Poslednφ dobou se na strßnkßch discmag∙ s pravidelnostφ setkßvßm s ·vahami, kterΘ se skuteΦn∞ vyrojily jako houby po atomovΘm spadu, ale vÜechny nesou jeden spoleΦn² prvek. Nezajφmajφ se proΦ, nezab²vajφ se d∙vody, d∙sledky, ale auto°i v nich pφÜou jak nemajφ rßdi Ameriku. A tak se mi zdß, ₧e vÜe co je dnes zlΘ, tak je AmerickΘ. TakovΘto nßzory bych pochopil od zhrzenΘho soudruha, Üedesßtnφka, kter² jeÜt∞ stßle ₧ije v dob∞ studenΘ vßlky, a tak se nem∙₧e smφ°it s tφm, ₧e jeho velmoc padla a de-facto prohrßla tuto sv∞tovou vßlku. Velk² socialistick² krßsn² sen prohrßl s oÜkliv²m bur₧oazn∞-kapitalistick²m pragmatismem.

VÜechny tyto Φlßnky ale pov∞tÜinou pφÜφ lidΘ, kte°φ bu∩ jeÜt∞ nemajφ ani obΦanku, anebo se jejich v∞k pohybuje kolem 18 let. Mlßdφ je v₧dy rebelujφcφ, ale berme mlßdφ, kdy se vysokoÜkolÜtφ studenti sna₧φ hlßsat svΘ myÜlenky, n∞kdy ryze utopistickΘ, ale pokud to jde, sna₧φ se je od∙vod≥ovat. Sna₧φ se jako bezpoΦet generacφ p°ed nimi budovat sv∞t lepÜφ. Kdy₧ ale vÜude vidφm, jak jen ka₧d² pφÜe jak nesnßÜφ Bushe, naΦe₧ nesnßÜφ celou Ameriku, ptßm se proΦ. Cel² obsah v∞tÜinou ani nenaznaΦuje ₧ßdnΘ normßlnφ d∙vody, kterΘ vedou k takovΘmuto rozhodnutφ. Na mou otßzku ze sebe vysype levicovΘ, antiglobalistickΘ slogany jako konzumnφ spoleΦnost, globßlnφ nerovnovßha, chudoba a bohatstvφ, Irßk, stßtnφ Φi vlßdnφ terorismus.

..........

