Jako jedinφ vßm p°inßÜφme exkluzivnφ recenzi-rozbor nejnov∞jÜφho Triera, kter² byl promφtßn na Mezinßrodnφm filmovΘm festivalu v Karlov²ch Varech a op∞t stojφ za to, aby mu byl v∞novßn v∞tÜφ prostor, proto₧e alespo≥ dle m²ch soud∙ zaklßdajφcφch se na dvojφm vid∞nφ se jednß o jeho nejlepÜφ, myÜlenkov∞ nejvysp∞lejÜφ a bezpochyby nejdosp∞lejÜφ dφlo, kde tak ·pln∞ nefunguje pouze hereckΘ obsazenφ, ale o tom vφce na dalÜφch °ßdkßch tΘto obsßhlΘ megarecenzeà

Zßkladnφ seznamovacφ plky na zaΦßtku se dajφ shrnout do n∞kolika ne moc rozvit²ch v∞t stejn∞ jako popis d∞je a tΘma, nad kter²m se dßnsk² filma° zam²Ülφ ve svΘ aktußlnφ novince MANDERLAY, proto₧e ka₧d² musφ mφt ji₧ dßvno jasn∞ vyhran∞n² nßzor na osobu Larse von Triera, a¥ ho pova₧uje za lacinΘho citovΘho vyd∞raΦe, zh²ralΘho cynika a mistrnΘho satirika, nebo snad za dßnskΘho Zde≥ka TroÜku (ano, i s takov²mi nßzory na n∞j jsem se setkal), a co se p°φb∞hu t²Φe, ten navazuje rovnou na konec p°edchozφho snφmku Dogville - a tentokrßte pojednßvß o otroctvφ ve 30. letech, tedy v dobßch, kdy bylo ji₧ vφce jak 70 let zruÜeno.

A obdobn∞ tak doufßm, ₧e je Φtenß° nßsledujφcφch °ßdk∙ dost dob°e seznßmen s tφm, ₧e po evropskΘ trilogii /Prvek zloΦinu, MΘdea a Evropa/, trilogii o ZlatosrdeΦce û p°ezdφvanΘ tΘ₧ trilogii äzlatΘho srdceô - /Prolomit vlny, Idioti a Tanec v temnotßch/ p°ichßzφ dßnsk² enfant terrible s trilogiφ v∞novanou Americe, ani₧ by v nφ kdy byl, a jal se ji natoΦit potΘ, co ho za to jeden novinß° kritizoval. A tyhle äpohlednice z Ameriky dob minul²chô, poukazujφcφ na zkostnat∞l² systΘm a puritßnstvφ Φi povrchnφ snobismus bez znalosti problematiky dostateΦn∞ do hloubky, p°etrvßvajφ dodnes, tudφ₧ se v∞tÜin∞ americk²m kritik∙m Trier moc nezavd∞Φil prvnφ Φßstφ Dogville, inspirovanΘ pφsnφ Pirßtskß Jenny z Brechtovy ÄebrßckΘ opery, kdy ctil pravidla klasika ₧ßnru, kde neÜlo o s₧φvßnφ se s postavami a vcφt∞nφ do nich, ale o odosobn∞nφ a zcizenφ, proto₧e um∞nφ nemß nikdy dle Brechta napodobovat realitu, kterß se tφm znaΦn∞ zploÜ¥uje a zatem≥uje a v zßv∞ru nabφzφ pouze trapnΘ moralizovßnφ a nemalou mφru patosu a sentimentality û v brechtovsk²ch dφlech, a te∩ nov∞ i v trierovsk²ch dφlech, jde o zapojenφ myÜlenφ divßka a uvoln∞nφ prost°ednictvφm smφchu dφky tomu, ₧e se poruÜujφ zab∞hnutΘ konvence a tφm se z velkΘ Φßsti parodujφ. /Inspiracφ bylo slavnΘ francouzskΘ dφlo Histoire d┤O./

Te∩ se asi ka₧d² kdo nevid∞l p°edchozφ Dogville, kterΘ p°ece jen doporuΦuji zhlΘdnout p°ed nßvÜt∞vou kina, zarazil nad tφm, ₧e MANDERLAY vypadß jako snφmanΘ divadlo kamerou /op∞t po Prolomit vlny odkazuje obrazov²mi kompozicemi k malφ°i nßdhern²ch krajinek, N∞mci Casperu Davidovi Friedrichovi, hlavn∞ na jeho p°ekrßsnΘ obrazy s horami zahalen²mi mlhou, odkazujφcφ zßb∞ry ästßlΘhoô kameramana Dod Mantla i k hlavnφ myÜlence malφ°e, kdy je Φlov∞k jen zrnkem prachu v p°φrod∞ û i v traileru se objevivÜφ zßb∞r Grace vystupujφcφ z äpφseΦnΘ bou°eô/, ale pozor, pokud mßte zkuÜenosti s p°edchozφ Trierovou tvorbou, dokumentßrnφ kamera zde ohlodßvß hereckΘ p°edstavitele a jejich tvß°e a₧ do morku kostφ, p°iΦem₧ na divadle se nedß docφlit stejnΘho efektu jako tomu tak uΦinil Trier v Dogville a nynφ i v MANDERLAY, kdy vyu₧il tzv. jump-cuts, kterΘ se z improvizaΦnφch d∙vod∙ musel nauΦit u Krßlovstvφ, spoΦφvajφcφ v prost°izφch na polocelky a detaily za sebou pro zdßnφ v∞tÜφ dynamiΦnosti, kdy ale nep°ichßzφ p°i dialogovΘ scΘn∞ odpov∞∩ druhΘ strany, co₧ m∙₧e b²t pro nezkuÜenΘho divßka pon∞kud matoucφ. A znovu se zde objevuje p°φkon k anglickΘmu neorealismu, studujφcφmu psychologii a nahlφ₧ejφcφ na socißlnφ realismus a₧ dokumentßrnφ kamerou, hlavn∞ Kenu Loachovi a jeho Rodin∞ z roku 1972 Φi Mikeu Leighovi, kter² v roce 1996 äukradlô Trierovi v Cannes hlavnφ cenu sv²m snφmkem Tajnosti a l₧i.

