KŘIK

   

PAVEL „SPIDER“ KUNERT

.
.
.
Slyšíte?
.
.
.
Slyšíte mě?

Můžu si hlas vyřvat a nikdo mě neslyší? Ani ty? Jste všichni hluchý? Bože muj, chci aby mě někdo, aspoň někdo, poslouchal. Ne, vim, že ty to nebudeš. Nevim, jestli jsi a vlastně jsem nikdy nevěřil, že jsi, ale jestli jsi, tak mě teď slyšíš. To je paradox.

Pochybnosti by byly, ale pravá víra? Nikdy. Rituál je rituál, ale to můžu klidně plivat po zemi a říkat tomu rituál. Víc ale nezmůžu. Beztak jsou jen dvě cesty. Buď jsi anebo nejsi. Buď se mi můj pesimickej materialismus vyplatí nebo budu přikládat polínka.
.
.
.
Teď už mě slyšíte?
.
.
.
Je to k ničemu, stejně mě nikdo neslyší.
 

SPIDER