o delší době jsem se opět rozhodl trochu zafušovat do „řemesla“ kolegům z herní sekce a pustil jsem se do recenze nové adventury. I když si nejsem jistý zda to lze za adventuru vůbec považovat. FAHRENHEIT je hodně zvláštní hra, která vás však nechá chvílemi na pochybách, zda to není spíš interaktivní film než hra.

FAHRENHEITA vytvořila francouzská firma Quantic Dreams a jejich jméno nemusíte marně dolovat z paměti, nepatří mezi chrliče herních titulů na trh a tudíž nejsou příliš zavedeným jménem, ale jsou rozhodně experti na „speciální hry“. Pokud přeci jen zapátrate v paměti o 6 let zpět vybaví se vám titul Omikron: Nomad Soul, podivně hybridní hra, která mixovala prvky adventury, akce a bojovky. Dost švihlý mix na první pohled, ale hra samotná nabídla fantastický zážitek. Především kvalitní filmový příběh, hudba David Bowieho a pohlcující atmosféra, tak tyto ingredience dohromady vytvořily hru, která i přes svůj originální koncept se nestala příliš velkým komerčním trhákem, ale tak to už bohužel v herním byznysu bývá (nic méně druhý díl je již v přípravě).

Po šesti letech tvrdé práce z vývojářského doupěte Quantic Dreams, vychází další neméně pozoruhodný počin, jenž je tentokrát ještě méně hrou než v případě Nomad Soul. FAHRENHEIT jakoby se vracel zpět do éry interaktivních filmů, které v polovině 90. let zažívaly velký boom. V té době to bylo díky příchodem CD, které byly zahlceny filmovými sekvencemi a občasné kliknutí myši vás utvrdilo o tom, že ještě hrajete hru. Tento trend naštěstí netrval dlouho a až na pár vyjímek z té doby (Phantasmagoria, Pandora Directive) nebylo o co stát. Tvůrci FAHRENHEITA ovšem dobře věděli kam až je možné jít a svůj do jisté míry revoluční počin dotáhli téměř k dokonalosti.

To že nejde ani tolik o hru jako spíš právě o interaktivní film již napovídá to, že hru spustíte položkou NEW MOVIE. Na rozdíl od demoverze se kterou si kdekdo lámal hlavu, jakže se to vlastně ovládá, tu je naštěstí tutorial, který představí hodně nevšední, divné, ale přeci jen skvěle funkční ovládání. Stačí klávesy pro pohyb postavy a myš, se kterou se provádí všechny akce. V horní části obrazovky se vždy ukáže, co je možné udělat a pohybem myší v přikázaném směru postava provede co je potřeba. Ovládání je velice originální a zvyknul jsem si na něj poměrně rychle.

Ovšem tím originalita tohoto titulu zdaleka nekončí, to nejsilnější na celé hře je totiž příběh a jeho strhující podání. Která jiná hra vám nabídne možnost hrát za vraha a zároveň vraždy vyšetřovat? Musíte uznat, že něco podobného tu ještě nebylo.
Hra nabízí postupně možnost hrát za tři hlavní charaktery + dva bonusové. Navíc si budete moc vždy mezi kapitolami zvolit za koho budete chtít hrát. Sice výběr nic neovlivní, protože se dostanete stejně ke všem charakterům, ale je to docela zajímavá možnost, navíc pokud se do hry pustíte ještě podruhé (a věřím, že se do hry pustí vícekrát každý).
První koho dostanete pod svou moc je Lucas Kane. Obyčejný mladý muž, zaměstnaný v bance a čerstvě po rozchodu se svou přítelkyní. Nic zvláštního až na to, že jednoho večera na záchodcích restaurace zavraždí člověka několika bodnými ranami. Neví proč a nebýt stop krve na jeho pažích, ani by si neuvědomil, že to udělal. Jakoby někdo ovládl jeho tělo. Jeho úkol je tedy jasný, a to zjistit co bylo příčinou ovládnutí jeho těla a co se kolem něj děje. Čekají ho hodně kruté a mrazivé chvilky, plné děsivých vizí a halucinací.
Další postavy, které budete ovládat jsou, jak jste už jistě vytušili na straně zákona. První je vyšetřovatelka Carla Valenti, nová virtuální kráska, která se již nyní může zařadit mezi sexy postavy počítačových her. Autoři dobře věděli, kam tím míří, takže Carlu nám představí nejen ve spodním prádle, ale i pěkně naostro. Navíc nejsem sám kdo odhalil podobnost s herečkou Angelinou Jolie (jak toto odhalení již udělal jeden nejmenovaný časopis). A skutečně podobnost s rolí ve filmu Sběratel kostí je dost viditelná. A kromě toho, že Carla dobře vypadá  je plně zapálená do vyšetřování a chce za každou cenu přijít na kloub záhadnému vrahovi.
K tomu jí dopomáhá černošský parťák Tyler Miles, ale ten jakoby byl jen bočním záchranářem a do případu příliš neproniká. Více se musí zabývat svou přítelkyní, která má stále pocit, že kvůli práci na ní nemá příliš mnoho času.

