Placebo je psychologický lék, kde člověka nevyléčí účinek samotného léku, ale jeho víra v lék. Poslední album skupiny Placebo z nedaleké královské ostrovní říše není žádné CD, kde se pod obalem choulí hudba, která se prodává jen proto, že je to hudba od Placebo. Kdepak; ani na novém albu neztratili tito hudebníci nic ze svého umění. A může být úplně jedno zda spíte sami nebo třeba z duchy. Vítejte v recenzi na v pořadí čtvrté album této skupiny, kterou tvoří Brian Molko, Stefan Olsdal a  Steve Hewitt.

Placebo má rockový zvuk s nezaměnitelným hlasem, v němž se fanoušci rozplývají a do pekel posílají každého neznalého, jenž pronese že Placebo mají zpěvačku. Brian Molko má sice odlišný vokál, ale Placebo mě vždy udivovali spíše svým zajímavým kytarovým soundem. Pohodový kytarový popík střihlý zajímavými zefektovanými beaty či nějakým samplem, se někdy nese ve vlně primárního hlasu, někdy ovšem zcela jasně převládá dravý kytarový zvuk. A není problém si vždy najít nějaký výrazný prvek skladby, což je jedině dobře. Jako něco navíc je často použit skutečně nějaký zajímavý elektrický přídavek, který jen skladbu okoření.

Celá skupina patří k oné generaci muzikantů, která nemusí stavět pouze na populárnosti, či na trendech, které zrovna frčí. Vždy si vystačí se svým vlastním zvukem. Z toho vyplývá jediné: A to sice, že není problém, aby tuto hudbu poslouchal nějaký hudební fanjšmejkr stejně jako tuctový posluchač rádií. Skutečně se v tomto soundu nalezne téměř každý a lze ho zaslechnout na všelijakých místech a ve všelijakých rádiích. Sleeping with Ghost je toho dalším důkazem. Placebo by mohli jít dál a zkusit něco složitějšího, ovšem možná by se zase odcizili té nenáročné vrstvě posluchačů, která patří mezi jejich největší skupinu.

Ale skočme přímo do víru hudby. Hned na začátek nás čeká docela divoký nářez, který by možná mohl předurčit, že se bude jednat o docela říznější album. Jistá melodičnost by se pak vytratila do rychlého zvuku elektrických kytar. Bulletproof Cupid nejenže má skutečně velice rychlý spád a neruší ji žádné vyumělkované zvuky či počítačové finesy, ale se svou délkou pod 2 a půl minuty docela pěkně nažhaví a tvoří docela pekelný úvod na samotné album. Briana v ní neuslyšíte vydat ani hlásku a tak by jste možná ani nepoznali, že se jedná o skladbu této formace. Pokud ovšem přejdete hned na skladbu následující, skupina se náhle vytasí již se svou ověřenou kvalitou. V popředí táhne celkem povedenou melodii vokál zpěváka, kytary, basy, bubny - to vše k rockové muzice patří, ovšem je to také velice dobře dobarveno elektronikou a voilá! Placebo jako vyšití jsou na světě. Pak se vám buď album zamane nebo ne. Pokud nikoliv, budete to mít při poslechu zbývajících 10 písniček těžké. English Summer Rain je sice jedna z těch delších skladeb, ovšem při čtyřminutovém poslechu zjistíte, že skladba pěkně plyne, neopakuje se a v žádném případě vás nic nedonutí ji urychlit či přeskočit. Inu, to se tomuto albu musí nechat; všechny skladby jsou ve velice záživné rádio verzi, takže se nalézají mezi 3-4 minutami a v žádných nenajdete nějaká hluchá místa. Refrény se neopakují a skladba má po celou dobu co nabídnout.

..........

Posuneme-li se zase dále, tak skladba následující This Picture se už šine v určitém směru na který jsem čekali a který se líbí. Skladby si veskrze nesou punc Placebo a vždy jsou pouze buď syrově rockové nebo dobarvené nějakými samply či elektronickými efekty. Já osobně dávám přednost oněm vypracovanějším skladbám, které se právě opírají i o různé nasamplování apod. Ostatně samotná titulní skladba Sleeping with Ghosts je toho důkazem. Tam skutečně poznáte, že to hlavní, o co se opírá track, je hlas a elektronický keyboard. Jako doprovod slouží klasický rock, ve kterém nijak nepřebíjí hudbu kytary či bubny. A nakonec to vše působí docela pěkně, až skoro lyricky, baladicky tak trochu zasněně. Skladbu The Bitter End musím určitě také zmínit, jelikož ta zase dokazuje, že i přitvrdit tahle partička umí a přitom si zachovává výraznou melodičnost, aniž by se musela opírat i o nějaké modernější prvky. Something Rotten je zase trochu něco úplně jiného, ale přeci jenom klasicky dravější Placebo jsou lepší. Tato pomalejší skladbička se přesouvá spíše do alternativního rocku, ale popravdě se mi to zrovna nezdá. Rozhodně ji nemůžeme upřít odlišnost na albu, ovšem spíše než za originalitu bych to označil za experiment s jinými nástroji a efekty. Nic víc.

Album Sleeping with Ghosts je na trhu již druhým rokem a nemám obavy, že by ho spousta lidí už u nás neměla. Zatím se ale jedná o poslední řadovou desku – Placebo novější album nevydali. Nedávno vyšly sice jejich singly a také živý koncert z Paříže na uceleném DVD nosiči, ale toto album stále patří k tomu zajímavějšímu, co Placebo za svou kariéru vyprodukovali.

autor - cYBERF@Ce

> seznam skladeb <

Pokud jste ještě toto poslední album formace Placebo neslyšeli a líbí se vám rock obohacený výborným vokálem, ale i zajímavým elektronickým aranžmá, nebudete z tohoto alba zklamáni. Pokud pak máte tuto skupinu rádi, rozhodně vám tato deska nesmí scházet. Placebo na ní opět odkázali, že se dokáží prosadit i se svým osvědčeným stylem hudby.

.

INFO

Rok vydání - 2003, Žánr - Pop-Rock/Rock, Web

Label - Virgin Records, Počet skladeb - 10, Délka - 46:31

Hodnocení = 70