V srpnu 1936 vznikla v Hamble (Hantshire) nevelkß britskß leteckß tovßrna British Marine Aircraft Ltd. jejφm₧ p∙vodnφm zßm∞rem bylo vyrßb∞t lΘtajφcφ Φluny Sikorsky S42. K tomu ovÜem nikdy nedoÜlo a namφsto toho se zßhy po svΘm vzniku stala Φlenem skupiny British Aircraft Manufacturing Co. Ltd. sdru₧ujφcφ spoleΦnosti orientujφcφ se na v²robu letadel a zaΦala se zab²vat v²robou samostatn²ch dφl∙ pro projekty letoun∙ jin²ch spoleΦnostφ, co₧ se stalo jejφm v²hradnφm poslßnφm na velmi dlouhou dobu. Mezitφm, v prosinci 1937, byla spoleΦnost p°ejmenovßna na Folland Aircraft Ltd. podle H.P.Follanda, kter² byl jednφm z jejφch p∙vodnφch majitel∙ a stal se jejφm generßlnφm °editelem a hlavnφm konstruktΘrem.

Folland sice nebyl Φlov∞kem neznßm²m, nebo¥ se ji₧ p°edtφm stihl prosadit jako ÜΘfkonstruktΘr stφhacφch a zßvodnφch letadel Gloster, ale jeho spoleΦnost, i kdy₧ dφky hrnoucφm se zakßzkßm na subdodßvky dφl∙ pro velkosΘriovΘ typy r∙zn²ch v²robc∙ prosperovala, rozhodn∞ nepat°ila mezi zvlßÜ¥ znßmΘ. B∞hem roku 1940 sice postavila dvanßct velk²ch letadel pro testovßnφ nov²ch pφstov²ch motor∙ p°φmo za letu a po vßlce se podφlela na v²voji vyst°elovacφho sedadla pro ÜvΘdsk² SAAB, ale a₧ do zlomovΘho roku 1954 se celkov∞ nijak v²razn∞ji neprosadila a ve°ejnosti by pravd∞podobn∞ z∙stala nav₧dy neznßmß, kdyby u nφ v °φjnu 1950 nenastoupil do funkce zßstupce obchodnφho °editele v∞hlasn² vedoucφ konstruktΘr spoleΦnosti English Electric W.E.W.Petter (p°ezdφvan² äTeddyô), kter² se zapsal do historie letectvφ dφky sv²m vynikajφcφm konstrukcφm mezi n∞₧ pat°φ nap°φklad proudov² bombardΘr English Electric Canberra nebo vßleΦnΘ veterßny Westland Lysander a Westland Whirlwind.

V²voj proudov²ch stφhaΦek tehdy pokraΦoval cestou zvyÜovßnφ tahu motoru i celkovΘ vßhy letadel, rozÜi°ovßnφ stßle nßroΦn∞jÜφho elektrickΘho vybavenφ i automatick²ch p°φstroj∙ vÜech druh∙, co₧ nejen₧e v²razn∞ zvyÜovalo hmotnost samotn²ch letoun∙ a kladlo v∞tÜφ nßroky na pilotß₧ a kvalitu letiÜtnφch ploch, ale navφc se to podstatn∞ projevovalo i v po°izovacφ cen∞ stroje a znaΦn∞ to zvyÜovalo provoznφ v²daje s nφm spojenΘ. Tyto ät∞₧kΘ stφhaΦkyô byly navφc schopny jen minimßlnφch obrat∙ a prakticky jen jedinΘho ·toku na svΘho protivnφka.

