Sling Blade

" Sling Blade: Smrtící bumerang ... ach ty překlady ... "

Sling Blade. Film, který zaznamenal ve své době výborný úspěch, korunovaný získáním Oscara. Na udílení cen to mají nezávislé filmy vždy těžké, to bezpochyby. Protipólem "významných" a slavných cen filmových kritiků a akademiků budiž ceny festivalové, anebo nezávislé. Před nedávnem jsem si přečetl několik seriózních a důvěryhodných článků, týkajících se větších šancí nezávislých filmů při udílení pro distribuce a mnohdy "pro všechny kolem filmu" důležitých a "drahých" cen. Nevím jak tomu je ve skutečnosti, nicméně Sling Blade na nějaké ty ceny dosáhl a samotný film je považován za důležitý milník nezávislé produkce. Těžko posoudit nakolik je Sling Blade zcela jedinečný film, ale je poměrně přístupný a ne až tak odlišný, pokud bereme věci jako celek. Dozajista je to film osobitý a i originální, ale získat a podmanit si může publikum celkem rozmanité (někomu však určité momenty v ději vadit budou, viz. kontroverzní přístup k vražedné události popsané níže). Ta více filmová kladná stránka je dána především díky kombinaci bravurní kooperace na filmu závislých lidí, ti co dílo vytvořili. Sling Blade ale disponuje i dostatečnou srozumitelností a dostatečnou dávkou chytře podané psychologie a soucitu (to je zcela klasický postup, který má úspěch). A nejen ...

Film vypráví o "retardovaném" muži jménem Karl Childers. Není to obyčejný člověk. V dětství spáchal dvojnásobnou vraždu, ale asi mu to i odpustíte, protože se ho tehdejší situace "dotkla". On není tak hloupý, ví co dělá, ví jak přemýšlí, a i když podivně mluví a chodí, jeho srdce oplývá city a pocity. Je pravdou, že se dvě vraždy neopouští, zvláště když jedna z obětí byla jeho matka (tou druhou téměř dospělý muž, jenž v onu chvíli s matkou souložil). Karl si však své "odseděl", ne ale snad ve věznici s ostrahou, ale v nemocnici s ostrahou. Mnoho let ponořený byl jen do svých několika knih, nyní se vydává zpátky do nového života, kde na něj čeká mnoho rozmanitých lidí a charakterů ...

..........

A Karl si záhy pár přátel najde. Nebudou to snad ani jeho milované vdolky, či "francouzské" brambory á la hranolky, ale malý chlapec jménem Frank a jeho matka Linda. V nich najde znovu ztracený klid, pohodu, a koneckonců i pro ně bude Karl přínosem. Vezměme ale v potaz i další "lidstvo" kolem něj. Nebude to ani zaměstnavatel či jeho podřízený (Karl má sekačky rád a výborně to s nimi umí), jako spíše homosexuální kamarád a spolupracovník Lindy Vaughen, a v neposlední řadě také člověk, který s Lindou žije. Spíše k ní často dochází, chová se jako doma a jeho chování je vážně velmi zvláštní. Karl si své okolí řádně prohlédne, o to se nemusíte bát …

Příběh byl po celou dobu výborným a musím říci, že po pár minutách sledování jsem se bál jest-li režisér Billy Bob Thornton (ve filmu Karl viz. níže) celé dění "dokočíruje" do zdárných gradací bez chyb. Bál jsem se aby z filmu nevzešla jen dojemná, srdcervoucí jemná tragikomedie, jenž by byla neskutečně předvídatelná. Bál jsem se však zbytečně, tedy až na jednu věc. Tou věcí je ona předvídatelnost. Možná chtělo děj více rozvětvit do stran, možná to chtělo více záhad, ale nemůžu to mít panu režisérovi za zlé. Rozhodl se pro svojí cestu, která není vůbec nijak negativní, ale zkrátka se dají věci odvodit a předpovědět (a to s dobrou pravděpodobností).

..........

Billy Bob Thornton si tak trochu pohrál v žánrech a jeho hravost se vším se ukázala býti jako geniální (a nejen jeho). Zpočátku nasadil thrillerovou atmosféru, stísněnou myšlenkami Karla, náhle se tvář filmu mírně mění na zajímavou, zčásti psychologickou výpravu (avšak později se prvně daný žánr zase vrací). Je to postavami a jejich charaktery. Hra je rozehrána mezi všechny, každá linka byla zajímavá a i když jsou věci někdy vyústěny do konce bez konce, i tady se nedá kritizovat. Film mi tak trochu připomněl Forresta Gumpa (asi to bude hlavní postavou, podmanivosti okolí, dobrému srdci a zajímavému pojetí amerického fotbalu), nebo například z let minulých a ne tak dávných Příběh Alvina Straighta (no ale vážně vám nepovím proč vlastně - možná je to maloměstem či sekačkami, anebo že by někdy až poetickou kamerou?), či Svět podle Prota, kde se žánry také příjemně pojily a vytvářely zajímavé pocity, většinou díky hlavní postavě. Ale Sling Blade je originál, o tom není pochyb.

