Music from Twin Peaks

" Hudební požitek na který se nezapomíná ani při ztrátě paměti ... "

Twin Peaks je fenomén. Fenomén a fascinace v jednom z dob dřívějších, ale ne až tak dávných. Twin Peaks je seriálem, jenž slovo seriál převrací v celém slova smyslu, jenž vytváří zcela nový a nutno podotknout že nezaměnitelně kouzelný svět jednoho maloměsta, ve kterém není nic jak se zprvu zdá býti. Mark Frost, Angelo Badalamenti a především muž číslo jedna David Lynch dokázali, že jsou schopni vytvořit něco, co může oslovit mnohé, ale co si zachová vše co bylo míněno, aniž by došlo k nějakému slevování ze strany autorů. Je nepochybnou pravdou (a koneckonců pro "tvory" obeznámené tímto dílem jasným faktem), že David Lynch a jeho věrní zcela dokonale ztvárnili mysteriózní svět, který je kapitolou, co kapitolou, celou mnohastránkovou knihou jen pro sebe. Kolik těch situací a okamžiků, jenž nám tak zůstávají v paměti, kolik všeho toho dobrého i zlého Twin Peaks má, to je nepřeberné množství nápadů, emocí a atmosféry obrovského kusu, který je vysoce sugestivní, dostatečně temný a světlý zároveň. David Lynch stvořil otázky a záhady, ale hlavně, stvořil nezapomenutelný zážitek, jež nemá mezi televizními seriály obdoby. V tomto textu se ale s Twin Peaks nijak dále seznamovat nebudeme, dala by se napsat nekonečná esej hodná Lynchových filmů, to ostatně není problémem, avšak my se seznámíme především a jen se soundtrackem, jehož stvořitelem nemůže být nikdo jiný než dvorní skladatel Davida Lynche. Samozřejmě je jím Angelo Badalameti, muž který dokáže tvořit to nejatmosféričtější a také to, co brilantně a báječně funguje i zcela samo bez nějaké další pomoci. To budiž jasným důkazem, že Twin Peaks má hudební složku zcela jedinečnou.

Hudba k Twin Peaks byla samozřejmě nedílnou součástí celého dění, o tom není proč diskutovat. Je to jasné hned od začátku, kdy jsme svědky titulní melodie Twin Peaks, tradičně s přízviskem Theme. Twin Peaks jsme si mimojiné zamiloval díky neustále se vracejícím krásným motivům, kterých soundtrack nabízí hned několik. Samozřejmě je tím hlavním ústřední melodie s typickým a klidnými nástroji představujícími celé město jako poklidné a bezpečné místo pro život. Je v tom ale i dostatek tajemna, které dává celému obalu malinko odlišný nádech. A soundtrack obsahuje vždy po dvou "totožných" skladbách, které se však přeci jenom liší. Onen ústřední motiv je zastoupen i na konci celého alba zpívanou skladbou Falling (vokál Julee Cruise). Zcela opačnou roli však hraje motiv Laury Palmerové, resp. jejího děsivého světa plného záhad, otevřených srdcí, těl, nočních nepochopitelných stavů a snů a vražd. To je ten motiv, který přesně Twin Peaks charakterizuje a který jasně proklamuje, jaká že je definice Twin Peaks. Až neuvěřitelně silná a teskná linka plná gradující klavírových sympózií, v níž se přestavuje začátek, ovšem také celý průběh veškerého dění. I tato skladba má své další zastoupení (očividně jsou brány velice důležitě a vážně), a to v podobě písně Love theme from Twin Peaks (vesměs vše zůstalo při starém, vyjma zcela jiného zvuku a nástrojů). Ta prvotní melodie, onen originál, však působí poněkud silněji a nemůžu se ubránit pocitu, že to možná mohlo být více odlišné a s jinou kompozicí zápletky. Avšak i v tomto příkladě jde o výtečnou skladbu.

