Cedrik zabouchl dve°e a b∞₧el zp∞t do svΘho pokoje. M∞l tam u₧ nachystanΘ v∞ci. "Jsou to jen nejnutn∞jÜφ, posp∞Ü si." °ekla nerv≤zn∞ Gill, kterß sed∞la na posteli. Cedrik na sebe rychle navlΘkl p°ichystanΘ obleΦenφ, podφval se na Gill, p°istoupil k nφ, chytl jφ za ruku a polφbil ji. Byl to krßtk² polibek, kter² ovÜem prozrazoval ·pln∞ vÜe. "Miluju t∞!" k°iΦel...

"Musφme jφt, co nejrychleji to jde." B∞₧eli po toΦit²ch schodech zßmku a₧ k zapadl²m dve°φm. Za nimi je Φekala p°ekß₧ka v podob∞ zahrady. Ani₧ by v∞d∞li, jakΘ nebezpeΦφ je Φekß, b∞₧eli zahradou. Gill se evidentn∞ pod°izovala lidskΘmu b∞hu, jinak by u₧ byla dßvno na druhΘ stran∞. Cedrik u₧ skoro nemohl, byla to velkß zahrada a on nebyl zvykl² na n∞jakΘ velkΘ b∞hy, p°esto vydr₧el. Dob∞hli k ₧elezn²m vrßtk∙m, kterΘ byly zakryty popφnav²mi rostlinami. Akorßt uslyÜeli utichat motor auta. "To je naÜe taxi." °ekla Gill, Cedrik p°ik²vl a otev°el vrßtka. Vylezli na polnφ cestiΦku na nφ₧ u₧ bylo p°ichystanΘ auto. ╪idiΦ otev°el okΘnko a dal gestem jasn∞ najevo a¥ si pospφÜφ. Nevßhali. Nasedli do auta, zav°eli dve°e a rozjeli se.

Gill sed∞la ve p°edu, Cedrik se rozvalil v zadu, v∙bec netuÜil, co se d∞je a vlastn∞ to radÜi v∞d∞t necht∞l. Jeli docela pomalu, Cedrik nev∞noval jφzd∞ ₧ßdnou pozornost, m∞l podobn² pocit jako kdy₧ mu Darius vlezl do auta a on se nemohl h²bat, p°esto tentokrßt nepropadl takovΘmu d∞snΘmu strachu. Pravd∞podobn∞ za to mohl jeho pobyt mezi upφry.