Pak se ovÜem jako sprßvnφ EvropanΘ musφme zamyslet sami nad sebou. ╚ßst ₧ivota jsem strßvil tφm, ₧e jsem doma potajmu nadßval na Rusßky a Amerika pro m∞ byla snem, zemφ svobody, jejφ₧ ideßly pro nßs byly n∞co neuv∞°itelnΘho a to po Φem jsme alespo≥ trochu prahli. Vezmeme to ovÜem p∞kn∞ od podlahy. Evropa je toti₧ Φist∞ levicov∞ zam∞°enß oblast. N∞kdo namφtne, ₧e je zde i extrΘmnφ pravice nebo zbytky monarchie. Ideßly levice jsou zde ale na kontinent∞ zako°en∞ny historicky. ╚eskß Republika pat°φ k t∞m nejv²znamn∞jÜφm. V₧dy jsme byly spφÜe nßrod tΘ ni₧Üφ vrstvy, tak₧e silnΘ socißlnφ a₧ socialistickΘ ideßly nßm byly daleko p°ita₧liv∞jÜφ ne₧ tvrd² trh, kde stßt je pouh²m pozorovatelem. VÜe kolem je postaveno na zßkladech socißlnφ politiky. Za komunismu se poda°ilo srovnat vÜechny vrstvy obyvatelstva do tΘ st°ednφ, ₧ßdnß chudoba, ₧ßdnΘ bohatstvφ (nemluvφm o politick²ch pohlavßrech) prost∞ vÜichni majφ stejn∞ a nenφ co zßvid∞t. Podle toho uΦenφ je to sprßvnΘ. Ned∞lat nic, nesna₧it se a mφt se stejn∞ jako Φlov∞k sna₧φcφ se v prßci i v ₧ivot∞. Dneska je jednoduchß m≤da mladΘ generace nemφt rßd Ameriku. Je to symbol konzumu a₧ pl²tvßnφ. Amerika je Üpatnß, je nespravedlivß, ale hlavn∞ funguje a za sv∙j krßtk² ₧ivot p°edehnala vÜechny mocnosti sv∞ta a stala se skuteΦnou sv∞tovou hypermocnostφ, jak rßdi °φkajφ Francouzi. SpoleΦnost, kterß s oblibou likvidovala svΘ vlßdnoucφ vrstvy, ve jmΘnu rovnosti u₧ odnepam∞ti. I DeGaulovskß Francie v₧dy hlßsala hodnoty rovnosti, ale povßleΦnou obnovu a rozkv∞t postavila na pravicov²ch ideßlech. Mo₧nß traumata, nebo zarytß nenßvist na ty burany z Ameriky, je skuteΦnou nenßvistφ v∙Φi Americe. Jak si ta horda evropsk²ch vandrßk∙ a vyd∞d∞nc∙ mohla za oceßnem vybudovat zemi, kterß jednou bude vlßdnou svΘ matce, starΘmu kontinentu. V₧dy¥ oni jsou ty d∞ti, kterΘ jsme p°ed staletφmi uΦili. Nakonec v extrΘmnφch p°φpadech Evropa za sv∞tov²ch vßlek v₧dy krvßcela a dokava∩ nep°iÜla pomoc z Ameriky, asi bychom jeÜt∞ dnes le₧eli v zßkopech Verdunu. Rusko ten asijsko-evropsk² chanßt m∞lo v₧dy vφce z Asie, tak₧e mu ve 20. stoletφ p°ipadaly nßjezdy a dobyvaΦnΘ vpßdy jako ze st°edov∞ku, ·pln∞ normßlnφ. Po sv∞tovΘ vßlce mohla Amerika s p°evahou obsadit svΘ pßsmo vlivu a vybudovat si tak Evropu pod americk²m dohledem. Mφsto toho AmeriΦanΘ vsadili na silnΘho partnera a dali Üanci evropsk²m zemφm a dokonce i sv²m b²val²m nep°ßtel∙m. Pomohli jim postavit se na vlastnφ nohy a dokonce s nimi zalo₧ili obranou alianci, v nφ₧ klidn∞ mohly b²t pouze SpojenΘ Stßty. Zßpadnφ Evropa byla d∙le₧itß skuteΦn∞ jen jako obrann² val v∙Φi v²chodnφmu. OvÜem Amerika stßla o obchodnφho partnera, o vojenskΘho partnera, ne jako v SSSR, kde se vsadilo spφÜe na pod°φzenΘ stßty, kterΘ se sna₧ili u₧ivit molocha, kter² jim na oplßtku m∞l poskytnout vojenskou ochranu proti nep°φteli, kter² vlastn∞ ani neexistoval. Ano Rusko cht∞lo satelitnφ zem∞. Zatφmco zßpadnφ Evropa vzkvΘtala na principech americk²ch, my jsem upadali pod socialistick²m kolosem. A jako jedna z nejvysp∞lejÜφch zemφ bloku jsme museli ₧ivit jeÜt∞ dalÜφ zaostalΘ nebo prost∞ lφnΘ stßty. To jsou p°ece socialistickΘ principy.

V zßpadnφ Evrop∞ se ovÜem stejn∞ levicovΘ ideßly zachovaly. Nemyslφm tφm levicov² terorismus, ale vlßdnφ program n∞kter²ch stßt∙. Nap°φklad ve èvΘdsku, kde  si na podpo°e vyd∞lßte vφc ne₧ kdy₧ pracujete. Jen₧e bohu₧el tam neexistuje Üirokß skupina, kterß tento systΘm zneu₧φvß. A proto₧e tvrd² sever ob²vali ve skrze hou₧evnatφ VikingovΘ, kte°φ se v nehostinn²ch podmφnkßch v₧dy dost spolΘhali na pomoc sv²ch druh∙, tato siln∞ socißlnφ politika je naprosto b∞₧nß ani₧ by n∞koho napadlo na nφ pouze cizopasit. OhromnΘ zdan∞nφ prßv∞ pro socißlnφ politiku majφ ovÜem zem∞, kterΘ si ji prost∞ nemohou dovolit. Ale p°ece nejde zavΘzt jinΘ pravidla. Budeme tedy rad∞ji nadßvat Americe za jejφ politiku. Americkß spoleΦnost je zalo₧ena na individualit∞; co si neurveÜ nemßÜ, a kdy₧ nechceÜ, nikdo ti nepom∙₧e. Na n∞co mßÜ nßrok, ale nepoΦφtej, ₧e na vÜe a na lepÜφ ·rovni; za vÜe se prost∞ platφ. OvÜem nenφ to spravedliv∞jÜφ ne₧ kdy₧ cel² ₧ivot rvete penφze stßtu, kter² je jednoduÜe vydßvß ve svΘ ÜφlenΘ ekonomice, tak₧e nakonec za cel² sv∙j ₧ivot nebudete mφt ze sv²ch pen∞z nic? Nenφ pak spravedliv∞jÜφ spo° si co chceÜ jak chceÜ, n∞jakΘ minimum dostaneÜ, ale nepoΦφtej, ₧e ti stßt bude po°ßd pomßhat? V Evrop∞ ale vÜichni k°iΦφ: my mßme mßlo, my chceme vφc. Reformy od zdravotnictvφ, p°es Ükolstvφ, d∙chod a₧ k podporßm v nezam∞stnanosti Φi socißlnφm p°φsp∞vk∙m se bojφ uskuteΦnit jakßkoliv evropskß vlßda.

