" U₧ se vßm taky nelφbφ vaÜe obyΦejnΘ trubky? "

Tak Ti co nev∞dφ o filmu Brazil nic, upozor≥uji ₧e se nejednß o cestopisn² film. Ba co, jednß se toti₧ o film zcela jedineΦn². Ale Φφm m∙₧e b²t tak zvlßÜtnφ?

Vezm∞te si re₧isΘra. Vybereme n∞jakΘho m≤dnφho hollywoodskΘho. To bych pak psal, ₧e je to jen dalÜφ blbost, v °et∞zci blbostφ zaplavujφcφ kina. D∞j filmu by asi vypadal takhle: N∞kde v postsov∞tskΘm regionu, kde vlßdne diktatura, a vÜe je tak strohΘ, funkΦnφ a odcizenΘ, se jednoho dne zamiluje jeden zam∞stnanec stßtnφho kolosu do zßhadnΘ ₧eny. Ona je ale teroristka, bojujφcφ za prßva lidφ a svobodu. On se do nφ zamiluje, pochopφ jak je re₧im straÜn² a zaΦnou spolu bojovat proti mnohonßsobnΘ p°esile vlßdnφch vojßk∙ a agent∙. On se jφ pokusφ nebezpeΦnou akcφ zachrßnit ₧ivot, tφm ₧e vyma₧e jejφ jmΘno z kartotΘk a spis∙, a ona bude tak prohlßÜena za mrtvou. Pomßhat mu bude skupinka terorist∙, ne tihle teroristi jsou hodnφ, oni bojujφ za dobrou v∞c, budou to t°eba tajnφ agenti americk²ch v²zv∞dn²ch slu₧eb. P°i monstr≤znφch p°est°elkßch a honiΦkßch, zniΦφ celou budovu s ulo₧en²mi daty o podez°el²ch osobßch. Zem∞ se zaΦne p°iklßn∞t k demokracii, SpojenΘ stßty rßdi ukß₧φ jak na to. NaÜi ameriΦtφ afroameriΦtφ hrdinovΘ prohodφ n∞kolik hrdinsk²ch frßzφ a odjedou zachra≥ovat sv∞t o d∙m dßl. No a hlavnφ hrdina? V zßv∞reΦnΘm happyendu se se svou milou, kterß mimochodem ₧e rßda roznßÜela bomby po vlßdnφch budovßch, je nesmφrn∞ krßsnß a inteligentnφ bytost, je t°eba doktorka medicφny, se naÜi hrdinovΘ obejmou a odebφrajφ se do soukromφ n∞kam do p°φrody ₧φt a zplodit n∞jakΘho novΘho Che Guevaru a je konec. JednoduchΘ, tupΘ, ale kasovnφ trhßk. Sny a n∞jakΘ zamyÜlenφ se musφ vypustit, aby zbyteΦn∞ mΘn∞ chßpavΘho neevropskΘho divßka neodradil, Φi se snad v d∞ji nezamotal.

..........

