Dostalo se mi nedßvno do spßr∙ nej₧hav∞jÜφ album Kraftwerku. Tak₧e jsem ho z nich vyndal a ty spßry budu muset n∞Φφm zava°it (t°eba marmelßdou nebo Φast²m pou₧φvßnφm). Ale zp∞t k albu û jmenuje se Autobahn a je z roku 1974. Je to tedy p∞knß staro₧itnost. Mß celkem p∞t skladeb, ale p°esto jeho p°ehrßnφ trvß 42 minut û prvnφ, ·st°ednφ, skladba mß toti₧ nevφdanou dΘlku û 22 minut a 42 sekund. Tu asi v rßdiφch v prime-timu moc nepouÜt∞li.

Kraftwerk jsou v elektrohudb∞ celosv∞tov² pojem. Mluvφ se o nich jako o formaci, kterß p°edb∞hla dobu o celou jednu dekßdu tφm, ₧e zaΦala pou₧φvat syntezßtory. Dodnes majφ spoustu pasivnφch fanouÜk∙ (i kdy₧ se najdou i tacφ, kte°φ je ob°adn∞ uctφvajφ jako elektronickΘ polobohy). Jß se na toto album pokusφm podφvat pokud mo₧no objektivn∞ a v kontextu doby vzniku.

P°esto₧e v roce 1974 jsem byl jeÜt∞ na houbßch, n∞co zhruba o tΘ dob∞ vφm: ₧e v tomto obdobφ, kdy se u nßs vesele etablovala Normalizace, na Zßpad∞ bylo u₧ n∞kolik let äoutô nosit kv∞tiny ve vlasech, p°esto₧e hßra a kalhoty do zvonu jeÜt∞ byly v kurzu. Mezi u°van²mi a na pln² koule ohulen²mi odvary od Beatles nebo Doors obΦas prosvitla n∞jakß jazzovß skladba a rockenroll by zrovna narozen² dφt∞à. A prßv∞ tehdy p°ichßzejφ Kraftwerk (v n∞mΦin∞ to znamenß, pokud se nepletu, étovßrnaæ) s albem Autobahn (co₧ je zase édßlniceæ). Ale co je d∙le₧it∞jÜφ û p°ipravuje ve°ejnost na to, ₧e lze kytary a bicφ vym∞nit za à tehdy snad jeÜt∞ elektronkovou obludu zvanou syntezßtor.

To bylo tenkrßt opravdu n∞co û dost lidφ si nenechalo vzφt nßzor, ₧e nßstup syntezßtor∙ znamenß kvalitativnφ propad v interpretaci hudby, proto₧e tyto poΦφtaΦe (nebo snad tehdy jeÜt∞ ony slo₧itΘ sekvenΦnφ koneΦnΘ automaty) nemohou napodobit hru Φlov∞ka na jak²koli nßstroj a zprost°edkovat drobnΘ nuance v hudebnφm projevu ₧ivΘho interpreta. A m∞li do jistΘ mφry pravdu, kdyby stßle jeÜt∞ nezbylo spousta prostoru pro ztvßrn∞nφ tΘ Φi onΘ skladby r∙zn²mi zp∙soby (tatß₧ skladba mohla a m∙₧e b²t t²m₧ syntezßtorem v podßnφ dvou r∙zn²ch lidφ zahrßna diametrßln∞ odliÜn∞). Toto Kraftwerk beze zbytku dokßzali. Kdyby tomu tak nebylo, mohlo to mo₧nß oddßlit nßstup äum∞leô vyluzovanΘ hudby i o pßr let. I z toho d∙vodu je tohle nenßpadnΘ album dost d∙le₧itΘ v ÜirÜφm kontextu historie komerΦnφ hudby.

