P°φb∞h poΦφtaΦe (6. dφl)

Poslednφ dφl P°φb∞hu poΦφtaΦe je v∞novßn jeho budoucnosti. Ji₧ p°edem p°edesφlßm, ₧e se nejednß o stroh² souhrn minulosti jako v ostatnφch dφlech. Tento dφl je odpoΦinkov², ₧ßdnß p°esnß Φφsla a ₧ßdnß data beroucφ dech - je prost∞ i pro normßlnφ lidi.

---

Na plnΘ obrßtky
Konkurence dvou nejsiln∞jÜφch spoleΦnostφ ve v²voji procesor∙ AMD a Intelu dokazuje, ₧e rychlost osobnφch poΦφtaΦ∙ bude stßle vzr∙stat m∞sφc od m∞sφce. V dneÜnφ dob∞ nelze °φct, kter² procesor je nejrychlejÜφ. S jistotou se dß jen tvrdit, ₧e procesor ji₧ poko°il hranici 1 GHz a prvnφm byl poΦφtaΦ spoleΦnosti Kryotech s procesorem Athlon od AMD.

Co bude dßl? P°edpov∞di °φkajφ, ₧e do roku 2010 bude procesor schopen prßce rychlostφ 10 000 Mhz. NicmΘn∞ v zßp∞tφ nastßvß otßzka: budeme v∙bec pot°ebovat takovouto rychlost? UrΦit∞ ano, zda i pro osobnφ poΦφtaΦe, to zßvisφ na autorech softwarovΘho vybavenφ, n∞kte°φ ji₧ dnes konstruujφ svΘ programy na k≤du, kter² je ·Φeln∞ nßroΦn∞jÜφ na hardware. VelkΘ rychlosti budou v₧dy pot°ebovat °φdφcφ poΦφtaΦe, ale existujφ i poΦφtaΦe, kterΘ stßle nedosahujφ takov²ch rychlostφ, kterΘ by pot°ebovaly (nap°. ty, kterΘ se vyu₧φvajφ v genetickΘm in₧en²rstvφ). NicmΘn∞ urΦit∞ dojde k dalÜφmu zjednoduÜenφ programovßnφ, a tak stoupnou i nßroky program∙ na poΦφtaΦ.

Image d∞lß poΦφtaΦ
Progn≤zy nad tφm, jak bude osobnφ poΦφtaΦ budoucnosti vypadat, se r∙znφ. N∞kdo tvrdφ, ₧e je budeme mφt zabudovanΘ v hlav∞, jin² zase, ₧e je budeme ovlßdat sv²mi myÜlenkami. V jednom se progn≤zy neliÜφ. VÜechny se shodnou, ₧e osobnφ poΦφtaΦ budoucnosti bude jin², ne₧ jak ho znßme dnes, tedy ve slo₧enφ monitor, klßvesnice a zßkladnφ Φßst s procesorem, harddiskem, pam∞tφ a dalÜφm hardwaremà

PoΦφtaΦ se urΦit∞ jeÜt∞ zmenÜφ. Nasv∞dΦujφ tomu stßle se zmenÜujφcφ souΦßstky a stßle v∞tÜφ poptßvky po p°enosn²ch poΦφtaΦφch. Budoucnost je v miniaturizaci.

Stolnφ PC se n∞kdy urΦit∞ p°estane vyrßb∞t a budou pouze p°enosnΘ osobnφ poΦφtaΦe. Dnes je znßme jako notebooky. N∞kdo tvrdφ, ₧e poΦφtaΦ budoucnosti nebude mφt klßvesnici a ₧ßdnΘ vstupnφ za°φzenφ, kterΘ budeme ovlßdat rukama. P°φstup do poΦφtaΦ∙ budoucnosti bude pr² lΘpe chrßn∞n zabudovan²mi senzory snφmajφcφ zornice oka, otisk prstu, ovlßdanΘ hlasem nebo pouhou myÜlenkou. Jedna z variant osobnφho poΦφtaΦe budoucnosti m∙₧e vypadat jako LCD displej p°enosnΘho poΦφtaΦe, do kterΘho budou zabudovßna Φidla na rozpoznßnφ sφly myÜlenek, kterΘ ji₧ existujφ nebo mikrofon na rozpoznßnφ hlasu.

Takov²to poΦφtaΦ se bude ovlßdat pouze hlasem nebo myÜlenkami. Klidn∞ se m∙₧e ovlßdat dotykem, ale to je spφÜe ji₧ dnes minulost. Displej m∙₧e mφt takΘ zabudovanou miniaturnφ kameru, kterß rozpoznß podle zornic oka, ₧e u n∞ho sedφ prav² majitel. Zjistφ takΘ, na kterou Φßst se dφvßte a tu zp°φstupnφ. Prakticky v ovlßdßnφ nap°. OS Windows to m∙₧e b²t nßsledujφcφ. Dφvßte se na Start a tato nabφdka se zp°φstupnφ, podφvßte se na tlaΦφtko STORNO a akce, kterou prßv∞ pohyby vaÜeho oka d∞lßte, se ukonΦφ. Ale jak to tak b²vß, ₧ßdnß technologie nenφ dokonalß, tak₧e se vßm m∙₧e klidn∞ stßt, ₧e mrknete v nevhodn² okam₧ik a naformßtujete si pevn² disk nebo jinΘ velkokapacitnφ mΘdium budoucnosti.