Tak takhle tedy skuteΦn∞ ne. Zkusme stejn² film natoΦit s n∞jak²m dobr²m a zkuÜen²m re₧isΘrem. Tak₧e stßtnφ zam∞stnanec, pomalu zjiÜ¥uje ₧e slou₧φ nelidskΘ diktatu°e a Φasto se mu v jeho snech zjevuje zem krßsnß a svobodnß. MyÜlenky, ₧e stojφ na stran∞ mφrumilovn²ch a za demokracii bojujφcφch rebel∙, se mu stßle vφc honφ hlavou. A nßÜ hrdina zakouÜφ dilemaàBla,bla,bla..seznßmφ se s krßsnou rebelkou, a z lßsky riskuje, kdy₧ v informaΦnφ centrßle chce jejφ jmΘno vymazat ze seznamu terorist∙. Bohu₧el se mu to nepovede a je chycen. V∙dce rebel∙, ale zorganizuje akci na jeho osvobozenφ, p°φmo z ·st°edφ tajnΘ policie. P°i p°est°elce, je v∙dce rebel∙ zast°elen a hrdinn∞ umφrß," utφkejte, dejte mi nßlo₧, jß je zastavφm" vzlyk, vzlyk" ne ty nesmφÜ zem°φt, odneseme t∞", "ne nemß to cenu, zachra≥te sv∙j ₧ivot, a bojujte za demokracii, za rovnost vÜech vyznßnφ, ras, zajist∞te aby se lidem dostaly prßva svobod, a zaΦne plßcat americkΘ ideßly, pro kterΘ on poklßdß ₧ivot.Vyhodφ celou budovu do pov∞t°φ i se svou t∞lesnou schrßnkou a rebelovΘ zaΦφnajφ budovat zemi svobody à ne Kuba u₧ je zabranß, tak zemi zaslφbenou! Demokracie s lidskou tvß°φ je vybudovßna. LidΘ svrhnou spontßnn∞ diktaturu, a lidΘ v kin∞ breΦφ, ale kdy₧ se hlavnφ postava uchyluje na konci filmu se svou milou do ·stranφ, i kdy₧ mu nabφzejφ p∙l diktßtorovi ₧eny a celou zemi, on stejn∞ odchßzφ ₧φt obyΦejn² ₧ivot, v tom moment∞ se v obliΦeji divßka objevφ hlubok² ·sm∞v a odchßzφ s kina s pocitem ₧e za t∞ch 120 korun skuteΦn∞ vid∞l n∞co zajφmavΘho. Mφsto toho kdyby penφze investoval do 6 p∙llitr∙ piva, po nich₧ by mohl b²t rozja°en∞jÜφ cel² veΦer.

Tak a do t°etice. Ten sam² film, ale re₧ie se ujme AmeriΦan, jen₧ emigroval kdysi do Anglie, kde se stal postavou ze skupinky okolo lΘtajφcφho cirkusu Monty Python. Ano jednß se o Terry Gilliama. Grafik, spolutv∙rce Monthy Python∙, ale hlavn∞ velk² novßtor a Φlov∞k s vizφ. Sice je te∩ mo₧nΘ ₧e ka₧d² komu Monthy Python n∞co °φkß, bude oΦekßvat ₧e Terry natoΦφ Brazil jako ostatnφ filmy z produkce t∞chto podivφn∙. Ale omyl! Terry Gilliam, toΦil Brazil jako svΘ veledφlo. A to co z toho vzniklo, je tak rozporuplnΘ, ·₧asnΘ, ₧e vßs to bu∩ uΦaruje nebo se budete p°es dv∞ hodiny nudit, a nemusφte b²t zrovna v Brn∞. Ten film je vodopßd ·₧asnΘ fantazie Terry Gilliama, nikdo nemß Üanci na jedinΘ shlΘdnutφ, odhalit vÜechny myÜlenky, kterΘ re₧isΘr tomuto snφmku vdechnul. Jeho zasazenφ do budoucnosti, kde vlastn∞ ani nevφte zda se jednß o budoucnost nebo pr∙myslov∞ monstr≤znφ, funkcionalistick² a zpitvo°en² sv∞t, jak²chsi 30 let naruby. Vlastn∞ onen totalitnφ stßt, nenφ ani tak totalitnφm stßtem, jak by se oΦekßvalo. LidΘ jsou sice pod ohromn²m dohledem, ale vÜechna ta byrokracie, je zosobn∞na jako prßzdnota lidφ, je₧ vym∞nily vlastnφ ₧ivot a vlastnφ rozum za to b²t souΦßstφ aparßtu, kde ka₧d² hlφdß ka₧dΘho. SpoleΦnost je₧ je drcena konzumnφmi nabφdkami, p∞kn²ch trubek, namalovan²ch kulis o krßsnΘm zφt°ku kolem silnic, za nimi₧ se skr²vß skuteΦn² sv∞t. Tresty se nesplßcφ pouze n∞jak²m odn∞tφm svobody, ona svobodnß spoleΦnost toti₧ vlastn∞ ani neexistuje, ale vÜe se m∞nφ v hodnotu pen∞z "p°iznejte se rychle, bude to pro vßs levn∞jÜφ". Ono soukolφ ohromnΘho nelidskΘho kolosu stßtnφ byrokracie, je i sv∞tem hlavnφho hrdiny, kterΘmu nenφ proti v∙li slou₧it tomuto aparßtu. On se ani nijak proti n∞mu nestavφ, on chce pouze sv∙j vlastnφ klidn² ₧ivot v archivu, netou₧φ po moci, pen∞zφch a snad proto je nebezpeΦn². Stßle v n∞m d°φmß jeho vlastnφ nßzor. Jinak se dß °φci ₧e vcelku banßlnφ p°φb∞h o hlavnφm hrdinovy je₧ sv∙j ₧ivot pro₧φvß v klidu v zapadlΘm archivu, do doby ne₧ se mu zaΦne ve snech zjevovat neznßmß ₧ena, jφ₧ zahlΘdne a kv∙li kterΘ p°ijφmß pov²Üenφ, aby nastoupil p°φmo u informaΦnφch slo₧ek stßtnφ moci, kde bude mφt p°φstup ke kartotΘce obyvatelstva a bude moci snßze dohledat onu zßhadnou ₧enu. Setkßnφ s onou ₧enou zm∞nφ zcela jeho ₧ivot, proto₧e ho odtrhne z onΘ letargii a ukß₧e jak krutΘmu systΘmu a₧ do stßvajφcφ doby slou₧il, a jak onen systΘm bez okolk∙ zniΦφ i ₧ivot zcela nezapojenΘho a oddanΘho zam∞stnance, jen₧ se pouze zaΦne ptßt proΦ, a nebo se pouze stane, chybou p°eklepu, hledanou osobou a nikdo u₧ neuva₧uje o chyb∞ systΘmu ,ale vinna je zcela jasnß a prokazatelnß. Ve spoleΦnosti, kde vlßdne pesimismus, a a₧ absurdnφ stßtnφ moc nenφ nic nemo₧nΘ. Pouze ve sv²ch snech je svoboda a proto ₧ena ze sn∙ musφ b²t nalezena. V zßv∞ru se p°ipravte na silnΘ surrealistickΘ prvky, ale u tohoto snφmku se vlastn∞ p°ipravte na vÜe.

