V literatu°e pojednßvajφcφ o nevysv∞tliteln²ch zßhadßch byly popsßny p°φpady n∞kolika osob, je₧ vzbuzovaly nepochopitelnou (a₧ slepou) d∙v∞ru u lidφ, kte°φ, t°eba₧e je vid∞li poprvΘ, p°esto bez odporu podlehli jejich zjevn∞ nepravdiv²m tvrzenφm. Nedokßzali vzdorovat nepochybn∞ magickΘmu fluidu, kterΘ z t∞chto osob vychßzelo, a tak se stali ob∞¥mi nepochopitelnΘ a nevysv∞tlitelnΘ fikce.
  Existujφ doklady o p°φpadu mu₧e nevÜednφch schopnostφ, kter² se dostal v Moskv∞ bez jedinΘho problΘmu a₧ do kremelskΘ pracovny nejmocn∞jÜφho diktßtora vÜech dob, J.V.Stalina. ProÜel °et∞zem strß₧φ st°e₧φcφch vchod do Kremlu, minul p°edpokoje Stalinov²ch tajemnφk∙ a po zaklepßnφ vstoupil k samotnΘmu Stalinovi. Nebyl to ale ₧ßdn² Stalin∙v p°φtel, generßl, zahraniΦnφ ministr ani partajnφ boss s voln²m p°φstupem k diktßtorovi, jak by se mohlo zdßt, ale ·pln∞ neznßm² mu₧, kterΘho nikdo p°edtφm v Kremlu nikdy nevid∞l. Jak toho dosßhl, jak se dostal do blφzkosti tak dob°e st°e₧enΘho politika? ╚ekist∙m, strß₧n²m i tajemnφk∙m strΦil pod nos jak²si papφr, kter² vÜichni vyÜkolenφ a prov∞°enφ ·°ednφci uznali i po bedliv²ch kontrolßch jako nepochybn∞ pravou propustku, oprav≥ujφcφ hosta ke vstupu do pracovny generßlnφho tajemnφka strany. Nepochybn∞ za pravou byla uznßna i osobnφ legitimace nßvÜt∞vnφka. Ka₧d², kdo vzal onen änepochybn∞ prav²ô pr∙kaz neznßmΘho mu₧e do ruky, pocφtil velebnou hr∙zu v dojmu, ₧e jde zcela jist∞ o tak v²znaΦnΘho potentßta, ₧e mu vÜichni strß₧nφ a ·°ednφci bez rozdφlu nestojφ ani za jedinΘ slovo. Mu₧ jen gestikuloval a hlφdkujφcφ se doslova t°ßsli strachy. JednoduÜe pak srazili äkufryô, byli-li v uniform∞, vzdali neznßmΘmu Φest jako samotnΘmu Stalinovi a pustili jej bez problΘm∙ dßl. ╪et∞zem sedmi kontrol proÜel mlΦenliv² nßvÜt∞vnφk b∞hem dvaceti minut a zastavil se a₧ p°ed samotn²m Stalinem. Neznßm² nebyl naÜt∞stφ pro Stalina atentßtnφkem, ale jen mu₧em s nevÜednφmi schopnostmi, jimi₧ cht∞l nezvykl²m a efektnφm zp∙sobem probudit Stalinovu pozornost, co₧ se stalo u₧ z jednoho prostΘho d∙vodu. Toti₧ ona propustka a osobnφ pr∙kaz, p°ed nimi₧ se vÜichni Stalinovi kerbe°i tak neuv∞°iteln∞ ko°ili, byla pouh²m kusem nepopsanΘho papφru, jen₧ neobsahoval v∙bec nic. Ani Φßrku, ani razφtko, ani nic dalÜφho, co se v dokumentech vyu₧φvß p°i identifikaci osob. P°itom neznßm² na strß₧nΘ v∙bec nepromluvil, tak₧e je nemystifikoval svou v²°eΦnostφ, vylhan²mi argumenty Φi sugestivitou, ale jen sv²m mlΦenliv²m a magick²m fluidem. Podle sv²ch pozd∞jÜφch slov jim neverbßln∞ vsugeroval, ₧e je nejbli₧Üφm Stalinov²m poboΦnφkem û Berijou, co₧ vÜichni strß₧nφ, jak se pozd∞ji ukßzalo, shodn∞ akceptovali. V∙bec jim vÜak nevadilo, ₧e Berija byl mal² a pleÜat², zatφmco skuteΦn² nßvÜt∞vnφk - o poznßnφ vyÜÜφ a s kuΦerav²mi vlasy - se nejv∞rn∞jÜφmu Stalinovu pochopovi v niΦem nepodobal.
