Nevφm Φφm to vÜechno je, ale poslednφ dobou navÜt∞vuji v biografech n∞jak podez°ele mnoho (v porovnßnφ s dalÜφmi filma°i) snφmk∙ mistra ÜΘfkucha°e vφcemΘn∞ americkΘho nezßvislΘho filmu û Jima Jarmusche (u₧ se moc t∞Üφm na ZlomenΘ kv∞tiny). Ale zase na druhou stranu nemohu tvrdit, ₧e by mΘ nßvÜt∞vy byly zß₧itku pustΘ, bezp°edm∞tnΘ a k smrti znud∞nΘ. Kdepak. U₧ minule jsem se sluÜn∞ bavil u Kafφ a cigßr, ale samoz°ejm∞ jsem v∞d∞l, ₧e Jarmusch mß zkrßtka na vφce a i kdy₧ jsem mohl ähltatô jeho stylizaci povφdek, bohu₧el i s odstupem Φasu musφm konstatovat, ₧e Kafe a cigßra nejsou dokonal²m filmem. äPouze a jenô dobr²m, nadstandardnφm. Dnes se vÜak zam∞°φm na trochu odliÜn² snφmek, aΦ jeho formulka je Φist∞ v re₧ii Jima Jarmusche a vlastn∞ tak n∞jak vφcemΘn∞ stejnß jako u Kafφ a cigßr. Jednß se toti₧ takΘ o sled povφdek. Do sebe nezapadajφcφch, nßhodn²ch a tentokrßte i vφce vd∞Φn²ch divßckΘho ohlasu. Ano, i Noc na Zemi vyzdvihuje povφdkovou nesourodou sle¥ n∞kam v²Üe, dokonce si m∙₧eme jednotlivΘ p°φb∞hy vychutnßvat i v delÜφm ΦasovΘm horizontu. Je jich zde toti₧ äpouzeô p∞t (p∙vodnφ zßm∞r, aby film vlastnil povφdek 7 byl zamφtnut û vzhledem k metrß₧φ snφmku). P∞t taxφk∙, p∞t nocφ, p∞t autentick²ch m∞st, p∞t osud∙. P∞t mo₧nostφ, aby nßs Jarmusch ohromil svou nezßvislostφ sv²ch charakterov²ch postav a na sv∞tu filmuà

Nenechte se ale p°edem zmßst, zvlßÜt∞ pokud nejste ve filmov²ch konΦinßch zcela doma. Noc na Zemi nenφ nov²m snφmkem, by¥ film putoval a v mnoh²ch m∞stech stßle jeÜt∞ putuje po kinech bez rozdφl∙ rozpoΦtu, fasßdy i p∙vodu J. Jednß se o 14 let starou filmovou realizaci, kterß se u nßs doΦkala obnovenΘ premiΘry. Ti, kte°φ film jeÜt∞ nevid∞li, mohou nadÜen∞ jßsat. I jß jsem mφrn∞ hlasit∞ zajßsal potΘ, co se mi dostal rozpis naÜeho milΘho biografu û Noc na Zemi neÜla p°ehlΘdnout.

Bohu₧el, p°ehlΘdnout bych rßd cht∞l urΦitΘ pochybenφ ze strany toho naÜeho biografu. LidΘ kolem mi toti₧ uÜt∞d°ili n∞kolik nemil²ch p°ekvapenφ. Prvn∞ to byl zcela odliÜn² lφstek, na kter² nejsem zvykl². Pokladna zav°enß, kasiΦka nep°φliÜ mluvnΘ dßmy otev°enß. Dostal jsem jin² lφstek, ale budi₧ (ve skuteΦnosti m∞ tohle jeÜt∞ nijak nevzruÜilo). OvÜem nßsledujφcφ u₧ jsem p°ijmout nemohl û nejen, ₧e kdosi vedle m∞ cosi hlasit∞ chroupal, to se holt nedß p°ipsat odpov∞dn²m lidem za promφtßnφ a provoz kina, ale film byl p°ivezen oΦividn∞ ve slovenskΘ kopii, se slovensk²mi titulky. A aby toho nebylo mßlo, zvuk filmu byl podivn∞ tlumen. VÜe hlasit∞ji by bylo jen ku prosp∞chu. Jenom₧e to nebylo vÜe. Zhruba v p∙lce snφmku se jaksi ztratil obraz i zvuk. Jako kdyby se p°etrhl pßs û n∞co obdobnΘho, jako se p°ihodilo p°i promφtßnφ King Konga v Pravidlech moÜtßrny. A tak jsem za₧il minutu ticha, nejasnosti a mφrnΘho chichotu ze strany divßk∙ (pßr p°ede mnou na m∞ dokonce bafnul v podivnΘ masce û z°ejm∞ v oΦekßvßnφ, ₧e se polekßmà bizarnφ). Ale co se dß d∞lat û p°eci si takto neznechutφm film Jima Jarmusche. To bych musel b²t blßzen. A tφm jß p°eci nejsem (tedy za urΦit²ch okolnostφ)à

