V srpnu 1936 vznikla v Hamble (Hantshire) nevelkß britskß leteckß
tovßrna British Marine Aircraft Ltd. jejφm₧ p∙vodnφm zßm∞rem bylo vyrßb∞t
lΘtajφcφ Φluny Sikorsky S42. K tomu ovÜem nikdy nedoÜlo a namφsto toho se zßhy
po svΘm vzniku stala Φlenem skupiny British Aircraft Manufacturing Co. Ltd.
sdru₧ujφcφ spoleΦnosti orientujφcφ se na v²robu letadel a zaΦala se zab²vat
v²robou samostatn²ch dφl∙ pro projekty letoun∙ jin²ch spoleΦnostφ, co₧ se stalo
jejφm v²hradnφm poslßnφm na velmi dlouhou dobu. Mezitφm, v prosinci 1937, byla
spoleΦnost p°ejmenovßna na Folland Aircraft Ltd. podle H.P.Follanda, kter² byl
jednφm z jejφch p∙vodnφch majitel∙ a stal se jejφm generßlnφm °editelem a
hlavnφm konstruktΘrem.
Vedenφ spoleΦnosti bylo tφmto radikßlnφm nßvrhem doslova zaskoΦeno a razantn∞ ho zamφtlo. Petter tedy projekt v²razn∞ pozm∞nil a vytvo°il model v poloviΦnφ velikosti, kter² podrobil zkouÜkßm v aerodynamickΘm tunelu. Model p°edstavoval letoun s motory umφst∞n²mi v protßhl²ch gondolßch posazen²ch zhruba v polovin∞ rozp∞tφ k°φdel spojen²ch vzadu ocasnφ plochou tvaru obrßcenΘho V a klasick²m pilotnφm sedadlem. AvÜak ani tento nßvrh neusp∞l a cel² projekt byl jeÜt∞ n∞kolikrßt p°epracovßn, p°iΦem₧ zm∞ny se v₧dy t²kaly prakticky vÜech podstatn²ch souΦßstφ, p°edevÜφm pak motorov²ch gondol, v²Ükovky, podvozku, umφst∞nφ raketnic v p°φdi a na koncφch nosn²ch ploch.
Teprve v zß°φ 1951 vypracoval Petter projekt, kter² v sob∞ spojoval vÜechny jeho p°edstavy a zßrove≥ se zamlouval i vedenφ spoleΦnosti. V²razn∞ p°epracovan² projekt se vyznaΦoval troj·helnφkovou v²Ükovkou nasazenou na vrchol svislΘ ocasnφ plochy (SOP) a dvojicφ proudov²ch motor∙ RB.93, kterΘ byly ulo₧eny v zßdi trupu vedle sebe, p°iΦem₧ jejich nasßvacφ otvory vzduchu byly poprvΘ situovßny pod k°φdly na jeho bocφch. Kabina byla se sm∞rovkou spojena charakteristick²m v²stupkem, podvozek byl koncipovßn jako p°φ∩ov² se zatahovßnφm vÜech kol do trupu, v n∞m₧ m∞la b²t umφst∞na i velkß raketnice s ne°φzen²mi raketami.
Proto₧e se vÜak konstrukΦnφ t²m shodl, ₧e motory RB.93 s krßtkou ₧ivotnostφ (pouh²ch 10 hodin) by ve slu₧b∞ zp∙sobovaly obtφ₧e a letoun by tak byl p°ed konkurencφ vß₧n∞ hendikepovßn, byl cel² projekt dßle p°epracovßn. Jako pohonnß jednotka byl vybrßn lehk² proudov² motor Bristol BE.22 Saturn o tahu 1 720 kp (16,86 kN). P°esto₧e se jednalo o motor p∙vodn∞ vyvφjen² pro ·pln∞ jin² typ letounu, nemusel se trup ani nijak v²razn∞ p°ekreslovat. P°ekreslena vÜak byla v²Ükovka (vodorovnß ocasnφ plocha - VOP), kterß sice stßle z∙stßvala umφst∞na na vrcholu SOP, ale zm∞nila sv∙j tvar z troj·helnφkovΘ na klasickou Üφpovou. Mφrnou ·pravou proÜla i koncipovanß v²zbroj projektu, kterß m∞la b²t nynφ tvo°ena bu∩ p∙vodn∞ zam²Ülenou raketnicφ nebo dv∞ma kan≤ny Aden situovan²mi vespod trupu p°ed nasßvacφmi otvory a p°φpadn∞ i osmi protizemnφmi ne°φzen²mi raketami zav∞Üen²mi pod k°φdly. Projekt dostal oznaΦenφ Fo.140/1.
