CLICK 22

Před rokem jsem sepsal recenzi na Knights of the Old Republic, historicky první pořádné (ne-li vůbec první) RPG na motivy Hvězdných válek. Osud tomu přál, že se díla chopil uznávaný RPG gigant Bioware, z jejichž dílny snad nikdy nepřišlo na světlo světa jakékoliv špatné RPG. Holt, ti lidé to umí, umějí si však vybrat vhodnou společnost, která bude dělat pokračování, na které budou jen dohlížet? To jest otázka příštích odstavců, avšak noví tvůrci (Obsidian Ent.) nejsou žádní žabaři. Ostatně už za sebou mají vlastní RPG Arcane a velká část studia se také podílela na Fallout 1 a 2. To je snad dobrá vizitka, ale stejně jako Knights of the old Republic 2 s podtitulem The Sith Lords?

Pět let; přesně tolik času uteklo od konce Civilní války Jediů, neboli příběhu prvního dílu a už se tu objevuje nová hrozba. Revan ani Malak nebyli zdaleka jedinými Lordy ze Sithu, kteří se toulali po galaxii. Ovšem narozdíl od nich jsou ti noví jiní. Revan a Malak vyhráli válku, aby se pak vrátili způsobit jinou a možná ještě horší. Tito noví Sithové však netouží po válkách, ale po vás, posledním Jediovi, který zatím ani netuší, co ho čeká.

Téměř zničený Ebon Hawk se potácí vesmírem a jen díky všudypřítomnosti T3-M4, malého droida, který tu je jako malý navrátilec z prvního, se Ebon Hawk nestane historií, ale naopak přítomností a budoucností hvězdné galaxie. Po hladkém přistání na těžařské stanici Peragus se probouzí i náš hlavní hrdina, amnézií sužovaný padlý Jedi, který si však pomalu vzpomíná na svou minulost. Na stanici poté potkáte Attona, který vám bude po velkou část hry velice užitečným, nehledě na jeho řeči, které vede hlavně s Kreiou, druhou postavou, jež se k vám přidá. Nutno dodat, že Kreia je opravdovým "bonbónkem" této hry, ale bohužel pro mě zůstala snad i jediným. Na Peragusu, který zároveň slouží jako tutorial se také objeví první Sith a to často proklamovaný Darth Sion, kterého drží pohromadě jen temná strana síly. Zde si dovolím další malé bohužel. Oproti prvnímu dílu je zde věnována daleko menší pozornost temné straně a příběh sám o sobě je oproti předloze daleko horší a nakonec i nudnější... Ovšem o tom až později. Když poté spěšně opouštíte Peragus se Sionem v zádech, neobejde se to bez incidentu. Tím není nic menšího, než zničení celé stanice, na které závisí život orbitu obíhající Telos, další planetu, z celé řady.

Jak se budete postupně prokousávat příběhem, stejně jako minule navštívíte několik planet po celé známé galaxii. Od již zmíněného Telosu se podíváte do starých známých lokalit jako Dantoine a Korriban, ale možná se zklamete, stejně tak na Onderonu i jeho měsíci Dxunu, kde se setkáte s vůdcem Mandalorianů. Bohužel musím říct, že jediná planeta, která se mi docela líbila jak obsahově, tak designem, byla Nar Shadaa. Planety jsou bohužel velká bolest druhého dílu. Tam, kde jste se v jedničce náramně bavili se budete nyní nudit a nové lokace jsou natolik nezáživné, že si budete chvílemi říkat, jestli si z vás autoři neudělali legraci. Co se týče game-designu, měli by se autoři ještě co učit.

