" A zase ti Němci, a zase ta II. světová válka. "
Tato
kniha, není ani tak knihou, jako spíše sbírka vyhlášek, dekretů, jež mapovaly
osudy československého státu od jeho založení v roce 1918 až do roku 1946, kdy
skončil organizovaný odsun Němců z Československa. V knize jsou tak od Versailleských
mírových smluv zastoupeny výsledky prvorepublikových voleb, vznik německých
politických stran, až k vzniku Henleinova SdP. Je zde zachycena doba kdy se
s nástupem fašismu v Německu začínají budovat opevnění hranic, ale je zde zachycena
i tehdejší politika ústupků vůči stále agresivnějšímu německému obyvatelstvu,
které vrcholilo Teplickým incidentem. Jsou zde vylíčeny sudetoněmecké plány
na rozbití ČSR, teroristické akce dobrovolnického sboru sudetendeutches Freikorps.
Vše to samozřejmě vyúsťuje k živelnému sudetoněmeckému rozšiřování svého "
životního prostoru". A následný Mnichov. Pak už je v knize popisováno pouze
vyhánění Čechů z pohraničí, okupace, vysidlování a každodenní popravy českých
vlastenců. Mezitím kniha mapuje práci české exilové vlády v Británii. A ke konci
je zde zmíněn i německý teror, kdy už bylo zcela zřejmé že Německo bude poraženo.
Mimojiné jsou v publikaci vylíčeny počátky politického uspořádání Evropy po
válce. Jak se vítězné mocnosti společně dohadují v otázkách Němců, žijících
na cizích území, a na jejich splácení válečných reparací (mimochodem Československo
dostalo od Německa 0,05 % z celkové částky, která ji byla vypočítána). A samozřejmě
že jsou zde i ony slavné Benešovy dekrety. A pak nám první část, věnovaná historické
části, končí plánovaným odsunem Němců, kterým nebylo zachováno české občanství.
Ale ti, kteří i za protektorátu a okupace stáli na české straně si ponechali
naše občanství a mohli zde zůstat.
Druhá část knihy, pojmenovaná jako Dokumentární příloha, zahrnuje v původním znění různé vyhlášky, předpisy a dekrety. V té ovšem najdeme i prohlášení nejsilnější sudetoněmecké organizace z roku 1961, v němž už jsou napadeny Benešovy dekrety. Ale najdeme i prohlášení USA, Británie, Ruska a Francie, v nixhž zcela jasně uznávají odsun německého obyvatelstva a platnost všech dekretů k tomu se vztahujících. A nemožnost rušení Postupimských dohod. A mezi dalšími je zde i usnesení PČR z roku 2002 a česko-německá deklarace z roku 1997, kde se obě strany zavazují k rozvíjení budoucích svazků a Německo přijímá zodpovědnost za válečné utrpení, a z toho i vyplynulé vyhnání německého obyvatelstva. Obě strany se shodují, že tyto křivdy náležejí minulosti a nebudou tudíž již dále zpochybňovány nebo jinak zkoumány.
Jedná se tedy o velice zajímavou knihu, doplněnou o dobové fotografie z nepříliš vzdálené minulosti našeho státu.
"Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou svou "očišťovací" kampaní. Neboť na válku v letech 1938-1945 se nesmí nikdy zapomenout. Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento úkol připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná, jako právě v politice. A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938-1945 před očima to, co svět z jejich rukou zažil ... "
Edvard Beneš, Praha 14.12.1945
|Autor| • cYBERF@Ce
Cesta
k dekretům a odsunu Němců -
|2002| |
Autor |
Jan
Němeček a kolektiv |
Přeložil |
Sáva
Heřman |
Vydavatelství | Litera
Bohemica |2002|
|
Verdikt • Netřeba nějakých verdiktů, postačí
pohled na slova dr. Edvarda Beneše. |
Hodnocení
• x % |