Spolek mrtv²ch bßsnφk∙

 

Carpe Diem

P°edstavme si Ameriku v 50. letech minulΘho stoletφ a p°edstavme si tehdejÜφ udßlosti, spoleΦnost. Tam kdesi v tΘto dob∞ le₧φ i presti₧nφ st°ednφ Ükola Welton Academy. Samoz°ejmΘ je, ₧e na nφ smφ studovat jen vybranφ bφlφ chlapci. èkola, kterß se pyÜnφ sv²mi v²sledky, historiφ a morßlnφmi pravidly. èkola, kterß se sna₧φ dr₧et ₧ßky v mravnφ Φistot∞, na zßkladech k°es¥anstvφ a jejich jedin²m ·kolem je p°ipravit studenty na ·sp∞ÜnΘ slo₧enφ zkouÜek na univerzity. P°ßnφ samotn²ch student∙, Φi n∞jakΘ modernφ prvky jsou na poslednφm mφst∞. Tato Ükola je tak u₧ i v padesßt²ch letech skuteΦn²m archaick²m komplexem. Äßci zde musφ ₧φt v uzav°enΘm komplexu budov skoro mniÜsk²m ₧ivotem. Volnost, svoboda, hudba, vÜe je za zdmi Ükoly zakßzßno. Kßze≥skΘ p°estupky jsou vykonßvßny fyzick²mi tresty a jakßkoliv neposluÜnost se trestß vylouΦenφm ze Ükoly, co₧ je pro tyto d∞ti a jejich rodiΦe nejv∞tÜφm zostuzenφm celΘho rodinnΘho jmΘna.

..........

Tak jako si tato Ükola zachovßvß svΘ tradice a principy, stßle se vzdaluje b∞₧nΘmu ₧ivota mlßde₧e. Rozn∞tkou, kterß ovÜem dokß₧e tuto Ükolu skuteΦn∞ p°evrßtit vzh∙ru nohama, je postava uΦitele literatury. B²val², uznßvan² ₧ßk tΘto Ükoly se vracφ z presti₧nφ Ükoly v Anglii, aby nynφ vyuΦoval studenty prßv∞ na tΘto Ükole. Jeho metody jsou ovÜem neortodoxnφ a zcela vyboΦujφ z uΦitelsk²ch osnov. DehumanizovanΘ osnovy, kterΘ jen dogmaticky prosazujφ svou pravdu a nutφ ₧ßky uΦit se znßt v∞domosti jin²ch, ani₧ by je nechali ptßt se proΦ nebo nechat rozvφjet vlastnφ myÜlenky. Äßci tedy zpoΦßtku na profesora Johna Keatinga s ·₧asem hledφ nejprve jako na blßzna a bojφ se nßsledovat jeho metody. Po n∞jakΘ dob∞ si ho zaΦnou vß₧it a nakonec se stane jejich vzorem, jejich rßdcem a jedin²m Φlov∞kem, kter² jim rozumφ a kter² podn∞cuje jejich vlastnφ osobnost. Mezi touto mladou generacφ student∙ se najde skupinka chlapc∙, kter²m jeho uΦebnφ metody otev°ou oΦi, dodajφ sφlu a skuteΦn∞ ukß₧φ ₧ivot v celΘ jeho krßse. Nadchnou je profesorovy metody, rady a ·vahy a objevujφ dφky n∞mu kouzlo poezie, ne jako literßrnφho ₧ßnru, ale jako prost°edku k vyjßd°enφ sv²ch tu₧eb, lßsky Φi bolesti. V tΘto skupince figuruje student Neil Perry, ₧ßk, jen₧ je obda°en inteligencφ a uΦenφ je pro n∞j snadnΘ, objevuje dφky profesorovi kouzlo ₧ivota a poprvΘ se odhodlß postavit svΘmu otci. Spolubydlφcφ Neila je samotß°sk² Teddy Anderson. Nesm∞l² chlapec, kter² se bojφ vynikat, ale p°itom v sob∞ skr²vß neuv∞°itelnΘ nadßnφ pro poezii. Bohu₧el i on je stejn∞ jako Neil naprosto nepochopen sv²mi rodiΦi a tak prvnφm, kdo ho dokß₧e skuteΦn∞ otev°φt a odhalit jeho nadßnφ, je profesor Keting. Zcela jinou postavou je Charlie, kter² naΦerpß v poezii sφlu, kterou dokß₧e vyu₧φt a¥ ve svΘm boji proti celΘmu sboru uΦitel∙, nebo p°i zφskßvßnφ srdcφ dφvek. SkuteΦn² prototyp prokletΘho bohΘmskΘho bßsnφka, kter² ₧ivota chce u₧φvat a₧ na d°e≥. Sice se jevφ jako samolib² a p°ehnan∞ sebejist² student, ale dokß₧e si za svou touhou a Φiny stßt a v∙Φi p°ßtel∙m je tolerantnφ a zcela loajßlnφ. Jeho hrdost a sφla ho nutφ stßt vzp°φma a hled∞t do oΦφ siln∞jÜφmu nep°φteli, ani₧ by ustoupil Φi zradil p°φtele. SkuteΦn∞ mß nejoblφben∞jÜφ postava ve filmu. A prßv∞ tito, a jeÜt∞ dalÜφch pßr p°ßtel, tajn∞ zaklßdajφ spolek mrtv²ch bßsnφku. Impulsem k tomuto, pro n∞ neznßmΘho, znovu zalo₧enφ spolku, je op∞t osoba jejich profesora, o kterΘm se dozvφ v jeho roΦence, ₧e byl prßv∞ Φlenem tohoto spolku, je₧ byl ovÜem pozd∞ji zakßzßn a nyn∞jÜφ vedenφ se tedy nesmφ o jeho znovuzavedenφ dozv∞d∞t. Keting do sv²ch ₧ßk∙ vidφ a tak jim rßd p°enechß v∞ci z dob, kdy spolek fungoval v jeho mlßdφ. Novodobφ pokraΦovatelΘ tedy v noci opouÜt∞jφ internßt a v jeskyni si p°edΦφtajφ bßsn∞ od znßm²ch autor∙, ale pozd∞ji i vlastnφ. Mezitφm se uΦφ poznßvat sv∞t, alkohol, prost∞ to co pat°φ k normßlnφmu dospφvßnφ. Sami ovÜem objevujφ v sob∞ sam²ch svΘ vlastnφ vlohy a mo₧nosti. Sami se zaΦφnajφ rozhodovat o svΘm budoucφ ₧ivot∞. Jejich profesor je uΦφ myslet, uva₧ovat a vß₧it si ₧ivota a tφm ho napl≥ovat ka₧d²m dnem. Jeho metody jsou sice i mezi kolegy celkem diskutabilnφ, ale jeho nejv∞rn∞jÜφ ₧ßci nemajφ ÜpatnΘ znßmky a sami jsou s v²ukou spokojeni. Navφc dokß₧φ p°ekonßvat i svß celo₧ivotnφ traumata a obavy. Je jasnΘ, ₧e modernost a mladickß ·dernost Φasem p°inßÜφ i srß₧ku se zpßteΦnick²m systΘmem na Ükole, ale osvobozuje takΘ n∞kolik ₧ßk∙ a ti jsou odhodlßni se vzpφrat i za₧it²m pravidl∙m a nesmysl∙m, pramenφcφch ze Ükolsk²ch zßkon∙.