Obsidian se také chlubili vylepšením stávajících a přidáním nových tříd sil, schopností a v neposlední řadě sitských disciplín. Ty jediovské zůstaly stejné už od minula. K silám přibylo rozhodně nejvíce, za zmínku však stojí pouze "Battle meditation" a "Scream". První jmenovanou jsme měli možnost zahlédnout u Bastili v prvním díle, řev je však úplnou novinkou. Zvolením této schopnosti hned od začátku se z vás stane úplný ďábel a hlavně si tím velice usnadníte jinak chaotické souboje, které neprošly žádnou změnou (změn bych si snad všiml), což je na jednu stranu dobře a na druhou ne, protože, když už od minula víte, jak a co kam distribuovat, stane se z vás absolutní king, kterému bude dělat starosti až závěrečný boss a to ještě v silných uvozovkách.

Ruku v ruce se schopnostmi jde v RPG také o výbavu. Velká škoda, že je velice málo pestrá a užitečných kusů je jako šafránu. Koření Hvězdných válek v podobě světelného meče se vám dostane až zhruba v polovině, ne-li až po polovině hry a blastery jsou pro barbary :-)), takže si budete muset vystačit s vibromeči, či jinými sečnými zbraněmi. Trochu lépe dopadla brnění a ostatní části výbavy, přesto jsem doufal v několik unikátních kousků, které trumfnou ty ostatní, leč marně.

Se zklamáním vám teď musím říct, že toto jen ten poslední odstavec, který se bude o hře vyjadřovat vyloženě kladně. Pokud bych totiž o něčem nemohl mluvit špatně, je to interakce s vašimi spřátelenými postavami. Prakticky se jedná o jedinou věc, kterou druhý KOTOR překonal svůj vzor. Postavy jsou teď daleko více sami sebou, sledují vaše činy, mluví mezi sebou. Dospělo to až do fáze, kdy je pomocí rozhovorů ovlivňujete. Čím více se vám je podaří ovlivnit, tím více vám budou podobní a budou souhlasit s vašim konáním, opak je jasný, budou vám do všeho kecat. Mnohdy se neubráníte i smíchu, to když budete svědky dvou hádajících se postav, šperkujících se mezi sebou. Takových to rozhovorů bude celá řada, protože ve vaší partě budou jak postavy inklinující ke světlé straně síly, tak spíše k té temné. Bohužel zde není postava, která by vám přirostla k srdci tak, jako mě třeba Bastila či Revan. Možná to kompenzuje Visas, padlý Jedi, znovu hledající rovnováhu, ale to jen velice vzdáleně.

A teď už asi žádná chvála. Velice jsem se třeba těšil na větší množství rozhovorů, na košatější příběh, ale ani jedno nepřišlo tak, jak by bylo asi správné. Rozhovorů je tu opravdu obrovské množství, ale jejich smysl, stejně jako smysl příběhu, jehož vyvrcholení mě donutilo k zapřemýšlení, jestli čas strávený hraním této hry nebyl zbytečný, mě uvedl do stavu blízkému depresi. Nejenom že spousta rozhovorů (tím myslím příběhových) nedává žádný smysl, ale dokonce se nedočkáte vysvětlení ani spousty otázek, které zůstaly až do konce nezodpovězeny. Trochu mi to připomíná oba závěrečné díly Matrixu, jen méně efektní. Také mi strašně chyběl širší záběr na vaše oponenty. Tam, kde jste v jedničce sledovali Malakovo počínání, je zde akorát bílé prázdné místo, což je veliká škoda, jelikož všechny sithské charaktery by si ten prostor určitě zasloužily už jen díky své vizáži. Bohužel moje přání nebylo vyslyšeno. Co mě však opravdu hodně mrzelo, byla snad jakákoliv absence nějakých pořádných dějových zvratů. Neříkám, že podobný kousek jako s Revanem se povede každý den, ale takováto absolutní ignorace něčeho podobného v RPG je ostudou. Dost možná je to ostudou pro jakékoliv RPG, mnohdy to pokládám za chybu i u střílečky. Výčet chyb však není zdaleka u konce...