"V souvislosti s Tancem v temnotßch m∞ novinß°i v Cannes kritizovali, ₧e toΦφm o Americe, ani₧ bych tam kdy byl. To m∞ trochu vyprovokovalo. NatoΦil jsem tedy dalÜφ film odehrßvajφcφ se v USA a ani tentokrßt nevytßhl paty z Evropy. Nevytßhl jsem paty dokonce v∙bec nikam."

- Lars von Trier

MANDERLAY je vystav∞nΘ na stejn²ch principißlnφch zßkladech jako p°edchozφ von Trierovy filmy, tedy jedinec jako osoba, kterß se n∞Φφm vymykß a jde proti autoritßm, samotnΘmu systΘmu, kdy zaΦφnß jako naivnφ idealista a konΦφ jako Φlov∞k poÜpin∞n² tφm nejhorÜφm mo₧n²m bahnem spoleΦnosti, proto₧e mß jistΘ nehodφcφ se pobu°ujφcφ nßzory: Prvek zloΦinu mß Fischera proti policii, Epidemie zase re₧isΘra a filmovΘho konzultanta, MΘdea v MΘdee jde proti samotn²m vlßdc∙m, Evropa mß mßlo zb∞hlΘho Kesslera kontra byrokratΘ a takovΘ Krßlovstvφ Drusse bojujφcφ s v∞dou, Bess mß problΘmy v Prolomit vlny s p°edstaviteli cφrkve, Idioti brojφ proti m∞Ü¥anskΘ zkostnat∞lΘ spoleΦnosti a Tanec v temnotßch mß Selmu proti spoleΦnosti.

Z  uveden²ch p°φklad∙ se dß jasn∞ vypozorovat, ₧e do dob Dogville hrdinovΘ jednali p°evß₧n∞ ve vlastnφm zßjmu a v tom jim p°iÜlo n∞co do cesty, ale prßv∞ v Dogville se v tvorb∞ Triera poprvΘ setkßvßme s postavou, kterß se spoleΦnosti nabφdne a spoleΦnost toho zneu₧ije, tak₧e si sama nev∞domky podepφÜe ortel, a v Dogville mj. Trier vyjad°uje sv∙j nßzor na n∞co, Φemu se °φkß äpomocnß rukaô a jejφ ·Φinnost v takov²ch meznφch situacφch, na nich₧ se dß studovat jednßnφ lidφ, tudφ₧ se nenφ ani moc Φemu divit, ₧e mßme mφsto postav spφÜe p°edem danΘ a dob°e naΦrtnutΘ typy, se kter²mi se nadßle pracuje a zavßd∞jφ se do meznφch situacφch ₧ivotaà

..........

A jeÜt∞ jednou v∞cφ je Dogville a hlavn∞ potΘ MANDERLAY zßsadnφ v tvorb∞ Larse von Triera - a to co se jednß v²voje hlavnφ hrdinky, kterß u₧ nenφ muΦednice tr²zn∞nß t∞mi mocn∞jÜφmi, p°evß₧n∞ mu₧i, ale rozhodne se jednat a vzφt sv∙j osud do vlastnφch rukou /v p°φpad∞ Dogville, kdy si uv∞domφ, ₧e nenφ ₧ßdnß spßsa pro nikoho/, a₧ po MANDERLAY, kdy se sama sna₧φ a₧ nßbo₧ensky pomßhat, ale zvrhne se jejφ konßnφ a misionß°skΘ uΦenφ v totalitnφ moc, kterß se ukß₧e jako ₧ßdanß a nutnß, zm∞na nenφ mo₧nß, proΦe₧ to dochßzφ t∞lu, ale hlav∞-mozku ne, v Φem₧ je ten zßkladnφ a nejproblematiΦt∞jÜφ rozkol MANDERLAY, ke kterΘmu je velice oÜemetnΘ jakkoliv p°istupovat, proto₧e vßs rßdo vymßchß ve vlastnφ lou₧iΦceà a vy si v nφ budete jeÜt∞ rochnit! /Zde je nejz°eteln∞jÜφ Φerpßnφ z èt∞stφ v otroctvφ./

Kdy₧ u₧ jsem to zmφnil a nenφ zde mo₧nost psanφ pod Φarou, navφc se takΘ nejednß o n∞jakou seminßrnφ prßci, ₧e ano, tak jen zb∞₧n∞ naΦrtnu, o Φem ona francouzskß klasika a povφdka èt∞stφ v otroctvφ vyklßdß: hlavnφmi hrdiny jsou otroci, kte°φ se vracφ za sv²m pßnem n∞kdy kolem roku 1938, kdy je ji₧ otroctvφ dßvno zruÜeno dobr²ch vφce jak 70 let - a cht∞jφ, aby jejich äpßnô byl op∞t jejich äpßnemô, ale kdy₧ odmφtne, zabφjejφ ho a dßvajφ se do prßce znovu, jako otroci pod vedenφm, ale tentokrßte ji₧ bez dohledu a ävedoucφhoô, proto₧e se nedokßzali dostateΦn∞ aklimatizovat ve spoleΦnosti a byli zvykl² na jφdlo v tolik a tolik hodin apod.