Petterova p°edstava stφhacφho letounu budoucnosti vÜak byla zcela odliÜnß, co₧ byl takΘ d∙vod proΦ vym∞nil presti₧nφ post ve sv∞toznßmΘ spoleΦnosti English Electric za mφsto v tak°ka neznßmΘ firm∞ Folland. Tam mu toti₧ bylo umo₧n∞no, na rozdφl od p°edchozφho pracoviÜt∞, za podpory firemnφch fond∙ svΘ p°edstavy realizovat. Jeho °eÜenφm m∞l b²t vrcholn∞ jednoduch², mal² a lehk² stφhacφ stroj s nenßroΦn²m vybavenφm a dokonal²mi letov²mi vlastnostmi, schopn² p°i t°etinov²ch po°izovacφch i provoznφch nßkladech dosahovat stejn∞ vysok²ch v²kon∙. K tomu mu m∞la dopomoci zcela nov∞ vyvφjenß kategorie lehk²ch proudov²ch motor∙, kterß ke konstrukci takov²ch letoun∙ p°φmo svßd∞la. Jednoduchß technologie v²roby m∞la navφc zkrßtit dobu stavby jednoho stroje na pouhou p∞tinu Φasu pot°ebnΘho ke stavb∞ pr∙m∞rnΘ stφhaΦky tΘ doby.

MyÜlenka to nebyla novß a periodicky se p°i v²voji vojensk²ch letadel objevovala (ne v₧dy s ·sp∞chem), ale tentokrßt byla situace p°eci jen p°φzniv∞jÜφ, nebo¥ vojenskß letadla se stala tak finanΦn∞ nßkladnou zßle₧itostφ, ₧e hospodß°sky mΘn∞ silnΘ stßty si äp°epychô v podob∞ t∞₧k²ch proudov²ch stφhaΦek mohly jen velmi t∞₧ko dovolit, a prßv∞ tam Folland oΦekßval nejsiln∞jÜφ zßkaznφky. Jako rajskß hudba pak navφc zn∞lo p°islφbenφ podpory projektu od britskΘho ministerstva letectvφ, kterΘ se v tom smyslu poΦßtkem roku 1951 vyjßd°ilo, v d∙sledku posuzovßnφ prßv∞ probφhajφcφch vzduÜn²ch souboj∙ nad Koreou.

Zßkladem Petterova zam²ÜlenΘho typu m∞ly b²t dva malΘ a velmi lehkΘ proudovΘ motory Rolls-Royce RB.93 o tahu po 900 kp se, ₧ivotnostφ pouh²ch 10 hodin, umφst∞nΘ na koncφch Üφpov²ch k°φdel. Celkov² pom∞r tahu k hmotnosti letounu m∞l b²t 10:1 a v²zbroj letounu m∞ly tvo°it ne°φzenΘ rakety, kterΘ by odpaloval pilot le₧φcφ v p°φdi.

Vedenφ spoleΦnosti bylo tφmto radikßlnφm nßvrhem doslova zaskoΦeno a razantn∞ ho zamφtlo. Petter tedy projekt v²razn∞ pozm∞nil a vytvo°il model v poloviΦnφ velikosti, kter² podrobil zkouÜkßm v aerodynamickΘm tunelu. Model p°edstavoval letoun s motory umφst∞n²mi v protßhl²ch gondolßch posazen²ch zhruba v polovin∞ rozp∞tφ k°φdel spojen²ch vzadu ocasnφ plochou tvaru obrßcenΘho V a klasick²m pilotnφm sedadlem. AvÜak ani tento nßvrh neusp∞l a cel² projekt byl jeÜt∞ n∞kolikrßt p°epracovßn, p°iΦem₧ zm∞ny se v₧dy t²kaly prakticky vÜech podstatn²ch souΦßstφ, p°edevÜφm pak motorov²ch gondol, v²Ükovky, podvozku, umφst∞nφ raketnic v p°φdi a na koncφch nosn²ch ploch.

Teprve v zß°φ 1951 vypracoval Petter projekt, kter² v sob∞ spojoval vÜechny jeho p°edstavy a zßrove≥ se zamlouval i vedenφ spoleΦnosti. V²razn∞ p°epracovan² projekt se vyznaΦoval troj·helnφkovou v²Ükovkou nasazenou na vrchol svislΘ ocasnφ plochy (SOP) a dvojicφ proudov²ch motor∙ RB.93, kterΘ byly ulo₧eny v zßdi trupu vedle sebe, p°iΦem₧ jejich nasßvacφ otvory vzduchu byly poprvΘ situovßny pod k°φdly na jeho bocφch. Kabina byla se sm∞rovkou spojena charakteristick²m v²stupkem, podvozek byl koncipovßn jako p°φ∩ov² se zatahovßnφm vÜech kol do trupu, v n∞m₧ m∞la b²t umφst∞na i velkß raketnice s ne°φzen²mi raketami.