Cesta trvala p°ibli₧n∞ dv∞ hodiny, kdy₧ nßhle n∞co prolΘtlo p°ednφm sklem. Byl slyÜet °ev pneumatik a °idiΦe, kter² se natahoval po pistoly. Zazn∞ly v²st°ely. "Mo₧nß jeÜt∞ ₧ije." °φkal °idiΦ. Cedrik vÜe slyÜel velice tlumen∞, jeliko₧ na n∞m le₧elo n∞co velice t∞₧kΘho. "Svin∞, zniΦil's mi auto." burßcel °idiΦ, kter² prßv∞ vylezl z auta s pistolφ v ruce, p°ipraven na mo₧n² ·tok. Gill mezi tφm takΘ vylezla a hned otevφrala druhΘ dve°e auta. Byla trochu od krve, to jak si nezvan² host roz°φzl ruku o p°ednφ sklo. "Sundßm ho." °ekla. Popadla bezvlßdnΘ t∞lo a vyhodila na silnici, dßle mu nev∞novala pozornost, co₧ byla velkß chyba. "Gill, jsi v po°ßdku?" zaÜeptal prßvnφk. P°ik²vla. ╪idiΦ, u₧ se schovanou zbranφ a kapesnφkem v ruce, myl zbytky p°ednφho skla. "To by cht∞lo hadr, ale na to nenφ Φas, musφme jet, jeÜt∞ zb²vß kus cesty." Zamyslel se: "A co ten vlkodlak, bastard, jeÜt∞ do n∞j n∞co napßlim, zajφmalo by m∞, proΦ maj ty vlkodlaci Üφlenou tendenci skßkat pod auta..." ObeÜel auto, aby se podφval na mrtvolu a naÜel d∙vod, proΦ m∞l jeÜt∞ chvφli dr₧et pistoli v ruce. "Doprdele, je to past!" "Co?" udiven∞ vyk°ikla Gill. Hned jak to do°ekla, projel jφ bokem Üφp, zavrßvorala a spadla, dr₧ejφc se za krvßcejφcφ rßnu. ╪idiΦ se skrΦil, t∞sn∞ ho minul jeden ze Üφpu, dalÜφ dva se zabodli do dve°φ auta. Jeden prolΘtnul okΘnkem t∞sn∞ pod sklßn∞jφcφm se Cedrikem a zapφchnul se do stromu podΘl cesty. ╪idiΦ nevßhal a poslal dv∞ rßny z pistole do prostoru, o kterΘm p°ed chvφlφ nepochyboval, ₧e je prßzdn². Gill, bledÜφ ne₧ obvykle, op°enß o auto a se zabodnut²m Üφpem v boku chvφli sledovala mrtvolu. Mrtv² mu₧ (vlkodlak), kterΘmu p°ed tφm nev∞novala pozornost, m∞l krom∞ Φetn²ch zran∞nφ zp∙soben²ch p°ednφm sklem a n∞kolika dob°e mφ°en²mi °idiΦovy zßsahy jeÜt∞ jedno zran∞nφ; smrtelnΘ zran∞nφ. Byla to dφra, kterß z∙stala po srdci, ovÜem um∞ zamaskovanß, proto si toho Gill p°i jeho vyhozenφ z auta nevÜimla. Gillian si vytrhla Üφp z boku a zhroutila se, Cedrik se k nφ doplazil a podpφral jφ hlavu. ╪idiΦ mezi tφm st°φlel, ale s citem, nikoliv n∞jak rozplaÜen∞, pravd∞podobn∞ za to mohly jeho upφ°φ vlastnosti nebo zkuÜenost. Jen₧e, ten co je odst°eloval Üφpy, taky nebyl ₧ßdn² b°φdil. DalÜφ Üφpy propφchly pneumatiky a auto se trochu pohnulo, na co₧ nestaΦil °idiΦ vΦas zareagovat a dalÜφ ze Üφp∙ mu prolΘtl hrdlem a jeden se zabodl do hlavy. Odst°elovßnφ ustalo a rozprost°elo se hrobovΘ ticho, kterΘ p°eruÜovalo jen upφrovo sφpßnφ. Cedrik se pomalu plφ₧il k pistoli, plazil se co nejtiÜeji dokßzal, ale nebyl moc rychl². DalÜφ Üφp ho trefil do ruky, ve kterΘ u₧ tΘm∞° t°φmal zbra≥. Chytl se za krvßcejφcφ ruku, otoΦil se a podφval se na Gill. Hned za nφ uvid∞l siluetu mu₧e, p°ibli₧oval se velice pomalu. T∞lem mu projela Üφlenß bolest, to jak mu dalÜφ ze Üφpu projel ramenem a odhodil ho sp∞t na zem. Bylo Üt∞stφ, ₧e upadl do bezv∞domφ, jinak by spat°il hr∙zy, co potkali jeho upφ°φ spoleΦnφky.

Probudil se spoutan² k d°ev∞nΘmu trßmu. Byl spoutßn peΦliv∞, jeliko₧ krom∞ trupu, kter² byl p°ipevn∞n k trßmu, m∞l svßzanΘ i ruce a nohy. P°ed nφm se houpala oprßtka, pod kterou byla postavenß bedna, nebylo pochyb, komu je urΦena. "┴ vida, pßn se rßΦil probudit.ô uslyÜel Cedrik hlas drsnΘho mu₧e v kabßtu a s kloboukem v ruce. "Jß jsem Jack, tv∙j nov² p°φtel." PokraΦoval mu₧. "Moc si t∞ nevß₧ili, ts ts ts, ty m∙j malej prßvnφΦku." Jack rozvßzal provazy kolem trßmu, nadzvedl ho a nesl k bedn∞. "To je m∙j konec" prob∞hlo mu hlavou. "èkoda jen, ₧e nebudeme kamarßdy nadlouho, ale aspo≥ to skonΦφme stylov∞. U₧ dlouho jsem nikoho nev∞Üel, vlastn∞ nikdy, v₧dy mi staΦilo n∞koho zast°elit nebo jinak sprovodit ze sv∞ta. No, cht∞j t∞ prost∞ ob∞Üen²ho a takov²ho t∞ k nim donesu, to by m∞ zajφmalo, proΦ?" Ud∞lal zamyÜlen² obliΦej a Cedrik u₧ v∞d∞l, ₧e je to opravdu jeho konec. Jack mu navlΘkl hlavu do oprßtky. "ProΦ?" ale ozvalo se jen zastΘnßnφ a poslednφ zbytky dechu, kterΘ mohl prßvnφk tomuto sv∞tu ob∞tovat, kdy₧ Jack podkopl bednu, na kterΘ prßvnφk stßl. Byla to pomalß a asi i hodn∞ bolestnß smrt. Jack si jeÜt∞ chvφli prohlφ₧el houpajφcφ se mrtvolu a odeÜel, ale zase se vrßtφ, jen, jak bude zase noc.

autor - J.A. Frost