Na tohle p°esn∞ narß₧φ MANDERLAY, dokonce postava Willhelma pronese v∞tu o nßvycφch a jeho zßv∞reΦn² proslov po odhalenφ VELK╔ POINTY jen potvrzuje pon∞kud znaΦn∞ zastaral² ideologick² nßboj knihy, i kdy₧ si MANDERLAY ze èt∞stφ v otroctvφ ävyp∙jΦujeô jen zßkladnφ myÜlenku otrok∙, kte°φ jeÜt∞ nejsou p°ipraveni vstoupit do spoleΦnosti a jsou p°φliÜ navyklφ na tradice, od kter²ch se nedokß₧φ odpoutat. Jinak Trier ve svΘm promyÜlenΘm scΘnß°i tentokrßte spφÜe rozehrßvß myÜlenku, kterß v dobßch vßlky Ameriky s Irßkem drß₧dφ velice, a to prosazovßnφ demokracie za ka₧dou a hlavn∞ jakoukoliv cenu, aΦ scΘnß° psal a dopsal jeÜt∞ p°ed vßlkou. I kdy₧ se neodvß₧φm pon∞kud drze napsat, tak jako èimon èafrßnek na serveru www.dokina.cz , ₧e äà scΘnß°, kter² jsem m∞l mo₧nost p°ed dv∞ma lety Φφst, byl vybrouÜen² jako diamant. P°φb∞h byl napnut² do velkolepΘho dramatickΘho oblouku, bez jedinΘ strßnky navφc a s ob∞ma hrstmi ÜibeniΦnφho humoru.ô Ano, nenφ na n∞m co vyt²kat a je to opravdu mezi scΘnß°i vybrouÜen² diamant z hroudy niΦeho, pokud mßm pou₧φt Üafrßnkovskou floskulovitou rΘtoriku °eΦi, ale Larsovi Ülo primßrn∞ o sd∞lenφ a myÜlenky a necht∞l divßka odvßd∞t jin²mi prvky, i kdy₧ si humor v n∞kter²ch pasß₧φch opravdu dovolφ a i napoprvΘ tak dost rozesm∞je celΘ kino, p°φkladem budi₧ scΘna potrestßnφ b∞loch∙ a jejich namalovßnφ äna Φernoô.

/Jako potvrzenφ p°edchozφho napsanΘho m∙₧e poslou₧it proslavenß situace z natßΦenφ, kdy dokonce odeÜel p°i reßlnΘm usmrcovßnφ osla slavn² herec John C. Reilly, co₧ m∞lo za nßsledek vyst°i₧enφ kontroverznφ scΘny z v²slednΘ podoby filmu i kv∙li znaΦnΘmu tlaku mΘdiφ a takΘ na nezbytnΘ protesty ochrßnc∙ zvφ°at, aΦ je ve èvΘdsku û kde se natßΦelo û povoleno na place usmrtit zvφ°e za ädohleduô veterinß°e, ale hlavnφm d∙vodem bylo to, ₧e by scΘna divßky odvßd∞la od vyjßd°enφ MANDERLAY a vyruÜovala je ze sledovßnφ a vnφmßnφ ämyÜlenkyôà

To se jen p°esn∞ potvrzuje, jak moc je na natßΦenφ s Trierem velkß legrace, na kterou herec Stelen Skarsgard lßkal Paula Bettanyho, ₧e si ji s Larsem u Dogville u₧ije, a v p∙lce natßΦenφ Paul p°iÜel za Stelenem a zeptal se ho, kdy ₧e to ta zßbava zaΦne, a Stelen mu odpov∞d∞l, ₧e mu prost∞ sprost∞ lhal, ale necht∞l b²t na natßΦenφ sßm à

Trier∙v p°φstup k herc∙m, je v∙bec vÜeobecn∞ znßm² - sßm je pova₧uje za rekvizity a sna₧φ se jim dßvat minimum pokyn∙ /Nicole Kidman, kterß jinak na natßΦenφ s nik²m jin²m krom Triera nekomunikovala, dostßvala jen sporadickΘ instrukce v podob∞ pokyn∙ jejφ postavy, nic vφc/ , kterΘ se v∞tÜinou sklßdajφ z toho, ₧e se majφ napφt z hrnku anebo ho polo₧it na st∙l apod., kdy postavu nevytvß°φ oni svou improvizacφ, ale jede se dle scΘnß°e a psychologii stejn∞ jako postavy v d∞ji posunuje samotn² tv∙rce, tudφ₧ jsou pochopitelnΘ v²tky na adresu filmu z toho hlediska, ₧e se text pouze deklamuje a jednß se o naivnφ didaktiku, v²tky, kterΘ padly t°eba v dubnovΘ Cinem∞ p°i p°φle₧itosti recenze Dogville./.

äGreat art is allways flanked by its dark sisters, blashemy and pornography.ô

Geoffrey Hartman, literßrnφ historik

..........

Pokud Trier kdy prohlaÜoval, ₧e chce natoΦit Φist² pornofilm, ale chßpe, jak je moc t∞₧kΘ sehnat na n∞j od n∞jakΘho producenta penφze, tak aspo≥ produkuje tenhle druh film∙ svou produkΦnφ spoleΦnostφ Pussy Power, v p°φpad∞ MANDERLAY naplnil svΘ p°ßnφ a aspo≥ jednou sekvencφ zfilmoval, respektive vyjßd°il myÜlenku dφla, knihu P°φb∞hy O a hlavn∞ kontroverznφ Justinu od mark²ze de Sade, kdy proti sob∞ stoji trierovsky oblφbenß tΘmata ₧enskΘ ctnosti a mu₧skΘ vzpurnosti, kdy se ₧en∞ sexußlnφ zneu₧φvßnφ, poni₧ovßnφ a t²rßnφ lφbφ. Pracuje tak s tΘmatem ₧eny û vykupitelky posedlΘho mu₧e, je₧ naΦrtnul u₧ v prvnφ Φßsti p°edchozφ trilogie ZlatΘho srdce nebo-li o ZlatosrdeΦce Prolomit vlny, o nφ₧ producent filmu Peter Aalbaeck Jensen prohlßsil, ₧e je to film o ä₧en∞, kterß se proÜukß do rßjeô û Dogville a i MANDERLAY pracuje s tφm sam²m, ale v²sledek je rozdφln²: pokud Dogville byly pouze zfilmovanΘ p°φhody z KaΦerova, jak rßd a Φasto Trier o sv²ch filmech pronßÜφ, MANDERLAY mß pouze p°evzatΘ äkaΦerovskΘô postavy s letmo nahozen²mi charakterov²mi typy, kterΘ doslova a do pφsmene napl≥ujφ v∞ty postav pronßÜenΘ v Prvku zloΦinu, a¥ ji₧ se jednß o äfukcs back to the stone ageô (jak p°φznaΦnΘ) Φi äI want you to screw God into me!ô a hlavn∞ äYou fuc┤em in the assô, nemluv∞ ani o slavnΘ scΘn∞ z Obraz∙ z osvobozenφ, kdy Esther je s americk²m vojßkem v pokoji, ale potΘ co uvidφ svΘho n∞meckΘho milence Lea, odstrΦφ Φernocha a prohlßsφ: äGo do something else!ô