Proto₧e se vÜak konstrukΦnφ t²m shodl, ₧e motory RB.93 s krßtkou ₧ivotnostφ (pouh²ch 10 hodin) by ve slu₧b∞ zp∙sobovaly obtφ₧e a letoun by tak byl p°ed konkurencφ vß₧n∞ hendikepovßn, byl cel² projekt dßle p°epracovßn. Jako pohonnß jednotka byl vybrßn lehk² proudov² motor Bristol BE.22 Saturn o tahu 1 720 kp (16,86 kN). P°esto₧e se jednalo o motor p∙vodn∞ vyvφjen² pro ·pln∞ jin² typ letounu, nemusel se trup ani nijak v²razn∞ p°ekreslovat. P°ekreslena vÜak byla v²Ükovka (vodorovnß ocasnφ plocha - VOP), kterß sice stßle z∙stßvala umφst∞na na vrcholu SOP, ale zm∞nila sv∙j tvar z troj·helnφkovΘ na klasickou Üφpovou. Mφrnou ·pravou proÜla i koncipovanß v²zbroj projektu, kterß m∞la b²t nynφ tvo°ena bu∩ p∙vodn∞ zam²Ülenou raketnicφ nebo dv∞ma kan≤ny Aden situovan²mi vespod trupu p°ed nasßvacφmi otvory a p°φpadn∞ i osmi protizemnφmi ne°φzen²mi raketami zav∞Üen²mi pod k°φdly. Projekt dostal oznaΦenφ Fo.140/1.

P°esto₧e proudov² motor Saturn sv²mi popisovan²mi v²kony konstruktΘry velice uspokojoval, zaΦala b²t soub∞₧n∞ s projektem Fo.140/1 vyvφjena i druhß verze projektu oznaΦenß jako Fo.140/2, osazenß proudov²m motorem Rolls-Royce Derwent, nebo¥ ji₧ p°i v²b∞ru Saturnu se vyskytly reßlnΘ obavy, ₧e jeho v²voj nebude vΦas dokonΦen. Tento änßhradnφô projekt se od onoho äprimßrnφhoô odliÜoval nejen ÜirÜφm trupem upraven²m pro zßstavbu novΘho motoru, ale i p°φdavn²mi nßdr₧emi kapkovitΘho tvaru na koncφch k°φdel, kterΘ budoucφmu letounu nabφzely mo₧nost nΘst a₧ 909 litr∙ pohonn²ch hmot. Zmizel ale h°betnφ v²stupek trupu charakteristick² pro Fo.140/1.

AvÜak vzhledem k tomu, ₧e zatφm vÜe vypadalo velmi dob°e, prßce na primßrnφm projektu Fo.140/1 pokraΦovali intenzivn∞ji a drak budoucφho letounu zφskßval finßlnφ podobu. V pr∙b∞hu pracφ byl n∞kolikrßt vy°Φen nßzor, ₧e v²Ükovka letounu je nep°φliÜ vhodn∞ umφst∞na, dφky Φemu₧ bude p°i velk²ch ·hlech nßb∞hu ästφn∞naô k°φdly, a nebude tak schopnß plnit svou funkci ve vÜech re₧imech letu. Petter sice tvrdil, ₧e tomu zamezφ jejφ vysokß poloha, ale nakonec se (po nßvÜt∞v∞ n∞kolika americk²ch v²robc∙ letadel) rozhodl, ₧e ji p°eci jen umφstφ na spodek zßd∞ trupu a to nejen z aerodynamick²ch, ale i pevnostnφch d∙vod∙. V kv∞tnu 1952 se navφc zjistilo, ₧e nφzko umφst∞nΘ kan≤ny by p°i palb∞ zp∙sobovaly nep°φznivΘ momenty, tak₧e konstruktΘ°i rozhodli o jejich p°emφst∞nφ do v²Üe osy na boky trupu letounu, t∞sn∞ za nasßvacφ otvory vzduchu motoru, je₧ byly prodlou₧eny a₧ p°ed nßb∞₧nΘ hrany k°φdel. Petter tΘ₧ vyvinul charakteristick² tvar dozadu odklßp∞jφcφho se celosklen∞nΘho celistvΘho p°ekrytu kabiny a rozhodl se vyu₧φt dve°φ nohou hlavnφho podvozku zßrove≥ i jako aerodynamick²ch brzd.