..........

Ji₧ blφ₧e k samotnΘmu snφmku. Noc na Zemi v dneÜnφ dob∞ nep°ekvapφ snad nikoho svou formou, zp∙soby, originalitou. P°eci jen; za poslednφch 14 let se objevila celß °ada mnohem zajφmav∞jÜφch snφmk∙ a modernφ kinematografie postoupila zase o kousek do jin²ch v²Üin. OvÜem i tak Noc na Zemi m∙₧e nabφzet mnohΘ. Prvn∞ nap°φklad styl Jima Jarmusche, kter² se nedß tak lehce zam∞nit. Jeho vß₧n∞ chvφle jsou opravdu vß₧nΘ a jeho humor, Φast∞jÜφ to tvß° filmu, mß styl, p∙sobivost, syrovost i barvitost. A jeliko₧ se bavφme o vφce i mΘn∞ nezßvislΘm filmu (holt, urΦitΘ typickΘ zßkonitosti pro Φistokrevnou nezßvislost byly u₧ takΘ poruÜeny) a o Jimu Jarmuschovi, nem∙₧eme opomenout cel² nadhled, cestu, kterou si film razφ sßm. Hned prvnφ povφdka, odehrßvajφcφ se v Los Angeles, tΘm∞° celou dobu v jednom taxφku a p°edevÜφm v noci (co₧ je symbolickΘ pro cel² snφmek bez v²jimky), nabφdne n∞co z kulinß°skΘho um∞nφ mistra ÜΘfkucha°e. Bohu₧el, to um∞nφ postrßdß vnit°nφ sm∞r, lßkav∞jÜφ hloubku a takΘ vφce zajφmav²ch zßb∞r∙. Povφdka Los Angeles, ve kterΘ figuruje p°edevÜφm Winona Ryder coby äuÜmudlanßô, cigaretov²m kou°em naΦichlß °idiΦka a takΘ jejφ pasa₧Θrka Victorie (Gene Rowlands), sm∞°ujφcφ do Beverly Hills (sprßvn² kontrast), nenabφzφ tolik (snad jen pouΦnou propast mezi Hollywoodem a b∞₧n²m pracovnφm ₧ivotem). Tolik oΦekßvßnφ zkrßtka nenφ napln∞no i p°es sv∞tlΘ momenty p°φb∞hu. Co se neda°φ Los Angeles, da°φ se naopak New Yorku. M∞nφ se druh filma°iny a v∙bec cel² nßdech p°φb∞hovΘ zßpletky (p°ipomenu, ₧e se tak d∞je u ka₧dΘ povφdky û pestrost tedy zaruΦena), avÜak divßk se dob°e bavφ. ╚ernoÜsk² herec Giancarlo Esposito dokß₧e zaujmout a aΦ tak Φinφ vlastn∞ Φasto standartnφm humorem lepÜφch americk²ch komediφ, nenφ nic na Ükodu. Znovu zde kontrastuje s nep°φliÜ mluvn²m ä°idiΦemô (uvozovky °φkajφ pravdu û °idiΦ auto °φdit neumφ), p°ist∞hovalcem a klaunem v jednΘ osob∞ û Helmutem (Armin Mueller-Stahl), kter² do New Yorku dostal se z v²chodnφho N∞mecka (p°ijde °eΦ i na ╚echoslovßky, v∞°te mi). A je mnoho humoru. I od Helmuta. Toho zase ub²vß s povφdkou dalÜφ, tentokrßte z Pa°φ₧e (exteriΘry jsou p∙sobivΘ û nikde naÜt∞stφ ₧ßdnΘ vehikly neho°ely, dφky Bohu). Isaach De BankolΘ (mohli jsme ho zahlΘdnout t°eba i v Kafi a cigßrech) °φdφ tentokrßte citroδnovsk² taxφk, do kterΘho nastupujφ nejprve nevd∞Φnφ ΦernoÜÜtφ diplomatΘ a nßsledn∞ pohlednß nevidomß ₧ena, hranß Beatrice Dalleovou. Povφdka rozhodn∞ nenφ Üpatnß, obsahuje mφrnΘ erotickΘ napjetφ (poΦkejte, to jeÜt∞ bude kulminovat s povφdkou z ╪φma), decentn∞jÜφ stylizaci, ne a₧ tolik mluvy a velmi pohlednΘ zßb∞ry na noΦnφ Pa°φ₧. V povφdce z New Yorku jsme si zvykli na znaΦn² nßval humoru, ale Jarmusch ho v äPa°φ₧iô znovu ubφrß a nastoluje zase trochu jin² ₧ßnr. ProΦ ne? DalÜφ povφdka je pak taÜka°icφ ve stylu italsk²ch komediφ. Roberto Benigni, jako₧to °idiΦ Gino, blßznφ se sluneΦnφmi br²lemi noΦnφmi ulicemi ╪φma. Trhß s volantem v klikat²ch a ·zk²ch ulicφch a jednosm∞rkßch a skoro to a₧ vypadß, ₧e si vystaΦφ s povφdkou ·pln∞ sßm. Ale ne, nakonec p°eci jen po Φase bere pasa₧Θra. Pßtera. Gino je vÜak pln² h°φch∙, musφ se mu vyzpovφdat. A to se pßterovy stane osudn²mà povφdka z ╪φma znovu obsahuje mnoho humorn²ch scΘnek, Benigni nezap°e sv∙j komedißlnφ duch baviΦe. A tak se mluvφ o sexußlnφch h°φÜφch (ano, zde je kulminace erotiky û tedy, pokud tomu tam chceme °φkat ;), d²nφch a hebk²ch oveΦkßch. Pokud zde n∞kdo uronil slzu smφchu, v∞zte, ₧e byla asi poslednφ. Nßsledujφcφ, koneΦnß povφdka z pochmurn²ch a ledov²ch Helsinek, je toti₧ vφcemΘn∞ komornφm, skoro a₧ dramatem (samoz°ejm∞ s obalem äJim Jarmuschô). I kdy₧ se dob°e divßci pobavφ p°i podφvßnφ se na opilce, je₧ Φekajφ na p°φjezd taxφku, v∞tÜinou budou spφÜe naslouchat osudov²m p°φb∞h∙m, tragick²m zkuÜenostem, opileckΘ lφtosti apod. Pokud n∞kdo uronil kdysi slzu smφchu, slabÜφ povahy te∩ mo₧nß uronφ slzu smutn∞jÜφ û stejn∞ jako dva pasa₧Θ°i ätaksiô (abych mluvil sprßvn∞ finsky). AΦ tomu tolik nev∞°φm û ironie je toti₧ obΦas citelnß.

..........