Pokud by kdokoliv cht∞l MANDERLAY - a vlastn∞ i Dogville - oznaΦit za lacinou provokaci od mßlo uv∞dom∞lΘho Φlov∞ka, doporuΦoval bych mu po°ßdn∞ a nejlΘpe n∞kolikrßt za sebou si p°eΦφst prohlßÜenφ a od∙vodn∞nφ, proΦ Trier nechce p°evzφt Cenu mφru, kterΘ se dß nalΘzt zde, a o komukoliv, kdo by jen mφrn∞ naznaΦil n∞co o lascivnosti jednotliv²ch scΘn v Dogville v Φele se znßsiln∞nφm a v MANDERLAY s mu₧sk²m ΦernoÜsk²m pohlavφm, bych si myslel svΘ, ale holou pravdou je, ₧e Trier nechce Üokovat, maximßln∞ tak socißln∞ kritizovat, ale Φinφ tak velice inteligentn∞ a s pot°ebnou dßvkou zdravΘho odstupu od tΘmatu, co₧ jen podtrhujφ zßv∞reΦnΘ, nezm∞n∞nΘ /a₧ na jinΘ dobovΘ fotografie/ titulky s pφsnφ Davida Bowieho Young Americans, p°i nφ₧ vyvstßvajφ na povrch aktußlnφ problΘmy a nic se p°edchozφmi dv∞mi a Φtvrt hodinami ne°eÜφ, ale naopak, vybφzφ se k zamyÜlenφ a na hornφm pat°e ·st z∙stane jen zho°klß pachu¥ z prßv∞ zobrazovanΘho, kdy m∙₧ete Triera obvinit ze samo·Φelnosti, ale stavφte se tak tφm do pozice Φlov∞ka bez sebereflexe, kter² je za ka₧dΘ situace vß₧n² a nedokß₧e se shodit, ₧e se okolo sedφcφ mohou bavit na vßÜ ·Φet dφky v²razu na vaÜφ tvß°φ, kter² je Üokovßn pouze zdßnlivou povrchnostφ prvnφ nab∞hlΘ fotografie Ku-Klux Klanu, op∞t jako v p°φpad∞ Dogville p°evzanΘ z knihy Jakuba Holdta American Pictures, co₧ je vzhledem k p°edchozφmu jeden z nejlepÜφch f≤rk∙, jakΘ si kdy filmov² tv∙rce dovolil na divßka provΘst; na divßka, hlavn∞ toho americkΘho, kter² si v tu chvφli uv∞domφ nalΘhavost problematiky na jednΘ stran∞, ale na druhΘ jejφ pomalou zm∞nu k lepÜφmu, a takΘ to, ₧e takhle je Amerika v mΘdiφch opravdu vyobrazovßna a takhle na ni lidΘ z celΘho sv∞ta nahlφ₧φ, proΦe₧ nad tφm nejde u₧ zavφrat beztrestn∞ oΦi a frivoln∞ mßvnout rukouà Tady se u₧ nejednß o melodrama!

äDrahß mφrovß komise! D∞kuji vßm za Cenu mφru! Stejn∞ jako vy i jß v∞°φm v mφr. A my, mφrov∞rci, cφtφme, ₧e je naÜφm vzneÜen²m ·kolem uskuteΦnit, aby se takto cφtil cel² sv∞t. Ale ne vÜichni ve sv∞t∞ to cht∞jφ. LidΘ sv∞ta jsou dva kmeny ₧ijφcφ na pouÜti. Jeden kmen ₧ije v zemi se studnou. Ten druh² ₧ije v zemi okolo. Kmen v zemi se studnou chce mφr. Kmen v zemi okolo nechce mφr û chce vodu! Kmen v zemi okolo je nejspφÜ o n∞co mΘn∞ civilizovan², a slovo pro ämφrô ani nemß. Ale mß slovo pro ₧φze≥, co₧ je v tΘto situaci vφce mΘn∞ totΘ₧. Mφrovou komisi v zemi se studnou tvo°φ dob°φ, chyt°φ, bohatφ a krßsnφ lidΘ, kte°φ nemajφ ₧φze≥ (proto majφ Φas a energii na komisi). LidΘ ze zem∞ se studnou hovo°φ mnoho o Cen∞ mφru, kterou komise ud∞luje jin²m lidem ze zem∞ se studnou. LidΘ ze zem∞ okolo o Cen∞ mφru moc nemluvφ. D∞kuji vßm za Cenu mφru!ô

- Lars von Trier

 Sßm Trier se o vystoupenφ postav a p°φb∞hu do pop°edφ sna₧il u₧ sv²m Dogmatem 95, podepsan²m takΘ jeho kolegou Thomasem Vinterbergem (ten zfilmoval v nedßvnΘ dob∞ jeho scΘnß° M∙j milßΦek rß₧e 6,65), jeho₧ myÜlenku vyjßd°il dokonale p°φb∞hem Idiot∙ a kterΘ nikdy na rozdφl od ostatnφch nebral vß₧n∞, znaΦn∞ zavßn∞jφcφm nßbo₧enskou tΘmatikou podpo°enou ironick²m äslibem cudnostiô a hry na d∞tskou trumfovacφ hru /v desetibodov²ch pravidlech mj. stojφ i to, ₧e se musφ natßΦet v lokacφch bez rekvizit, p°emφs¥ovßnφ je zakßzanΘ, povrchnφ akce neakceptovatelnß a vÜe se smφ snφmat ruΦnφ kamerou bez nasvφcenφ, kterΘ, pokud je pot°eba, se musφ doladit pomocφ lampiΦky, a ₧ßnrov² film je striktn∞ zakßzßn/, ale nikde a opova₧uji se °φct ₧e i nikdo nezaÜel tak daleko jako prßv∞ on v p°φpad∞ Dogville, kdy se slavnφ evropÜtφ herci v Φele s jednou americkou hv∞zdou pohybujφ na prknech, kterΘ znamenajφ sv∞t, v minimu dekoracφ, kde domy a ostatnφ v∞ci jsou dokresleny na zem k°φdou. MANDERLAY pracuje s ·pln∞ stejnou koncepcφ, ale ji₧ opadß ten problΘm navykßnφ si na novΘ, znaΦn∞ nefilmovΘ prost°edφ, Φemu₧ napomßhß i narcistickΘ d∞lenφ filmu jako knihu do 8 kapitol a prologu stejn∞ jako pou₧itφ toto₧nΘ pφsn∞ v zßv∞reΦn²ch titulcφch a stejnΘ narativnφ v²stavby s obdobn²m f≤rkem s nßzvem zßv∞reΦnΘ kapitoly (äà a film skonΦφàô).

