Kdy₧ se °ekne Nosferatu, i kdy₧ by se toto slovo nem∞lo nadarmo vyslovovati, mnoh²m z nßs, z lidsk²ch bytostφ, se zavdß ihned slovo to pßna TransylvßnskΘho, samotnΘho hrab∞te a knφ₧ete temnoty, Drßkuly. ╚φm jsou si tyto dv∞ ∩ßbelskΘ stv∙ry podobnΘ, musφ b²ti ka₧dΘmu lidskΘmu tvoru hned jistΘ. Sic je to obrovskß touha po lidskΘ krvi. Krvi, jen₧ je pßn∙m temnot, lahodnou pochutinou, ale takΘ ₧ivotnφm elixφrem. Poznejme dnes p°φb∞h pßna z Karpat, kde ve svΘm hradu p°eb²vß samotink² hrab∞ Orlock. LidΘ okolo ₧ijφcφ, bojφc se jeho moci, neopouÜt∞jφ svΘ domovy nikdy po setm∞nφ. A kdy₧ zvon na kostelnφ v∞₧i odbφvß hodinu p∙lnoΦnφ, to pak ₧ßdnß lidskß duÜe, zdravΘho rozumu, nem∙₧e b²ti spat°ena venku. Tu onehdß se u nßs v hostinci p°ihodila zajφmavß udßlost. Jak²si mlad² cestovatel, p°isp∞chal ve svΘm koΦß°e do mφstnφ krΦmy, a tu ₧e popije, pojφ a ihned se vydß na cestu. Mladφk, jmΘnem Thomas Hutter, to byl jist∞ bojßcn², ale neznal les∙ naÜich, neznal jakΘ nebezpeΦenstvo m∙₧e potkati ka₧dΘho, kdo opustφ sv∙j bezpeΦn² domov po setm∞nφ. I tu jsme ho jako jeden mu₧ vÜichni varovali, a¥ z krΦmy za tmy neojφ₧dφ, ₧e mu poslou₧φ p°es noc pokoj Φist², za mal² penφz, kter² mß krΦmß° ve svΘm obydlφ. I tu svolil, ale dodal, ₧e pospφchß za samotn²m hrab∞tem Orlockem. To jmΘno nesmφ b²ti takto lehkomysln∞ vyslovovßno. Nikdo z nßs se ho nezeptal, co ₧e ho na hrad k hrab∞ti tßhne, tak₧e prodej domu, kter² jel k nßm zprost°edkovati, nßm z∙stal v tΘ dob∞ utajen. Ale bylo jasnΘ, ₧e onen mlad² mu₧ neznß vÜechny udßlosti, pov∞sti k hrab∞ti se vztahujφcφ. Dßle jsme se ho neptali, jen jsme vid∞li jak jeho koΦßr onehdß Φasn∞ rßno ujφ₧dφ k hradu. Z vyprßv∞nφ zdejÜφho koΦφho jen vφme, ₧e blφzko k hradu se ani on se sv²m sp°e₧enφm nepotßcφ, nebo¥ cesta je nebezpeΦnß a komu by se cht∞lo tak blφzko k dosahu samotnΘho hrab∞te. I tu nßm vÜem pov∞d∞l jak onoho mladφka vysadil, poblφ₧ hradu a jeÜt∞ te∩ vidφ ve v∞tru vlßt jeho kabßtec, cestovnφ Φapku nezbedn∞ nara₧enou. Tehdß pomalu vid∞l jak se od n∞j onen mladφk cestou k hradu vzdaloval. To bylo naposledy, co jsme ho my venkovanΘ vid∞li. OvÜem neblahΘ to skuteΦnosti byly nßhle na titulcφch novin a zv∞sti o n∞m se k nßm dostaly jeÜt∞ od milosrdn²ch sester, kterΘ se o n∞j pozd∞ji staraly.

..........