  Stalin byl zprvu velice Üokovßn psychickou nadvlßdou svΘho novΘho spoleΦnφka, nicmΘn∞ m∞l rßd osobitΘ lidi a hned jej rovn∞₧ napadlo, ₧e by jeho schopnostφ mohl vyu₧φt ve vysokΘ politickΘ h°e doma i za hranicemi. Testoval svΘho hosta po n∞jak² Φas nap°φklad na svΘ daΦe, pak vÜak z°ejm∞ usoudil, ₧e je p°φliÜ nebezpeΦn²m mu₧em, a zapudil ho podobn∞ jako mnoho jin²ch osobit²ch lidφ, nicmΘn∞ mu ud∞lil privilegia k volnΘmu pohybu po SSSR i mo₧nost cestovat do zahraniΦφ.
  S onφm mu₧em neuv∞°iteln²ch schopnostφ vÜak experimentovaly i dalÜφ znßmΘ osobnosti, nap°φklad Einstein, Freud, Gßndhφ a Hitler. I Hitler? Hitler jej dokonce nechal zatknout gestapem na ₧ivΘ varÜavskΘ ulici, proto₧e byl rozzu°en, kdy₧ tento u₧ proslul² jasnovidec p°edpov∞d∞l jeho neodvratn² konec, pokud v∙dce svΘ expanzivnφ zßjmy obrßtφ sm∞rem k Sov∞tskΘmu vazu. Vypsal dokonce na jeho hlavu odm∞nu dvou set tisφc °φÜsk²ch marek. Kdy₧ byl jasnovidec zatΦen a uvr₧en do v∞zenφ, p°inutil strß₧ce svou v∙lφ a neverbßlnφmi sugescemi, aby se vÜichni soust°edili na jednom mφst∞ v∞znice, tφm ho vlastn∞ pustili ze z°etele a on sßm dφky tomu v nest°e₧enΘ chvφli uprchl nazp∞t do Sov∞tskΘho svazu. Kdo ₧e byl tento slavn² mu₧ nevÜednφch schopnostφ?

  Jmenoval se Wolf GrigorjeviΦ Messing a narodil se 10.srpna 1899 v m∞steΦku Gora Kalvaria poblφ₧ VarÜavy, kterΘ tehdy le₧elo na ·zemφ carskΘho Ruska.
  Messingovi se u₧ v nej·tlejÜφm v∞ku dostalo znamenφ sh∙ry o jeho budoucφm mimo°ßdnΘm osudu. Kdy₧ jeÜt∞ jako docela mal² chlapec cestoval naΦerno pod lavicφ vlakem a byl objeven pr∙vodΦφm, kter² po n∞m ₧ßdal jφzdenku, mal² Wolf utrhl v nßhlΘm intuitivnφm vnuknutφ prou₧ek novin a p°edal jej pr∙vodΦφmu. P°itom se zoufale sna₧il vnuknout mu myÜlenku, ₧e mu vtiskl do ruky platnou jφzdenku. P°φsn² pr∙vodΦφ äjφzdenkuô zkontroloval a podivil se nad tφm, proΦ chlapec cestuje pod lavicφ, kdy₧ nenφ Φern²m pasa₧Θrem.
  Wolf Messing p°edpov∞d∞l v roce 1940 Stalinovi, ₧e poΦßtkem kv∞tna 1945 se sov∞tskΘ tanky budou projφ₧d∞t po berlφnsk²ch bulvßrech, co₧ podle mφn∞nφ nejbli₧Üφch Stalinov²ch druh∙ ovlivnilo Φetnß v²znaΦnß rozhodnutφ sov∞tskΘho v∙dce, kter²m se ne·sp∞Ün∞ vzpφral marÜßl Äukov a dalÜφ sov∞tÜtφ vojev∙dci. Obdivovan² a slavn² Messing zem°el v Moskv∞ v kruhu sv²ch ₧ßk∙ a nßsledovnφk∙ v roce 1984.

 

  Do banky v centru Chicaga vstoupil jednoho horkΘho srpnovΘho dne v roce 1976 asi t°icetilet², sympaticky vyhlφ₧ejφcφ mu₧. Ozbrojen² strß₧n² u dve°φ si povÜiml, ₧e je bezvadn∞ obleΦen, tak₧e mu nadßle nev∞noval pozornost. Byl vycviΦen jen ve sledovßnφ osob, jejich₧ vzez°enφ neodpovφdalo noblese onoho finanΦnφho ·stavu.
