Není tomu tak dávno, kdy pronikl do světa dvoučlenný francouzský projekt. Teprve před třemi lety, roku 2002, kdy vyšlo debutové album nazvané příznačně: M83. A přeci: za poměrně krátkou dobu se toho stačilo udát nemálo. Projekt začal sbírat pochvalné kritiky za krásné, rozlehlé melodie a neotřelou prezentaci. Nadšení mnohých bylo umocněno rokem 2004, to když světlo světa spatřila další deska: Dead Cities, Read Seas & Lost Ghosts (a možná to byl teprve ten pravý zlom). A už nebylo náhodou, že M83 jsou malíři, jejichž hlavní náčiním jsou zvuky dávající dohromady hudbu. Nebylo pochyb, že je to kapela nad očekávání schopná a především emocemi nabitá. Nebylo pochyb, že následující deska bude výjimečná. Dnes máme před sebou album Before The Dawn Heals Us, tentokráte pouze s jedním členem, neboť druhý projekt opustil (zůstal Anthony Gonzalez). A předem by se dalo tvrdit, že je to další z kulminací výjimečného vrcholu, kde absence jednoho člověka nestahuje ani náhodou hudbu směrem ke dnu. I zde je mohutnost, velkolepost a jakési kouzelné pocitové dojetí…

M83 nás tentokráte přenáší do nepoznaných končin, míst. Při jejich hudbě si lze snadno představit cokoli krásného i bolestného, očekávaného a nepoznaného. Je to barevná hudba, jež nás dostává přes černé noci, rozkvetlé podvečerní louky a pole, přes voňavé lesy až ke světlům ohňostrojů, pouličního osvětlení a temných dálnic. Nemožné? V žádném případě. Nová deska je abstraktní hudbou, při níž dochází k různým zvratům jak v podobě změny nástrojů, hudebních leitmotivů, tak v emocích posluchače. Ten padá do zasněné pasti, od níž není úniku. Což je nádherné…

Before The Dawn Heals Us je deskou elektronickou s mnoha klasickými nástroji, která dýchne svou atmosféru do nitra srdce i myšlenek. Zběsilé bubny a kytarové doprovody, charakteristické především pro začátek alba, jsou záhy střídány ozvěny plnými a naléhavými melodiemi, nebo jemnými hlasy v doprovodu teskných linek, klávesových nádher. A pak se stejná situace/schéma opakuje několikrát. Nastávají další skladby, například "pátá symfonie", v níž jsou ze všech skladeb asi nejlépe patrné strojové bubny, naivní jednoduchá linka, dobarvující celý ten zmatek, jehož neustále se stupňující a dech nabírající synchronizace vyúsťuje až ve zběsilou pointu, ohlušující vše ostatní. A přeci: funguje to náramně a posluchač je v zajímavém rozpoložení. To rozpoložení umocňuje hned další skladba, ovšem situace se rázem zase časem mění a posluchač má tu čest potkat opravdovou a nefalšovanou krásu s dětským smíchem a mluvou, která nás společně s jednoduchou melodií unáší kamsi pryč… a posluchač je ohromen. Je fantastické, jak M83 dokáže pracovat s melodiemi, jejich doprovodem i dobarvením, ruchy apod. To je nejlépe patrné na skladbě Let Men Burn Stars, v níž vás stejnou měrou osloví jak počáteční ohňostroj, tak sborové pohlazení s neurovnaným, ale silným klavírem, který pokud zde je, funguje jako máloco. A co navíc: nemůže se tady stát, že bychom postrádali určitou kreativitu v nádechu skladeb či emocionální pestrost. Album krásně graduje s mohutnými a prostorovými kytarovými riffy, ženskými i mužskými vokály a neunavujícími bubny, stejně jako s tiššími či klidnějšími romanticky zasněnými pasážemi, kdy slyšíme buď silnou melodii, silnou atmosféru, nebo srdceryvně sestavenou koláž, která nedokáže neoslovit. To se nestává každý dnem…

