sou dvě možnosti. Ta první je, že podle nadpisu už alespoň rámcově tušíte, co bude tématem tohoto článku. V tom případě vás mohu ujistit, že se nemýlíte a můžete v klidu přeskočit následující dva odstavce a pokračovat ve čtení. Pak je tu ovšem druhá a neméně zajímavá možnost, že vás ten podivný nadpis tak maximálně zmátl, případně je vám některá jeho část matně povědomá z hodin angličtiny. Vás proto musím předem upozornit, že se tady hodlám rozepisovat o komiksech. Hlavně nepřestávejte číst, ať už jste předpubertální pařan anebo si v klidu užíváte důchodu, tak se přemožte a louskejte dál, možná budete překvapeni…

Co si tedy průměrný občan ČR představí pod cizokrajným slovem komiks? To si netroufám odhadnout. Ne, že bych se považoval za tolik nadprůměrného, i když vlastně… No, teď vážně. Samozřejmě si můžete říct (pardon, pokud se nepovažujete za průměrné občany:-), že komiksy jsou pro děti nebo že jsou pro negramotné a nevzdělané (což se mimochodem říká i o PC hrách a přitom všichni víme svoje). Pokud se do této skupiny počítáte, tak vám vřele doporučuji krátký článeček na www.comx.cz, nazvaný Pět největších comicsových dogmat. Jedná se o velice poučnou četbu pro lidi komiksy dosud nezasažené, ba dokonce poznamenané obecně zažitými předsudky. Nechcete-li přesto plýtvat svým drahocenným časem, uvedu vám tady alespoň základní myšlenku onoho článku. Tady máte oněch pět hlavních dogmat:

 

1)      „Comicsy jsou pro děti.“

2)      „Comicsy jsou o superhrdinech v barevných obtažených kostýmech.“

3)      „Comicsy jsou plné násilí.“

4)      „Comicsy jsou pro negramotné a nevzdělané.“

5)      „Manga - to je porno!“

 

 

 

Nebudu tady přepisovat celý článek, postačí, když řeknu, že univerzální odpověď na každou z výše zmíněných vět zní: Komiks je médium.

Prostě nemůžete dát komiksu nálepku „pro děti“, kvůli tomu, že existuje Čtyřlístek, stejně, jako ji nemůžete dát filmu, protože existují Šmoulové. Každý autor komiksu jej dělá podle svého. Nikdo mu nediktuje, aby tam dal co nejvíc násilí, maskovaných hrdinů nebo porna. Většina komiksů taková není. Samozřejmě tím nechci říct, že by některá z uvedených věcí byla špatná. Zkrátka komiks není žánr, komiks je médium. Stejně jako knihy, televize nebo rádio. To je tedy přibližné shrnutí výše zmíněného článku a věřím, že každý pochopil, o co tu jde.

 

Tak, když jsme si tedy ujasnili, co to komiks vlastně je (že jde o obrázky doplněné bublinami s textem snad nemusím připomínat) a jak se na něj dívat, můžeme konečně přejít k tomu zajímavějšímu a to je situace komiksu v ČR. Komiks má u nás poměrně slušnou tradici a jeho kořeny sahají hluboko do minulého století. V 60. letech to byly zejména Rychlé šípy, které byly později vydány v roce 1998 nakladatelstvím Olympia v souhrnném, velice kvalitním a velice drahém, vydání. V téže době byli také položeny základy kultovního Čtyřlístku, když vyšel v roce 1969 první sešit.

V letech 70. se pak jeho sláva rozjela naplno a stal se v podstatě nejdůležitějším komiksem u nás. Musíme ovšem podotknout, že mnoho konkurentů na tento post neměl. Další známou sérií, která se v tomto období dostala na vrchol, byly příběhy polského majora Zemana, kapitána Klosse, v roce 2002 také souhrnně vydané nakladatelstvím BB Art.