Klasick² horor o jeÜt∞ klasiΦt∞jÜφm tΘmatu. Kdy₧ se 3 roky po prvnφ prohranΘ sv∞tovΘ vßlce rozhodl v N∞mecku natoΦit expresionalistick² re₧isΘr F. W. Murnau hororovou adaptaci na slavnΘho hrab∞te Drßkulu, byl vlastnφky prßv na onen slavn² romßn odmφtnut a musel tak vÜechny svΘ postavy p°ejmenovat a d∞j filmu poupravit. Tφmto nepoveden²m maskovßnφm se film mßlem ztratil v minulosti, jeliko₧ spousta kopiφ byla kv∙li poruÜenφ vlastnick²ch prßv zniΦena. Nosferatu a Drßkula tedy nejsou stejn²mi osobami. A tento n∞m² horor, ve kterΘm neuslyÜφte krom∞ hrajφcφ hudby ani jeden plßΦ Φi v°φskot, se i tak stal hororovou legendou. P°i pozorovßnφ ΦernobφlΘho snφmku a hlavn∞ samotnΘ postavy Nosferata, skv∞le zahranΘho Maxem Schrekem, kterΘmu ani lidΘ nev∞°ili, ₧e by snad mohl b²t pouh²m Φlov∞kem, se tolikrßt neubrßnφte kultovnφm scΘnßm, kterΘ vstoupily do obecnΘho pov∞domφ a jsou zßkladem mnoha dalÜφch horor∙. A¥ je to vstßvßnφ z rakve Φi r∙znΘ stφnohry. N∞kterΘ novΘ horory nedokß₧ou takovou stφnohru prost∞ nabφdnout, nevφm zda je to pou₧it²m materißlem, ale onen dotek Orlockova stφnu na srdci man₧elky Ellen zahranΘ Gretou Schr÷der, je nezapomenuteln². Jinak by ka₧d² Ü¥oural mohl dodat, ₧e film je prost∞ star², ani se v n∞m nemluvφ, tak₧e herci musφ vÜechny pocity a dialogy lφΦit svou mimikou Φi pohyby. Leckdy to vypadß docela zßbavn∞ ne₧ hr∙zostraÜn∞. A jeliko₧ se jednalo o film od tv∙rc∙ hlßsφcφch se k expresionismu, byly n∞kterΘ scΘny skuteΦn∞ a₧ dota₧enΘ do extrΘmu. Aby to vÜe p∙sobilo jeÜt∞ bizarn∞ji a hr∙zostraÜn∞ji. èφlenstvφ a mor tßhnoucφ se Wisbourgem se m∞l skuteΦn∞ promφtat na plßtna kin. Hudba je slo₧ena asi tak z 5 partitur a byla k filmu dodßna a₧ b∞hem nßsledujφcφch 8 let. N∞kterΘ jsou mo₧nß vhodn∞jÜφ na kolotoΦ nebo jim prost∞ schßzφ pot°ebnß hororovß hloubka. A to po°ßd musφme opomφjet kvalitu. St°ih, kamera, obraz, zvuk - to vÜe nese stopy stß°φ, ale p°eze vÜechno tento film JE kult. I tak se ale ve filmu objevily jistΘ efekty. Kameraman nejen₧e pou₧φval velice kontrastnφ zßb∞ry, ale ve scΘn∞ jφzdy k hradu pou₧il dokonce inverzi barev, tak₧e dohromady to muselo tehdy vypadat skuteΦn∞ upφrsky. Jedin²m neduhem trpφ hlavn∞ noΦnφ scΘny, ve kter²ch je sv∞tlo, proto₧e byly natoΦeny p°es den a pozd∞ji u₧ nebyly kolorovßny, Φi se zachovali jen kopie nekolorovanΘ, ΦernobφlΘ. St°ih je takΘ velmi zajφmav² a pou₧φvß hned n∞kolik styl∙ p°echodu scΘn. Tento film je v²jimeΦn², je prvnφ a mß n∞Φφm neuv∞°itelnou atmosfΘru, mo₧nß je to prßv∞ onφm n∞m²m podtextem. VysmßtΘho Thomase v jednΘ n∞mΘ scΘn∞ st°φdajφ nev∞°φcφ a zd∞ÜenΘ pohledy vesnick²ch babek. A to vÜe bez jedinΘho slova. Kolik nesmysln²ch dialog∙ je dneska narvßno do film∙, a to nejenom hororov²ch. ObΦas kdyby se odstranili v²levy n∞kter²ch herc∙ a mφsto toho hrßla jen hudba, pak by se ukßzala skuteΦnß kvalita filmu a schopnosti herce. OvÜem dnes platφ jako ve vÜem: co nezahrajeÜ, ukecßÜ. To se u tohoto filmu prost∞ stßt nemohlo. Tak₧e a¥ nßm v²kony herc∙ p°ipadajφ sebezßbavn∞jÜφ, je v nich p°eci jenom urΦitΘ kouzlo a o samotnΘm Maxu Schreckovi coby nenapodobitelnΘm Nosferatu, se nelze zmi≥ovat v∙bec. Filmovß postava Knocka je ryze osobou naprosto Üφlenou a prostink² Thomas p∙sobφ takΘ velmi p°irozen∞ a sv²m imbecilnφm vzez°enφm a₧ tup∞ a naivn∞.