Prvnφ skladba, jak u₧ jsem °φkal, je pon∞kud netypickß, a to nejenom v dΘlce trvßnφ, ale i n∞kolika dalÜφch ohledech. U₧ jenom zaΦßtek je na svou dobu originßlnφ: zvuk, jak n∞kdo nastoupφ do auta, zaklapne dve°e, nastartuje, odjede a od tΘ chvφle je vÜechno s v²jimkou vokßl∙ pln∞ v re₧ii tehdejÜφch ästroj∙ô. Abych °ekl pravdu, nevφm, jak si n∞jak² takov² p°edstavit û jeden takov² a la Carl Stalling je na Barrandov∞ jako bedna o velikosti pianissima s évyrß₧kouæ vÜelir∙zn²ch, sm∞Ün²ch knoflφk∙ û ale je u₧ na m∞ moc p°edstavit si, ₧e by to n∞kdo obsluhoval. A p°esto to tehdy p°ed 30 lety musel evidentn∞ n∞kdo d∞lat. Pokud se mΘ uÜi nem²lily, post°ehnul jsem konkrΘtn∞ v tΘto veledlouhΘ skladb∞ n∞kolik drobn²ch chybiΦek (v∞tÜinou p°eklepy), co₧ m∞ trochu zmßtlo, proto₧e te∩ nevφm, jestli byla skladba Autobahn (tedy pojmenovanß stejn∞ jako celΘ album û jeho pilotnφ skladba) p°ehrßvßna automaticky, nebo u toho syntetickΘho äpianissimaô musel n∞kdo vy¥ukßval vedlejÜφ melodie.

Autobahn sßzφ jak na efekt syntetickΘho zvuku, tehdy naprostΘ novinky (dnes to nikoho netrhne, ale musφme se na to dφvat z pohledu roku, ve kterΘm bylo album vydßno); ale souΦasn∞ je i melodickΘ, hravΘ a nßpaditΘ. To nenφ ₧ßdn² bonus, ₧ßdnß p°idanß hodnota, ale naprost² p°edpoklad k tomu, aby album neskonΦilo v propadliÜti d∞jin, ale stal se z n∞j (alespo≥ pro n∞kterΘ) kult.

Musφ v tom b²t trochu protikladu, ale p°esto₧e Autobahn skuteΦn∞ sßzφ na onu um∞lost a syntetiΦnost zvuku (dokonce i °eΦi), jejich₧ p°φchod byl v hudb∞ p°edpovφdßn, Kraftwerk se neomezili pouze na toto jednoduchΘ poselstvφ a nezapomn∞li na to, ₧e cht∞jφ vydat p°edevÜφm album, kterΘ by n∞kdo poslouchal. Ne stroj, ale Φlov∞k. Na prvnφ poslech to nenφ a₧ tak znßt, ale ony vÜechny ty syntetizovanΘ, frekvenΦn∞ modulovanΘ zvuky, prohnanΘ skrz oscilßtory, ekvalizΘry, delaye, kompresory, LFOΦka, HFOΦka a dalÜφ, v tΘ dob∞ nezbytn∞ hardwarovΘ, obvody, jsou s obdivuhodnou peΦlivostφ vylad∞nΘ, vÜechny ty parametry jsou zautomatizovanΘ tak, aby s nimi zn∞l v²sledek nejlΘpe. Pilotnφ skladba mß 2 motivy, kdy se jeden plynule prolφnß v druh² nebo se (p°ibli₧n∞ ka₧d²ch Üest a p∙l minuty) nßhle m∞nφ, rozd∞lujφce tak skladbu na menÜφ tΘmatickΘ Φßsti. Je to spodivem, ale Kraftwerk jsou schopni dva jednoduchΘ motivy smφchat do skladby, kterß trvß tΘm∞° k p∙lhodin∞, ani₧ by vßm to p°iÜlo opakujφcφ se nebo nudnΘ. Celkov∞ je na dneÜnφ vkus pon∞kud jednoduÜÜφ a prostÜφ co se t²Φe celkovΘho mixu, aleà aleà komu to vadφà

