VzpomφnaΦ: PlßΦi, je mi smutno. Je to u₧ tak dßvno. U₧ tak dßvno.

"A zvedl bezvlßdnΘ lidskΘ t∞lo a vlo₧il do n∞j ₧ivot. T∞lo se ot°ßslo.

A o₧ilo.

Byl zrozen dalÜφ vojßk."

Velitel: A vÜichni p∙jdou bojovat!

VzpomφnaΦ: A zem°ou. Zem°ou?

"Je jedno k²m byl Φlov∞k p°edtφm. VÜichni ale m∞li n∞co spoleΦnΘho - nebyli nic.

Vlo₧φme jim do ruky zbran∞, obleΦeme uniformu.

Budou bojovat za naÜe cφle.

A ti lepÜφ p°e₧ijφ."

Vojßk: ZaΦala vßlka. U₧ dalÜφ, kterß u₧? Ne, nevzpomφnßm si, zapomn∞l jsem. Ale i tehdy jsem plakal. Ji₧ tehdy jsem v∞d∞l, ₧e pokud nebudu zabφjet jß, zabφjφ oni m∞. Nenßvid∞l jsem tu myÜlenku! Jako by m∞ svazovala a °φkala mi co mßm d∞lat. Myslel jsem, ₧e z toho zeÜφlφm, ale na to nebyl Φas. Vyrazili jsme. Ka₧d² se svou v²strojφ, svojφ puÜkou. Ano, t°etφ sv∞tovß vßlka byla tady a v jistΘm smyslu to bylo vzruÜujφcφ. Nebo se nßm to alespo≥ sna₧ili namluvit, nejspφÜ kv∙li morßlce.

Velitel: My tu vßlku vyhrajeme, vφt∞zstvφ bude naÜe!

Vojßk: A vÜichni jen °vali n∞jakΘ kraviny jako ₧e urΦit∞, jen a jen my.

Ale te∩ vidφm, ₧e to byly jen bezv²znamn² kecy.

Te∩ vidφm svΘ t∞lo le₧et v blßt∞. Tßmhle je mß ruka, stßle t°φmß mou zbra≥, jen mΘ t∞lo u₧ net°φmß mou pa₧i. A mß hlava! Bolφ m∞ hlava. Mß hlava le₧φ u kamene a oΦi upφrß k opuÜt∞nΘmu torzu lidskΘho t∞la. Je to mΘ t∞lo. Bylo.

Rychle jsme skonΦili. Jen n∞co p°elet∞lo a vÜechno zaΦalo ho°et. A ten plamen nebyl rud² nebo zlat². Ten plamen byl temn². Byl to trest, vφm to. A₧ nynφ.

A tak rychle skonΦila i vßlka. Nikdo se ale nevrßtil dom∙. Domovy z∙staly v tichu opuÜt∞nΘ p°i zßpadu slunce, m∞sta byla prßzdnß. Zbytek lidφ prchal p°ed zkßzou do ·kryt∙.

"Ale bylo ji₧ pozd∞. Plamen rostl a trest potkal ka₧dΘho. Ka₧d² byl odsouzen."

Vojßk: Vlastn∞ jsem rßd za to jak jsem zem°el. Bylo to rychlΘ, moc si nepamatuji...

VzpomφnaΦ: ... ale ten pohled jak² nynφ mßm jß. DovolφÜ?

Vojßk: Jist∞.

VzpomφnaΦ: Ten pohled je hr∙zn²! Tak hr∙zn². Obrovitß temnß ohnivß st∞na se °φtφ sm∞rem p°φmo ke mn∞. Ji₧ nebude co vzpomφnat, nenφ proΦ utφkat. Byl jsem vojßk a padl jsem, jako ka₧d² jin² Φlov∞k, jako ka₧d² jin² vojßk.

Dotatek (MCZ): Jsem rßd, ₧e jsi tu se mnou Φtenß°i. Nynφ jsem dovrÜil trilogii, zavφrßm MΘ oΦi.

autor - MCZ