aždý herní vývojář, který má ve svém portfoliu nějakou úspěšnou, nejlépe několikadílnou herní ságu, snaží se z ní vytřískat maximum peněz, protože již samotný titul se prodává sám.

Některé herní série jdou cestou stoupající kvality jako tomu je například u Silent Hillu od Konami, ale jiné se zase řítí do propadliště herních dějin, jako je tomu například u Tomb Raidera od Eidosu. Bohužel k druhému případu musím zařadit i nový přírustek českého Zima Softwaru, kteří právě uvedli do chodu další díl své úspěšné adventurní série Polda. Číslovka 5 již značně dává najevo, že Zima Software zachraňuje své skomírající pozice návratem titulu, který je již pěknou řádku let drží na českém herním trhu.

Ovšem konkurence nikdy nespí, a tak se nikdo nemůže divit, že laťka se za těch několik let mírně posunula vzhůru a navíc vývojaři ze Zima Software si potřebovali nutně polepšit reputaci po otřesném survival hororu Bloodline, který po několikaletém vývoji naprosto propadl a není o něj zájem ani ve výprodeji. Ne že bych chtěl házet flintu do žita, ale Polda Pankrác nejspíš poputuje stejným směrem.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky a i když tam znamý Polda, sukničkář a pitomec v jedné osobě vstupuje již po páté, přináší zatím nejslabší díl z celé série.
Přitom čtvrtý díl, který přinesl změnu z přechodu z 2D grafiky na 3D byl zároveň i tím nejlepším co mohl Polda zatím nabídnout. Snad i proto se scénaristé patřičně námětově vyčerpali a v patém díle už nápady dolovali z posledních sil.

Příběh je totiž na Poldovi 5 ten nejslabší článek, pro adventuru tak potřebný, jaký mohl jen být. Pankrác tentokrát obdrží tajemnou zásilku, které chybí adresát a po jejím otevření a prozkoumání se může vrhnout vstříc novým dobrodružstvím. Dostane se do centra agentury P.R.Č.A., kde je mu vzápětí přidělena mise, kterou bude muset splnit. Po vzoru z čtvrtého dílu půjde o cestování v čase a tentokrát Pankrác bude muset dávat dohromady anomálie, které by mohli změnit chod dějin. To že by Trója nebyla nikdy dobita, přece nemůže Pankrác nechat jen tak být, stejně tak aby v první světové válce bylo zhotoveno první letadlo na raketový pohon. A co teprve až se Pankrác dostane do Egypta? Samozřejmě, že nápad by to nebyl špatný, kdyby se však již cestování v čase neobjevilo ve čtvrtém díle a kdyby samotná zápletka dokázala více vtáhnout do děje. Jenže Polda 5 je adventura bez chytlavého námětu a spíše připomíná české začátečnické adventurní pokusy, tak před deseti lety. Navíc námětově jde jen o obšlehnutí čtvrtého dílu: Pankrác se dostane do minulosti, aby tam něco napravil a nepoškodilo to později dějiny. Skoro to vypadá, jakoby scénaristy nenapadla žádná zajímavá pointa a příběh dolaďovali až teprve za chodu.

Takže s Pankrácem chodíte z jedné lokace do druhé, plníte někdy zajímavé jindy trochu nesmyslné úkoly a do toho vás čeká několik více či méně nudných dialogů. I humor si totiž tentokrát vzal dovolenou i přesto, že obal přináši hrdé varování: „Skladovat za přísných bezpečnostních podmínek! Silně explozivní dávka humoru!“. Pokud jsou autoři vděčnými diváky televizních estrád na TV NOVA pak samozřejmě lze tomuto varování věřit, tam totiž podobný humor má zelenou, ale obyčejný smrtelník si tu moc švandy neužije. Přístupnost až od 15 let sebou navíc přinesla řadu košilatých situací, které však můžou pobavit snad jedině řady pubertálních hráčů, ale jinak sexem zaměřené momenty jsou na každém kroku a spadají spíše do kotlíku trapnosti. Vtipnost právě čtvrého dílu je ta tam a ani výtečný dabing z minulých dílů se tentokrát příliš nevyvedl. Do hlavní role Pankráce byl po mnoha dohadech opět dosazen Luďek Sobota, ale není se čemu divit, neboť bez Soboty by to už Polda nebyl vůbec. Bohužel, toporné a nudné dialogy nezachrání tentokrát ani Sobota, který zde jen potvrzuje, že jakožto herec-komik by si měl již jít dopřát odpočinek. Když téměř za každou větou používá otravné „hehehe“ a jiné věty není přes koktání schopen ani dokončit, začne vztek jenom stoupat. Ani další herci-dabéři tentokrát příliš nepřekvapují. Z noviců u Poldy je to Zdeněk Izer (jenž má na svědomí Žhavé léto 1 a 2) a i když dabuje několik postav najednou, žádná se mi nedostala do paměti svou vtipností jako postavy pánů Kaisera a Lábuse z Poldy 4.