Avšak postupem času se z naší komiksové scény kapitán Kloss vytrácí a v 80. letech opět přebírá hlavní roli nekonečný Čtyřlístek. To ovšem neznamená, že by nevznikalo nic jiného. Velice zajímavá je například rozsáhlá série Ilustrované dějiny vycházející i na začátku 90. let. Jedná se také o nejlepší tvůrčí období českého klasika Káji Saudka, v němž vyšlo mnoho jeho známých prací (například různé příběhy Lipse Tulliana).

V první polovině 90. let už začala být situace na našem trhu přece jen pestřejší a to hlavně díky postupnému pronikání zahraničních komiksů. Přestože situace ještě nebyla zdaleka tak dobrá, jako je dnes. Suverénně nejvíce rozšířené byly Disneyovské příběhy jako např. Tom a Jerry, Mickey Mouse nebo Donald Duck. Dále pokračovalo vydávání Čtyřlístku a mnoha dalších pohádkových příběhů. Prostoru se začalo více dostávat i domácím autorům, zejména v magazínech jako byly Kometa nebo Puma, z dalších bych jmenoval třeba Hop a Pif, kde vycházeli spíše zahraniční autoři.

Asi si říkáte, že to stejně pořád není ono. Ale všechno má svůj čas. Začátkem devadesátých let se už konečně začaly objevovat dnes už dobře zavedení komiksoví hrdinové. Prvními vlaštovkami byly třeba Želvy ninja od Egmontu, ovšem pravou revoluci způsobilo až nakladatelství Semic – Slovart, které dříve vydávalo Růžového pantera. Byla to zejména v roce 1991 série Záhadný Spider-Man a později tituly jako Garfield, Barbar Conan a další z produkce tohoto dnes v pravdě kultovního nakladatelství. V roce 1992 také začaly pod Egmontem vycházet dodnes velice populární příběhy mazaného Gala Asterixe.

 

 

 

 

CREW a ti druzí

 

Postupně se dostáváme do období, které pro nás musí být chtě nechtě nejdůležitější, a tím je současnost. Sice se zpočátku nemusí zdát zrovna aktuální, ale přece jen je oddělená od předchozích období určitým nezanedbatelným mezníkem, jímž se stalo založení největšího komiksového nakladatelství u nás, nakladatelství CREW. To se v druhé polovině 90. let prodralo do popředí české komiksové scény a tuto dominantní roli si zde udržuje dodnes, proto mi nezbude, než se mu v této části věnovat víc, než komukoli jinému a proto je také název článku inspirován jeho jménem.

A co se tedy konkrétně dělo? Byla toho spousta. Za prvé, komiksy od Semicu skončily, ovšem na jejich místo přišly nové. Obrovskou událostí byl jeden z prvních velkých činů CRWE a to vznik magazínu Crew. Jednalo se o první magazín, který do našich končin zavál celosvětově nejrozšířenější západní komiksy a hned od prvního čísla (Lobo, Batman,…) nás jimi začal pravidelně zásobovat. CREW samozřejmě nezůstala jen u toho. Mezi její samostatně vydané publikace v rámci speciálů Modrá Crew vydané v letech 1997 – 2000 patřily příběhy Loba, Hellboye, Sláina, Thorgala, a také dvojice crossoverů Batman vs. Soudce Dredd. Důležitá je i osmidílná řada Comicsové legendy (obsahující příběhy Lobo: Bulíkův případ, Batman: Temný rytíř, temné město, Lobo: Sedm zbytečných) a 13 dílů série Spider-Man, ve které později pokračovalo Calibre Publishing. Klíčovou událostí se pak v roce 1999 stalo vydání slavného Sin City, jež od čtvrtého booku nakonec také převzalo Calibre Publishing. Samozřejmě CREW nebyla jediná, kdo v této době vydával komiksy. Z ostatních titulů stojí za zmínku stále vysoká kadence vydávání dětských komiksů (Kačer Donald, Asterix,…), dále pak třeba série Batman nebo The Amazing Spider-Man, oboje od Unicorn Comics.