Pokud bych měl navázat na minulý odstavec, v němž jsem začal s pozitivy, nesmím se nezmínit o hercích a scénáři, neboť to by bylo neodpustitelné. Billy Bob Thornton vložil do své role veškeré herecké úsilí, a jako režisér si vše naplánoval výtečně. Jeho postava je ve filmu vždy tím hlavním, a často se také stává, že i kvůli ní může film padat či stoupat letmo vzhůru (lidé s nějakými problémy - nejlépe sociálními - či handicapem jsou ze záhadných okolností oblíbené i u akademických a festivalových porot). Karl byla skvělá osoba s vytříbenou mluvou. A nebyly to "těžké" duchaplné monology, které by nás uchvátili (těch se nedočkáme, ale nevadí), nýbrž často geniální dialogy, jejichž lesk se neztrácí ani v jeden okamžik. I situace tomu dopomohou. Thornton svou úlohu zvládnul perfektně, a i když jsem byl zprvu na rozpacích, jak se vlastně bude vše ubírat (už zase), vesměs jsem byl se vším nadmíru spokojen. A vážně to nebylo jen kvůli hereckému umění, ale také díky filmovým postavám. I neurotický přítel Lindy, i Frank, i Linda, i Vaughen - ti všichni byli uvěřitelní a ti všichni měli své jisté kouzlo. Herecký výsledek nemá závažnější chybu.

..........

Zajímavé je i sledovat, jak se vlastně okolí ke našemu "hrdinovi" chová. Vlastně možná až příliš přívětivě, vyjma několika jedinců. Lehce si dokáže podmanit své nové přátelé a ti ostatní jakoby vlastně zapomněli že spáchal dvě vraždy. Ale tady nastává "malý" problém. Ne každý Karla respektuje a věří mu, ale jak by jste se chovali v situaci vy? Dovolili by jste mu aby u vás přenocoval, či snad žil? Ono je to stejné jako u podobných filmů. Dvě vraždy, přesto u vás bude vzbuzovat soucit a lítost, dvě vraždy a přesto mu uprostřed noci uděláte vdolky … ale proč ne, Karl nezabíjel pro potěšení a vlastně jeho okolí je mnohem strašnější než on sám. Ve filmu se dozvídáme věci, které nás budou pootáčet na tu či onu stranu, možná že vás neposunou dále, ale začnete se ponořovat hlouběji a hlouběji do našeho maloměsta (ale je celkem normální, je vidět že navštívenku nedostali známé persóny typu Lynch či Trier). Posunout dále v opojení filmem dokáží ale jiné aspekty filmařiny. Hra s kamerou a vizuální působivá stránka, nebo hra se zvuky. Celá vizuálnost byla však úměrná tomu, co se dělo v ten či onen okamžik. I když to jsou jen detaily, celek pak působí ale vždy trošku jinak, a to buď lépe, nebo hůře. Tady jasně platí první tvrzení, tedy lépe. Obraz bez dialogů dokázal divákovi říci svůj celistvý obsah, a to je vždy chvályhodné. A úplně totožnou roli, i když na jiné smysly měla zaútočit zvuková stránka. Již od začátku jsme svědky, že tady je hudba pro dokonalé souznění se scénou a že se dává vždy jen k situaci, kam patří a kde onen okamžik dotváří do konečné podoby. Nevelké množství filmu si podobně se zvuky "hraje", ale Sling Blade má svou hudební stránku zvládnutou zkrátka a jednoduše na výbornou.

Billy Bob Thornton natočil hodnotnou a vydatnou podívanou, která kombinuje některé věci tak, aby byl výsledek dokonalý. Všichni se evidentně snažili, a budiž ji poblahopřáno k výsledku, jenž zplodili. Ale ano, někdy se najdou momenty, které nemusely vypadat tak jak vypadají, ale chyba se nalezne téměř na všem. Pokud bych měl ještě něco k celému dílu dodat, rozhodně říkám následující: Sling Blade patří bez nějakých dlouhých debat opravdu k tomu lepšímu, co v nezávislé tvorbě vzniká. Příště bych si ale žádal více smělosti a touhy po odlišnosti, resp. komplikovanosti a náročnosti.

Speedy Daniel

Hrají: B. B. Thornton, D. Yoakam, J. T. Walsh, J. Ritter, L. Black, N. Canerday, J. Hampton, R. Duvall a další ...