|
---|
Carpe Diem
Představme si Ameriku v 50. letech minulého století a představme si tehdejší události, společnost. Tam kdesi v této době leží i prestižní střední škola Welton Academy. Samozřejmé je, že na ní smí studovat jen vybraní bílí chlapci. Škola, která se pyšní svými výsledky, historií a morálními pravidly. Škola, která se snaží držet žáky v mravní čistotě, na základech křesťanství a jejich jediným úkolem je připravit studenty na úspěšné složení zkoušek na univerzity. Přání samotných studentů, či nějaké moderní prvky jsou na posledním místě. Tato škola je tak už i v padesátých letech skutečným archaickým komplexem. Žáci zde musí žít v uzavřeném komplexu budov skoro mnišským životem. Volnost, svoboda, hudba, vše je za zdmi školy zakázáno. Kázeňské přestupky jsou vykonávány fyzickými tresty a jakákoliv neposlušnost se trestá vyloučením ze školy, což je pro tyto děti a jejich rodiče největším zostuzením celého rodinného jména.
..........
Tak jako si tato škola zachovává své tradice a principy, stále se vzdaluje běžnému života mládeže. Roznětkou, která ovšem dokáže tuto školu skutečně převrátit vzhůru nohama, je postava učitele literatury. Bývalý, uznávaný žák této školy se vrací z prestižní školy v Anglii, aby nyní vyučoval studenty právě na této škole. Jeho metody jsou ovšem neortodoxní a zcela vybočují z učitelských osnov. Dehumanizované osnovy, které jen dogmaticky prosazují svou pravdu a nutí žáky učit se znát vědomosti jiných, aniž by je nechali ptát se proč nebo nechat rozvíjet vlastní myšlenky. Žáci tedy zpočátku na profesora Johna Keatinga s úžasem hledí nejprve jako na blázna a bojí se následovat jeho metody. Po nějaké době si ho začnou vážit a nakonec se stane jejich vzorem, jejich rádcem a jediným člověkem, který jim rozumí a který podněcuje jejich vlastní osobnost. Mezi touto mladou generací studentů se najde skupinka chlapců, kterým jeho učební metody otevřou oči, dodají sílu a skutečně ukáží život v celé jeho kráse. Nadchnou je profesorovy metody, rady a úvahy a objevují díky němu kouzlo poezie, ne jako literárního žánru, ale jako prostředku k vyjádření svých tužeb, lásky či bolesti. V této skupince figuruje student Neil Perry, žák, jenž je obdařen inteligencí a učení je pro něj snadné, objevuje díky profesorovi kouzlo života a poprvé se odhodlá postavit svému otci. Spolubydlící Neila je samotářský Teddy Anderson. Nesmělý chlapec, který se bojí vynikat, ale přitom v sobě skrývá neuvěřitelné nadání pro poezii. Bohužel i on je stejně jako Neil naprosto nepochopen svými rodiči a tak prvním, kdo ho dokáže skutečně otevřít a odhalit jeho nadání, je profesor Keting. Zcela jinou postavou je Charlie, který načerpá v poezii sílu, kterou dokáže využít ať ve svém boji proti celému sboru učitelů, nebo při získávání srdcí dívek. Skutečný prototyp prokletého bohémského básníka, který života chce užívat až na dřeň. Sice se jeví jako samolibý a přehnaně sebejistý student, ale dokáže si za svou touhou a činy stát a vůči přátelům je tolerantní a zcela loajální. Jeho hrdost a síla ho nutí stát vzpříma a hledět do očí silnějšímu nepříteli, aniž by ustoupil či zradil přítele. Skutečně má nejoblíbenější postava ve filmu. A právě tito, a ještě dalších pár přátel, tajně zakládají spolek mrtvých básníku. Impulsem k tomuto, pro ně neznámého, znovu založení spolku, je opět osoba jejich profesora, o kterém se dozví v jeho ročence, že byl právě členem tohoto spolku, jež byl ovšem později zakázán a nynější vedení se tedy nesmí o jeho znovuzavedení dozvědět. Keting do svých žáků vidí a tak jim rád přenechá věci z dob, kdy spolek fungoval v jeho mládí. Novodobí pokračovatelé tedy v noci opouštějí internát a v jeskyni si předčítají básně od známých autorů, ale později i vlastní. Mezitím se učí poznávat svět, alkohol, prostě to co patří k normálnímu dospívání. Sami ovšem objevují v sobě samých své vlastní vlohy a možnosti. Sami se začínají rozhodovat o svém budoucí životě. Jejich profesor je učí myslet, uvažovat a vážit si života a tím ho naplňovat každým dnem. Jeho metody jsou sice i mezi kolegy celkem diskutabilní, ale jeho nejvěrnější žáci nemají špatné známky a sami jsou s výukou spokojeni. Navíc dokáží překonávat i svá celoživotní traumata a obavy. Je jasné, že modernost a mladická údernost časem přináší i srážku se zpátečnickým systémem na škole, ale osvobozuje také několik žáků a ti jsou odhodláni se vzpírat i zažitým pravidlům a nesmyslům, pramenících ze školských zákonů.
