Kdo někdy četl nějakou knihu o Zaklínači od polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, bude po shlédnutí filmu jen smutně plakat a kdo film ještě neviděl, kniha se mu líbila a má slabé nervy, tak by se na tento film ani neměl dívat.

Knihy o Zaklínači jsou velmi dobré, představte si Pána prstenů, přidejte k němu slovanský temperament, hodně akce a méně nudného tlachání a máte Zaklínače, ovšem není to jen trapná napodobenina, ale úplně jiný svět plný zaklínačů, potvor, skřítků, gnómů, draků, elfů a jiné fantasy havěti. Tento film, je zcela nedůstojným zpracováním knih A. Sapkowského, nejde ani o to už tak dost mizerné zpracování, ale o to, že ve filmu chybí i některé podstatné části a kdo chce zjistit podrobnosti, tak si musí buď to přečíst knihy, nebo si počkat až poběží repríza seriálu. A když už mluvíme o seriálu, který je už mnohem lepší, tak film je jen sestříhaný seriál. Příběh je strhující a myslím si, že kdyby byl Sapkowský třeba Američan, tak by se o Zaklínači vědělo po celém světě (i když film by mohl být v americkém zpracování ještě horší). Poláci dělají výborné filmy z druhé světové války (například Kanál, kde ukazují, jak vypadalo Varšavské povstání) tak proč takhle zklamali? Asi kvůli nedostatku prostředků, oni se totiž původně zaměřili jen na seriál...

Ale vy asi chcete vědět, kdo je to vlastně Zaklínač. Zaklínač je vylepšený člověk z mnohem lepšími reflexy a smysly. Zaklínači byli určeni k tomu, aby zabíjeli potvory a pomáhali lidem. Mezi zabíjením potvor a ochranou lidí mají zaklínači využívat tak zvaného práva překvapení. Vždy, když někomu zachrání život a zachráněný se ho zeptá: Čím se ti mohu odvděčit? Tak Zaklínač řekne: Dáš mi to, co už máš a o čem ještě nevíš. A pokaždé se ukáže, že žena zachráněného mezitím porodila, nebo čeká dítě. Z těchto dětí potom rada starších zaklínačů za pomocí magie udělá Zaklínače. Jedním takovým je i Geralt, zaklínač o kterém to všechno je. V dětství se jeho proměna na zaklínače úplně nepovedla, protože, aby byl Zaklínač úplně loajální, tak je zbaven schopnosti milovat. U Geralta tato schopnost zůstala, ale on sám ji musí spustit a to se mu povede jen tehdy, pokud to bude opravdu chtít... Jednoho dne Geralt zachrání život Cinterské královně a její dceři, ta si ho najme, aby zabil Ježka, vévodu, který si činí nároky na ruku Cinterské princezny. Ježek je přezdíván kvůli tomu, že přes den se jeho obličej promnění na ježčí. Háček je v tom, že Ježkovo prokletí zmizí jen tehdy, když využije práva překvapení. Jednoho dne totiž Ježek zachránil princeznina otce a využil právě práva překvapení, při kterém mu král slíbil ještě nenarozenou princeznu. Geralt zjistí, že se navzájem milují a přemluví královnu, aby se svatba konala. Ježek je mu tak vděčný, že mu slíbí cokoli a Geralt ( jak jinak) využije práva překvapení. Mezitím nejmocnější císař světa dobývá království kolem Cintry. Geralt později zjišťuje, že je to kvůli tomu, že Ciri, dcera svazku Ježka a Cinterské princezny patří ke generaci dlouhověkých a zajistila by císaři vládu nad světem. Císařův přisluhovač Falwick Ciri unese a je na Geraltovi, aby se nedostala do císařových spárů...

Škoda, až na hezkou hudbu to nestojí za nic a snad někdo v budoucnu udělá opravdu dobrý film o Zaklínači Geraltovi.