Ale na rozdφl od Dogville p∙sobφ poslednφ film mΘho oblφbenΘho Dßna a intelektußla v²pravn∞ji, proto₧e se pou₧φvß ji₧ opravdov²ch a skuteΦn²ch, i kdy₧ z valnΘ v∞tÜiny nedokonΦen²ch kulis dom∙, a i postele a stoly se zde vyskytujφ reßlnΘ, nikoli pouze k°φdou nakreslenΘ na zemi, tudφ₧ opadß bohu₧el vtipnost z toho vypl²vajφcφ, kdy je na zemi nakreslen k°φdou pes anebo jeho kost, se kterou si hraje. Ale v MANDERLAY je jedna takovß scΘna, pro filmografii Larse von Triera naprosto p°φznaΦnß, t²kajφcφ se vody a jejφho v²znamu, kdy Trierovi nenφ nadarmo velk²m vzorem re₧isΘr Tarkovskij, kter² vodu pou₧φvß nejen k vizußlnφmu vjemu, ale vyu₧φvß i jejich symbolick²ch rozm∞r∙, co se t²Φe p°echodu, zasv∞cenφ a p°em∞ny, jen₧e v MANDERLAY jsou i biblickΘ a jφm sp°φzn∞nΘ odkazy, kterΘ berou dech, jako je hejno ptßk∙ a zatßhlß mraΦna /v Tanci v temnotßch postava Sama vchßzφ do °eky, v Idiotech se vyskytuje plaveck² bazΘn, v Prolomit vlny poh°bφvajφ Bess do mo°e, krvavß voda se valφ skrz ·vodnφ titulky dßnskΘho serißlu Krßlovstvφ, v MΘdee hlavnφ postava stojφ ve vod∞, v Evrop∞ postavy utonou anebo se koupou ve van∞, Epidemie mß mu₧e v kanßlu, v Prvku zloΦinu je zaplaven²ch archiv a op∞t kanalizace, Obrazy z osvobozenφ majφ alespo≥ v zßv∞ru slzy a v P∞stitelφch orchidejφch je sekvence s koupßnφm v lΘΦebn∞ atd. apod./.

Prßv∞ u MANDERLAY je zjevn∞jÜφ ne₧ u p°edchozφho Dogville to, jak se st°etßvß klasick² romßn èarlatovΘ pφsmo s historickou freskou Stanleyho Kubricka Barry Lyndon, kter² dosßhl takΘ p∙sobivosti pou₧itφm dlouh²ch zßb∞r∙ a zvolenφm vß₧nΘ dramatickΘ hudby, ale vsadφm se, ₧e prßv∞ MANDERLAY bude hodn∞ Φasto v recenzφch vyt²kßno to, ₧e postrßdß jak²koliv prvek Φi aspo≥ nßznak akce, kterou m∞lo Dogville v äakΦnφmô zaΦßtku a äakΦnφmô konci, ale to jsou v²tky nenßle₧φcφ filmu s takov²m formßtem jak² MANDERLAY mß, proto₧e zde prost∞ staΦφ, ₧e se postavy skoro dv∞ a p∙l hodiny jenom tak prochßzejφ a povφdajφ si mezi sebou a hledajφ spoleΦnou °eΦ, a₧ to n∞kdy mrazφ, proto₧e sφla je v tom, co °φkajφ a jak jednajφ p°es svΘ p°esv∞dΦenφ, nikoli v tom, ₧e spolu z·Φtovßvajφ na no₧e a meΦe, i kdy₧ jedna prvoplßnovß scΘna, odsudek jednΘ z postav, se najde, ale jejφ dopad na divßka stejn∞ jako Üokujφcφ zvuk vyÜl² z pistole je nepopsateln² a neopakovateln², zabφrajφcφ napoprvΘ jako napodesßtΘ.

..........

Jedno z dalÜφch oblφben²ch ätrierovsk²ch tΘmatô je zde dotßhnuto do ·plnΘho konce a vyt∞₧eno tak, ₧e pro p°φÜt∞ doufßm v to, ₧e se k n∞mu Lars u₧ nevrßtφ: jednß se o klasick² a mezi jin²mi autory velice populßrnφ konflikt mezi rozumem, v∞d∞nφm Φi iracionalitou, a vφrou, dogmatem a °φzenφm se striktn∞ dan²ch pravidel, kdy se v p°φpad∞ MANDERLAY stavφ do jasnΘ pozici autera, pro kterΘho je p°ednφ hlavn∞ vyprßv∞t p°φb∞h spolΘhajφc se na iracionalitu, aΦ jako o Φlov∞ku se o Trierovi prosl²chß, ₧e je to ve skuteΦnosti velice mφrumilovn² a mil² Φlov∞k, jen₧ mß panick² strach z nekontrolovatelnΘho a hlavn∞ z chaosu. Nenφ se tedy proΦ divit, ₧e se v druhΘ (proti)amerikanizaΦnφ Φßsti vyjßd°φ pro co se t²Φe striktnφho dodr₧ovßnφ pravidel a jejich a₧ nßbo₧ensk²ch uctφvßnφ a dogmatick²ch dodr₧ovßnφ, a co je nejhorÜφ, vy s nφm budete souhlasit, aΦ n∞co tak nelidskΘho nemß ve filmu obdoby a um∞nφ zde hrav∞ stφrß skuteΦnost a snad ka₧dΘmu p°eb∞hne mrßz v dan² moment po zßdech!