..........

My na to mßme nßrok. OvÜem jak² nßrok, urvat dokava∩ n∞co je?A po nßs potopa. Evropa z toho znova vychßzφ jako zhrzen² partner, kter² by cht∞l, ale nem∙₧e nikdy Ameriku dohnat ve sm∞ru fungovßnφ ekonomiky. Z Φeho₧ pak plynou v²daje na vÜe kolem. Pak p°ijdou mladφ s ideßly, kterΘ se po°ßd opakujφ a vidφ nejv∞tÜφ zlo v Americe. Proto₧e je silnß a nepot°ebuje se nikoho ptßt. Ano mohu zaΦφt nadßvat na Ameriku, proto₧e je to m≤dnφ. Ale nevybavφm si ty roky, kdy se budovala Amerika. A nikdo ji nepomßhal. Evropa zdaleka nebyla tak silnß aby ji mohla n∞jak vφce podporovat, ta rad∞ji vedla svoji ·zemnφ politiku a sna₧ila se Ameriku brßt jako svoje kolonie. NepiÜme pak jak je Amerika hroznß, jak jφ nesnßÜφm - piÜme proΦ ji nesnßÜφme, co ud∞lala tak hroznΘho. V Americe je prost∞ n∞co jinΘho, n∞co co Evropan nepochopφ, ale to, ₧e se mi n∞co nelφbφ jeÜt∞ neznamenß, ₧e je to ÜpatnΘ, ₧e to hned budu vΘzt jako od∙vodn∞nφ svΘho postoje proti USA. Je to tak; Evropa se sv²m stylem ₧ivota dokrßΦela na konec a stojφ u propasti. Obrovsk² trh otvφrß ╚φna a dalÜφ asijskΘ stßty, levnß sφla odvßdφ stßle vφce prßce z Evropy. LidΘ ovÜem stßle cht∞jφ to, na co majφ podle evropskΘho myÜlenφ nßrok, ovÜem stßty necht∞jφ, Φi se bojφ uskuteΦnit reformy, kterΘ by dokßzaly Evropu z tohoto mφsta vyvΘzt. V Americe je to jinΘ, jejich mentalita se prost∞ nenauΦila takovΘmu stylu ₧ivota a nevy₧adujφ takov² politick² systΘm jak² je zde b∞₧n².

Politickß situace je skoro v ka₧dΘ zemi Üpatnß. Politici nejsou asi krom∞ Severnφ Koreje nikde oblφbenφ. Zßle₧φ jen jak mohou svou nespokojenost ventilovat. Ani Amerika nenφ v²jimkou, ovÜem tam je mo₧nΘ si st∞₧ovat. Nem∙₧eme ale kategorizovat, ₧e n∞kdo z vlßdy USA jo oÜklivej, tak nemßm rßd Ameriku. Jestli₧e pak n∞kdo nemß rßd naÜeho prezidenta, nutn∞ nenßvidφ i svojφ vlast? Ano AmeriΦanΘ jsou v obecnΘ rovinn∞ hloup∞jÜφ n∞₧ EvropanΘ. OvÜem podφvejte se kde vznikajφ nejv∞tÜφ objevy, kam putujφ v∞deckß ocen∞nφ. Amerika zdaleka tolik neinvestuje do Ükolstvφ, zdaleka tolik neinvestuje do obecnΘ vzd∞lanosti. Jφ se celkem vyplßcφ dßt skuteΦnΘ odm∞ny a investovat obrovskΘ v²daje do tΘ vrcholnΘ v∞dy. A za jistotami tohoto programu a platem p∙jde leckter² v∞dec z Evropy. Oni toti₧ dokß₧φ zaplatit i ty nejdra₧Üφ v²zkumy. Celkov∞ se m∙₧eme jejich znalostem smßt, ale p°ece nebudeme nenßvid∞t a dÜtφt sφru na n∞koho, koho mßme za hlupßka. To by jsme se Americe smßli, ne ji nenßvid∞li.

