Tom Clancy´s Rainbow Six 3: Raven shield

" Rainbow Six v novém, ale jinak vše při starém. "

 

Dnešní svět je zamořený informacemi o teroristických hrozbách, v horším případě útocích. Není neskrývavým tajemstvím, že teroristé jsou vždy o krok napřed před kýmkoli (pracují-li výzvědné a tajné sužby rychle a efektivně, tak se krok většinou změnší na půlkrok). Vždyť vždy je výhoda na útočící straně, neboť funguje určitá strategie (pokud tedy existuje), na níž bude druhá strana muset nějakým způsobem přijít. Něco jiného jsou válečné konflikty, v nichž více výhod se nachází většinou na straně bránící (ale je to vážně relativní, nicméně vždy v historii bylo snadnější bránit, než-li dobývat). Jelikož existují rozmanité druhy teroristů (nechci o nich mluvit jako o zvířatech, přeci jenom bychom se někdy divili jakou že to inteligencí disponují), existují různé hrozby a různá opatření, resp. boj s nimi. Pokud opomeneme sebevražedné útoky, tak existuje velmi dobře organizovaný zločin, který ví čeho chce docílit, kdy toho chce docílit, jak se věcí zmocnit a jak je použít. Máme tedy před sebou relativně dobře organizovanou "smečku" psů (tak přeci ty zvířata), která kousne, vyčká, kousne, schová se a pečlivě zváží svůj další postup, potažmo pouze vůdci "smečky". Rainbow Six je ale dobře informovaná "vybraná společnost", jenž se věci dozvídá poměrně brzy, a pro kterou krvavé způsoby a hlučné masakry jsou tou poslední volbou, u které nelze zpět. Rainbow Six je organizace potírající "tiše" terorismus a velice ráda provádí čistky, při nichž i na životy dochází. Inu, ve skupinách nejsou vždy Snake, Garett, Fischer a jejich věrní, asi proto je tento prozatím poslední díl (vyjma datadisku Athena Sword) přizpůsoben více širší hráčské skupině. Více v recenzi.

Je to tedy jasné, hned zprvu se může hráč zhostit svévolně vytvořeného týmu a záleží jen na něm, jaké věci použije a jaké naopak ne. Rainbow Six totiž nabízí (oproti minulým dílům) spoustu nových možnost, které ocení především hráči nepříliš s komplikovaným herním systémem spjati (obtížnost dělá na širokou komunitu své). Proto je nový díl legendárních Rainbow Six (seriózních konkurentů CS) pojat trošičku odlišně, přičemž na hratelnosti je to jen ku prospěchu, neboť hráč má před sebou volbu. Nemusí žádnou svou akci plánovat, a tak tedy odpadá někdy předlouhý a překomplikovaný systém budoucího konfliktu. Je ale možná škoda zbytečně tyto věci opomíjet. Nejenže velice dobře vámi "naskriptovaná" mise může z nehratelné mise udělat jen lehkou procházku, ale také to značně ušetří bloudění a také čas, jenž by jste strávili hledáním cest, prohledáváním ztracených míst apod. Samozřejmě že můžete plánování jedním kliknutím přeskočit, ale upřímně vám říkám: i když plán možná budete tvořit dlouhou dobu, výsledek může stát za to.

..........

