World music není můj hlavní oblíbený žánr, ale jakmile jsem prvně uslyšel Asian Dub Foundation (ADF), pořádně mě chytli (je pravda, že ADF není pouze čistá world music - i když tohle je dosti zavádějící tvrzení :-). Ale co mám především na ADF rád, je spojení taneční hudby, world music, prvků hip hopu a rocku. Na první pohled to vypadá jako nemožný guláš všeho možného, co nikdy nemůže fungovat a co navíc world music jen vykrádá, ale už na první poslech všechny tyhle falešné dojmy zmizí a zbývá říci jediné: "Paráda". No a samozřejmě, když už mě něco takhle polapí, dostanu pak obavy z novějších desek, zda-li budou alespoň stejně dobré, jako ty starší, takže k novince pak přistupuji spíše se skepsí než nadšením. A to je dobře, je lepší být překvapen než zklamán, a když už je to deska špatná, tak už si ji nikdy neposlechnu a aspoň nejsem zklamaný. U novinky nazvané Tank se pocity střídaly. Pilotní singl Flyover mi zní jako ADF za starých dobrých časů, sice bez nějaké větší invence, ale pořád se to dobře poslouchá, takže když jsem jej slyšel prvně, očekával jsem, že Tank sice originalitou zrovna sršet nebude, ale vzhledem k variabilitě world music to zase nebude nijaký větší úbytek nápaditosti a nových prvků, jen osvědčené schéma a zvuk zůstane. Avšak při prvním poslechu desky jsem měl pocity spíše smíšené. Bylo tu pár záblesků "tohle je dobrý", ale už to nebylo to nadšení jako při poslechu pro mě nejlepší desky ADF "Community Music", kterou bylo radost poslouchat a poprvé tak objevovat nový rozměr taneční hudby a podruhé se pak z té hudby těšit. Tank mě takhle nenadchl napoprvé a ani nyní si nemyslím, že by šlo snad o nástupníka Community Music či ukazatele nového převratného směru hudby ADF.

Ale tak hrozné to zase není, to bych ADF křivdil. Déle jsem se do toho zaposlouchával, ale pak jsem stejně shledal, že až na výjimky jsou skladby na novince víceméně vydařené, a některé se skutečně dobře poslouchají, jmenovitě Round up či Powerlines. Ale něco tu chybí. Společně s rockovými prvky se do ústraní malinko přesunul i jeden ze stavebních kamenů - world music. Ne nebojte se, dočkáte exotických hudebních nástrojů a zvuků, ale v docela znatelně menší míře než minule na Enemy of the Enemy. A to opravdu nechápu, těžko říci zda-li to bylo úmyslné, ale tímhle se boří stěny, které ještě měly nějakou tu dobu stát. Ruku v ruce s tím jde i úbytek té taneční energie, která vás nutí do rytmického pohybu i když zrovna sedíte na židli. A tak zní Tank trochu rozporuplně. Na jedné straně je v lecčems stejný (stejně dobrý) jako předcházející desky, na druhé straně něco ubylo, a jak jsem již popsal, je tu alespoň jedna skladba, kterou bych i postrádal, protože zní jako pouhý zvukový experiment, bez nějakého většího významu, do kterého někdo přimíchal drobečky z velké krabice World Music (o krabici jménem Dance nemluvě). A je to škoda, dobré písně i nápady zde jsou, ale je tu až příliš vad na kráse.

Ohledně textového obsahu písní a zpěvu mohu s čistým svědomím říci: dobrý standard. Sice neustále trochu postrádám dřívějšího zpěváka, jehož agresivně rapovaná angličtina navíc s přízvukem dodávala hudbě ADF jistou osobitost, ale ten chybí již od předchozí nahrávky a současní zpěváci také nejsou špatní. Textově pak zůstávají stejní, stejně političtí. Nezpívá se zde o přírodních krásách Asie, zde se bere na mušku politika a její představitelé, bordel ve společnosti a především pak současná situace; píseň Oil hovoří za vše, nemluvě o názvu desky a jejím coveru. Co se musí nechat je fakt, že toto spojení taneční hudby a politicky orientovaných textů stále dobře funguje a poslouchá se a ADF jsou pak zajímaví právě pro tu skupinu lidí, pro kterou hrají a jako pěst na oko to tedy rozhodně nepůsobí.

Je třeba říci, že jsem u hodnocení alba neváhal, jestli to bude průměr, lehký nadprůměr či ještě lepší nadprůměr a měl jsem více méně jasno od prvního poslechu až po teď. Bylo pro mě trochu obtížnější se zaposlouchat, ale to přeci nelze brát jako nějaký vážný zápor, jen jistou změnu a jsem si jist, že mnoho nových i starých posluchačů naopak zaujme. Je to kvalitní hudba, už ne tak nápaditá a "nová" jako dřív, ale stále zajímavá.

autor - MCZ

> seznam skladeb <

Trochu jiná, trochu stejná nová deska Asian Dub Foundation. Je to stále dobrá hudba, ale žádný vrchol, k tomu přeci jen něco chybí.

.

INFO

Rok vydání - 2005, Žánr - Electro Dub, Alternative/Indie, Web

Label - EMI, Počet skladeb - 11, Délka - 53:38

Hodnocení = 70