Zcela novou kapitolou mohou být "neřešitelné", s luskáním prstů, tichým šelestem, typickým pozadím "dobarvené" a typickými basy a bubny doprovázené skladby (s neustále se vracejícími motivy především Laury Palmer, což je zcela jasně patrné u konců například Audrey´s dance, nebo Dance of the dream man) v nichž dochází ke zcela novému rozměru Twin Peaks. Je to ona hudba, od níž nemůžete jasně vědět co čekat a jak o ní smýšlet (a opravdu v tom můžeme zaslechnout klidně motiv ústřední). Mezi tyto skladby můžeme řadit "zahalený" a mírně dráždivý Audrey´s dance, nebo na první pohled možná ne tak zřetelný, ale přeci jen nesmírně depresivní a temný, barový a typicky jazzový "sevřený" článek Angela Badalamentiho, jehož příkladem budiž Freshly Squeezed. Pokud půjdeme ještě dále, objeví se před námi skladba pojmenovaná The Bookhouse Boys, což je nesmírně silná a nesmírně typická kytarová lázeň s ozvěnou, společně se zcela jinou skladbou se zcela jiným motivem, což může ve výsledku vypadat jako "nereálná" do sebe nezapadající kombinace, avšak autor věděl co tím chce říci a jak výsledek funguje. I tady se nám Laura Palmerová i vrací, i když třeba jiným způsobem, ale jde výhradně "zahalenou" neočekávanou záležitost. Posledním zástupcem v této kategorii je Dance of the dream man. Ano, waiting room, jak zní název místnosti (či spíše světa - že by wigwam?), tam se tato hudba hraje poměrně často (a tanec "malého muže z jiného místa, ten napoví o čem je řeč). Saxofon s opravdu "nepochopitelným" a do červeně okolních závěsů ponořený song, u něhož k vám dojde temná stránka s úsměvem celého Twin Peaks (a i tady se nachází motiv ze zcela jiné skladby, je vidět že je Twin Peaks stejně jako seriál, tak jako soundtrack nutným celkem, k jehož docílení je potřeba každičkého i malého článku).

Když David Lynch do svých filmů připojí nějakou tu absurditu, zcela nepodstatné věci, další zápletyk a motivy, nebo lásku, občas na to mnozí diváci hledí poněkud podivně, bez urážky. David Lynch si hraje se vším, co jeho filmy ve výsledku nabízejí. A kdybych měl volně přizpůsobit cestu následujícímu textu, povím, že ony leitmotivy, ikony ženské krásy a mysli, to je hodnota fascinující a nesmírně pro veškeré fungování jeho mnohých filmů potřebná. Když pomineme výše zmíněné písně, do těch krásně zasněných a láskyplných skladeb můžeme započítat především The nightingale (v překladu "slavík"). Zde se znovu prezentuje zpěvačka s nádherným, průzračně čistým a citlivým hlasem disponující Julee Cruise. David Lynch vždy ví koho a kdy si přizvat ke spolupráci aby byl výsledek takový, jaký náš režisér vidí dozajista ve svých představách a snech. A pokud bych měl u této zpěvačky (která si v seriálu také zahrála, v typické "klubové" scéně plné světel a nádherně procházející se hudby) zůstat, zmíním i její temný a hodně hluboký nádech Městečka Twin Peaks. Into the night je ale také o lásce (což napoví výtečná slova, jejichž stvořitelem je sám David Lynch), resp. je to jeden z motivů, avšak tato skladba je o zoufalém hledání. Ospalá, potemnělá a úžasná záležitost s ozývajícími se nástroji a ruchy jen pro nutné dobarvení. Pokud by se vám nedej bože podařilo usnout a "plout" na obláčcích atmosféry, vězte že se brzy probudíte … nejenom díky jedné pasáži, ale také díky následujícímu opravdu dostatečně temné a do hlouby městečka se ponořující skladby Night life in Twin Peaks. Že by se činili ty nejvíce hrůzostrašné osudy, lidé a sny? Možná … v dáli se ozývající klarinet či flétna (častý jev celého soundtracku, i když mnohdy jen coby "vedlejší úloha"), opravdu podařená noc ve spolku s "pověstným" hýbáním a tichým šuměním stromů, jejich stínů a zneklidňující atmosféry …

Tento soundtrack rozhodně nelze doporučovat každému bez ohledu na to, zda-li někdy s Twin Peaks žil anebo ne. Jen ztěží si neznalý divák při té hudbě vybaví situace a hlavně, navodí ten správných nádech. Pokud však patříte ke skupině milující nezaměnitelné melodie a zvuky Angela Badalamentiho, společně s lyrickou a uměleckou stránkou Davida Lynche, pak je Music from Twin Peaks společně s "hostující" Julee Cruise jedno z nejlepšího co vás může ve filmové hudbě potkat. Geniální, těžký a neskonale vtahující hudební požitek …

A co jiného doporučit? Ke spojení "dvou srdcí" soundtrack Twin Peaks fire walk with me (Ohni se mnou pojď). Přeji nádherné zážitky …

Rita S.