Ka₧dß z povφdek nabφzφ n∞co odliÜnΘho. VÜechny dohromady ale majφ zda°ilou atmosfΘru noΦnφch m∞st a v neposlednφ °ad∞ takΘ zda°ilΘ kamerovΘ zßb∞ry mistra svΘho oboru û Fredericka Elmese (ano, toΦil a toΦφ nßm zßb∞ry takΘ pro Davida Lynche a mimochodem: Jarmusch si umφ vybφrat kameramany û v zatφm p°edposlednφm snφmku vyu₧il slu₧eb taktΘ₧ v²bornΘ Ellen Kuras). Vesm∞s statickß, spo°ivß kamera, umφst∞nß na p°ednφ kapoty automobil∙ plnφ bezchybn∞ sv∙j ·Φel. Pot°ebujeme vid∞t to, co vidφme a naopak. A kdy₧ se zßb∞r uch²lφ t°ebas i k zßb∞r∙m noΦnφch m∞st, je to pro divßka vφtan² bonus. Na autenticit∞ zßb∞r∙ a v∙bec celΘho filmu p°ispφvß i v²born² tah s herci. V ka₧dΘ povφdce figurujφ ti, kte°φ k danΘ zemi vß₧n∞ pat°φ (pokud nenφ scΘnßristick² zßm∞r s cizincem, samoz°ejm∞) û v Helsinkßch FinovΘ, v ╪φm∞ ItalovΘ atd. ZaruΦena je tedy autentickß °eΦ, symbi≤za s prost°edφm a takΘ nßrodnφ mentalita vφcemΘn∞ sedφ (nebo alespo≥ to, co mnoha lidem ätr∙nφô v pov∞domφ o dan²ch nßrodech). A nenφ od v∞ci si p°ipomenout, ₧e i tentokrßte je spoleh na pom∞rn∞ zda°il² scΘnß°. Od Jima se ale nic jinΘho prakticky nedß Φekat.

To vÜechno, kladn∞ hodnocenΘ, u₧ samo o sob∞ nenφ mßlo. P°idßvßm navrch jeÜt∞ p∙sobivou, i kdy₧ nep°φliÜ Φasto vφdanou zvukovou kulisu charismatickΘho Toma Waitse (ano, Kafe a cigßra takΘ k n∞mu pat°φà), noΦnφ letargii (tu poznßme p°edevÜφm v povφdce HelsinskΘ) a v₧dy povedenΘ pointy, pokud se jich tedy doΦkßme. Valnß v∞tÜina dorazφ tam, kam mß a v∞tÜina z nich je i spokojena (vyjma katolickΘho kn∞ze û ten m∞l v∙bec sm∙lu na °idiΦe); stejn∞ jako divßci. Noc na Zemi mohu doporuΦit. Pro vÜechny, kte°φ cht∞jφ za₧φt trochu netradiΦnφ cesty noΦnφmi taxφky s noΦnφ komunikacφ a v p°φtomnosti zruΦn²ch filma°∙ a vd∞Φn²ch herc∙.

autor - Speedy Daniel

V urΦit²ch fßzφch mφrn∞ zßbavn∞jÜφ ne₧ Jarmushcovy poslednφ vizußln∞ vyt°φbenΘ Kafe a cigßra, mΘn∞ ucelen∞jÜφ a mΘn∞ dokonalejÜφ (v koneΦnΘm z·Φtovßnφ) ne₧ Ghost Dog: Cesta samuraje (pokud vezmu Jarmuschovu nejposledn∞jÜφ tvorbu) û ale p°eci dobrΘ. Noc na Zemi nenφ Üpatn²m snφmkem, ale stejn∞ jako neberu nßzory, ₧e Jarmusch je krßl nezßvislΘho filmu (v∙bec se zdrßhßm podobn²ch oznaΦenφ obecn∞ ve sv∞t∞ filmu), neberu ani nßzor, ₧e Noc na Zemi je bezchybn², dokonal² film. U povφdkov²ch film∙ napln∞nφ divßka b²vß zkrßtka Φasto obtφ₧n∞jÜφ (Φasto dφky pocity nevyrovnanost) û jsem ale rßd, ₧e Jarmusch to u m∞ dotßhl do velmi slibnΘ polohy û 7 bod∙ z 10.

.

INFO

Originßlnφ nßzev - Night on Earth, Äßnr - Komedie, Stopß₧ - 129 min, Rok premiΘry - 1991

Re₧ie - Jim Jarmusch, ScΘnß° - Jim Jarmusch, Kamera - Frederick Elmes, Hudba - Tom Waits, Kathleen Brennan

Hrajφ - Winona Ryder, Gena Rowlands, Armin Mueller-Stahl, Giancarlo Esposito, Isaach De BankolΘ, Beatrice Dalle, Roberto Benigni, Paolo Bonacelli, Matti PellonpΣΣ a dalÜφ...

Hodnocení = 70