Pokud se nám tedy do přelomu tisíciletí začala komiksová scéna rozjíždět, pak na nás po roce 2000 začali nakladatelé, a zejména CREW, zahraniční tituly doslova chrlit. Nemá smysl vyjmenovávat všechny vydané publikace, to bychom tu byli do rána (nevím, kdy to čtete, ale sázím na to, že do rána čas nemáte…). Jenom namátkou bych zmínil např. skvělého Sandmana, jemuž v tyto dny vychází už čtvrtý book, velice zajímavou sérii Comicsové legendy (Barbar Conan, X-Men, Punisher a zejména Spider-Man s Wolverinem), kterou později převzal Netopejr. Dále pak nesmíme opomenout Garfielda, jehož řada se rozrostla již na 18 dílů, Návrat temného rytíře (Batman), Top Ten, Ligu Výjimečných, vynikající ennisovky (Preacher, Punisher, Hitman, Hellblazer), Loba ani dva dosud vydané booky The Amazing Spider-Man od Straczynského a mnoho dalších.

Samozřejmě ani ostatní nakladatelé nezaháleli. Jak už jsem napsal, tak Netopejr nedávno úplně převzal od CRWE sérii Comicsové legendy. Kromě toho nás toto nakladatelství obdařilo v poslední době tituly jako např. Sláine (trilogie Rohatý bůh) a na mnoha jiných s CRWÍ více či méně úspěšně spolupracovalo (Návrat temného rytíře, Wolverine vs. Hulk, The Amazing Spider-Man,…). Pozadu nezůstalo ani nakladatelství BB Art, jenž vydalo třeba jedno z nejlepších děl Alana Moora Z pekla a na mnoha významných titulech také spolupracovalo s nakladatelstvím CREW: Hitman, Punisher, Preacher (vše od Ennise), Liga Výjimečných, Smax, Bažináč (vše Moore), dále pak Trollí války, Top Ten, Několik Thorgalových booků a další… Z jeho produkce pak ještě zmíním velmi zajímavé a luxusně provedené série Komiksová historie světa a Velká kniha komiksů. Pro (ne)úplnost se chci ještě zmínit o nakladatelství Comics Centrum (Hellboy, Sin City, Vrána,…) a o zajímavého pohledu na italský komiks prostřednictvím nakladatelství AFFL a jeho Nathana Nevera, Dylana Doga nebo Mistra No.

Ještě musím napravit to, že jsem se dlouho nezmínil o komiksech „pro menší“ (opravdu to patří do uvozovek, protože třeba spousta dospělých čte Asterixe a nevidím na tom nic špatného ani pokleslého…). V této době tedy vychází stále neúnavný Asterix a v závěsu za ním již zmíněný Garfield. A protože se nehodlám nechat lynčovat davem rozzuřených holčiček, nesmím zapomenout ani na časopis pro čarodějky W.I.T.C.H.

Na začátku roku 2003 došlo v nakladatelství CREW k události, která se může s odstupem času jevit méně důležitá než tenkrát a byla to vynucená odmlka ve vydávání magazínu Crew, jenž se po několikaměsíční pauze vrátil o něco vyspělejší a rozsáhlejší pod názvem Crew² a v této podobě vychází dodnes. Když už jsme u magazínů a různých periodik obecně, tak těch se od dob Pifu a spol. objevilo rovněž velké množství. Z těch, co se udržely bych jmenoval například Zkrat, Aargh! nebo Bedeman, tyto dávají přednost z velké části domácím autorům a v tom je jejich základní odlišnost od Crwe, jinak by proti ní neměli moc šancí.     

V této době v podstatě až do současnosti opravdu vychází nepřeberné množství komiksů od spousty více či méně známých autorů rozdílné kvality i žánrů a to je pro náročného čtenáře jedině dobře. Nepochybuji o tom, že každý, kdo se rozhodne se vším tím balastem pořádně prohrábnout, tak objeví nejeden kousek přesně podle svého gusta. Pokud jste tedy komiks ještě nezkusili, mohu vám pro začátek doporučit, abyste si pořídili nějaké magazíny Crew, případně speciály Modrá Crew a udělali si prvotní obrázek, pak už zajisté podle recenzí a ohlasů vycítíte, co je pro vás to pravé ořechové. No a pokud už komiksy čtete, znamená to, že už nepochybně víte, co si pořídit a nemusím vám nic radit… možná by se jedna rada přece jenom našla: upalujte to honem koupit, ať potěšíte sebe i naše hodňoučké nakladatele:-).              