Ano, °φkß se, ₧e AmeriΦani jsou hloup∞jÜφ. Jejich Ükolstvφ je naprosto jinak stav∞nΘ ne₧ v Evrop∞. Najdou se ale takovΘ nßrody i v Evrop∞. Spousta lidφ nesnßÜφ systΘm Ükolstvφ, kter² je postaven na sebed∙v∞°e. AmeriΦanΘ sami v∞novali studiu rozvoje sebev∞domφ nemßlo prost°edk∙. Vsadili na kartu, ₧e sebev∞dom² Φlov∞k je v²konn∞jÜφ, Ü¥astn∞jÜφ a pro stßt daleko u₧iteΦn∞jÜφ. ╪ekn∞te zde, ₧e jste nejlepÜφ a budou vßs naz²vat narcisem, sobcem, spφÜe vßm ka₧d² °ekne ₧e nestojφte za nic. Oni se uΦφ v∞°it, ₧e mohou n∞co dokßzat, u nßs se spφÜ °φkß, ₧e to nemß cenu a ₧e stejn∞ nebudou penφze. Jejich model ₧ivota se nßm nelφbφ, necht∞li bychom ho, tak na n∞j budeme nadßvat, proto₧e takov² model je daleko t∞₧Üφ. Jeho v²dobytky bychom ovÜem brali.

..........

Moc si p°eji ,aby EU byla jednou silnß a byla rovnocenn²m partnerem USA, ovÜem s takovouto politikou to bude asi dost nemo₧nΘ. Na Bushe se nadßvß n∞kdy po prßvu, ale jakß ekonomickß opat°enφ p°ijal pro svou zemi, mu mohu jen pochvßlit a zßrove≥ zßvid∞t.

A₧ budeme jednou rovnocenn²m protihrßΦem USA, nadßvejme na n∞ tehdy, budeme-li mφt d∙vod. A nebude v tom pouhß zßvist.

Jestli₧e se n∞kdo zaΦne ohßn∞t jejφ zahraniΦnφ politikou, ani tu jß neschvaluji. OSN by ovÜem musela b²t silnou organizacφ, ne pouze v²borem kter² jen d∞lß ty ty ty a na nic jinΘho se nezm∙₧e. Amerika sv²m zp∙sobem chce preventivn∞ zavΘzt po°ßdek. Necht∞jφ riskovat dalÜφ vßlky, na kterΘ jsme si my v Evrop∞ n∞jak u₧ zvykli. Kolikrßt si evropskΘ stßty vy°izovaly ·Φty vojensky, ale nikomu to tak nevadilo. Ale podφvejme, ₧e i Americkß spoleΦnost byla rozd∞lena na dva tßbory. Britßnie ji nßsledovala a i jinΘ stßty v Evrop∞. I u nßs se naÜli politici, kte°φ jejφ ta₧enφ podporujφ, a pak se zam²Ülejme sami nad sebou, koho jsme si to zvolili.

ProΦ tedy nadßvat na Ameriku, proΦ z nφ d∞lat straÜßka. Amerika nem∙₧e za naÜi zhrzenost, neschopnost. Kdyby byla Evropa silnß, °ekla by ne, °ekla by ano, ale takhle se jφ ve skuteΦnosti nikdo nemusφ ptßt. Rusko je p°φliÜ slabΘ a zßvislΘ a ╚φna ta buse muset jeÜt∞ spoustu let r∙st, aby dohnala USA. Pak bude mo₧nß problΘm a₧ si skuteΦn∞ silnß ╚φna zaΦne vy°izovat svΘ ·Φty nap°φklad s Tchaj-wanem. Kdo ji bude brzdit? Z Evropy u₧ bude jenom historickß oblast, pro bohatΘ turisty z Ameriky a ╚φny. A Amerika? Ne musφ to b²t OSN, ve kterΘm bude slyÜet siln² hlas EvropskΘ Unie, takov² hlas, kter² bude mφt vßhu, ani₧ by se musel dφvat na to, co d∞lß druh². Do tΘ doby d∞lejme n∞co my, a¥ je Evropa, star² kontinent op∞t tφm kontinentem, kter² dokß₧e promlouvat k celΘmu sv∞tu. A jeho₧ politika, postavenß na n∞jak²ch demokratick²ch zßkladech, bude jen ku prosp∞chu celΘ naÜφ planet∞. Pak m∙₧eme °eÜit sv∞tovΘ problΘmy, krotit Ameriku, ╚φnu a Rusko. Tehdy p°estaneme nadßvat na Ameriku, proto₧e se budeme mφt lΘpe a nebudeme ji u₧ zßvid∞t.

Tak₧e nikomu neberu jeho nßzor, jen bych v podobn²ch ·vahßch cht∞l v₧dy slyÜet i jeho zd∙vodn∞nφ proΦ tak nemßm rßd Ameriku. Nebo se vra¥me na stromy a k°iΦme na sebe hesla: Bush, nenßvidφm, Amerika, fuj, oÜklivß, nemßm rßd, ee.

autor - cYBERF@Ce