" Proč dnes uzavírá svazek manželský tak málo lidí? Protože svatbu přežije vždy jen Nevěsta."

Filmu Kill Bill předcházela opravdu velká reklamní kampaň, v médiích se začalo objevovat mnoho informací ještě dříve, než bylo cokoli z filmu hotové, zkrátka o filmu Kill Bill se toho napsalo mnoho, když k tomu připočítáme atraktivní režisérské křeslo (a možná také díky tomu), z Kill Billa se ještě před uvedením do kin stal hit, podobně jako například z posledních dvou dílů Matrixu. Tarantino namlsané díváky po celou dobu zásoboval opravdu sedevědomými větami o tom, že Kill Bill překoná vše, co bylo dosud v akčním světě k vidění. Těžko říci, zda-li měl na mysli "nechtěně" vytvořený první díl, neboť Tarantino měl v prvotním úmyslu natočit pouze jeden snímek. Když mu to ale neprošlo (na druhou stranu komerce tím logicky podstatně vzroste), musel se spokojit s tím, že Kill Bill bude rozdělen na dvě části. Ale možná to nebyl až tak dobrý krok pro diváka, toužícího po ucelenější, a možná i trochu v celku hodnotnější podívané. To je otázka ...

Kill Bill vol. 1 se přes všechnu svou minulost snaží vytěžit co nejvíce, přičemž si nechává zcela volnou bránu pro pokračování, a ne ve smyslu aby něco navazovalo, to je druhotná věc, hlavně aby se celé dílo mohlo dvršit, a diváka možná i "dorazit". To znamená, že větší věci a možná méně akce diváci uvidídí (v době psaní recenze ještě nebyl druhý díl hotový) až v druhém díle, možná že bude více či méně fylozofie, která se však naštěstí jako fylozofie netváří, a Tarantino spíše ve výsledku paroduje. Ať ale bude (v době čtení recenze druhý díl jest hotov) druhý díl, resp. nepřirozené pokračování dílu prvního jakékoli, my si povězme něco o dílu prvním.

..........

Kill Bill pojednává o dívce, chcete-li ženě, zvané Nevěsta. Profesionální zabiják, pod přezdívkou Černá mamba, to je prosím člověk nikdy neumírající. Jednoho dne se ale bývalí "kolegové" rozhodnou, lépe řečeno Bill se rozhodne, že Černá mamba musí zemřít, a z prvního dílu se nedozvíme proč, ale to nevadí. Nevěsta útok znovu záračně přežije, a ocitá se v nemocnici, kde na ní čeká pár lidí, ale to není ani tak podstatné. Po čtyřech letech se probouzí z dlouhého kómatu, a je očividně vidět, že se nechce spokojit s její "zavražděnou" dcerou, ještě "nenarozenou", a nechce se spokojit ani s tím, aby kdokoliv a cokoliv zacházelo s jejím tělem podle svého uvážení. Nevěsta se tedy vydává na pomstu, a jak je z honkongských, popřípadě samurajských podívaných zvykem, bude se nosit katana (v samurajském provedení), a budou se předvádět akrobatické kousky (nejen v honkogském provedení).

Tarantinův nový film ale chvílemi v lecčem ztrácí, a pokud Tarantina znáte, a pokud ho znáte velice dobře, Kill Bill pro vás bude v určitých směrech novou podívanou, ale když se řádně zamyslíte, dostanete se k závěru, že nám Tarantino téměř vše již jednou předložil. Ale to by zas nebyl takový problém, problém nastává tehdy, když shlédnete celý film. Originální prvky, jakými jsou přechody do černobílých sekvencí, či snad do animovaných, velice zdařilých anime (lépe řečeno rpfo film zdařilých), to jsou věci které Kill Bill pozvedají, a které společně s krásnou vizuální stránkou vytváří celý koncept přitažlivějším, a také lepším. Naopak lepším ho neudělá celá příbehová linie, která u sebe nějakým záhadným způsobem nedrží nijak přisobě. Události jdou pdo sobě zajímavým způsobem, cesty v čase, i ty tu najdeme, ale ve finále jsem se zkrátka určitými věcmi nudil, a nepřišlo mi to ani nijak zábavné, ani nijak zajímavé. Napřílad boje všemožného měřítka, všemožných krevních lázní. K Tarantinovým, či snad "polotarantinovým" filmům brutalita, akce patří. To bezesporu. Ale Kill Bill z té akční složky těží málo, co se týče nějakého významu zajímavějšího a také překvapivě i co se týče kvantity. Film měl být na tomhle postaven z opravdu velké části, z konfliktů, a i když se na Nevěstu seběhne pět tuctů bojovníků (což je ojedinělý případ, vesměs půjde o akci malou), chybí mi tu větši nadsázka a nadhled nad celým děním (o nepřehledném dění ani nemluvě). Ona tu nadsázka je, to nepopírám, ale Tarantino v určiých fázích dělá z Kill Billa parodii, a jest-li chtěnou či nechtěnou, to nechám zcela na něm. Ve většině případů však chtěnou (ale aby pak nevyzněl podobně i celek). Mrtvým lidem krev sice srší opravdu nevídanými způsoby, a na obraze se často objevují vodopády červených barev, přesto mi tu schází originální pojetí. Akce je rychlá (následně se film všas rychle zpomalí), při useknutí údů, "rozsekaní" těl, se zpustí hudba k tomu určená (lehce parodická), ale schází i přes všechny originalismy nějaký silnější pocit, silnější vazba, a silnější cesta k cíli. Kill Bill když staví na hlavní cestu právě onu brutalitu, právě onu akci, měl by si usmyslet, jest-li to míní vážně či naopak, jest-li chce oslovit své věrné diváky či širokou veřejnost, a jest-li chce vytvořit něco silnějšího, než-li jen akci naplněnou "umělou" krví. Výsledek je pak i přes všechny klady umělý.