 

 

 

Tak jsme si tedy pověděli něco základního o komiksech a jejich historii u nás. Je mi jasné, že pro ostřílené komiksáky to asi nebyl moc přínosný článek, proto věřím, že vám, stejně jako všem ostatním, přijde vhod alespoň zajímavý rozhovor s jedním ze spolumajitelů nakladatelství CREW, šéfredaktorem časopisu, člověkem odpovědným za výběr komiksů a v neposlední řadě neoficiálním tiskovým mluvčím nakladatelství, panem Jiřím Pavlovským.       

 

 

1) Dobrý den, mohl byste nám říct, jak jste se vlastně poprvé dostal ke komiksům a co vás na nich zaujalo?

 

Komiks je dokonalé spojení filmu s knihou. Pracuje s ryze filmovými postupy, se střihem, fázováním záběrů... a díky tomu, že je kreslený, může si dovolit věci, co by si film dovolit nemohl - ani finančně, ani morálně... a především proto, že by v hrané podobě vypadali blbě. Vezměte si Supermana, který vypadá v komiksu (zvlášť, když ho maluje třeba Jim Lee) úžasně - a ve filmu spíš jako teplej cirkusák. Výtvarná stránka u komiksu je hodně důležitá, ale naštěstí jsou čím dál důležitější i příběhy - ostatně, většina toho, co CREW vydává, je na příbězích založené.

    

A jak jsem se k nim dostal já? Samozřejmě přes Pifa, Clevera a Smarta... prostě všechno, co se u nás dalo sehnat. A celkem bylo jedno, že jsem nerozuměl ani francouzsky, ani německy - to domýšlení se, o čem to vlastně je, dělalo příběhy ještě zajímavějšími. Pak jsem se přesunul na polské komiksy. Poláci byli vůbec hodně vepředu a už dávno před námi vydávali Supermana, Batmana i Spider-Mana. Odtud už jsem přešel na anglické originály... no a to už jsme skoro u CRWE.

 

2) Co vás přivedlo k myšlence založit komiksové nakladatelství a jaké vaše byly začátky?

    

Tuším, že mě na to přivedl Vladimír Veverka, který za námi (Štěpánem Kopřivou, Petrem Litošem a mnou) přišel s dotazem, jestli bychom nechtěli založit komiksové vydavatelství. Bohužel jsme řekli ano a už jsme v tom jeli. Jak známo, z komiksových vydavatelství se odchází pouze nohama napřed, takže nám to zůstalo na krku i když odešel Vladimír Veverka.

 

 

 

3) Vyplatí se v dnešní době vést komiksové nakladatelství? Jak se vůbec po dobu vaší činnosti vyvíjí český trh a kam podle vás v budoucnu bude směřovat?

   

Ani jeden z majitelů a vydavatelů CRWE z toho nežije, spíš naopak. Každý máme práci, která nás živí... a vydavatelství je spíš takový nákladný koníček, který sice občas něco málo vydělá, ale to se hned vrazí do dalších titulů. Všechny firmy, kteří šli do vydávání komiksů s vidinou zisku, tvrdě pohořeli - komiksy se u nás dají vydávat pouze s vidinou prodělku (a pak můžete být jen mile překvapení, když se to po dvou letech zaplatí). A jak se vyvíjí český trh? Řekli bychom, že už se dovyvíjel a že teď jsme na vrcholu. Ano, není to zrovna moc vysoký vrchol, ale, jak praví název filmu, "lepší už to nebude".

 

4) Snad to nebude ani horší, co považujete za svůj dosavadní největší nakladatelský úspěch a proč?

    

Že pořád ještě fungujeme. To je, když uvážíme celkovou situaci, hodně velký úspěch. Ale co se týče počinů, tak to je rozhodně Garfield, který je náš nejúspěšnější titul... no a samozřejmě Sandman a Spider-Man, kteří jsou v závěsu.

 

5) Který komiks máte vy osobně nejraději?

