Poslední dobou se na stránkách discmagů s pravidelností setkávám s úvahami, které se skutečně vyrojily jako houby po atomovém spadu, ale všechny nesou jeden společný prvek. Nezajímají se proč, nezabývají se důvody, důsledky, ale autoři v nich píšou jak nemají rádi Ameriku. A tak se mi zdá, že vše co je dnes zlé, tak je Americké. Takovéto názory bych pochopil od zhrzeného soudruha, šedesátníka, který ještě stále žije v době studené války, a tak se nemůže smířit s tím, že jeho velmoc padla a de-facto prohrála tuto světovou válku. Velký socialistický krásný sen prohrál s ošklivým buržoazně-kapitalistickým pragmatismem.

Všechny tyto články ale povětšinou píší lidé, kteří buď ještě nemají ani občanku, anebo se jejich věk pohybuje kolem 18 let. Mládí je vždy rebelující, ale berme mládí, kdy se vysokoškolští studenti snaží hlásat své myšlenky, někdy ryze utopistické, ale pokud to jde, snaží se je odůvodňovat. Snaží se jako bezpočet generací před nimi budovat svět lepší. Když ale všude vidím, jak jen každý píše jak nesnáší Bushe, načež nesnáší celou Ameriku, ptám se proč. Celý obsah většinou ani nenaznačuje žádné normální důvody, které vedou k takovémuto rozhodnutí. Na mou otázku ze sebe vysype levicové, antiglobalistické slogany jako konzumní společnost, globální nerovnováha, chudoba a bohatství, Irák, státní či vládní terorismus.

..........

Pak se ovšem jako správní Evropané musíme zamyslet sami nad sebou. Část života jsem strávil tím, že jsem doma potajmu nadával na Rusáky a Amerika pro mě byla snem, zemí svobody, jejíž ideály pro nás byly něco neuvěřitelného a to po čem jsme alespoň trochu prahli. Vezmeme to ovšem pěkně od podlahy. Evropa je totiž čistě levicově zaměřená oblast. Někdo namítne, že je zde i extrémní pravice nebo zbytky monarchie. Ideály levice jsou zde ale na kontinentě zakořeněny historicky. Česká Republika patří k těm nejvýznamnějším. Vždy jsme byly spíše národ té nižší vrstvy, takže silné sociální až socialistické ideály nám byly daleko přitažlivější než tvrdý trh, kde stát je pouhým pozorovatelem. Vše kolem je postaveno na základech sociální politiky. Za komunismu se podařilo srovnat všechny vrstvy obyvatelstva do té střední, žádná chudoba, žádné bohatství (nemluvím o politických pohlavárech) prostě všichni mají stejně a není co závidět. Podle toho učení je to správné. Nedělat nic, nesnažit se a mít se stejně jako člověk snažící se v práci i v životě. Dneska je jednoduchá móda mladé generace nemít rád Ameriku. Je to symbol konzumu až plýtvání. Amerika je špatná, je nespravedlivá, ale hlavně funguje a za svůj krátký život předehnala všechny mocnosti světa a stala se skutečnou světovou hypermocností, jak rádi říkají Francouzi. Společnost, která s oblibou likvidovala své vládnoucí vrstvy, ve jménu rovnosti už odnepaměti. I DeGaulovská Francie vždy hlásala hodnoty rovnosti, ale poválečnou obnovu a rozkvět postavila na pravicových ideálech. Možná traumata, nebo zarytá nenávist na ty burany z Ameriky, je skutečnou nenávistí vůči Americe. Jak si ta horda evropských vandráků a vyděděnců mohla za oceánem vybudovat zemi, která jednou bude vládnou své matce, starému kontinentu. Vždyť oni jsou ty děti, které jsme před staletími učili. Nakonec v extrémních případech Evropa za světových válek vždy krvácela a dokavaď nepřišla pomoc z Ameriky, asi bychom ještě dnes leželi v zákopech Verdunu. Rusko ten asijsko-evropský chanát mělo vždy více z Asie, takže mu ve 20. století připadaly nájezdy a dobyvačné vpády jako ze středověku, úplně normální. Po světové válce mohla Amerika s převahou obsadit své pásmo vlivu a vybudovat si tak Evropu pod americkým dohledem. Místo toho Američané vsadili na silného partnera a dali šanci evropským zemím a dokonce i svým bývalým nepřátelům. Pomohli jim postavit se na vlastní nohy a dokonce s nimi založili obranou alianci, v níž klidně mohly být pouze Spojené Státy. Západní Evropa byla důležitá skutečně jen jako obranný val vůči východnímu. Ovšem Amerika stála o obchodního partnera, o vojenského partnera, ne jako v SSSR, kde se vsadilo spíše na podřízené státy, které se snažili uživit molocha, který jim na oplátku měl poskytnout vojenskou ochranu proti nepříteli, který vlastně ani neexistoval. Ano Rusko chtělo satelitní země. Zatímco západní Evropa vzkvétala na principech amerických, my jsem upadali pod socialistickým kolosem. A jako jedna z nejvyspělejších zemí bloku jsme museli živit ještě další zaostalé nebo prostě líné státy. To jsou přece socialistické principy.