..........

Tento film mß mo₧nß obsah, kter² leckdo neznß, jeliko₧ by si ho mohl rychle splΘst se ₧ivotem Drßkuly. Tak₧e bu∩ se na n∞j m∙₧ete podφvat, aby jste v∞d∞li jak dopadajφ i jinφ upφ°i Φi vampφ°i, t°eba ze Slovenka a ne z Rumunska, anebo se na tento film podφvejte jako na zlatou pokladnici hororovΘ kinematografie. Nebudete zklamßni.

A na zßv∞r trochu tΘ perliΦky, Φi spφÜe °ekn∞me kapky krve. A to trochu tΘ historie o klanu upφr∙ Nosferatu. Absimilard byl prvnφm upφrem, kter² se spojil s prvotnφ matkou rodu upφr∙ zvanou Matriarcha a od nφ pochßzejφ vÜichni evropÜtφ Nosferati. PotΘ byli ale vÜichni z rodu potrestßni Kainem a znetvo°eni. Rod Nosferat∙ byl v₧dy mezi upφry vyd∞d∞nec, nikde nevlßdli, v∞tÜina se skr²vala v Egypt∞ a pozd∞ji se ti odvß₧n∞jÜφ do 16. stoletφ pohybovali v Bulharsku, N∞mecku a Severnφ Africe. PotΘ zaΦali ₧φt hlavn∞ v podzemnφch stokßch ╪φma. Naproti tomu Arßbie jim byla v₧dy dosti naklon∞nß a celkem si zachovßvali moc i v Severnφ Africe. TransylvßnÜtφ upφ°i z klanu Tzimisc je na svΘm panstvφ tolerovali a kdy₧ se spustily boje mezi kmeny, Nosferati se p°idali ke klanu Tzimicz na d∙raz jejich podpory. Nejznßm∞jÜφm Nosferatem se tehdy stal n∞mec Josef von Bauen, jen₧ zastupoval kmen Nosferatu ve vnit°nφm kruhu Kamarily. V mezivßleΦnΘ dob∞ se dostali do nep°φznivΘ situace mezi ostatnφmi kmeny, jeliko₧ se objevil film Nosferatu, kter² jasn∞ poruÜoval upφrskß pravidla...

autor - cYBERF@Ce

Schßzφ verdikt (a bude schßzet - cYBERF@Ce).

.

INFO

Originální název - Nosferatu, eine Symhonie des Grauens (N∞mecko), Rok premiéry - 1922

Režie - Friedrich Wilhelm Murnau, ScΘnß° - Henrik Galeen, Kamera - Fritz Arn Wagner, Hudba - Hans Erdmann

Hrají - Gustav von Wangenheim, Alexandr Granach, Max Schreck, Greta Schr÷der, Georg H. Schnell

Hodnocení = x