Prßce byly zavrÜeny v zß°φ 1952 a projekt dostal finßlnφ oznaΦenφ Fo.141. TΘm∞° souΦasn∞ vÜak doÜlo k nßhlΘmu zastavenφ v²voje motoru BE.22 a Air Ministry ztratilo o Folland∙v typ zßjem. Vzhledem k tomu, ₧e projekt Fo.141 (b²val² Fo.140/1) p°edstavoval dφky intenzivnφm pracφm v²vojov∞ perspektivn∞jÜφ letoun s mnoha vysp∞l²mi prvky a Fo.140/2 naopak vφcemΘn∞ zastaral, bylo rozhodnuto o zachovßnφ projektu Fo.141 jako₧to primßrnφho s tφm, ₧e jeho p∙vodn∞ plßnovanß pohonnß jednotka bude nahrazena jinou. AvÜak vzhledem k tomu, ₧e najφt vhodnou pohonnou jednotku pro ji₧ hotov² projekt, navφc tak malΘho a neobvyklΘho letounu, byl skuteΦn∞ problΘm, nebylo hledßnφ v∙bec jednoduchΘ. Folland dokonce uva₧oval o osazenφ letounu francouzsk²m proudov²m motorem TurbomΘca Ossau, ale nakonec z∙stalo pouze u nßkresu. Jedinß v²chozφ cesta, vedoucφ k zdßrnΘmu dokonΦenφ projektu Fo.141 a z·roΦenφ tak nemal²ch investic do n∞j vlo₧en²ch, se zdßla b²t v ovlivn∞nφ vedenφ Bristolu, aby op∞tn∞ zahßjilo v²voj a pokraΦovali v prßci na svΘm lehkΘm proudovΘm motoru.

A¥ u₧ m∞lo jednßnφ dopadnout jakkoli, Folland si nemohl dovolit zahßlet, nebo¥ ka₧dΘ zpo₧d∞nφ pro n∞j p°edstavovalo hrozbu v podob∞ morßlnφho zastarßnφ projektu, Φi obsazenφ trhu jin²m typem, a tφm i ztrßtu vÜech finanΦnφch prost°edk∙ do n∞j vlo₧en²ch. A to by pro tak malou spoleΦnost jakou Folland byl znamenalo p°inejmenÜφm velkΘ potφ₧e. Proto i p°esto, ₧e nebyl k dispozici vhodn² proudov² motor, byla b∞hem roku 1953 zahßjena stavba draku. Jako nouzovΘ °eÜenφ byla vybrßna prozatφmnφ, mnohem slabÜφ pohonnß jednotka Armstrong Siddeley ASV5 Viper 101 s tahem 745 kp, dφky nφ₧ m∞ly b²t v brzkΘ dob∞ odstartovßny alespo≥ zkouÜky aerodynamickΘ koncepce letounu.

V listopadu 1953 navφc skonΦilo nalΘhßnφ na äproblematickΘhoô v²robce motor∙ ·sp∞Ün∞ a Bristol obnovil prßce na v²voji po₧adovanΘ pohonnΘ jednotky, kterß sice m∞la stßle spadßvat do kategorie lehk²ch proudov²ch motor∙, ale zßrove≥ m∞la b²t mnohem siln∞jÜφ.

Zam²Ülen² testovacφ stroj byl opravdu, jak bylo plßnovßno, zßhy dokonΦen a aby bylo zd∙razn∞no, ₧e se jednß skuteΦn∞ pouze o v²vojov² typ vyroben² v²hradn∞ pro p°eklenutφ doby ne₧ bude dokonΦen nov² motor, nenesl ₧ßdnou v²zbroj a jeho oznaΦenφ bylo zcela zm∞n∞no na Folland Fo.139 Midge (muÜka). Do vzduchu se tento letoun, imatrikulovan² G-39-1, vznesl poprvΘ 11.srpna 1954, pilotovan² kapitßnem E.A.Tennantem. M∞l k°φdla s ·hlem Üφpu 40░, jejich₧ rozp∞tφ Φinilo 6,3 m, dΘlka letadla byla 8,76 m, startovacφ hmotnost 2 040 kg a jeho maximßlnφ rychlost dosahovala hodnoty 965 km/h.

