" Šest osudů, šest lidí, šest nitek, šest Edisonů, šest krabic, šest očí ... všeho je šest. "

Mark Frost je známý především jako scénárista, ale knihám znalým jedincům dozajista řeknou něco i jeho literární díla, byť se na této scéně nepohybuje kdovíjak dlouho, resp. prozatím nevydal knih rozhodně přespříliš. Šest mesiášů je knihou, která volně navazuje na dějovou linii knihy, která byla nazvána Seznam sedmi. Temné pokračování temné knihy, které rozhodně nezapře, že je Mark Frost z určitého těsta, jenž má stále stejnou chuť, pouze vždy jinak kyne.

K Marku Frostovi patří od počátku devadesátých let (a vlastně od konce let osmdesátých) seriál, jenž si dokázal vytvořit svůj svět, svůj přístup, a spolu s Davidem Lynchem, a také dalšími lidmi, dokázal Mark Frost vytvořit jeden jednotný celek rozvětvený do mnoha stran a délek. Městečko Twin Peaks je kult, který si své panování na trůnu toho nejlepšího a nejoriginálnějšího, co kdy spatřilo světlo světa (v oblasti seriálu, ale i filmu) zcela a bezdebat zaslouží. Každý dopomohl svou měrou, i právě Mark Frost. Především je to scénárista, a proto svou zálibu k psaní dovršil i do několika knih, které napsal (počet bohužel neznám). A kdo by tvrdil, že si Mark Frost libuje v červené knihovně (ale momenty lásky se v jeho dílech najdou), příbězích plných slunce (i slunce uvidíme, ale ...) a krásných příjemných světů, byl by opravdu zcela na opačné straně. Mark Frost je totiž temná vize ...

Jak jsem v úvodu napsal, Šest mesiášů je volným pokračováním díla Seznam sedmi. Polovina děje nové, a vlastně i té předchozí knihy, se točí okolo spisovatele Arthura Conana Doyla, jenž není ničím jiným, než-li autorem a stvořitelem světoznámých příběhů s nejvěhlasnějším detektivem a odkrývačem záhad, Seherlockem Holmesem. Po prvním dílu se stal Arthur slavným, natolik, aby nyní provedl cestu do dalekých Spojených států, kde má představit své knihy, resp. nové příběhy. Ani netuší, že za mořem je opravdu a nefalšovaně oblíbený, a že má více příznivců, než si on sám myslí. Jeho cesta ale mění zcela svůj cíl, a pomalu se začínají dít věci, které s knihami mají společného až příliš, nicméně ani ne tak jeho díla. Všechno začne již na lodi Elbe, plné Německých zámožných občanů, plující za Velkou louži. A byly by jste všichni naivní kdyby jste si mysleli, že v tom je jedna souvislost a jeden cíl. Vláken obsažených v jedné látce je totiž nepříjemně mnoho ...

A postupujeme dějovou linií dále. Začíná se objevovat jakýsi sen u šesti "neznámých" lidí, sen o černé věži tyčící se v poušti, kde jsou potoky krve, černý vraní muž vstávající z popele, podzemní chodby a další věci. A bude toho více, a kniha vás bude stále a stále takovými slovy zahlcovat, pohlcovat a do celého dění ponořovat. A i teď to není zcela vše, neboť se děje ještě několik věcí, ať už úzce souvisejících s oním snem, nebo například s kráděžemi vzácných a nevyčíslitelně hodnotných, náboženských knih. Zkrátka, strom se nám větví, ale stále máme jeden strom.

V příběhu figuruje hned několik lidí, kniha je úzce spojena (a vždy vypráví o každém zvlášť) hlavně s šesticí "mesiášů", ale to není konečný počet. Připočtěte si k tomu několik dalších příběhů, důležitých, i méně důležitých, ale s celkem nebezpečně souvisejících. Mám rád knihy, filmy a další věci, kde vám autor neobjasní vše na začátku, a který vás noří stále hlouběji do jádra, které v tu chvíli vyznívá "nevědomě". Šest mesiášů sice správně pochopíte celkem brzy (zhruba ve čtvrtině knihy), ale nebudete si ničím jisti, a těžko vůbec věřit dalším stránkám. Dokážete i odhadnout konec celého dění, ale kniha vás vždy něčím překvapí, a atmosféra uvedede do zcela jiných pocitů, řekl bych že autor úmyslně postavil do cesty tomu hlavnímu i nepodstatné věci, které v celku vyznívají nepodbízivě, a hlavně, dokáží odvrátit vaše oči k cíli. Vy stále musíte při čtení myslet na jedno a to samé, na onen sen, ale téměř každá nová scéna vás dokáže u sebe udržet, a vy tak po čase rezignujete na to, že by jste měli mít oči v budoucnosti. Tahle kniha totiž žije přítomností. Každý okamžik něco říka, a i když to nebude mít ve finále pražádný vliv, je příjemné na každé stránce vybavit si situaci, a žít jí. Atmosféra je totiž velice zdařilá, ale ne dokonalá (možná ano, ale ne jako celek).

A atmosféru celé knihy, a vůbec smysl pro detail, umocňuje (a možná že je to i jedna z klíčových věcí) doba, ve které vše probíhá. Konec 19. století, kdy se na svět vynořilo nespočet pokusů o vynálezy, kdy města zaplavil všudypřítomný dým, a zcela první stroje. Temná, a horory tolik oblíbená doba, v níž známe i například toho Sherlocka Holmese. V některých chvlích je to kouzelná doba, díky níž každá stránka nabývá něčím, co nelze tak přesně specifikovat. Do toho nějaký ten okultismus, prvky Jacka Rozparovače, a hlavně talent Marka Frosta okolí, města, a hlavně osoby v daných lokalitách představit. Není to až do takových detailů, jaké jsou u některých spisovatelů časté, ale například útěk Domem hrůzy, nebo fascinující divadelní scéna, při níž "hlavní osoba" manipuluje s jedním z herců Plusquamperfektní společnosti, to jsou lahůdky neobyčejně zpestřující děj. A nudit se nebudete, to vám garantuji.

Ale kniha občas mírně trpí něčím, co lze velice špatně definovat. Například rozuzlení některých situací je přinejmenším sporné (z mého hlediska). A nelze mluvit o nějakém výrazném záporu, záleží především na subjektu "čítajícím" knihu. Co mě malinko nepotěšilo byl i fakt, že závěr celé knihy je chvílemi nepříliš vyvedený do dokonalosti, a možná měl samotný Mark Frost s koncem torchu problémy. Jakoby vlastně nevěděl, co přesně chce, a jest-li má chtít něco, co bylo jasné hned od počátku (občas však zdařile bilancuje mezi vším tím). Menší dávka heroismu u některých jedinců, i to by bylo občas vítané, ale nelze mluvit o jasných záporech. Je to zkrátka sporné ...

Nicnémě i přes zmíněné výtky je Šest mesiášů výbornou, a hlavně atmosférickou knihou, do které se ponoříte. Mně to sice trvalo trochu déle, neboť knihu jsem si začal plně užívat až zhruba vě třetině, ale to je jen můj problém :-). Ale je krásné, jak se kniha pomalu ale jistě dostává do jednoho bodu, aniž by nějak něčím výrazně trpěla. Bez nějakých výraznějších chyb dílo, plné moudrých vět (nejen těch špatných), které mohu doporučit nejen příznivcům prvního dílu. Vítejte v The New City!

|Autor| • Speedy Daniel