  Kdy₧ na tohoto bezvadn∞ vystupujφcφho mladφka s aktovkou z krokod²lφ k∙₧e p°iÜla °ada u bankovnφ p°epß₧ky, vsunul p∞st∞nou rukou pod sklo Üek. Zn∞l na sumu t°i sta Üedesßt tisφc dolar∙, je₧ m∞ly b²t vyplaceny v hotovosti doruΦiteli Üeku. Pokladnφ Mary Youngovß po₧ßdala majitele Üeku, aby jφ p°edlo₧il osobnφ doklady. Mu₧ tak uΦinil. Panφ Youngovß potΘ vzala doklady, prov∞°ila je, pak je ale p°esto odeÜla zkonzultovat k p°epß₧ce vrchnφho pokladnφka pana Harryho Bromfielda. V²plata tak obrovskΘ sumy v hotovosti tento postup toti₧ zcela jednoznaΦn∞ vy₧adovala. Bromfield si neznßmΘho na dßlku prohlΘdl. Jeho cviΦenΘ oko nepojalo v∙bec ₧ßdnΘ podez°enφ. ProhlΘdl zßznamy o majiteli Üeku, zkontroloval, zda je podpis prav² a zda je na kont∞ vskutku tak vysokß Φßstka. I sv∞domit² a ·zkostliv² ·°ednφk Bromfield nakonec uznal, ₧e Üek i konto jsou zcela v po°ßdku, a podepsal panφ YoungovΘ souhlas s vyplacenφm celΘ sumy. Majitel Üeku neprojevil sebemenÜφ znßmky neklidu, i kdy₧ byl nucen Φekat sedm Φi osm minut, ne₧ se ·°ednφ formality beze zbytku vy°φdily. PotΘ si nasklßdal penφze do aktovky a bez rozlouΦenφ odeÜel. Panφ Youngovß si v tΘ chvφli uv∞domila, ₧e onen sympatick² mu₧ s nφ nepromluvil ani jedinΘ slovo. VystaΦil s gesty, ·sm∞vem, ·klonami, krΦenφm ramen a p°itakßvßnφm neznateln²m pohybem hlavy. Neodpov∞d∞l jφ, ani kdy₧ ho p°i p°φchodu pozdravila, ale odÜkodnil ji alespo≥ zß°iv²m ·sm∞vem, tak₧e ji neobvyklß nezdvo°ilost nijak neurazila. Naopak, p°ipadal jφ pohledn², mu₧n² a velice p°ita₧liv², tak₧e si ho n∞kolikrßt po oΦku obhlΘdla. Napadlo ji, ₧e jde asi o n∞jakΘho v²st°ednφho bohßΦe posti₧enΘho mo₧nß vadou °eΦi. Neznßm² potom opustil banku a vydal se p∞Üky po chodnφku. Panφ Youngovß ho sledovala skrze sklo, ne₧ jφ zcela zmizel z oΦφ. Strß₧n² u dve°φ ho rovn∞₧ doprovodil pohledem, proto₧e v∞d∞l, ₧e mlad² mu₧ vyzvedl mimo°ßdnou sumu, kterou nebylo radno nΘst bez ochrany a ozbrojenΘho doprovodu po ulici. Ne, na neznßmΘho mladφka neΦekala ₧ßdnß eskorta ani obrn∞n² v∙zà
  èeky, kterΘ p°edlo₧ili bankovnφ klienti b∞hem onoho srpnovΘho dopoledne v roce 1976, dostala na st∙l ve 13 hodin vrchnφ ·Φetnφ panφ Elisabeth Pinchovß. Ta se velice podivila, kdy₧ naÜla mezi tiÜt∞n²mi Üeky kus prßzdnΘho papφru, kter² svou povahou v∙bec neodpovφdal rozm∞r∙m standardnφch Üek∙. Obrßtila se proto na pana Bromfielda, aby jφ p°φtomnost na prvnφ pohled nedbale odst°i₧enΘho papφru mezi Üekov²mi doklady vysv∞tlil. Bromfield vzal hrst Üek∙ ze stolu panφ PinchovΘ a zaΦal jimi horeΦn∞ listovat. Nßhle zesinal. P°ehraboval se Üeky podruhΘ i pot°etφ, ale nemohl najφt to, co hledal. Nejv²znaΦn∞jÜφ doklad z dneÜnφho dopoledne chyb∞l. Toti₧ Üek se jmΘnem pana Arnolda Foresta, kter² si b∞hem dopoledne vybral v hotovosti vφce ne₧ t°i sta tisφc dolar∙. èek mu₧e, jeho₧ zjev prov∞°oval sv²m rentgenov²m pohledem skrze k≤je vrchnφho pokladnφka.