Zdeněk Mahdal, Bohdan Tůma a Jan Šťastný podávaji standardní dabérský výkon jako Miroslava Součková, která namluvila všechny ženské hlasy. Jsou to dabéři profesionálové, a podle toho k této práci také přistoupili.

Je zkrátka vidět, jak celý projekt měl omezený rozpočet a šetřilo se kde se dalo a to i na hercích, kteří mohli situaci možná ještě trochu zachránit.

Pokud Polda 5 sliboval zbrusu nový engine nebo alespoň grafiku, tak nic z toho se nestalo. Engine zůstal stejný jako v Poldovi 4. Grafika je na první pohled také stejná, jen tentokrát působí více prokresleněji a je asi tím nejlepším na celé hře. Postavy byly vytvořeny technikou celshading, tedy mají lehký komiksový nádech a pozadí je kombinované renderovanou a kreslenou formou. Minimálně grafici si dali na rozdíl od pánů scénaristů záležet. Snad kdyby Zima Software do svého týmu přibrali i nějaké odborníky na animace jistě by došlo k většímu oživení. Není tu však ani žádné intro či outro a úvodní „jakoby“ animace, kdy Pankrác otevírá balík a sledujete přitom jenom jeho nohy není příliš přesvědčivá. Přitom adresář „Animace“ který se na disku vytvoří, zeje prázdnotou. Možná se tedy i s nějakými animacemi počítalo, ale ve finále z celého plánu sešlo. Na hru vám tak postačí na disku 300MB místa a to v době několika gigabajtových titulů zní jako zázrak.

Slibováno bylo i více lokací oproti čtvrtému dílu, ale nemohu si pomoct napočítal jsem pouhých pět prostředí o několika málo obrazovkách. To má i vliv na to, že Poldu 5 poměrně rychle dohrajete (určitě rychleji než Poldu 4), takže pokud se nedostanete do podobně hloupých zákysů jako já, dokončíte hru za 6 až 8 hodin.
Ale do zákysu tu lze sklouznout poměrně rychle, takže se herní doba může protáhnout, ale pak to není zábava, ale opruz. Nejednou jsem musel používat techniku všechno na všechno, abych se dobral výsledku. Situace je tentokrát o to snížena, že kombinování předmětů v inventáři není znázorněno, ale musíte vždy kliknout, aby jste zjistili, že předměty do sebe pasují. Neduhy současných adventur jako pathfinding naštěstí Polda 5 netrpí, nebo jsem alespoň na žádný problém nenarazil.
Škoda je i to, že bylo upuštěno od miniher, které minulé díly zatraktivnily. Když už narazíte na nějaký náznak hádanky nebo puzzlu, nesnažte si lámat hlavu s počty či jinými rébusy, řešení je vždy primitivní. Přitom se s minihrami počítalo a mimo jiné se měla objevit známá čtverečková hra „Lodě“.

Můj kritický pohled na Poldu 5 lze jen těžko převést na něco pozitivního. Pro mě je totálním zklamáním a ihned po dohrání jsem se dal znovu do Poldy 4 a nemůžu si pomoci u něj jsem se dokázal skvěle bavit i po druhé.
Polda 5 působí jako narychlo navařená kaše, která se musela rychle dostat na trh, aby zvládla předvánoční trh, který bude zavalen supertituly. Jenže i za budgetovou cenu 599kč mi to příliš nevonělo. Celkově Polda 5 včetně mizerného obalu s manuálem ve formě dvoulistu, patří tak do doby o deset let nazpět. Polda 4 skvěle završil sérii a tam to mělo zůstat. Pokud Zima Software navaří ještě Poldu 6, pak tedy všichni čerti s náma.
 

DAVE