..........

Bohu₧el; jak rodiΦovΘ, tak i profeso°i, n∞kterΘ novosti pova₧ujφ za zcela nevhodnΘ a stavφ se t∞mto mlad²m chlapc∙ do cesty v jejich vysn∞n²ch plßnech. Nemajφ pochopenφ pro mladickΘ nadÜenφ a pomalu ho zaΦφnajφ p°iΦφtat hlavn∞ jejich profesoru. RodiΦe, kte°φ sv²m d∞tem zakazujφ mimoÜkolnφ aktivity a nutφ je do studia obor∙ o n∞₧ nemajφ zßjem, rßzem narß₧ejφ na odpor a kdy₧ si pozd∞ji stejn∞ prosadφ svΘ a d∞ti musφ ze sv²ch tu₧eb couvnout, ztrßcejφ onu iluzi krßsnΘho ₧ivota a hledajφ v²chodiska ze situacφ v jin²ch formßch ·niku.

Tento film je skuteΦn²m skvostem ve znßzorn∞nφ zastaralosti a odlidÜt∞nφ uΦitelsk²ch osnov od skuteΦnΘho ₧ivota. Jedin² uΦitel, kter² se sna₧φ svΘ ₧ßky uΦit b²t odliÜn², mφt svΘ nßzoryá a p°ipravuje je tak na skuteΦn² ₧ivot, je sv²mi kolegy zavrhovßn a jeho metody jsou vÜemo₧n∞ podupßvßny. Na tento film by m∞li chodit vÜichni uΦitelΘ, proto₧e onen systΘm Ükolstvφ se nezm∞nil a krßsn∞ ukazuje jak dokß₧e deformovat mladou generaci sv²mi p°edpotopnφmi nßzory, jak niΦφ lidskΘho ducha, sna₧φ se ho vt∞snßvat do mezφ stejnosti a normality o kterΘ sßm student nemß zßjem. Ano, Ükola nßs nauΦφ hodn∞ znßt, ale mßlo myslet a tito ₧ßci se cht∞jφ se ₧ivotem prßt a k tomu myslet pot°ebujφ. Bohu₧el jejich neplnoletost jim nedßvß ₧ßdnΘ zbran∞ a d°φve nebo pozd∞ji jsou nuceni sv²mi rodiΦi a klasick²mi rodiΦovsk²mi v²strahami aby nßsledovali jejich cestu. Jen ti nejsiln∞jÜφ jedinci dokß₧i toto p°estßt a zachovat si vlastnφ nßzor, dokß₧φ si prosadit svou. OvÜem pak jsou i jedinci citliv∞jÜφ, jemn∞jÜφ, nadanφ k v∞cem pro n∞₧ nemajφ uΦitelΘ pochopenφ a rodiΦ∙m nepasujφ do nalinkovanΘho ₧ivota vlastnφho dφt∞te. Tito d∞ti pak hledajφ ·toΦiÜt∞ jinde a takov²to spolek jim jen ukazuje krßsu ₧ivota, kterou oni nemajφ, ale nemohou ho ani dosßhnout. UΦitel, jen₧ chßpe mlßdφ a vφ, ₧e pro tyto chlapce je Φas k nakouknutφ do ₧ivota s jeho problΘmy milostn²ch povah, Φi nßzorovΘho konfliktu s dosp∞lou generacφ, je pro n∞ spasitelem. Takov² profesor vφ, ₧e prßv∞ v tΘto dob∞ mß Φlov∞k sv∙j jedineΦn² a skuteΦn² nßzor, kter² se dßle u₧ jen oh²bß a degeneruje pod tφhou spoleΦnosti a ₧ivota a proto on nechce tento dar chlapc∙ odpφrat.

..........

Snφmek z ároku 1989 v hlavnφ roli s v²teΦn²m Robinem Williamsem v roli profesora Ketinga, je jednφm z v²born²ch film∙, jen₧ by si nem∞l nechat nikdo uniknout. Williams se tentokrßt vyhnul i svΘmu oblφbenΘmu p°eslazenΘmu hereckΘmu podßnφ. V dalÜφch rolφch se ukazujφ i dneÜnφ hv∞zdy jako nap°φklad Ethan Hawke, co₧ je samotß°sk² a ost²chav² Todda Anderson, kter² by dokßzal sv∙j ₧ivot zahodit jen kv∙li vad∞ °eΦi, kv∙li kterΘ se dr₧φ v anonymit∞ a p°itom se v n∞m skr²vß obrovsk² potencißl. Hudba je pov∞tÜinou vybrßna ze symfoniφ nap°φklad Haendela áa na druhou stranu s nφ kontrastuje vzmßhajφcφ se modernφ hudba 50. let p°i zobrazenφ mlßde₧e z obyΦejnΘ stßtnφ Ükoly. Ke kame°e nenφ co dodßvat a re₧ijnφ prßce se chopil Australan Peter Weir, kter² dßle re₧φroval z poslednφ doby film s jin²m Australanem Rusllem Crowem a to Master and Commander. Dßle natoΦil nap°φklad Truman show nebo film Zelenß karta. Z t∞ch hodn∞ star²ch film∙ nem∙₧u nevzpomenout film The Cars That Ate Paris, Üφlen² filmeΦek s hororov²m nßm∞tem zabijßckΘ vesniΦky, plnΘ vra₧edn²ch autφΦek. A hlavn∞ jeho nezapomenuteln² brouk s bodlinami. O t∞chto filmech si m∙₧eme myslet cokoliv, ale jeho mrtvφ bßsnφcφ jsou rozhodn∞ dφlkem velmi vyda°en²m.

autor - cYBERF@Ce

èkolßci chodφ na Ükolnφ, osv∞tov∞ vzd∞lßvacφ po°ady. UΦitelΘ by m∞li chodit na tento snφmek. V²born² film s v²born²mi v²kony herc∙, s tΘmatem, kterΘ je pro ka₧dΘho Φlov∞ka v urΦitou dobu svΘho ₧ivota tak aktußlnφ.
.
INFO
Originßlnφ nßzev - Dead Poets Society, Äßnr - Drama, Stopß₧ - 128 min, Rok premiΘry - 1989
Re₧ie - Peter Weir, ScΘnß° - Tom Schulman, Kamera - John Seale , Hudba - Maurice Jarre
Hrajφ - Robin Williams, Robert Sean Leonard, Ethan Hawke, Josh Charles, Gale Hansen, Dylan Kussman a dalÜφ...
Hodnocení = 80