Chlouba KOTORu je dabování všech rozhovorů, což je fajn, škoda, že snad přes polovina z nich je mluvení s bytostmi, které neumí anglicky. U prvních rozhovorů to budete snášet zcela v pořádku, ale až po stopadesáté uslyšíte z úst Twi'leka (či jiného emzáka) jednu a tu samou frázi, budete se hodně držet, abyste něco nerozbili. Jinak k namluvení zbytku nemám výhrady, pokud vezmu v úvahu to, že většina rozhovorů a jejich výsledků nestojí za nic. S rozhovory úzce souvisí také questy a ani zde se autoři nevytáhli. Až na výjimky, ve kterých nejde jen o to někoho jít zabít/přesvědčit, se nic neděje. Nabyl jsem až tak hrůzného dojmu, že nebýt hodným Jedi, tak bych měl snad o questy snad i nouzi. Většina dobrých úkolů je pak spíše převzatých z originálu a navíc nemají tu správnou šťávu, snad až na několik málo případů.

Úplným šokem pro mě bylo právě grafické zpracování, které nejenom, že je zastaralé, ale dokonce vypadá daleko hůř, než hra, kterou jsem před dvěma roky hrál. Nejdříve jsem si říkal, že to bude úplně stejné, že se mi to akorát zdá. Jenže jsem byl zrovna u kamaráda, který hrál jedničku, vyvalil jsem oči při pohledu na Korriban a jen jsem si potvrdil své domněnky. Autoři byli ke všemu natolik drzí a ani se nenamáhali s vytvořením vlastních dekorací a vše si raději půjčili od Bioware. Grafické zpracování není obvykle to, co se u RPGček počítá, nijak na tom nebazíruji ani já, ale přehánět by se to rozhodně nemělo.

Zvuková kulisa je bohužel často v pozadí a výrazného motivu, který byste si broukali se nedočkáte, ale zvuky bojové vřavy se přeci jen povedly, ale to podle mě nijak nesouvisí se zbytkem hry.

Čekal jsem asi příliš a dostal málo, hratelnostně nejde zase o takový propadák, narozdíl třeba od Bloodlines nemá KOTOR Dva tolik chyb, i když o vyladěnosti by si mohl nechat jen zdát a časté pády do Windows vás také naštvou, ale v čem na Bloodlines KOTOR 2 ztrácí, je rozhodně příběh. Chybí zde napětí, pořádná zápletka a vlastně všechno, co můžete najít téměř všude jinde...

Titul, na který by měli snad všichni hráči co nejrychleji zapomenout.

INFO

Rok vydání - 2005, Žánr - RPG, Web

Výrobce - Obsidian Entertainment, Distributor - Lucas Arts, HW nároky - CPU 1 GHz, 256 MB RAM, 32 MB 3D karta

Hodnocení = 65

	Atton je první mužskou postavou, na kterou narazíte. Jeho minulost je docela zajímavá.		Bao-Dura potkáte na Dantoinu. Má ektromechanickou paži a malého droidího kamaráda. Neřekne vám jinak než Generál.
	Mandalore se k vám přidá na Dxunu. Je to opravdový válečník, škoda, že jeho smýšlení je temné.		Handmaiden se k vám přidá po opuštěni Telosu. Proč nevypadá jako ostatní sestry a jaké cíle vlastně sleduje?
	Kreia vás probere a vychová z vás buď Jedie nebo Sitha. Do konce hry vás nejednou překvapí.		Visas; Darth Nihilus jí mučil, vy budete její osvobození. Můj neoblíbenější charakter ve hře.
	T3-M4 zachrání celou hru už na začátku, měli bychom ho proto nenávidět? Ne, nedávejme mu to za vinu!		Mira je nájemnou vražedkyní, potkáte jí v Nar Shadaa a dokonce si za ní zahrajete i jednu pasáž hry.
	G0-T0 je velice nezajímavá postava, která kromě toho, že je temná, nemá opodstatnění.		HK-47... co dodat – Mission failed :(