již o tomto románu nebylo řečeno. Jedná se
bezpochyby o vrcholné dílo jednoho z nejznámějších autorů 20. století, jenž
právě díky němu získal slávu. Mario Puzo napsal Kmotra jako svůj třetí román a
když se v roce 1969 poprvé objevil na pultech obchodů, stal se okamžitě
bestsellerem a získal takový obdiv, že ti, co ho četli, odmítali uvěřit, že
autor neměl s mafií nikdy nic společného, jak se můžete dočíst v oslavné
anotaci na vnitřní straně obálky. A přestože nevěřím zdaleka všemu, tak těmto
slovům jsem po přečtení rád uvěřil. Kmotr je po všech směrech velice kvalitní
dílo bezpochyby hodné obdivu, ovšem jeho největší sílu vidím v jedné věci a
tou je skvělý námět. Puzo zvolil (nejspíš – do hlavy mu bohužel nevidím) mě
velice sympatickou metodu, kdy pro svou knihu nejprve vybral velice atraktivní
kulisu – mafiánské prostředí New Yorku z dob svého ranného mládí – a teprve
pak vytvořil kvalitní příběh, který tomuto prostředí absolutně podřídil, a tím
umocnil jeho „sílu“ a učinil jej uvěřitelnějším. V podstatě se dá říct, že
příběh by se bez onoho prostředí samostatně neobešel, což je, podle mého
názoru, jedním ze základních požadavků na kvalitní tvorbu z prostředí
odlišného naší každodenní realitě, ať už se jedná o historický román, sci-fi
nebo příběh odehrávající se na druhém konci světa.

A co se v Kmotrovi dočtete konkrétně? To vám samozřejmě neprozradím. Mohu jen
zopakovat, že se jedná o silný příběh na pozadí mafiánského New Yorku 30. let
minulého století. No, něco snad přece jen utrousím. Úctyhodný Don Corleone za
svůj život vytvořil mocnou famiglii ovládající velkou část newyorkského
podsvětí, ovšem nad jeho říší se stahují mračna. Spolu s jeho organizací jste
tedy vtaženi do událostí, které se poněkud vymykají stereotypu poklidného
života ve střední Evropě na začátku třetího tisíciletí. Poznáte časy, kdy byl
pro zradu jediný trest, poznáte časy, kdy slovo čest znamenalo víc než život,
ale nebyla to rytířská čest… a poznáte muže, kteří toho všeho byli součástí.
Pokud jste hráli Mafii, tak možná vzdáleně tušíte, o čem mluvím, ale vězte, že
tu správnou představu jen tak nezískáte. Existuje jen jediná možnost, přečtěte
si Kmotra.
A aby to nekončilo jako reklamní leták, tak ještě pár slov na závěr.Musím
ještě jednou podotknout, že se mi kniha velice líbila a zvědavost mě určitě
dřív nebo později přinutí prozkoumat podrobněji celé Puzovo dílo. V
souvislosti s knihou bych chtěl ještě zmínit filmové zpracování, režírované F.F.
Copollou, jež u nás vyšlo i na DVD. V hlavní roli Corleonova syna Michaela se
zde osvědčil tehdy začínající Al Pacino a samotného Dona ztvárnil fenomenální
Marlon Brando, jehož projev a herecký výkon je pro mne vrcholem hereckého
umění. Také bych rád zmínil připravovanou herní adaptaci The Godfather, na
kterou jsem už stihl v čísle 26 vypotit krátké preview. To je tedy všechno, co
jsem měl na srdci a nezbývá mi, než vám popřát dobrou zábavu, až se ponoříte
do lítého boje pěti newyorkských famiglií za časů Dona Corleona.
GEORGES
Autor|Mario Puzo
Nakladatelství|Knižní klub
Vyšlo|2003
Obálka|Martin Zhouf
Stran|382
Cena|199,- |
|
  |