M83 nám připravil ojedinělé album, jehož atmosféra je silná natolik, že se dá lehce nožem krájet. Mohutné sladění tuctů zvuků barví myšlenky do těch nejkrásnějších barev, ptá se a my si v duchu odpovídáme. M83 představil nádherné, skvostné a příběhové album, jenž funguje jedině jako jednolitý celek. Jedině tehdy k vám přijdou všechny ty zasněné i reálné stavy, které udělají z poslechu zážitek. Obrovské množství romantických kytarových melodií je zde doprovázeno barvitými, ne snad brilantně, ale jistě umě sestavenými bubny. A moře dalších zvuků, spousty syntetyzátorů, moře krásných hlasů, teskných, smutných, nevšedních a bohatých. Sbory, jednotlivé hlasy. To vše jako celek působí impozantně. Dýchá, doslova dýchá atmosférou a já jsem rád, že jsem ve společnosti Before The Dawn Heals Us mohl strávit cca 63 minut, což ve mimochodem výtečná délka. Jsem rád, že znám zase kapelu, jejíž tvorba bortí hranice, žánry, maluje své kresby do našich srdcí a nechává nás snít, plout. Nevodí za ručičku, pouze vám ukazuje prostředí ve kterém se budeme při poslechu pohybovat. Poznáte nová místa, lidi, budete unášení na vlnách romantických melodií i drásajících skutečností. Ať už vám některé skladby budou připomínat určité autory, třeba Kevina Shieldse (u třetí skladby patrno) či My Bloody Valentine, toto album je skutečně nádherný originál, který převyšuje ostatní tvorbu v žánru jedním: intenzivním prožitkem a emocemi, jaké nepoznáte jen tak jinde. Je to velká hudba velkého člověka Anthony Gozaleze z Francie (na vše ale přeci jen nebyl sám - Loic Maurin stál za bubny, za bassovými nástroji Mathieu Denis a nalezlo by se i nějaké hostování zpěvaček a návštěvy třeba hereček a jejich proslovů ve skladbách), který pochází z Antibes. A mé sympatie jsou umocněny i tím, že jsem v tomto starém městečku na slunném jihu Francie byl. A že mám Francii neobyčejně v lásce...

Absolutní hodnocení nedávám z jednoho jediného důvodu (a poměrně nerad): výše jsem zmínil, že album nepostrádá emocionální pestrost. To je pravda. Ovšem někdy se nelze ubránit pocitu, zvláště při delších pasážích, že M83 ve dvojici byl přeci jen kompaktnější a žánrově pestřejší celek. Jelikož je však na celé M83 již jen člověk jeden, ubylo poměrně dost dřívější elektroniky, rozdílného bubnového doprovodu a ještě více se do popředí dostaly kytary. M83 přeci jen jako skupina změnila mírně svůj charakter. Nijak razantně, pouze mírně. Fanoušek skupiny a jistě i schopný spoluchač v tom přesto nalezne stále nesmírně zajímavé M83. Ba co dokonce: nové album si s minulými počiny M83 rozhodně nezadá. Dá se říci, že je mi z celé tvorby M83, kterou jsem měl možnost slyšet, i nejblíže...

A jedno doporučení: album podávejte výhradně v noci, servírujte na dobrém zvuku a rozlehlosti. A hlasitě. Však poznáte jakou má album moc.

autor - Speedy Daniel

> seznam skladeb <

Bezpochyby pro mě zatím nejlepší album roku 2005. Snová, příběhová a emotivní koláž krásných melodií, umě zaranžovaných zvuků a zajímavých hlasů. Výtečný zážitek a potvrzení, že M83 patří mezi nejlepší kapely svého žánru.

.

INFO

Rok vydání - 2005, Žánr - Elektronický, Web

Label - Mute, Počet skladeb - 15, Délka - 61:17

Hodnocení = 90