MANDERLAY bych bez dlouhΘho vßhßnφ oznaΦil za kvintesenci dosavadnφ von Trierovi prßce a jeho d∞l z jednoho prostΘho d∙vodu, a to proto, ₧e se zde spojujφ v jedno jeho oblφbenß dv∞ tΘmata, z nich₧ jedno je to klasickΘ oidipovskΘ, lynoucφ se ji₧ od Prvku zloΦinu a sahajφcφ a₧ po Evropu a Krßlovstvφ, zap°φΦin∞nΘ zjiÜt∞nφm, kdy se maminka na smrtelnΘ posteli sv∞°ila, ₧e se vyspala s um∞lcem, aby Trier zd∞dil um∞leckΘ geny, a snovΘ prvky, kterΘ se prolφnajφ s Trierovou oblφbenou atrakcφ - hypn≤zou /scΘny s hypn≤zou Φi hypnotick²mi prvky jsou v Epidemii, Krßlovstvφ, Prolomit vlny a i ve Sv∞tov²ch hodinßch/, kdy se v MANDERLAY hlavnφ hrdince Grace zdajφ nestoudnΘ sny o harΘmu, v n∞m₧ figuruje jeden z äotrok∙ z °ßdu hrd²chô, co₧ Trier nßsledn∞ nabo°φ jednφm d∞jov²m zvratem, kter² je v Φist∞ jeho manipulativnφch a perfektn∞ vykonstruovan²ch prvcφch osv∞dΦenou zßsadou, aby poukßzal na fakt, ₧e to p°edtφm û vΦetn∞ jeho celΘ b²valΘ tvorby û byla pouze hra a te∩ u₧ mu nejde o lacinΘ ₧dφmßnφ slziΦek a tahßnφ kapesnφΦk∙ z kapes i od t∞ch nejzaryt∞jÜφch cynik∙, ale opravdu dbß o svΘ postavy a dalo by se °φci, ₧e na rozdφl od zcizovacφho, brechtovskΘho efektu zde dosßhl ztoto₧n∞nφ se s hlavnφ hrdinkou a stavφ ji do pozice a situacφ, kdy nßs jako recipienty ned∞sφ to, co se s nφ d∞je a ₧e jsou jφ rozbφjeny n∞jakΘ hraΦky-figurky, ale to, jak jednß a proΦ tak z Φßsti jednß, co₧ mß na nßs velik² emocionßlnφ dopad v zßv∞ru, kdy ot∞₧e musφ û z velkΘ Φßsti dφky vysv∞tlenφ a objasn∞nφ VELK╔ POINTY /jejφ sφla je o to p∙sobiv∞jÜφ, o co vφce si uv∞domφte konßnφ Grace a jejφ a₧ misionß°skou snahu za ka₧dou cenu st∙j co st∙j dodr₧et i nßsilφm demokracii, co₧ perfektn∞ reflektuje situaci v Irßku a ne nadarmo jsou do titulek prost°ihnuty i zßb∞ry Geroge Bushe a WTC po teroristickΘm ·toku/ - p°evzφt vedlejÜφ postava hranß Danny Gloverem.

äJsem toho nßzoru, ₧e film ₧ije z utrpenφ, a to ze vÜech jeho mo₧n²ch podob. T∞mi mohou b²t ti, kte°φ utrpenφ zp∙sobujφ. M∙₧e to b²t i jejich vlastnφ utrpenφ. Nebo utrpenφ spoΦφvajφcφ v tΘmatu samotnΘm. Tak je to i v tomto p°φpad∞. V₧dy¥ jß ve sv²ch filmech zcela bezostyÜn∞ pou₧φvßm zcela nepochopitelnΘho utrpenφ, co₧ z Φist∞ morßlnφho hlediska lze zpochybnit. Ale podle m∞ by m∞l film v₧dy ₧φt z n∞jakΘho utrpenφ.ô

- Lars von Trier

A kdy₧ jsem u toho hranφ a jednotliv²ch v²kon∙, musφm s posteskem zmφnit, ₧e je to ta slabß strßnka MANDERLAY na¥uklß v zaΦßtku, naÜt∞stφ je pouze tou jedinou, kdy hlavnφ velk² problΘm tkvφ v tom, ₧e hlavnφ postavu Grace nehraje hereΦka formßtu Nicole Kidman, kterß uhrßvß vÜe oΦima, ale Shyamalanovou Vesnicφ proslavenß Bryce Dallas Howardovß, dcera re₧isΘra Rona Howarda /nap°. Apollo 13, Grinch, ╚istß duÜeà/, jφ₧ prost∞ nev∞°φm jejφ jednßnφ a proto se mi jejφ p°erod stejn∞ jako mdle naΦrtnutß psychologie nezdß dostateΦnß pro tak nosnou postavu, jakou mß Grace b²t. /Dost Φasto se spekulovalo o tom, proΦ Nicole odmφtla hrßt v pokraΦovßnφ, aΦ se zaslφbila pro celou trilogii: jako oficißlnφ d∙vod se uvßdφ nabit² kalendß° s dalÜφmi a d∙le₧it∞jÜφmi filmy v po°adφ, za kterΘ dostane zjevn∞ lΘpe zaplaceno Φi mo₧nost zahrßt si s takov²m hercem jako Sean Penn v TlumoΦnici, ale neoficißlnφ zdroje a zlΘ hlasy tvrdφ, ₧e ji₧ nikdy nechce znovu za₧φt to, co cφtila p°i prvnφ projekci Dogville, kdy s brekem p°i scΘn∞ znßsil≥ovßnφ utekla ze sßlu, proto₧e velkΘ plßtno a p∙sobiv² zvuk jφ p°ipomφnaly ten ot°esn² zß₧itekà/