P°esto₧e proudov² motor Saturn sv²mi popisovan²mi v²kony konstruktΘry velice uspokojoval, zaΦala b²t soub∞₧n∞ s projektem Fo.140/1 vyvφjena i druhß verze projektu oznaΦenß jako Fo.140/2, osazenß proudov²m motorem Rolls-Royce Derwent, nebo¥ ji₧ p°i v²b∞ru Saturnu se vyskytly reßlnΘ obavy, ₧e jeho v²voj nebude vΦas dokonΦen. Tento änßhradnφô projekt se od onoho äprimßrnφhoô odliÜoval nejen ÜirÜφm trupem upraven²m pro zßstavbu novΘho motoru, ale i p°φdavn²mi nßdr₧emi kapkovitΘho tvaru na koncφch k°φdel, kterΘ budoucφmu letounu nabφzely mo₧nost nΘst a₧ 909 litr∙ pohonn²ch hmot. Zmizel ale h°betnφ v²stupek trupu charakteristick² pro Fo.140/1.
AvÜak vzhledem k tomu, ₧e zatφm vÜe vypadalo velmi dob°e, prßce na primßrnφm projektu Fo.140/1 pokraΦovali intenzivn∞ji a drak budoucφho letounu zφskßval finßlnφ podobu. V pr∙b∞hu pracφ byl n∞kolikrßt vy°Φen nßzor, ₧e v²Ükovka letounu je nep°φliÜ vhodn∞ umφst∞na, dφky Φemu₧ bude p°i velk²ch ·hlech nßb∞hu ästφn∞naô k°φdly, a nebude tak schopnß plnit svou funkci ve vÜech re₧imech letu. Petter sice tvrdil, ₧e tomu zamezφ jejφ vysokß poloha, ale nakonec se (po nßvÜt∞v∞ n∞kolika americk²ch v²robc∙ letadel) rozhodl, ₧e ji p°eci jen umφstφ na spodek zßd∞ trupu a to nejen z aerodynamick²ch, ale i pevnostnφch d∙vod∙. V kv∞tnu 1952 se navφc zjistilo, ₧e nφzko umφst∞nΘ kan≤ny by p°i palb∞ zp∙sobovaly nep°φznivΘ momenty, tak₧e konstruktΘ°i rozhodli o jejich p°emφst∞nφ do v²Üe osy na boky trupu letounu, t∞sn∞ za nasßvacφ otvory vzduchu motoru, je₧ byly prodlou₧eny a₧ p°ed nßb∞₧nΘ hrany k°φdel. Petter tΘ₧ vyvinul charakteristick² tvar dozadu odklßp∞jφcφho se celosklen∞nΘho celistvΘho p°ekrytu kabiny a rozhodl se vyu₧φt dve°φ nohou hlavnφho podvozku zßrove≥ i jako aerodynamick²ch brzd.
Prßce byly zavrÜeny v zß°φ 1952 a projekt dostal finßlnφ oznaΦenφ Fo.141. TΘm∞° souΦasn∞ vÜak doÜlo k nßhlΘmu zastavenφ v²voje motoru BE.22 a Air Ministry ztratilo o Folland∙v typ zßjem. Vzhledem k tomu, ₧e projekt Fo.141 (b²val² Fo.140/1) p°edstavoval dφky intenzivnφm pracφm v²vojov∞ perspektivn∞jÜφ letoun s mnoha vysp∞l²mi prvky a Fo.140/2 naopak vφcemΘn∞ zastaral, bylo rozhodnuto o zachovßnφ projektu Fo.141 jako₧to primßrnφho s tφm, ₧e jeho p∙vodn∞ plßnovanß pohonnß jednotka bude nahrazena jinou. AvÜak vzhledem k tomu, ₧e najφt vhodnou pohonnou jednotku pro ji₧ hotov² projekt, navφc tak malΘho a neobvyklΘho letounu, byl skuteΦn∞ problΘm, nebylo hledßnφ v∙bec jednoduchΘ. Folland dokonce uva₧oval o osazenφ letounu francouzsk²m proudov²m motorem TurbomΘca Ossau, ale nakonec z∙stalo pouze u nßkresu. Jedinß v²chozφ cesta, vedoucφ k zdßrnΘmu dokonΦenφ projektu Fo.141 a z·roΦenφ tak nemal²ch investic do n∞j vlo₧en²ch, se zdßla b²t v ovlivn∞nφ vedenφ Bristolu, aby op∞tn∞ zahßjilo v²voj a pokraΦovali v prßci na svΘm lehkΘm proudovΘm motoru.
