The Ende

 

A máme tu obvyklé zakončení našeho 24. čísla. Doufám, že jste u něj pohodlně seděli a vychutnávali si ať již naši obsáhlou media verzi, v níž najdete spoustu hudebních ochutnávek na recenzované hry, alba i filmy a samozřejmě že i něco navíc, anebo jste si vychutnali naši klasickou 2 MB podobu, určenou pro CD a DVD přílohy herních časopisů, na kterých vycházíme.

Tak či tak, na našich webových stránkách www.click-web.net  jsme měli nyní naposledy uveřejněnou jednu z těch zábavnějších anket. Ovšem zábavnější při prvním pohledu. Ptali jsme se čtenářů, jak mají rádi plyšáky. Protože vím, že plyšáci jsou v oblibě v každé době. Kdysi například Merkur, pak Lego, Barbie a podobné modernější hračky, časem ztrácí, a jsou určeny pro určitou cílovou skupinku dětí, která těmto hračkám odroste. Ovšem plyšáky si zamiluje malé dítě jako svého plyšového kamaráda, ale i při prvním nastěhování na koleje se vysokoškolákům v krosnách často vyhřívají plyšáci, které pak v pokojích hlavně našich drahých poloviček zdobí postele či poličky. A není nic na tom navštívit nějakou tu střední generaci a náhle si povšimnete plyšáka sedícího na poličce mezi rodinnými fotografiemi či nějakými upomínkovými předměty. Plyšáci neztrácí kouzlo ani pro dospělé, třeba takový Mr. Bean se bez svého jednookého Teddyho neobejde. Ale vážně; i dospělí oceňují a někdy skutečně ulítají nad krásou povedených, hlavně zvířecích plyšáků. Koupit manželce plyšáka není nic divného, ba co, ukazuje, že jsme stále jen velkými dětmi, které si i v tomto  uspěchaném a nekompromisním světě dokáží hrát a ocenit chlupatou krásu. Nic nevyprchalo z toho kouzla, když jsme měli jako malí svou oblíbenou huňatou hračku. Z určitých hledisek máme jako zástupci savců předpoklady pro plyšáky. Obecně máme zájem spíše o chlupaté teplejší zvířátka než o studená zvířata bez kožichu. Plyšák si jako jedna z mála hraček dokáže vybudovat u svého majitele i vztah, někdy vidíme plyšáky opravdu ve zbědovaném stavu, ovšem když si uvědomíme, že ho majitel má již jako talisman od svých předškolních let, napadá nás proč si tedy nekoupí nějakého nového, pěkného. Náhle narážíme na jednu z těch citových vlastností, které by správný člověk měl mít. Pocity vzpomínek, nostalgie, to vše hraje do not plyšákovi a raději ji někam odložíme než bychom ji vyhodily jako nespočet neosobních hraček. A tak spousta rodin prostě má své plyšáky. Jako děti si s nimi hrajeme, jako starší je máme jako talisman či vzpomínku na dětství nebo že jsou prostě tak pěkní, a pak když máme vlastní děti, tak se u nás objevují opět noví a noví plyšáci, kteří jsou opět hračkou. A tak zjišťujeme, že nás plyšáci doprovází celým životem. Osobně si myslím, že plyšový dar je někdy mnohem lepší než květina, kterou tím vlastně zabijete a za dva dny vám uvadne či nějaká bonboniéra , která se hned sní. Plyšák zůstává a celý život dokáže reprezentovat dar i nějakým tím sloganem připlým někde na svém těle.

A tak se zprvu nevinná, kdosi navrhl i blbá, anketa ukazuje jako krásné zrcadlo jež odráží, zda si stále dokážeme udržet tu jemnost a citlivost, která je nám dána coby malým dětem. Tuto anketu vymyslel náš redakční hitman - tedy Petr K. A snad i on, i když ve hře zastřelí psa, umlátí páčidlem člověka či prostě jen zastřelí nějakou nevinou oběť, se dokáže zastavit a vychutnat si krásu plyšáka za výlohou a není to jen nějaký spotřební materiál pro děti, aby dali pokoj. Ovšem nebyli bychom to my, abychom dali do odpovědí na otázku Máte rádi plyšáky nějakou jednoduchou odpověď. A tak měli čtenáři na výběr 3 alternativy a šlo nám skutečně jen o tu zábavnou formu. Takže za celou redakci Clicku místopřísežně doznávám, že plyšáky u nás v redakci netrápíme, nejíme ani je nenutíme do práce.

A jak že to vše dopadlo? Zde máte konečný stav:

Otázka: Máte rádi plyšáky
1. Místo - Odpověď č.1 - Ne nechutnají mi a berou práci živým tvorům. 49 Hlasů
2. Místo - Odpověď č.3 - Zbožňuji je, jednou budu také plyšákem. 37 Hlasů
3. Místo - Odpověď č.2 – Když si oni mě nevšímají, nevadí mi.
18 Hlasů.

cYBERF@Ce