..........

Pryč ale od tarantinovské fylozofie, Kill Bill se snaží býti originálním, a proto nám předkládá od každého trochu, a při tom hodně. To znamená že si váží svých příbehů do filmu zasazených, a že dokazuje vytvořit podobný projekt svým předchozím filmům. A máme tu spoustu postav, a ať důležitých jak důležitých, je jich tu dost na to, aby měla Nevěsta důvody proč si svůj samurajský meč od Hattori Hanzo (ne to není nějaká značka moderního světa, nýbrž jméno, ale nechce se mi to skloňovat :-) poskvrnit nějakou bezcennou krví. Všechny postavy mi přišly ale bezcenné, a to z jednoho prostého důvodu: postup byl až příliš hladký, a ani finále nad zasněženou japonskou zahradou nepřineslo něco hlubšího, a něco těžkého. Nevěsta postupuje zkrátka vším až příliš hladce, a ať už sjou akční scény sebepřitažlivější, pomsta působí spíše ironicky. Osobně si ale myslím, že ony souboje nejsou až tak dechberoucí, jak tomu bylo například u prvního dílu Matrixu.

Tarantino exceluje ve svých filmech několika věcmi, a tím dává do svých roadmovie (stejně nevím, proč téměř každý Tarantinův film působí jako roadmovie) k nějaké té krvi, nadsázce a cynismu, také svůj vlastní humor, a hlavně svou skvělou hudbu. Ne tedy zcela jeho, hudbu vytváří někdo jiný, a někdy si i dokonce propůjčuje staré hity, nebo jen neznámé melodie. To ale nic němění na tom, že Tarantino neztratil nic ze svých nejlepších snímků. A především co se týče hudby. Ať už jde o podbarvení celé situace, nebo pro nejdůležitěkší smysl celé sekvence, vždy se jedná o jasný nadprůměr. Jemné asijské rytmy, spolu s "tesklivým" vokálem, nebo jen "nicotné" broukání pro sebe a pro všechny, pokaždé jsem se bavil, a musím říci, že mě dorazila japonská skupina několika "školaček" s vysokými hlasy, retro hudbou, a nádherným zpěvem (s velikou nadsázkou řečeno :-). Ale Tarantino je tímhle známý, a když už mě nedostala ona akční část (a znovu musím říci, že navzdory tvrzení bylo akce málo, a občas jí něco chybělo), tak mě dostala hudební složka. K filmu se hodí náramně.

..........

V hereckých číslech kraluje zcela jistě představitelka hlavní role Uma Thurman, která svou roli zahrála výborně, a nelze nic zásadního vytýkat. Další role byly spíše co jen do počtu, Bill (David Carradine) byl vidět jen ve tmě (tudíž vidět nebyl), snad jen jeho ruce a tělo, O-Ren Ishi (Luci Liu) si sice zahrála trochu více, přesto o ní psát nebudu, a další herci byli spíše co jen do počtu zavražděných osob, nebo osob v budocunu jistě zavražděných. V celém celku celkových hereckých celků (kdo není celkem, ztratil již dávno něco ze svého těla) tedy figuruje Uma Thuman, stále krásná a přitažlivá herečka, kterou známe z mnoha filmů, a také hlavně z Pulp Ficton. když budeme brát v potaz i to, že nějkaé ty pohyby se musela opravdu naučit, nezbývá než se jen klanět nad postavou scénáři (ono vůbec je dialogů celkme málo) opomíjenou, ale choreografií velice zaměstnanou.

Přes všechny výše zmíněné klady, a klasické tarantinovské prvky, mi přišel Kill Bill spíše jako účelná podívaná, která by si občas měla usmyslet, co vlastně chce. Nelze upírat nic směrem k navrácení k dřívějším počinům pana režiséra, a nelze upřít ani snahu vytvořit něco jiného, a originálního, ale výsledek zkrátka není tím, co jsem čekal. Kill Bill není špatný film, ale možná mu až moc uškodilo ono násilné "roztržení" na dva eposy. Ale na druhou stranu, nevím jak by celá tříhodinová podívaná nakonec vypadala, a tak nezbývá než jen říci, že Kill Bill 2 si vezme z jedničky to nejlepší, a přidá něco, co film opravdu hodnotně nadzvedne právě nad ony zmíněné akční snímky plné krve, katan, a akrobatických kousků. Uvidíme, Kill Bill 2 v době vydání této recenze je již dávno v kinech, a pevně doufám, že dokáže o něco více.

|Autor| • Speedy Daniel

Hrají • Uma Thurman, Luci Liu, Daryl Hannah, David Carradine, Vivica A. Fox, Sony Chiba a další ...

Kill Bill vol. 1 - USA |2003|

Žánr	Akční
Režie	Quentin Tarantino
Scénář	Quentin Tarantino
Kamera	Robert Richardson
Hudba	Ennio Morricone, RZA

Verdikt • Ne, není to špatné, najdeme v tom klasického Tarantina libujícího si v různých režisérských lahůdkách i "nechutnostech" všeho druhu, najdeme zde i skvělou hudební stránku, a i skvělou vizualitu, ale stále nám bude něco chybět. Něco tomu schází, a není to úplně to pravé, co jsem od toho očekával. Slušilo by se něčeho více, něčeho méně, něco přidat, něco odebrat. Ač originální přístup tady k filmařině Tarantino má, řekl bych že má i trochu na víc.

Hodnocení • 70 %