To z velkΘ Φßsti zachra≥ujφ herci ve vedlejÜφch rolφch v Φele se zmi≥ovan²m Danny Gloverem, kterΘmu opodstatn∞nφ na konci v∞°φte i p°es barvu pleti a nep°ijde vßm rozhodn∞ mßlo v²razn², proto₧e mß neodolatelnΘ charisma a z∙stßvß stßle sexy i p°es svΘ Üediny /nebo mß charisma kv∙li Üedinßm, vyberte si, co je vßm mylejÜφ/. :-) /K jeho obsazenφ se vß₧e jedna docela legraΦnφ historka, kdy se producentka Vibeke Wendelov dozv∞d∞la o tom, ₧e by m∞l herec Gloverova formßtu zßjem o roli, on ji po₧ßdal o kopii Dogville a v Üest hodin rßno nßsledujφcφho dne jφ volal a potΘ k nφ vtrhl do pokoje, ₧e mu baterie na jeho DVD p°ehrßvaΦi doÜla 20min. p°ed koncem filmu, a kdy₧ se na n∞j dodφval, roli ihned vzal!/

Krom omlazenφ hrdinky doÜlo k ächangiô i jejφho otce, zaslou₧ilΘho veterßna z Coppolova Kmotra Jamese Caana nahradil dΘmonick² William Dafoe a v∞tÜina f≤r∙ vyv∞rß napoprvΘ p°evß₧n∞ z toho, ₧e se d∞jem mihnou, p°iΦem₧ ho zßsadn∞ ho zm∞nφ postavy z prvnφho dφlu (proti)americkΘ trilogie s Jeremy Davisem v Φele, kter² se objevuje jen v n∞kolika scΘnßch v davu a to v∞tÜinou dφky jeho stydlivΘ povaze navφc vzadu /k hereckΘmu postu v Dogville se dostal pr² tak, ₧e napsal dopis Trierovi, jestli by mohl p°ihlφ₧et jeho prßci p°i natßΦenφ, a Lars mu ihned nabφdl roli opo₧d∞nΘho hrßΦe Üach∙ a dovolil mu ho pozorovat p°i prßce ve st°i₧n∞, kde hlavn∞ vznikß film/. V dalÜφch menÜφch Φi v∞tÜφch roliΦkßch se mihnou Chloe Sevigny, Jean-Marc Baar, Zeljko Ivanek Φi Udo Kier, a samoz°ejm∞ nesmφm zapomenout na Johna Hurta, kter² op∞t jako mocn² vyprav∞Φ dlφ nad celou tou osadou, bez nφ₧ by bylo zemi lΘpe, ale asi mn∞ jedinΘmu jeho hlas nep°iÜel tak bo₧sky neomyln² jako tomu bylo u Dogville, spφÜe dovysv∞tlujcφ d∞j bez snadno rozpoznatelnΘ ironie a ΦernohumornΘho cynismu.

äHerectvφ je podle mΘho nßzoru hluboce poni₧ujφcφ profese. Pochopit osobnφ pohnutky herc∙ je pro m∞ t∞₧kΘ.ô

- Lars von Trier

..........

Prvnφ ze zßporn²ch ohlas∙, kterΘ se na adresu MANDERLAY objevily, a dle mΘho pom∞rn∞ neoprßvn∞n∞, jsou k p°eΦtenφ na ╚esko-slovenskΘ databßzi v komentß°i u₧ivatele betelgeuse a na strßnkßch presti₧nφho Φasopisu/novin Variety, kde se dajφ doΦφst takovΘ zavrhovaΦnΘ nßzory, ₧e v druhΘm dφle Trier hßzφ za hlavu to, co kßzal v Dogville, a ₧e je vlastn∞ Lars jen takov²m äShaymalanem pro bohatΘô, co₧ je, pravda, velice zajφmavß myÜlenka a nabφzφ se vzhledem k obsazenφ Bryce Dallas HowardovΘ, kterou prßv∞ Manoj Night Shyamalan objevil pro film ve Vesnici a vypadß to, ₧e se stane jeho dalÜφm Brucem Willisem v p°ipravovanΘm projektu o mo°skΘ pann∞.

Nejd°φve k prvnφ v²tce z presti₧nφho plßtku Variety, kde se pon∞kud paradoxn∞ vyt²kß Trierovo zbo₧Ü¥ovßnφ, kdy on sßm tahß celou dobu za nitky a herci jsou pro n∞j jen loutky, aby naplnili jeho zvrßcenΘ ideologickΘ hledisko, navφc podpo°enΘ prachbφdn²mi argumenty, jich₧ je minimum, co₧ je vφce ne₧ ·sm∞vnΘ tvrzenφ, kdy₧ si Φtenß° uv∞domφ, ₧e prßv∞ tohle bylo na Trierov∞ Krßlovstvφ velice populßrnφ u americk²ch kritik∙. P°esn∞jÜφ v²tky, jen₧ se ji₧ musφ brßt vß₧n∞ na adresu filmu MANDERLAY, zazn∞ly v Hollywood Reporteru, kde je Trier zßm∞rn∞ posm∞Ün∞ naz²vßn ähistorik bez vzd∞lßnφô a poukazuje se zde na fakt, ₧e nenφ dostateΦn∞ politicky a historicky uv∞dom∞l², co₧ nenφ pravda, jak je vid∞t na prohlßÜenφ co se t²Φe Ceny mφru, a takΘ je nutnΘ si uv∞domit hol² fakt û a to ten, ₧e Trier neprezentuje Ameriku takovou, jakß byla do puntφku p°esn∞, ale Ameriku takovou, jakou nßm ji prezentujφ r∙znß media a sd∞lovacφ prost°edky v∙bec, Φφm₧ vytvß°φ dφky zßv∞reΦn²m titulk∙m paralelu se souΦasnostφ, proto₧e jistß hodnoty stßle p°etrvßvajφ, i kdy₧ je to smutnΘà Kritika na stranu dokonal²ch dekoracφch a oblecφch, upoutßvajφcφ oΦi a zam∞stnßvajφcφ je tak vφce ne₧ hlavu-mozek, poukazuje akorßt na to, ₧e recenzent nevid∞l p°edchozφ Dogville. Diskutabilnφ jsou ale nßzory o podtrhovßnφ a vyu₧φvßnφ americk²ch stereotyp∙ a ₧ßnrov²ch pouΦek a za₧it²ch kliÜΘ, kdy je v Big Office Magazine spφlßno nad tφm, ₧e MANDERLAY je p°φliÜ socißln∞ kritickß a mßlo psychologickß a postavov∞ prokreslenß, kde se akorßt poukazuje na to, ₧e Trier op∞t vyu₧il toho nejspodn∞jÜφho scΘnßristickΘho bahna a vÜech mo₧n²ch lacin²ch pouΦek, aby je p°etvo°il do novΘho tvaru, proto₧e opravdu nevidφm scΘnßristick² rozdφl v psychologii a prokreslenosti a drobnokresb∞ charakter∙ lidφ mezi MANDERLAY a t°eba Tancem v temnotßch, kdy₧ se mluvφ o t∞ch nejbanßln∞jÜφch a nejstupidn∞jÜφch v∞cech a dialogy jsou p°φmo nasßklΘ manipulativnφm patosem /v Tanci v temnotßch o slepot∞ syna s nad∞jφ a v MANDERLAY cel² zßsadnφ rozhovor o ·mrtφ ptßΦka v d∞tstvφ/.