Jest-li se rozhodnete pro průzkum vašeho budoucího prostředí a údolí, nebo jest-li zvolíte možnost plánu (doporučuji vytvořit zcela podle svého), to je jen na vás, pakliže se ale přes prvotní věci dostanete, můžete se vrhnout na najímaní členů do vašeho krystalicky čistého (není nad spoutané zlé … pokud se ovšem dobrovolně vzdají) a brilantně sestrojeného komanda. Vyjma najímání tváří s příslušnou národnostní vlajkou (mimochodem, velice zajímavé volby, ale absence alespoň jednoho českého vojáka je více než smutná, možná až vyjde nový díl Rainbow Six s podtitulem: "Chemical Brothers", tak na nás vývojáři už nezapomenou, do té doby musíme vyjít z toho co máme) máme možnost výběru "obleků" (ne zcela doslovně) i zbraní a dalších šikovných pomůcek. Ačkoliv je na výběr opravdu široká škála a spektrum všemožných zbraní, využít se nedají všechny a popravdě řečeno jsem po prvních misích rezignoval na to, že bych měl nějak zásadně zbraně vybírat. Zkrátka lučištníkovi, omlouvám se, odstřelovači, nebudu dávat místo sniper pušky meč, halapartnu nebo kopí, v našem "moderním" případě například těžký kulomet. Vybírat ani zásadně nemusíte, všichni zbraně přiřazené mají, a jest-li vám nevadí voják jako druhý, tedy vyjma charismatu a šarmu našich hi-tech odhodlaných dívek, v zásadě je jedno jest-li věci ponecháte nebo změníte. U výběru nových členů do týmu ale pozor. Pokud vám v nějaké misi nepřítel ublíží natolik, že ztratíte někoho ze své osvobozenecké a vražedné "tlupy", nelze onoho vojáka využít v misi následující, což je zcela správný přístup. A jelikož zde funguje jakýsi jednoduchý RPG systém každého člena (nelze však nějaké body někam rozdělovat apod.), radím každému ať si hýčká své stálé členy, z nichž se pak mohou stát opravdu báječní jedinci, kteří vědí co a jak i beze slov. Pokud však budete hrát každou misi vážně ostrým a nestrategickým způsobem, nezbude vám nikdo vyjma "zelenáčů", jež vám přicházejí "na pomoc". A rozdíl mezi elitou a novými členy je propastný, i když se nemusí vše na začátku jevit. Statistiky každého člena rozhodně nelžou.

Co jiného může ze hry dělat více než jen netradičního manažera a zároveň člena komanda a ničím víc? Mise dámy a pánové, mise a prostředí s nimi spojené. Tady si není nač stěžovat. Pokud by si chtěl recenzent rýpnout, tak by řekl že jsou náplně misí notně "protřepané" a výrazně neinovativní. Ano možná. Infiltruj a zachraň rukojmí, v nejlepším případě obsaď něco nepozorovaně, či něco nepozorovaně vyjmi z cizích spárů. Ale já bych žádné mínusy neuděloval, není proč. Pokud tento systém bez nějakých větších skrupulí funguje, nač ho tedy kritizovat? Možná tomu dopomáhají i celkem pestrá prostředí, v nichž se můžete podívat na exkurzi do nejedné země, do které je to pěkných pár tisíc kilometrů daleko. No neříkejte že by jste se jako turisté nepodívali na krásnou rafinerii ve Venezuele, do "pestrobarevných" jatek kdesi v Argentině, do pohostinných studených krajů evropských Alp i s nezbytnými "bezpečnými" tunely (no pro turistu už lepší věc), do Rio de Janeira (ale na karneval předem zapomeňte), na soukromé letiště Kajmanských ostrovů, anebo například do Londýnské banky, v níž došlo k "vlastizradě" a kde se nyní skrývají teroristé i s rukojmími. Asi to nejlepší pro movitého japonského turistu s výkonnou technikou v batohu či na krku. Pro českého turistu nic moc, vzhledem k finanční zátěži či neochotě spříznit se s mírumilovnými teroristy, kteří rádi pro fotografii zapózují (postačí překonat prvotní ostych). A jestliže si není nač stěžovat u prostředí, rozhodně si nemůžeme stěžovat ani na obtížnost. Ta celkem zajímavě graduje, takže na začátek rozhodně nedostanete zapeklitý a náročný úkol, spíše to berte jako "ostřejší" tutoriál. Zato poslední mise, anebo ty v nichž musíte po dlouhé době obléhání hradu (a zase ten středověk, jak se mi sem už poněkolikáté dostal?) osvobodit nic netušící rukojmí. Někdy je značně frustrující podobné "ovečky" směrovat do stáje, aniž by došlo ke kontaktu s olovem, ale vězte, že vám dobře naplánovaná jednu velkou vrásku odebere.

..........