    

Co se týče lásky ke komiksům, tak jsem velmi promiskuitní. Mám rád všechny dobré komiksy... a ty, které jdou, se zkouším protlačit i do vydání. Jsem fanda Strazcynského Spider-Mana (ostatně ho taky překládám), mám rád Careyho (Hellblazer, Lucifer), Ennise (Hitman, Punisher, Preacher), Azzarella (100 Bullets)... a kvantum dalších tvůrců.

 

6) Máte vytipovaný nějaký komiks, který je podle vás dosud nedoceněný a čeká ho velká budoucnost? A naopak, je něco, co podle vašeho názoru už mele z posledního a v dohledné době půjde do kytek?

   

Český komiks? Zahraniční? O zahraničních si netroufám nic takového tvrdit... a u českých se o nějaké budoucnosti mluvit nedá. Osobně doufám, že se rozjede Hellblazer, kterého jsme nedávno vydali a jehož hrdinou se inspiroval i nedávný film Constantine... a zatím to vypadá, že se chytne i autor Sam Kieth (Wolverine/Hulk) od kterého se chystá jeho nejslavnější řada Maxx (opět Netopejr).

 

7) Inspirovali jste se někým při vzniku magazínu Crew? Myslím např. ze zahraničí nebo jestli projekt vyšel čistě z redakčních hlav.

 

Veverka se předtím podílel na vydávání podobně laděného magazínu Aréna... kterého vyšlo jedno jediné číslo. My se Štěpánem jsme zase dlouho psali články o komiksech do Score, takže jsme dali tyhle dvě věci dohromady - a výsledkem byla CREW. V zahraničí nic podobného nevychází - jsou buď komiksové časopisy (jako třeba Heavy Metal) nebo časopisy o komiksu (jako třeba Wizard). U nás CREW obstarává oboje - jak publicistiku, tak komiksy.

 

 

 

8) Podle jakého klíče vybíráte do magazínu komiksy?

 

Podle toho, co se nám líbí. Samozřejmě, s přihlédnutím k tomu, co si myslíme, že by se mohlo líbit i čtenářům (čili nějaké  hodně divné věci, či věci vyžadující hloubkovou znalost komiksů vypouštíme). Taky hraje roli, co se dá vůbec sehnat (třeba s mangou je peklo... a taky s různými malými vydavatelstvími složenými z jednoho člověka, který žije v chatrči uprostřed Aljašky) a co nestojí miliony (zvlášť francouzi občas chtějí až moc).

 

9) Zajímá mě, jaké má nejčastěji CREW důvody spolupracovat na některých projektech s jinými nakladateli, neboť s tím mohou být spojeny různé komplikace.

   

Řekněme to takhle - dobrých komiksů je víc, než vůbec můžeme stihnout vydat, takže pokud je nějaké spřátelené vydavatelství, tak mu klidně něco přepustíme. Třeba teď jsme Netopejrovi přenechali skvělou post-sandmanovskou ságu Lucifer.

 

10) S kterým nakladatelským partnerem se vám pracuje/pracovalo nejlépe a proč?

   

Kromě bývalého Calibre, nyní Comics Centra, spolupracujeme vlastně se všemi velkými komiksovými vydavatelstvími - BB artem i Netopejrem. No, to vlastně není zase tolik firem, jenže u nás se holt komiksem moc lidé nezabývá. Na rovinu - není to zrovna ziskový obor.

 

11) Proč jste upustili od vydávání Comicsových legend a přenechali je Netopejrovi?

   

Tuhle řadu jsme vytvořili spolu a když jsme se pak rozcházeli a "dělil se majetek", dohodli jsme se, že tahle řada zůstane u Netopejra. On byl u nich, díky nízké ceně, tak malý zisk, že dělený dvěma byl skoro rovný nule, takže je lepší, když zůstane pod jednou firmou. Ale na Legendách budeme s Netopejrem dělat i nadále - výběrem a překlady. To, že každý pojedeme po své linii, neznamená, že bychom spolu přestali spolupracovat - spíš to znamená, že bude vycházet víc komiksů.

