Zrcadlo discmagů

" Pohled druhý ... "

Když mi je 14 (kupříkladu, není podmínkou - zkrátka málo) let, nebudu někomu cizímu nutit názor že jsem nejlepší řidič. Každému přece jasně dojde, že prostě nemám věk na to abych mohl řídit jakýkoliv motorový prostředek. Když budu na střední škole, a o prázdninách budu pracovat na brigádě ve fabrice, každému dojde, že i když to tvrdím, nemůžu prostě být majitelem továrny. Když mi bude opět 14 let (je to je věkový příklad), musím se zamyslet nad tím, co čtrnáctiletý letý chlapec má v životě za možnosti. Není to řízení aut, nejsou to lety do vesmíru, není to sex, neměl by to být ani alkohol a cigarety. Je toho prostě málo. Ale z životního hlediska v tomto věku nezažíváme existencionální problémy jako dospělí, rozchody s jinou osobou nemohou mít takový krutý dopad, naší prioritou je základní škola. A tak by chtělo aby se každý nad svým věkem zamyslel, a podle něho psal. Nechci aby psal schválně špatně, že by se to snad k jeho věku hodilo. Chci jen ať píše pravdu, taková jaká je a ne takovou jakou si jen bláhově představuje. Proč si pak v nabité kapacitě 2MB discmazích čtu články, které jsou naprostou slátaninou. Nevím jestli si autor uvědomuje, že jestliže se začne na elektronických stránkách vyznávat ze svého úžasného života, většina čitatelů jednoduše takový škvár přeskočí, či malá menšina si ho dočte, ale autor se v jejich očích mění v naprostého "imbecila". Proč si prostě šéfredaktoři neurčí to, co do discmagu patří a co ne ...

Já nevím jestli chápete moje lamentování, takže uvedu příklad jenž vše osvětlí.

Vžívám se do situace čtrnáctiletého (kupříkladu) kluka. A na stránky svých multikulturních elektronických výtvorů uveřejňuji následující text.

"Zdarec je mi 14, jmenuju se hyp3r_throtl. Rád si dám benk, s kámošem furt někde v noci smažíme. Sotva stíhám chodit do tý institucionální základní barabizny. Máme taky skupinu s fakt hustejma věcma. Je to něco jako nu-metal, něco jako boží skupina illegal děda mládek band. Nebo ze zahraničí Phill Collins, mimochodem jeho nejlepší koncert na světe byl ten u nás v Horní dolní. Fakt byla na něj u nás plná sokolovna. Jo a taky se dívám na akční filmy na Nově a na supestar, já fandil Anetě. V naší soutěži můžete vyhrát její nový album - tak pište. No strašně rád taky poslouchám haus a techno, hlavně v autě, to vždycky když s kámošem někam jedeme. Jo a pro holky sem svobodnéj, sice sem se teď po dlouhý době rozešel s jednou fakt cool kočkou, kozy jako ****, ale kdyby měla ňáká zájem, může mi psát na redakční mail. A teď vám řeknu co se mi včééra zdálo, tak ..."

No nebudem už dále dráždit. Spousta lidí si možná nyní uvědomí, jak strašný tento text je, a že určitě čtenáře nijak nenadchne, možná ho pak vlastně odradí od dalšího čtení. Nejhorší na tom je, že takovéto články lze dohledat (a snadno). Není to pak onen propíraný úpadek discmagu?

Nedivme se že se nám kultura elektronických časopisů začíná rozevírat jako nůžky. Jejich dva konce se od sebe začínají čím dál víc vzdalovat. Na jednom konci je klasický a dobrý discmag, na druhém konci se začínají tvořit zástupy rádoby discmagů, s úrovní černobylské bezpečnostní ochrany. Jediné co je drží u sebe je onen střed, v našem případě časopis Level. Tam se náhle tyto dva typy sejdou a čtenáři jsou servírovány jako jedna rubrika. Ovšem onen rozdíl je čím dál větší a ona kvalitativní rozdílnost nám začíná vytvářet obrovskou propast, jenž na jedné straně znechucuje normálního čtenáře, který si chce přečíst něco stravitelného a místo toho mu je naložen balast. Na druhé straně znechucuje redaktory ostatních kvalitních magů, protože je to břemeno které kvalitní elektronické magaziny musí za sebou táhnout, ale nízká úroveň může i motivovat jedince bez slohové invence a bez myšlenky, k napsání dalšího paskvilu. To je prostě hrozné. Já jsem za to, aby se na Levelu rubrika readers rozdělila na dvě složky, v jedné by byly discmagy a v druhé výtvory, které si na ně jenom nepovedeně hrají. Může to znít násilnicky, nabubřele, ale za dobu fungování clicku jsme se snažili vybudovat pozici a jméno. Podařilo se to. Ale jak pak na někoho zapůsobí, že je sražen na úroveň discmagu společně s nějakým neandrtálským patvorem, jež vyšel jednou, ale kvůli nahnání čísel rovnou jako 3 čísla najednou. Jak je možné, že číslo jednoho magu zabírá celou kapacitu 2 MB a jiný discmag klidně rozhodne uveřejnit číslo o celkové kapacitě 1 MB s dovětkem, že se jedná o několik čísel dohromady (jejich protipólem budiž ty magy, které málo "zabírají", ale mají slušný počet článků - ovšem o těch v této úvaze nepadlo jediné slovo - ale ani u nich by nedával smysl umělého nabírání čísel, pozn. šéfredaktora). Ale to není dnešním zamyšlením. To příště :)

Ten kdo si myslí, že jeho discmag stojí za to být tím pravým discmagem, mi musí dát za pravdu. Zase se to spoustě lidí nebude líbit, ale podívejte se na rozdílnou kvalitu ezinu. Objevíte obrovskou zející díru mezi nimi. A není téměř nikdo kdo by jsi vyplnil.

cYBERF@Ce