Provßd∞nΘ zkouÜky ukßzaly na pßr nedostatk∙ v aerodynamickΘ koncepci stroje a podnφtily konstruktΘry k uΦin∞nφ n∞kolika vφce Φi mΘn∞ nßroΦn²ch krok∙ vedoucφch k jejich nßprav∞ a p°φpadnΘmu vylepÜenφ. Mezi nejzßsadn∞jÜφ ·pravy pat°ilo zcela jist∞ nahrazenφ klasickΘ v²Ükovky plovoucφmi VOP. Zßrove≥ byla zkoumßna mo₧nost pou₧itφ nosn²ch ploch s Üesti nebo osmiprocentnφm profilem, co₧ nakonec vedlo konstrukΦnφ t²m k rozhodnutφ o pou₧itφ 8% k°φdla s k°idΘlky t∞sn∞ u trupu. Sklon stroje p°i p°istßvßnφ vÜak p°φliÜ omezoval v²hled pilota, a tak bylo rozhodnuto o dalÜφm a dokonalejÜφm p°epracovanφ v²suvnΘho mechanismu k°idΘlek. Testy s letounem Folland Fo.139 Midge podroben²m t∞mto vylepÜenφm byly zahßjeny v ·noru 1955.

Dalo by se °φct, ₧e dopadly nad oΦekßvßnφ dob°e. Navzdory slabÜφ pohonnΘ jednotce dokonce dokßzalo toto malΘ proudovΘ letadlo p°i sestupnΘm letu p°ekonat rychlost zvuku (Mach 1) a dφky vylepÜenΘmu systΘmu ovlßdßnφ a hydraulickΘmu °φzenφ opl²valo na svou dobu tak°ka supermanΘvrovatelnostφ.

Folland si byl sv²m nov²m strojem natolik jist², ₧e dal dokonce popud k vyhlßÜenφ v²b∞rovΘho °φzenφ o standardnφ lehkΘ bitevnφ letadlo stßt∙ NATO, ale nakonec se ho nez·Φastnil, nebo¥ historie onoho jedinΘho exemplß°e typu Folland Fo.139 Midge byla jen velmi krßtkß. G-39-1 toti₧ 28.9.1955 havaroval p°i startu (tehdy jej zrovna testoval Üv²carsk² pilot) a pro vß₧nΘ poÜkozenφ bylo rozhodnuto stroj neopravovat. Jeho p°φnos svΘmu nastupiteli a v∙bec celΘ spoleΦnosti Folland byl vÜak obrovsk². Za ono krßtkΘ obdobφ svΘ existence se toti₧ stihl podrobit celkem 220 zkuÜebnφm a p°edvßd∞cφm let∙m, p°i nich₧ se v jeho ·trobßch vyst°φdalo i mnoho zahraniΦnφch pilot∙ (p°edevÜφm z Kanady, Indie, Jordßnska, NovΘho ZΘlandu a Spojen²ch stßt∙) a tΘm∞° ode vÜech se doΦkal uznßnφ.

Midge sv²mi elegantnφmi tvary a vynikajφcφmi letov²mi vlastnostmi znamenal dobr² p°φslib pro budoucφ stφhacφ stroj, kterΘmu od poΦßtku slou₧il jako technologick² demonstrßtor a kter² se dφky n∞mu zaΦal stav∞t, p°esto₧e stßle financovßn pouze z firemnφch fond∙, jen s nevelk²m zpo₧d∞nφm (hned po dokonΦenφ v²voje novΘho lehkΘho proudovΘho motoru firmou Bristol). Ale o tom zase p°φÜt∞...

Na zßv∞r se jeÜt∞ jist∞ sluÜφ zmφnit, ₧e proudov² motor Rolls-Royce Viper, kter²m byl Midge pohßn∞n se v r∙zn²ch ·pravßch a modifikacφch udr₧el ve v²rob∞ a₧ do roku 1990.

Plachta