..........

Je a₧ neuv∞°itelnΘ, ₧e u druhΘho shlΘdnutφ objevφte tolik nov²ch post°eh∙, sd∞lenφ, kterΘ vßm poprvΘ unikly. A₧ s podivem si uv∞domφte kolik podobenstvφ je ve filmu, je₧ je ovÜem p°edlo₧en jako fikce jakΘhosi OrwellovskΘho sv∞ta, s tφm naÜφm skuteΦn²m ₧ivotem.

Jen se podφvejte na tento snφmek, kter² by v rukou naÜich dvou p°φklad∙ vyzn∞l jako komerΦnφ bezduchß slßtanina. Terry Gilliam je v tomto ohledu jedineΦn², jeho Krßl rybß°, 12 opic a Brazil p°edevÜφm, rozd∞lil filmovou kritiku. V Americe nutili Gilliama p°ed uvedenφm do kin aby p°ed∞lal konec. Kdy₧ ale film nadchl Evropu, a americkß okleÜt∞nß verze postrßdala onu nepostradatelnou souΦßst filmu, byl i za oceßnem cel² film puÜt∞n do kin v nezm∞n∞nΘ verzi.

|Autor| ò cYBERF@Ce

Hrajφ ò Jonathan Pryce, Robert de Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan a dalÜφ ...

Brazil - VB |1984|

Äßnr	Tarantino styl
Re₧ie	Terry Gilliam
ScΘnß°	T. Gilliam, T. Stoppard, CH. McKeown
Kamera	Roger Pratt
Hudba	Michael Kamen

Verdikt ò Film je₧ je nap∞chovßn vizemi, myÜlenkami a p°i n∞m₧ vßm n∞kdy zatrne, to kdy₧ si uv∞domφte jeho zßkladnφ podstatu ve skuteΦnΘm sv∞t∞.

Hodnocenφ ò x %