MATRIX - M²tus o naÜφ dob∞; ┌d∞l vyvolenΘho

Pokud mßte pocit, ₧e je vÜude tak trochu p°emarixovßno a p°epßnoprstenovßno, tak vßs tento sloupek jist∞ nepot∞Üφ, jeliko₧ se jednß o minirecenzi na knihu, kterß by pravd∞podobn∞ nikdy nevznikla neb²t Matrixu.

Jake Horsley je od vÜeho n∞co, literßt, myslitel a fylosof. Cel² ₧ivot m∞l pocit, ₧e to v Φem ₧ijeme je pouze iluzornφ sv∞t a v okam₧iku kdy vid∞l Matrix si °ekl: Co kdyby to byla pravda?

Nejprve jsem myslel, ₧e se bude jednat o jakousi filozofickou sta¥, kterß si dala do jmΘna Matrix, aby se dob°e prodßvala. Byl jsem na to psychicky p°ipraven, jakΘ vÜak vylo moje p°ekvapenφ, kdy₧ jsem zjistil, ₧e kniha je spφÜe ukßzkou zßstupu fantazijnφch argument∙ k°φ₧enß s filmov²m pr∙vodcem (upozor≥uji, ₧e se jedna pouze o PRVN═ Matrix, ne o dalÜφ dv∞ pokraΦovßnφ).

Ve v²sledku to znamenß, ₧e autor naÜel desφtky a desφtky nezodpov∞zen²ch otßzek na kterΘ vytvo°il odpov∞di (bez jakΘkoli korektury ze strany produkce, Φi re₧ie samotnΘho filmu) a nakonec ud∞lal ze (co si budeme povφdat) vcelku p°φmoΦarΘho akΦnφho filmu bezmßla filosofick² sm∞r (souΦßstφ knihy je nap°φklad nßvod na to, jak se z Matrixu osvobodit svΘpomocφ)

Verdikt? Jß jsem se u knihy v²born∞ bavil, ale pochybuji, ₧e tomu tak bude u t∞ch fanouÜk∙ filmu, kte°φ na n∞m obdivujφ hlavn∞ Neovi vyb∞lenΘ zuby.      

Kdo mß radÜi krßtkΘ, originßlnφ, vtipnΘ povφdky s vyt°φbenou pointou, ne₧ vlekoucφ se eposy bez nßpadu a Φtivosti, tak je na sprßvnΘ adrese. P°esto₧e tato kniha nßzvem p°φliÜ nezaujme, titulnφ stranou jako vyst°i₧enou z pratchettovek a podobnou fofrßckou vazbou takΘ body nezφskß, ale obsahem se jednß o velice zajφmav² poΦin.

Kniha je vlastn∞ takov²m exkurzem do historie tohoto sub₧ßnru. Budete se mo₧nß divit, ale nejstarÜφ povφdce v tΘto antologii je kolem dvou set let! Pravda je takovß, ₧e tehdy se takovΘho Ükatulkovßnφ neu₧φvalo, tak₧e se z velkΘ Φßsti jednß o pohßdkovΘ p°φb∞hy, kterΘ vÜak mnohdy p°ekvapφ myÜlenkou i v²pravnostφ.

Co se t²Φe autor∙, tak takovΘto obsazenφ by si jist∞ p°ßla kdekterß jinß kniha. JmΘna jako Terry Pratchett (by¥ se mi to °φkß t∞₧ko, tak jeho povφdka Trolφ most je jedna z lepÜφch), John Morressy, Φi m∙j oblφbenec Mr. Rankin jsou v literatu°e obecn∞ znßmß a dßvajφ knize znaΦnou zßruku prodejnosti.

Kolem a kolem je tato kniha velice p∙sobivΘ dφlko, kterΘ je klenotem pro ka₧dΘho, kdo si oblφbil vtipn² sloh. A m∞ nezb²vß nic jinΘho ne₧ Φekat, a₧ vyjde Mamutφ kniha nekromantskΘ fantasy.  

Nuda v Brn∞

Ji₧ je to n∞jak² ten pßtek, kdy se strhla obrovskß vlna reakcφ prßv∞ na tento film. Jeho nejv∞tÜφm problΘmem, nebo devizou, jak chcete, je jeho unikßtnost. Tv∙rci filmu toti₧ (a to je vid∞t na prvnφ pohled z ΦernobφlΘho obrazu) cht∞li mermomocφ vyboΦit z dneÜnφch filmov²ch konvencφ. Povedlo se? UrΦit∞.

Film vyprßvφ o n∞kolika osobßch, kte°φ majφ, nebo nemajφ problΘmy s partnersk²m sou₧itφm, zvlßÜt∞ pak s jeho fyzickou strßnkou (a mßÜ to Abaku, vidφÜ, jak se to dß krßsn∞ opsat!!!). D∞j je minimßlnφ a dal by se cel² popsat jednou v∞tou, proto radÜi pomlΦφm. V podstat∞ by se dalo °φci, ₧e Nuda v Brn∞ je lyrick² film.

HereckΘ v²kony jsou naprosto v²bornΘ a to i p°esto, ₧e jedinΘ znßm∞jÜφ jmΘno v titulcφch je Miroslav Donutil. St°ih se sv²m provedenφm (ne kvalitou) podobß spφÜe amatΘrskΘmu filmu. Hudba nezaujme, ale hodφ se k melancholickΘ atmosfΘ°e.

NejlepÜφ p°edstavu o v²sledku si ud∞lßte, kdy₧ si vezmete jakoukoliv americkou puber¥ßckou komedii, odmyslφte si vtφpky, hodφte to do ΦernobφlΘho obrazu, p°evedete na ΦeskΘ pom∞ry a p°idßte asi 120% realistiΦnosti (ano s nφ to auto°i dost Φasto p°ehßn∞jφ a₧ vypadß hyperbolicky). Co vßm z∙stane? SΘrie trpn²ch situacφ.

V²sledek? JasnΘ vφt∞zstvφ formy nad obsahem. Jß oΦividn∞ spadßm do kategorie lidφ, kterΘ sledovßnφ tohoto filmu pova₧ujφ za naprostou ztrßtu Φasu. Vy m∙₧ete b²t jinφ...      

NEHODNOCENO