Naše komando by se asi jen ztěží obešlo bez určitých pomůcek, které nám cestu zpříjemní. No ano, jsou to zbraně, popřípadě domácí mazlíčci v podobě několika druhů granátů, či různých senzorů a vidění. Začněme těmi mazlíčky. Pokud opomeneme nějaké to noční vidění, senzor "života" a jim podobné věci, v ruce nám zůstane několik velice zajímavých a pestře využitelných granátů. No není radost hodit do místnosti nejprve oslepující granát a následně dezorientované nepřátelé snadněji postřílet? Pokud máte chutě, je tu pro vás slzný nebo ten a ten granát. I pro ztráty životů tu máme nějaký ten výbuch. U používání podobných věcí ale vyvstává jeden problém: musíte daný předmět vrhnout poměrně přesně, anebo alespoň správným směrem (v uzavřené neveliké místnosti je to prakticky jednoduché). Pokud hodíte jakýkoli granát špatně, připravte se na to že to nebudou vaši přátelé kdo bude zmaten, otráven či vyhozen do povětří. Můžete dokonale oslepnout bílým a zářivým proudem světla, jakož i můžete mít vidění poněkud "toxické", v němž se obraz podivně "rozmnožuje" a rychlé pohyby znamenají ještě větší problémy. Ano, realističnost byla u Rainbow Six vždy skvělým lákadlem. Následky střelných zbraní či granátů jsou většinou smrtící. Někdy postačí jedna dobře mířená kulka a můžete si balit kufry. Většinou však až dva zásahy znamenají pro vás jistou smrt (raněný má značné indispozice, ale pokud s raněným vydržíte až do splnění mise, lze dotyčného obsadit do mise následující, ale raněný stále bude - až po čase se fyzicky uzdraví, jest-li se v něm uchová trauma nebo ne, to už vám nepovím). Zcela totéž můžeme tvrdit o nepřátelích, kteří rozhodně nejsou neomylní a nezranitelní. Jejich umělá inteligence je dosti kontrastní a značně nevyvážená, pokud však bereme v potaz celek a ne jednotlivé situace, pak vyznívá AI vcelku příznivě ale nijak zářivě, to bohužel ne. I vaši spolubojovníci nejsou inteligenčně vyspělí natolik, aby plánovali akci či šikovně postupovali. Ano, jejich reflexy jsou přínosem pro váš tým, ale pokud vůbec nezadáváte jednotlivé příkazy (kterých je ve hře dostatek a dobře fungují - například pootevřít dveře hodit jakýsi granát, to všechno lze hravě spolubojovníkovi říci a on s potěšení vykoná, pokud mu dveře po zadání neotevřete vy, pak nastává typické "negative"), jejich "zvířecí" instinkty vás přesvědčí o mnohém. Je možnost také reinkarnace do kteréhokoli člena týmu (na akci máte k dispozici dva plné čtyřčlenné týmy), což je vzhledem k dalšímu postupu a taktice velice příjemná volba, kterou ovšem už nějaký ten pátek známe.

..........

Pokud vezmeme v potaz i bezchybnou a účinku se zcela podřizující grafiku a výtečné zvuky (s hudbou to vyjma "oslavných" či "tragických" písní až tak slavné není, ale nic nepříjemného), Rainbow Six se stává na poli taktických akcí báječnou volbou. Pokud jste vyznavači rychlých a nenáročných akcí (a to že je Rainbow Six náročnější - a s celkem příjemně dlouhou hrací dobou -, to zdůrazňovat asi dvakrát nemusím), netřeba si nechat zajít zcela chuť, avšak silně pochybuji, že vás hra zcela naplní, i když je nový díl poněkud více oproti předchozím dílům přizpůsoben širší hráčské komunitě (ale obtížnost některých misí je celkem vysoká). Pokud nevlastníte možnost hraní po síti, také vás to od hry nemusí odtáhnout, neboť i singleplayer je ne velmi dobré úrovni. Pokud však můžete vyzkoušet multiplayer, vězte že to pravé kouzlo funguje až proti lidským protivníkům. Teprve až s nimi se u vás na celkem šesti multiplayerových mapách stanou ti praví ostřílení borci s kooperačními schopnostmi.

Jak říkám, nový díl Rainbow Six podle knih Toma Clancyho není až tak přelomový a v zásadě přináší takřka to samé, jen s několika herními vylepšeními a samozřejmě i s novou technologií, přesto jde o velice chytlavou a atmosférickou záležitost a celkově velmi dobře řemeslně odvedenou práci. A i to této hře postačí.

Speedy Daniel

Rainbow Six 3: Raven shield - 2003
Žánr
Taktická akce
Výrobce
Red Storm
Distributor
Playman
HW nároky
1,4 GHz, 256 MB RAM, 64 3D
Výtečná hratelnost zahalená do skvělého audio-vizuálního zážitku spolu s velmi dobrým herním systémem a výtečnou zábavou na nějaký ten víkend. Nadprůměrná záležitost bez nějakých větších chyb, pokud nepočítáme tradičně chybnou AI.
85 %