V západní Evropě se ovšem stejně levicové ideály zachovaly. Nemyslím tím levicový terorismus, ale vládní program některých států. Například ve Švédsku, kde  si na podpoře vyděláte víc než když pracujete. Jenže bohužel tam neexistuje široká skupina, která tento systém zneužívá. A protože tvrdý sever obývali ve skrze houževnatí Vikingové, kteří se v nehostinných podmínkách vždy dost spoléhali na pomoc svých druhů, tato silně sociální politika je naprosto běžná aniž by někoho napadlo na ní pouze cizopasit. Ohromné zdanění právě pro sociální politiku mají ovšem země, které si ji prostě nemohou dovolit. Ale přece nejde zavézt jiné pravidla. Budeme tedy raději nadávat Americe za její politiku. Americká společnost je založena na individualitě; co si neurveš nemáš, a když nechceš, nikdo ti nepomůže. Na něco máš nárok, ale nepočítej, že na vše a na lepší úrovni; za vše se prostě platí. Ovšem není to spravedlivější než když celý život rvete peníze státu, který je jednoduše vydává ve své šílené ekonomice, takže nakonec za celý svůj život nebudete mít ze svých peněz nic? Není pak spravedlivější spoř si co chceš jak chceš, nějaké minimum dostaneš, ale nepočítej, že ti stát bude pořád pomáhat? V Evropě ale všichni křičí: my máme málo, my chceme víc. Reformy od zdravotnictví, přes školství, důchod až k podporám v nezaměstnanosti či sociálním příspěvkům se bojí uskutečnit jakákoliv evropská vláda.

..........

My na to máme nárok. Ovšem jaký nárok, urvat dokavaď něco je?A po nás potopa. Evropa z toho znova vychází jako zhrzený partner, který by chtěl, ale nemůže nikdy Ameriku dohnat ve směru fungování ekonomiky. Z čehož pak plynou výdaje na vše kolem. Pak přijdou mladí s ideály, které se pořád opakují a vidí největší zlo v Americe. Protože je silná a nepotřebuje se nikoho ptát. Ano mohu začít nadávat na Ameriku, protože je to módní. Ale nevybavím si ty roky, kdy se budovala Amerika. A nikdo ji nepomáhal. Evropa zdaleka nebyla tak silná aby ji mohla nějak více podporovat, ta raději vedla svoji územní politiku a snažila se Ameriku brát jako svoje kolonie. Nepišme pak jak je Amerika hrozná, jak jí nesnáším - pišme proč ji nesnášíme, co udělala tak hrozného. V Americe je prostě něco jiného, něco co Evropan nepochopí, ale to, že se mi něco nelíbí ještě neznamená, že je to špatné, že to hned budu vézt jako odůvodnění svého postoje proti USA. Je to tak; Evropa se svým stylem života dokráčela na konec a stojí u propasti. Obrovský trh otvírá Čína a další asijské státy, levná síla odvádí stále více práce z Evropy. Lidé ovšem stále chtějí to, na co mají podle evropského myšlení nárok, ovšem státy nechtějí, či se bojí uskutečnit reformy, které by dokázaly Evropu z tohoto místa vyvézt. V Americe je to jiné, jejich mentalita se prostě nenaučila takovému stylu života a nevyžadují takový politický systém jaký je zde běžný.