A zatímco s Lucasem stále unikáte policii, která je vám nezadržitelně v patách a snažíte se zjistit příčinu všeho dění kolem, s dvojicí vyšetřovatelů skladáte střípky stop potřebné k dopadení vraha. Budete tak pátrat nejen na místě činu, sestavovat si vlastní portrét Lucase či dokonce pátrat na jeho pracovišti. To vše v perfektním filmovém podání, kdy autoři použili rozdělování obrazovek ve stylu seriálu 24 hodin, takže třeba víte, že se někdo blíží ke dveřím, když potřebujete něco schovat nebo máte přehled co se děje ve vedlejší místnosti.
Vzhledem k tomu, že hra vůbec nepoužívá zavedené prvky pro adventury jako sbírání a používání předmětů, nahrazuje to množstvím akčních scén, které procvičí hbitost vašich prstů na klávesnici a především váš postřeh. Na situaci, kdy dojde k akční scéně budete vždy předem upozorněni a pak už jen sledujete barevné obrazce na obrazovce, které značí jakou klávesu máte v který moment stisknout. Ze začátku mi trvalo než jsem do tohoto systému ovládání pronikl, ale nebyl to zase tak velký problém. Bohužel tím jak musíte sledovat barevné obrazce si nemůžete plně užívat efektní akční filmečky, které se vyrovnají filmovým hollwoodským trhákům. Hra se ostatně od druhé poloviny začne více proměňovat v akční film ve stylu Matrixu a tajemná ponurost ze začátku příběhu se bude lehce vytrácet, ale vzhledem k nevšednosti podání a zpracování takto revolučního počinu přimhouřím obě oči. Ostatně podívaná to není špatná a když posléze zabrousíte do bonusové části, vychutnáte si zásadní filmečky pěkně celé. Ve hře navíc můžete hledat speciální bonusy v různých hodnotách, za které si pak můžete „kupovat“ otevírání speciální bonusové části, kde najdete making-of filmečky, artworky, hudbu, které vám více přiblíží náhled do nitra hry.

Grafické zpracování je na skvělé úrovni ačkoliv nečekejte žádné extra super efekty, které by plně zatížily vaši zbrusu novou grafickou kartu. Fahrenheita rozběhnete i na průměrné sestavě a rozhodně nebudete o nic ošizeni. Kvalitně zpracované prostředí, postav a jejich realistické rozpohybování vás natolik vtáhne do děje, že skutečně chvílemi budete mít dojem, že sledujete film a nehrajete hru.
Hudba u Fahrenheita by vydala na samostatný soundtrack, stejně jako k filmu. Strhující, temná a v zádech mrazící dotváří úchvatnou atmosféru. Ostatně na hudbě pracoval člověk, který jinak skládá hudbu pro filmy Davida Lynche (Twin Peaks, Mulholland Drive aj.)

Jediné co může v této hře zamrzet je, že se konce dopracujete poměrně rychle a to za nějakých 10 hodin čistého času a ani samotný závěr není příliš přesvědčivý a svou otevřeností spíše naznačuje pokračování. Není žádným tajemstvím, že Quantic Dreams své dílko hodlají rozdělit do několika epizod a Fahrenheit je jen první titulní epizodou k několika dílnému seriálu. Do jaké míry se podaří autorům udržet vysoko nastavenou laťku se snad přesvědčíme již v brzké době, abychom této mrazivé story pronikli ještě víc do nitra.
 

DAVE