Music from Twin Peaks
" Hudební požitek na který se nezapomíná ani při ztrátě paměti ... "
Twin Peaks je fenomén. Fenomén a fascinace v jednom z dob dřívějších, ale ne až tak dávných. Twin Peaks je seriálem, jenž slovo seriál převrací v celém slova smyslu, jenž vytváří zcela nový a nutno podotknout že nezaměnitelně kouzelný svět jednoho maloměsta, ve kterém není nic jak se zprvu zdá býti. Mark Frost, Angelo Badalamenti a především muž číslo jedna David Lynch dokázali, že jsou schopni vytvořit něco, co může oslovit mnohé, ale co si zachová vše co bylo míněno, aniž by došlo k nějakému slevování ze strany autorů. Je nepochybnou pravdou (a koneckonců pro "tvory" obeznámené tímto dílem jasným faktem), že David Lynch a jeho věrní zcela dokonale ztvárnili mysteriózní svět, který je kapitolou, co kapitolou, celou mnohastránkovou knihou jen pro sebe. Kolik těch situací a okamžiků, jenž nám tak zůstávají v paměti, kolik všeho toho dobrého i zlého Twin Peaks má, to je nepřeberné množství nápadů, emocí a atmosféry obrovského kusu, který je vysoce sugestivní, dostatečně temný a světlý zároveň. David Lynch stvořil otázky a záhady, ale hlavně, stvořil nezapomenutelný zážitek, jež nemá mezi televizními seriály obdoby. V tomto textu se ale s Twin Peaks nijak dále seznamovat nebudeme, dala by se napsat nekonečná esej hodná Lynchových filmů, to ostatně není problémem, avšak my se seznámíme především a jen se soundtrackem, jehož stvořitelem nemůže být nikdo jiný než dvorní skladatel Davida Lynche. Samozřejmě je jím Angelo Badalameti, muž který dokáže tvořit to nejatmosféričtější a také to, co brilantně a báječně funguje i zcela samo bez nějaké další pomoci. To budiž jasným důkazem, že Twin Peaks má hudební složku zcela jedinečnou.
Hudba
k Twin Peaks byla samozřejmě nedílnou součástí celého dění, o tom není proč
diskutovat. Je to jasné hned od začátku, kdy jsme svědky titulní melodie Twin
Peaks, tradičně s přízviskem Theme. Twin Peaks jsme si mimojiné zamiloval díky
neustále se vracejícím krásným motivům, kterých soundtrack nabízí hned několik.
Samozřejmě je tím hlavním ústřední melodie s typickým a klidnými nástroji představujícími
celé město jako poklidné a bezpečné místo pro život. Je v tom ale i dostatek
tajemna, které dává celému obalu malinko odlišný nádech. A soundtrack obsahuje
vždy po dvou "totožných" skladbách, které se však přeci jenom liší.
Onen ústřední motiv je zastoupen i na konci celého alba zpívanou skladbou Falling
(vokál Julee Cruise). Zcela opačnou roli však hraje motiv Laury Palmerové, resp.
jejího děsivého světa plného záhad, otevřených srdcí, těl, nočních nepochopitelných
stavů a snů a vražd. To je ten motiv, který přesně Twin Peaks charakterizuje
a který jasně proklamuje, jaká že je definice Twin Peaks. Až neuvěřitelně silná
a teskná linka plná gradující klavírových sympózií, v níž se přestavuje začátek,
ovšem také celý průběh veškerého dění. I tato skladba má své další zastoupení
(očividně jsou brány velice důležitě a vážně), a to v podobě písně Love theme
from Twin Peaks (vesměs vše zůstalo při starém, vyjma zcela jiného zvuku a nástrojů).
Ta prvotní melodie, onen originál, však působí poněkud silněji a nemůžu se ubránit
pocitu, že to možná mohlo být více odlišné a s jinou kompozicí zápletky. Avšak
i v tomto příkladě jde o výtečnou skladbu.