Politická situace je skoro v každé zemi špatná. Politici nejsou asi kromě Severní Koreje nikde oblíbení. Záleží jen jak mohou svou nespokojenost ventilovat. Ani Amerika není výjimkou, ovšem tam je možné si stěžovat. Nemůžeme ale kategorizovat, že někdo z vlády USA jo ošklivej, tak nemám rád Ameriku. Jestliže pak někdo nemá rád našeho prezidenta, nutně nenávidí i svojí vlast? Ano Američané jsou v obecné rovinně hloupější něž Evropané. Ovšem podívejte se kde vznikají největší objevy, kam putují vědecká ocenění. Amerika zdaleka tolik neinvestuje do školství, zdaleka tolik neinvestuje do obecné vzdělanosti. Jí se celkem vyplácí dát skutečné odměny a investovat obrovské výdaje do té vrcholné vědy. A za jistotami tohoto programu a platem půjde leckterý vědec z Evropy. Oni totiž dokáží zaplatit i ty nejdražší výzkumy. Celkově se můžeme jejich znalostem smát, ale přece nebudeme nenávidět a dštít síru na někoho, koho máme za hlupáka. To by jsme se Americe smáli, ne ji nenáviděli.

Ano, říká se, že Američani jsou hloupější. Jejich školství je naprosto jinak stavěné než v Evropě. Najdou se ale takové národy i v Evropě. Spousta lidí nesnáší systém školství, který je postaven na sebedůvěře. Američané sami věnovali studiu rozvoje sebevědomí nemálo prostředků. Vsadili na kartu, že sebevědomý člověk je výkonnější, šťastnější a pro stát daleko užitečnější. Řekněte zde, že jste nejlepší a budou vás nazývat narcisem, sobcem, spíše vám každý řekne že nestojíte za nic. Oni se učí věřit, že mohou něco dokázat, u nás se spíš říká, že to nemá cenu a že stejně nebudou peníze. Jejich model života se nám nelíbí, nechtěli bychom ho, tak na něj budeme nadávat, protože takový model je daleko těžší. Jeho výdobytky bychom ovšem brali.

..........

Moc si přeji ,aby EU byla jednou silná a byla rovnocenným partnerem USA, ovšem s takovouto politikou to bude asi dost nemožné. Na Bushe se nadává někdy po právu, ale jaká ekonomická opatření přijal pro svou zemi, mu mohu jen pochválit a zároveň závidět.

Až budeme jednou rovnocenným protihráčem USA, nadávejme na ně tehdy, budeme-li mít důvod. A nebude v tom pouhá závist.

Jestliže se někdo začne ohánět její zahraniční politikou, ani tu já neschvaluji. OSN by ovšem musela být silnou organizací, ne pouze výborem který jen dělá ty ty ty a na nic jiného se nezmůže. Amerika svým způsobem chce preventivně zavézt pořádek. Nechtějí riskovat další války, na které jsme si my v Evropě nějak už zvykli. Kolikrát si evropské státy vyřizovaly účty vojensky, ale nikomu to tak nevadilo. Ale podívejme, že i Americká společnost byla rozdělena na dva tábory. Británie ji následovala a i jiné státy v Evropě. I u nás se našli politici, kteří její tažení podporují, a pak se zamýšlejme sami nad sebou, koho jsme si to zvolili.

Proč tedy nadávat na Ameriku, proč z ní dělat strašáka. Amerika nemůže za naši zhrzenost, neschopnost. Kdyby byla Evropa silná, řekla by ne, řekla by ano, ale takhle se jí ve skutečnosti nikdo nemusí ptát. Rusko je příliš slabé a závislé a Čína ta buse muset ještě spoustu let růst, aby dohnala USA. Pak bude možná problém až si skutečně silná Čína začne vyřizovat své účty například s Tchaj-wanem. Kdo ji bude brzdit? Z Evropy už bude jenom historická oblast, pro bohaté turisty z Ameriky a Číny. A Amerika? Ne musí to být OSN, ve kterém bude slyšet silný hlas Evropské Unie, takový hlas, který bude mít váhu, aniž by se musel dívat na to, co dělá druhý. Do té doby dělejme něco my, ať je Evropa, starý kontinent opět tím kontinentem, který dokáže promlouvat k celému světu. A jehož politika, postavená na nějakých demokratických základech, bude jen ku prospěchu celé naší planetě. Pak můžeme řešit světové problémy, krotit Ameriku, Čínu a Rusko. Tehdy přestaneme nadávat na Ameriku, protože se budeme mít lépe a nebudeme ji už závidět.

Takže nikomu neberu jeho názor, jen bych v podobných úvahách chtěl vždy slyšet i jeho zdůvodnění proč tak nemám rád Ameriku. Nebo se vraťme na stromy a křičme na sebe hesla: Bush, nenávidím, Amerika, fuj, ošklivá, nemám rád, ee.

autor - cYBERF@Ce