MluvenΘ (a zpφvanΘ) slovo takΘ uslyÜφme, ale v∞tÜinou pomßlu. JeÜt∞ te∩ mi v hlav∞ znφ to: (Wir) fahren, fahren, fahren auf dem Autobahn. Kraftwerk se nßm z°ejm∞ sna₧φ °φct, ₧e jedem, jedem, jedem po dßlnici. AvÜak nijak v²st°edn∞, jak to majφ dneÜnφ populßrnφ interpreti ve zvyku dnes û ba naopak, tak decentn∞, a₧ je to na hranici recese. Kupodivu, Φφm vφce tu skladbu poslouchßm, tφm se mi zdß subjektivn∞ kratÜφ. Je prost∞ jako d∞lanß na to, abychom si pouÜt∞li, a₧ budeme frΦet n∞kde po dßlnicià

DalÜφ dv∞ skladby majφ spoleΦnou melodii, ale jinΘ provedenφ (to je to, o Φem jsem mluvil v²Üe). Jsou nazvßny Kometenmelodie a Kometenmelodie 2 a jak jinak pln∞ vyu₧φvajφ anonymnφho syntetickΘho zvuku, tak trochu vokalizovanΘho ze samplu v∞tru (v druhΘ z nich û alespo≥ tak mi to zn∞lo). Ob∞ dv∞ jsou jeÜt∞ o stupφnek äjednoduÜÜφô ne₧ pilotnφ skladba a prvnφ spφÜ takovß meditativnφ, a tak je lepÜφ je poslouchat äna pozadφô nebo si p°i nich p°edstavit onu kometu, kterΘ byla p°i°knuta tato melodie :). Kometenmelodie 2 je naopak rychlejÜφ a trochu z nφ prosvitl rytmus tehdejÜφho rockenrollu, kter² se v tΘ dob∞ Φasto hrßval a byl v podstat∞ mainstreamem.

Mno, a poslednφ dv∞ skladby majφ souvislost jenom v nßzvu: jmenujφ se Mitternacht (P∙lnoc) a Morgenspazierengang (Rannφ prochßzka). P∙lnoc p∙sobφ skliΦujφcn∞ dojmem, sna₧φ se vystraÜit, pouÜtφ na vßs hr∙zu jako v n∞jakΘm dost zlΘm snu. Melodie se omezila na p∞t opakujφcφch se t≤n∙, obalen²ch zvuky kapßnφ vody z kohoutku.

Rannφ prochßzka zaΦφnß zvuky, kterΘ p°ipomφnajφ lad∞nφ rßdia, ale potom se zm∞nφ v zp∞vnΘ ptßky a zurΦenφ pot∙Φku û vÜe tvo°eno syntezßtory! Do toho zaznφ (naprosto neΦekan∞) motiv flΘtny jako z n∞jakΘ pohßdky. A kdy₧ se k tetelenφ flΘtny se p°idß virtußlnφ brnkßnφ jako vyst°i₧enΘ ze zem∞ vychßzejφcφho Slunce, tak si °eknete, ₧e na tomto albu vßs u₧ nem∙₧e nic p°ekvapit. KonΦφ pokojn∞, ve stylu lidovΘ hudby p°edminulΘho stoletφ û tedy ·pln∞, ale ·pln∞ p°esn∞ na opaΦnΘm p≤lu ne₧ kter² cht∞lo nastavit û nejen v tΘto konkrΘtnφ skladb∞ ale celΘho alba.

╪φkal jsem si, ₧e musφ b²t Φlov∞k nadpozemsky nadanej, aby vytvo°il album, ve kterΘm hlavnφ roli hrajφ syntezßtory, a navφc takovΘ, ₧e by ji lidΘ po 30 letech poslouchali, ani₧ by se uchechtßvali jeho primitivnosti. Ale ono to jde. Nezßle₧φ ani tak na technickΘm vybavenφ, ale na kvalit∞ samotnΘ pφsniΦky nebo skladby: na jejφ melodii, nßpaditosti a blφ₧e nepopsatelnΘm a neuchopitelnΘm vnit°nφm nßboji, kter² Φinφ rozdφl mezi dobrou a pr∙m∞rnou pφsniΦkou.

Nem∞jte p°edsudky, a pokud mßte tu mo₧nost, klidn∞ si toto Autobahn poslechn∞te.

F.