S oznaΦenφm äShy pro bohatΘô je to hodn∞ problematickΘ a zabralo by to samostatnou studii a nechci ji₧ tak moc natahovat text, tak₧e jen v krßtkosti podotknu, ₧e oba tv∙rci sice pracujφ se stejn²mi formulkami, ale oba k nim p°istupujφ ·pln∞ jinak: co se Shye t²Φe, jemu se jednß o °eÜenφ jak²chsi a₧ osobnφch problΘmu a reflexi doby a jejφ aktußlnφ situace, Trier ale toto tΘma pouze pouze bere k dalÜφ socißlnφ studii, aΦ se jeho tvorbou prolφnajφ stejnß tΘmata.

A nad tφm vÜφm z∙stßvß on, Trier, jako mocn² B∙h ve svΘm sßΦku od Dryera, jeho oblφbenΘho re₧isΘra Utrpenφ Panny OrleßnskΘ z roku 1928, jen₧ ve svΘm filmovΘm pokßnφ zachßzφ a₧ tak daleko, ₧e nutφ divßka znalΘho jeho film∙ k ·vaze, kam chce ve sv²m profesionßlnφm a tv∙rΦφm v²voji, stejn∞ jako osobnφm, pokraΦovat /zßv∞reΦn² dφl ä(proti)amerikanizaΦnφô trilogie se mß jmenovat Washington a jeho tΘmatem jest chudoba, co₧ bude ten opravdov² a finßlnφ polφΦek do tvß°e Ameriky!/, kdy₧ se ji₧ dostateΦn∞ ztrestal postavou Timotyho, do n∞ho₧ se v MANDERLAY projektoval a na n∞m₧ ukazuje svoji p°etvß°ku na stran∞ jednΘ, a hrdost a celkovou p²chu na stran∞ druhΘ.

Trier se zde p°ed divßkem obna₧il a₧ na kost a to se musφ ocenit, i kdy₧ to v∞tÜina lidφ naneÜt∞stφ nezkousne a budou chtφt zpßtky jednoduÜÜφ postavu Tom Toma, zaΦφnajφcφho a ne·sp∞ÜnΘho pisßlka, kter² je v zßv∞ru Dogville odpraven; v zßv∞ru, jen₧ dßvß aspo≥ trochu tΘ ÜkodolibΘ nad∞je na nßpravu pomocφ symbolicky p°e₧ivÜφho psa se jmΘnem Moj₧φÜ, na rozdφl od MANDERLAY, kterΘ je bez·t∞ÜnΘ a ve svΘ sko°ßpce smutn∞ pravdivΘ, jen₧e p°i bli₧Üφm pohledu stßle vykalkulovanΘ s p°φm²m, ale fungujφcφm tahem na branku, kdy se z napoprvΘ dusnΘho dramatu stane napodruhΘ ta nejΦern∞jÜφ z t∞ch opravdu Φern²ch komediφch pojednßvajφcφ o problematice rasismuà

àA zßrove≥ nejlepÜφ film Larse von Triera, kter² tφmto poΦinem dosp∞l, vyrovnal se se svou nejasnou minulostφ a spojil svß dv∞ oblφbenß tΘmata do n∞Φeho nepopsatelnΘho, s dokonal²m emocionßlnφm dopadem, p∙sobivou a odzbrojujφcφ sφlou a p°esahem, co₧ se u komedie, zvlßÜ¥ t∞ch opravdu zl²ch û nestßvß. A MANDERLAY pro Triera znamenß to samΘ v jeho tvorb∞ co pro Hitchcocka Psycho, Spielberga Vßlka sv∞t∙ a Kubricka Dr. Divnolßska aneb jak jsem se nauΦil ned∞lat si starosti a mφt rßd bombuà Muheheheheheheà

Zdroje:

Zmi≥ovanΘ zahraniΦnφ recenze na snφmek MANDERLAY byly Φerpßny z internetov²ch strßnek www.rottentomatoes.com: Village Voice, Hollywood Reporter , Boxoffice Magazine , Variety a Cinema Zone.dk .

 Dßle d∞kuji autor∙m text∙ k prvnφ Φßsti Dogville, kterΘ m∞ donutily zamyslet se nad problematikou, mezi n∞₧ pat°φ: Kamil Fila a jeho recenze na FilmWebu, anal²za Michala MichalovoΦe nazvanß M∞sto, bez kterΘho by bylo lepÜφ na strßnkßch Kinema.sk a post°ehy Milana LφΦky spolu s odkazy na vznikl² filmov² podp∙rn² materißl na internetov²ch strßnkßch Tiscali.cz .

V∞tÜina citacφ samotnΘho Triera pochßzφ z knihy vyÜlΘ v nakladatelstvφ Orpheus v edici filmov²ch tv∙rc∙ Lars von Trier a jeho filmy.

autor - Hobit