 

12)* Co vás vedlo k tomu, abyste do nového vydání Sin City nechali udělat nový překlad? Slyšel jsem názory, že Kopřivův drsnější styl lépe seděl příběhu a tím pádem jde spíš o krok stranou než kupředu...

 

Především jsme nové Sin City vůbec nevydali my. To zůstalo Comics Centru, se kterým jsme kdysi spolupracovali a rozešli se. A co je k tomu vedlo, to je otázka spíš na ně a já se v tom nechci moc hrabat. Nový překlad je přesnější, ale ztrácí na atmosféře, kterou měl originál. Ale pokud si chcete přečíst nějaký překlad od Štěpána, tak sáhněte po čemkoliv od Gartha Ennise (Punisher, Hitman, Preacher, Hellblazer) na kterého má patent a kterého překládá opravdu bravurně... i když už si stěžuje, že je to fuška vymýšlet pořád nové a originální vulgarismy, kterých jsou tyhle "tarantinovky" plné.

 

13) Jaké jsou vaše plámy do budoucna? Myslím, například ohledně dosud neohlášených projektů nebo jestli nezačnete vydávat zase nějakou měsíční sérii.

    

Ne, měsíční sérii opravdu dělat nehodláme. To je to nejnákladnější, co vůbec může být. Ale můžeme říct, že na příští rok se chystají určitě další Garfieldové, nový Sandman, Spider-Mani, Batman (rádi bychom crossover Batman versus Predator), Hitman, Preacher, Lobo, možná bude i Superman... a spousta dalších lahůdek. Pak samozřejmě ještě chystáme pár dalších překvapení, ale to si opravdu zatím necháváme v rukávě.

 

14) Mezi vašimi plány jsem bohužel nenašel pokračování Punishera, budete ho ještě po třetím booku vydávat?

 

U Punishera ještě čekáme na ohlasy... ale patrně bude.

 

15) Mnoho lidí (alespoň podle mých zkušeností) volá po vydání komiksu Hard Boiled, budete o něj v budoucnu nějakým způsobem usilovat?

   

Poptáváme se, ale nějak extra nadějně to zatím nevypadá.

 

16) A na závěr jedna osobnější otázečka, ale určitě bude zajímat i čtenáře: Nepřemýšleli jste někdy o tom, vydat nějaké Star Wars komiksy?

 

Ne - většinou nestojí za nic.

 

17) Děkuji za vaše odpovědi a přeji vám mnoho štěstí nejenom v další vydavatelské činnosti.

 

Ano, my si také přejeme hodně štěstí v naší vydavatelské činnosti. Vy ostatní se tím nezdržujte a místo toho radši víc kupujte komiksy. Ani vás nenutíme, abyste kupovali vyloženě naše komiksy (i když jsou samozřejmě nejlepší) - v současné situaci pomůže, když budete kupovat jakékoliv komiksy. Nebo když nebudete kupovat nic a jenom nám budete posílat peníze.

 

 

* Zde se omlouvám za špatně položenou otázku č. 12, která vyplynula z mojí neinformovanosti, tady vám přinášíme adekvátní odpověď přímo z Comics Centra:

 

 

Původně jsme zvažovali použití původního překladu, bohužel pan Kopřiva text spíše volně převyprávěl a navíc v minulém čase. Tím došlo k posunutí mnoha významů, posunutí vnímání hlavní postavy Marva a nešťastnému vyznění na mnoha místech s ohledem na další díly Sin City. Nový překlad je takový, jak text v originále Miller původně zamýšlel.

 

...není na světě překlad ten, aby se zavděčil čtenářům všem...

 

 

Názor na toto vyjádření si už udělejte sami, na oba překlady existuje mnoho protichůdných názorů a já bohužel nejsem oprávněn jejich pravdivost soudit, neboť jsem naneštěstí nečetl celé ani jedno z českých vydání ani anglický originál. Jinak doufám, že si každý z vás, kteří s komiksem nemáte dosud moc velké zkušenosti, z článku něco odnesl a prozatím se s vámi loučím. Věřím, že se společně v Escapu u komiksů ještě v dohledné době setkáme, tentokrát snad poněkud konkrétněji.

 

GEORGES