A¥ u₧ m∞lo jednßnφ dopadnout jakkoli, Folland si nemohl dovolit
zahßlet, nebo¥ ka₧dΘ zpo₧d∞nφ pro n∞j p°edstavovalo hrozbu v podob∞ morßlnφho
zastarßnφ projektu, Φi obsazenφ trhu jin²m typem, a tφm i ztrßtu vÜech
finanΦnφch prost°edk∙ do n∞j vlo₧en²ch. A to by pro tak malou spoleΦnost jakou
Folland byl znamenalo p°inejmenÜφm velkΘ potφ₧e. Proto i p°esto, ₧e nebyl k
dispozici vhodn² proudov² motor, byla b∞hem roku 1953 zahßjena stavba draku.
Jako nouzovΘ °eÜenφ byla vybrßna prozatφmnφ, mnohem slabÜφ pohonnß jednotka
Armstrong Siddeley ASV5 Viper 101 s tahem 745 kp, dφky nφ₧ m∞ly b²t v brzkΘ dob∞
odstartovßny alespo≥ zkouÜky aerodynamickΘ koncepce letounu.
Zam²Ülen² testovacφ stroj byl opravdu, jak bylo plßnovßno, zßhy
dokonΦen a aby bylo zd∙razn∞no, ₧e se jednß skuteΦn∞ pouze o v²vojov² typ
vyroben² v²hradn∞ pro p°eklenutφ doby ne₧ bude dokonΦen nov² motor, nenesl
₧ßdnou v²zbroj a jeho oznaΦenφ bylo zcela zm∞n∞no na Folland Fo.139 Midge
(muÜka). Do vzduchu se tento letoun, imatrikulovan² G-39-1, vznesl poprvΘ
11.srpna 1954, pilotovan² kapitßnem E.A.Tennantem. M∞l k°φdla s ·hlem Üφpu 40░,
jejich₧ rozp∞tφ Φinilo 6,3 m, dΘlka letadla byla 8,76 m, startovacφ hmotnost 2
040 kg a jeho maximßlnφ rychlost dosahovala hodnoty 965 km/h.
Dalo by se °φct, ₧e dopadly nad oΦekßvßnφ dob°e. Navzdory slabÜφ
pohonnΘ jednotce dokonce dokßzalo toto malΘ proudovΘ letadlo p°i sestupnΘm letu
p°ekonat rychlost zvuku (Mach 1) a dφky vylepÜenΘmu systΘmu ovlßdßnφ a
hydraulickΘmu °φzenφ opl²valo na svou dobu tak°ka supermanΘvrovatelnostφ. Midge sv²mi elegantnφmi tvary a vynikajφcφmi letov²mi vlastnostmi znamenal dobr² p°φslib pro budoucφ stφhacφ stroj, kterΘmu od poΦßtku slou₧il jako technologick² demonstrßtor a kter² se dφky n∞mu zaΦal stav∞t, p°esto₧e stßle financovßn pouze z firemnφch fond∙, jen s nevelk²m zpo₧d∞nφm (hned po dokonΦenφ v²voje novΘho lehkΘho proudovΘho motoru firmou Bristol). Ale o tom zase p°φÜt∞...
Na zßv∞r se jeÜt∞ jist∞ sluÜφ zmφnit, ₧e proudov² motor Rolls-Royce Viper, kter²m byl Midge pohßn∞n se v r∙zn²ch ·pravßch a modifikacφch udr₧el ve v²rob∞ a₧ do roku 1990. Plachta
|