Zcela
novou kapitolou mohou být "neřešitelné", s luskáním prstů, tichým
šelestem, typickým pozadím "dobarvené" a typickými basy a bubny doprovázené
skladby (s neustále se vracejícími motivy především Laury Palmer, což je zcela
jasně patrné u konců například Audrey´s dance, nebo Dance of the dream man)
v nichž dochází ke zcela novému rozměru Twin Peaks. Je to ona hudba, od níž
nemůžete jasně vědět co čekat a jak o ní smýšlet (a opravdu v tom můžeme zaslechnout
klidně motiv ústřední). Mezi tyto skladby můžeme řadit "zahalený"
a mírně dráždivý Audrey´s dance, nebo na první pohled možná ne tak zřetelný,
ale přeci jen nesmírně depresivní a temný, barový a typicky jazzový "sevřený"
článek Angela Badalamentiho, jehož příkladem budiž Freshly Squeezed. Pokud půjdeme
ještě dále, objeví se před námi skladba pojmenovaná The Bookhouse Boys, což
je nesmírně silná a nesmírně typická kytarová lázeň s ozvěnou, společně se zcela
jinou skladbou se zcela jiným motivem, což může ve výsledku vypadat jako "nereálná"
do sebe nezapadající kombinace, avšak autor věděl co tím chce říci a jak výsledek
funguje. I tady se nám Laura Palmerová i vrací, i když třeba jiným způsobem,
ale jde výhradně "zahalenou" neočekávanou záležitost. Posledním zástupcem
v této kategorii je Dance of the dream man. Ano, waiting room, jak zní název
místnosti (či spíše světa - že by wigwam?), tam se tato hudba hraje poměrně
často (a tanec "malého muže z jiného místa, ten napoví o čem je řeč). Saxofon
s opravdu "nepochopitelným" a do červeně okolních závěsů ponořený
song, u něhož k vám dojde temná stránka s úsměvem celého Twin Peaks (a i tady
se nachází motiv ze zcela jiné skladby, je vidět že je Twin Peaks stejně jako
seriál, tak jako soundtrack nutným celkem, k jehož docílení je potřeba každičkého
i malého článku).
Když
David Lynch do svých filmů připojí nějakou tu absurditu, zcela nepodstatné věci,
další zápletyk a motivy, nebo lásku, občas na to mnozí diváci hledí poněkud
podivně, bez urážky. David Lynch si hraje se vším, co jeho filmy ve výsledku
nabízejí. A kdybych měl volně přizpůsobit cestu následujícímu textu, povím,
že ony leitmotivy, ikony ženské krásy a mysli, to je hodnota fascinující a nesmírně
pro veškeré fungování jeho mnohých filmů potřebná. Když pomineme výše zmíněné
písně, do těch krásně zasněných a láskyplných skladeb můžeme započítat především
The nightingale (v překladu "slavík"). Zde se znovu prezentuje zpěvačka
s nádherným, průzračně čistým a citlivým hlasem disponující Julee Cruise. David
Lynch vždy ví koho a kdy si přizvat ke spolupráci aby byl výsledek takový, jaký
náš režisér vidí dozajista ve svých představách a snech. A pokud bych měl u
této zpěvačky (která si v seriálu také zahrála, v typické "klubové"
scéně plné světel a nádherně procházející se hudby) zůstat, zmíním i její temný
a hodně hluboký nádech Městečka Twin Peaks. Into the night je ale také o lásce
(což napoví výtečná slova, jejichž stvořitelem je sám David Lynch), resp. je
to jeden z motivů, avšak tato skladba je o zoufalém hledání. Ospalá, potemnělá
a úžasná záležitost s ozývajícími se nástroji a ruchy jen pro nutné dobarvení.
Pokud by se vám nedej bože podařilo usnout a "plout" na obláčcích
atmosféry, vězte že se brzy probudíte … nejenom díky jedné pasáži, ale také
díky následujícímu opravdu dostatečně temné a do hlouby městečka se ponořující
skladby Night life in Twin Peaks. Že by se činili ty nejvíce hrůzostrašné osudy,
lidé a sny? Možná … v dáli se ozývající klarinet či flétna (častý jev celého
soundtracku, i když mnohdy jen coby "vedlejší úloha"), opravdu podařená
noc ve spolku s "pověstným" hýbáním a tichým šuměním stromů, jejich
stínů a zneklidňující atmosféry …
Tento soundtrack rozhodně nelze doporučovat každému bez ohledu na to, zda-li někdy s Twin Peaks žil anebo ne. Jen ztěží si neznalý divák při té hudbě vybaví situace a hlavně, navodí ten správných nádech. Pokud však patříte ke skupině milující nezaměnitelné melodie a zvuky Angela Badalamentiho, společně s lyrickou a uměleckou stránkou Davida Lynche, pak je Music from Twin Peaks společně s "hostující" Julee Cruise jedno z nejlepšího co vás může ve filmové hudbě potkat. Geniální, těžký a neskonale vtahující hudební požitek …
A co jiného doporučit? Ke spojení "dvou srdcí" soundtrack Twin Peaks fire walk with me (Ohni se mnou pojď). Přeji nádherné zážitky …
Rita S.
Twin
Peaks: O.S.T. - 1990 |
Skladatel | Angelo
Badalamenti |
Spolupráce s ... | Julee
Cruise |
Počet skladeb / délka | 11
/ 47:50 |
Jedinečná
ukázka spolupráce Davida Lynche s Angelem Badalamentim. Velice silné
a ojedinělé dílo, které vynáší Twin Peaks o stupínek výše. |