..........
Bohužel; jak rodičové, tak i profesoři, některé novosti považují za zcela nevhodné a staví se těmto mladým chlapců do cesty v jejich vysněných plánech. Nemají pochopení pro mladické nadšení a pomalu ho začínají přičítat hlavně jejich profesoru. Rodiče, kteří svým dětem zakazují mimoškolní aktivity a nutí je do studia oborů o něž nemají zájem, rázem narážejí na odpor a když si později stejně prosadí své a děti musí ze svých tužeb couvnout, ztrácejí onu iluzi krásného života a hledají východiska ze situací v jiných formách úniku.
Tento film je skutečným skvostem ve znázornění zastaralosti a odlidštění učitelských osnov od skutečného života. Jediný učitel, který se snaží své žáky učit být odlišný, mít své názory a připravuje je tak na skutečný život, je svými kolegy zavrhován a jeho metody jsou všemožně podupávány. Na tento film by měli chodit všichni učitelé, protože onen systém školství se nezměnil a krásně ukazuje jak dokáže deformovat mladou generaci svými předpotopními názory, jak ničí lidského ducha, snaží se ho vtěsnávat do mezí stejnosti a normality o které sám student nemá zájem. Ano, škola nás naučí hodně znát, ale málo myslet a tito žáci se chtějí se životem prát a k tomu myslet potřebují. Bohužel jejich neplnoletost jim nedává žádné zbraně a dříve nebo později jsou nuceni svými rodiči a klasickými rodičovskými výstrahami aby následovali jejich cestu. Jen ti nejsilnější jedinci dokáži toto přestát a zachovat si vlastní názor, dokáží si prosadit svou. Ovšem pak jsou i jedinci citlivější, jemnější, nadaní k věcem pro něž nemají učitelé pochopení a rodičům nepasují do nalinkovaného života vlastního dítěte. Tito děti pak hledají útočiště jinde a takovýto spolek jim jen ukazuje krásu života, kterou oni nemají, ale nemohou ho ani dosáhnout. Učitel, jenž chápe mládí a ví, že pro tyto chlapce je čas k nakouknutí do života s jeho problémy milostných povah, či názorového konfliktu s dospělou generací, je pro ně spasitelem. Takový profesor ví, že právě v této době má člověk svůj jedinečný a skutečný názor, který se dále už jen ohýbá a degeneruje pod tíhou společnosti a života a proto on nechce tento dar chlapců odpírat.
..........
Snímek z roku 1989 v hlavní roli s výtečným Robinem Williamsem v roli profesora Ketinga, je jedním z výborných filmů, jenž by si neměl nechat nikdo uniknout. Williams se tentokrát vyhnul i svému oblíbenému přeslazenému hereckému podání. V dalších rolích se ukazují i dnešní hvězdy jako například Ethan Hawke, což je samotářský a ostýchavý Todda Anderson, který by dokázal svůj život zahodit jen kvůli vadě řeči, kvůli které se drží v anonymitě a přitom se v něm skrývá obrovský potenciál. Hudba je povětšinou vybrána ze symfonií například Haendela a na druhou stranu s ní kontrastuje vzmáhající se moderní hudba 50. let při zobrazení mládeže z obyčejné státní školy. Ke kameře není co dodávat a režijní práce se chopil Australan Peter Weir, který dále režíroval z poslední doby film s jiným Australanem Rusllem Crowem a to Master and Commander. Dále natočil například Truman show nebo film Zelená karta. Z těch hodně starých filmů nemůžu nevzpomenout film The Cars That Ate Paris, šílený filmeček s hororovým námětem zabijácké vesničky, plné vražedných autíček. A hlavně jeho nezapomenutelný brouk s bodlinami. O těchto filmech si můžeme myslet cokoliv, ale jeho mrtví básnící jsou rozhodně dílkem velmi vydařeným.
autor - cYBERF@Ce
Školáci chodí na školní, osvětově vzdělávací pořady. Učitelé by měli chodit na tento snímek. Výborný film s výbornými výkony herců, s tématem, které je pro každého člověka v určitou dobu svého života tak aktuální. |
INFO |
---|
Originální název - Dead Poets Society, Žánr - Drama, Stopáž - 128 min, Rok premiéry - 1989 |
Režie -
Peter Weir, Scénář - Tom Schulman, Kamera - John Seale , Hudba - Maurice Jarre
|
Hrají -
Robin Williams, Robert Sean Leonard, Ethan Hawke, Josh Charles, Gale Hansen, Dylan Kussman a další...
|
Hodnocení = 80 |
---|