  Pozd∞jÜφm vyÜet°ovßnφm vyÜlo najevo, ₧e konto pana Foresta v tΘto bance v∙bec neexistovalo a nebylo nikdy zaneseno v centrßlnφm poΦφtaΦi. Papφr, kter² pan Forest p°edlo₧il ke zkoumßnφ bankovnφm ·°ednφk∙m, nikdy nebyl hodnov∞rn²m Üekem a ani se tak nem∞l v ·myslu tvß°it. Byl pouhou Φßstφ dopisnicovΘho papφru, na n∞m₧ nebylo nikdy nic napsßno ani tajn²m inkoustem, kter² by zmizel, jak se to pokouÜela vysv∞tlit panφ Youngovß spoleΦn∞ s panem Bromfieldem.
  Oba pokladnφci byli na vlastnφ ₧ßdost vzati na detektor l₧i, aby se vylouΦila mo₧nost, ₧e se proti bance spikli ve zloΦinnΘm ·myslu a pak z finanΦnφ ztrßty obvinili zßhadnΘho mu₧e, kter² je zmßtl sv²m magick²m osobnostnφm fluidem natolik, ₧e podlehli jeho neverbßlnφm sugescφm a nechali jej z banky odnΘst tolik pen∞z. Detektor l₧i pak ätΘm∞° s nezvratnou jistotouô vylouΦil mo₧nost, ₧e by se oba pokladnφci dopustili ·myslnΘho trestnΘho Φinu. Bromfield a Youngovß p°esto nesm∞li vykonßvat svoje funkce a₧ do koneΦnΘho vyÜet°enφ celΘho p°φpadu. Pojem ätΘm∞° s nezvratnou jistotouô neznamenal toti₧ pro sprßvnφ radu banky definitivnφ jistotu.
  Oba neÜ¥astnΘ ·°ednφky oΦistily od podez°enφ a₧ novΘ aktivity bankovnφho lupiΦe, kter² pracoval v obdobnΘ roli i v dalÜφch bankßch. Policie n∞kolika stßt∙ pak vÜemi mo₧n²mi cestami hledala velice pohlednΘho a sympatickΘho mu₧e, kter² p°ed nik²m nepromluvil a neodpovφdal ani na pozdravy bankovnφch ·°ednφk∙, kdy₧ na zßklad∞ nepochybn∞ äkryt²chô Üek∙ vyzvedßval v hotovosti Φßstky od t°φ do p∞ti set padesßti tisφc dolar∙ v celkem t°inßcti bankßch na v²chodnφm pob°e₧φ, tak₧e je p°ipravil o vφce ne₧ p∞t milion∙ dolar∙, a to vÜe provedl b∞hem pouh²ch t°φ dn∙à
  Dlu₧no °φci, ₧e se neznßm² mu₧ nadan² nevysv∞tlitelnou a magickou schopnostφ, kterou kdysi vlßdl i Stalin∙v nezvan² host, nejmenoval u₧ nikdy Forest, ale v ka₧dΘ dalÜφ bance dal svΘmu äÜekuô jinΘ jmΘno. Ani v jedinΘm p°φpad∞ z celkovΘho poΦtu t°inßcti nenßsiln²ch bankovnφch loupe₧φ, p°i nich₧ neodolatelnΘmu lupiΦi dobrovoln∞ asistovali usm∞vavφ bankovnφ ·°ednφci, se nestalo, ₧e by byl podvodnφk jakkoli podezφrßn a ₧e by jeho Üek byl n∞kde odmφtnut jako faleÜn². Nevyskytla se ani jedinß pochybnost. LupiΦ se v₧dy setkal s d∙v∞°ivostφ a v₧dy si odnesl hotovΘ penφze v²m∞nou za kus nepopsanΘho a nedbale odtr₧enΘho papφru, kter² si zam∞stnanci bank spletli s °ßdn²m a kryt²m Üekem. Ve vÜech p°φpadech vÜak ovliv≥oval pokladnφky svou nespornou magickou silou, kterΘ tito neÜ¥astnφci zcela jednoznaΦn∞ podlehli.

  Pan Forest se od roku 1976 u₧ nikdy neobjevil v ₧ßdnΘm bankovnφm ·stavu. Spokojil se tedy s p∞ti miliony dolar∙ a nem∞l u₧ pot°ebu nasadit svoje magickΘ fluidum pro zφskßnφ nemal²ch finanΦnφch prost°edk∙. Policie po n∞m pßtrala vφce ne₧ p∞t let a teprve v roce 1982 svoje poΦφnßnφ definitivn∞ vzdala.

vybrala a zpracovala                      Bestie

Pou₧itß literatura:
Frank P.Jones û Nad nßmi and∞lΘ (Dialog 1996)