Mφsta nenφ nikdy dost
Jeden z nejstarÜφch harddisk∙, kter² ve velkΘm vstoupil na scΘnu s prvnφm osobnφm poΦφtaΦem PC XT, m∞l kapacitu 20 MB. Dnes mß pr∙m∞rn² harddisk velikost 120 GB (cca 117 000 MB, proto₧e v²robci disk∙ pou₧φvajφ p°evod 1 GB=1000 MB, ve skuteΦnosti je vÜak jeden GB rovn²ch 1024 MB). To znamenß, ₧e zhruba za poslednφch dvacet let se velikost uklßdacφ kapacity zv∞tÜila 3 750krßt. Kdybych p°edpoklßdal, ₧e velikost harddisku bude stoupat ·m∞rn∞, tak v roce 2020 bude kapacita b∞₧nΘho uklßdacφho mΘdia kolem 281 TB (281 000 000 MB z hlediska v²robc∙ pevn²ch disk∙). Ceny harddisk∙ se ale takΘ velmi radikßln∞ sni₧ujφ. P°ed dv∞ma roky 1 MB prostoru p°esßhl cenu 3 KΦ. Dnes se cena za 1 MB pohybuje v rozmezφ 10 - 25 halΘ°∙.

Kdysi staΦil na vÜechny programy a data harddisk s 20 MB, dnes u₧ dßvno pro u₧ivatele, kte°φ cht∞jφ jφt s dobou, nestaΦφ harddisk o kapacit∞ 600 MB. A Φφm to? SoftwarovΘ vybavenφ poΦφtaΦ∙ se zdokonaluje, p°ib²vajφ novΘ funkce, novΘ grafickΘ prvky, novß rozhranφ, a to vÜechno pot°ebuje mφsto. Softwarov² pr∙mysl se °φdφ heslem: ╚φm nov∞jÜφ software, tφm v∞tÜφ mφsto na svß data bude pot°ebovat. A proto nezb²vß ne₧ stßle a stßle zv∞tÜovat velikostnφ kapacity uklßdacφch mΘdii. Pevn² disk je vlastn∞ nejzastaralejÜφm hardwarem uvnit° dneÜnφch poΦφtaΦ∙. B∞hem doby od vynalezenφ se tΘm∞° nezm∞nil. Proto se ji₧ dnes hledajφ novß °eÜenφ, kterß by nahradila souΦasn² pevn² disk (vzpome≥me nap°. holografickΘ disky).

ZaΦalo to nevinnou disketou
Je pozoruhodnΘ, jak tzv. nosiΦe dat stßrnou pomaleji, ne₧ uklßdacφ mΘdia v naÜich poΦφtaΦφch (harddisky). S nejv∞tÜφ jistotou je to dßno tφm, ₧e harddisk postupn∞ zapl≥ujeme vÜemi t∞mi programy, kterΘ zßkonit∞ zmenÜujφ velikost volnΘho prostoru. Odezva na tento jev se projevuje stßle nov²m v²vojem harddisk∙ s v∞tÜφ kapacitou. Zato nosiΦe dat jsou pouh²m Φlßnkem mezi distributorem a zßkaznφkem. Je to dßno takΘ tφm, ₧e nosiΦe dat musφ b²t standardem pro vÜechny, a proto se t∞₧ko a rychle n∞co na naÜich "nosiΦφch" bude m∞nit. Standardem na celΘm sv∞t∞ se stala disketa o velikosti 3,5" a kapacitou 1,44 MB. Je to standard, kter² u₧ vydr₧el vφce ne₧ patnßct let a urΦit∞ tu jeÜt∞ minimßln∞ pßr let bude. Dnes vlastn∞ nikdo diskety aktivn∞ nepou₧φvß, ale mechaniky se pro zp∞tnou kompatibilitu montujφ do vÜech poΦφtaΦ∙.

Dnes je u moci CD a DVD. I kdy₧ je CD doposud mφrn∞ rozÜφ°en∞jÜφ ne₧ DVD, DVD jej brzy z trhu ·pln∞ vytlaΦφ. Nesmφm samoz°ejmΘ zapomenout na mΘn∞ rozÜφ°enΘ nosiΦe nebo zßlohovacφ mΘdia, kterß ji₧ nemajφ budoucnost, jsou to mechaniky Zip a Jazz, kterΘ kv∙li svΘ malΘ kapacit∞ a velkΘ p°φstupovΘ dob∞ ji₧ upadajφ v zapomn∞nφ.

Robotika - v∞da budoucnosti?
DalÜφ v∞cφ, Φasto zmi≥ovanou v souvislostφ s budoucnostφ poΦφtaΦe, je robotika. Ji₧ tΘm∞° n∞kolik desetiletφ vznikajφ filmy ve kter²ch vystupujφ r∙znφ roboti. Nemyslφm si vÜak, ₧e by byl Φlov∞k do roku 2050 schopen vytvo°it robota, kter² by byl podobn² Φlov∞ku a byl k n∞Φemu u₧iteΦn². Problematiku robotiky zastupujφ nap°φklad Asimovovy zßkony. Ty pravφ, ₧e se robot nesmφ nikdy postavit proti Φlov∞ku, nicmΘn∞ robot bude urΦit∞ °φzen programem. V∞°φm, ₧e se robot opravdu nikdy sßm proti Φlov∞ku neobrßtφ. NicmΘn∞ si lze velmi snadno p°edstavit poΦφtaΦov² virus budoucnosti, kter² napadne robot∙v operaΦnφ systΘm a robot se potΘ, ovlßdßn virem (nebo v horÜφm p°φpad∞ nap°. ovlßdßn hackerem), stane strojem na zabφjenφ.


R2D2 ze Star Wars

roboti z filmu Jß robot
Nezb²vß ne₧ pop°ßt vÜem Φtenß°∙m p∞knou budoucnost. A pokud vßm bude n∞kdo tvrdit, ₧e robot nenφ schopen vra₧dy, tak si vzpome≥te na starΘho dobrΘho Terminßtora.


slavn² Terminßtor