LOCKHEED
C-121
Constellation / Super Constellation / Warning Star

V minul²ch Militariφch jsme si p°edstavili americk² transportnφ letoun Lockheed C-69 Constellation, jeho₧ vznik sahß a₧ do obdobφ t∞sn∞ p°ed vypuknutφm druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Jak bylo uvedeno, jednalo se sice o vysoce v²konn² stroj, ale jeho rozÜφ°enφ bylo v ozbrojen²ch silßch kvantitativn∞ i Φasov∞ velmi omezenΘ a ve znßmost vstoupil tento typ p°edevÜφm dφky svΘ p∙sobnosti u mnoha civilnφch dopravnφch leteck²ch spoleΦnostφ celΘho sv∞ta. Zßrove≥ vÜak byla zmφn∞na i skuteΦnost, ₧e Constellation ne°ekl armßd∞ svou verzφ C-69 sbohem nadobro, nebo¥ v pozd∞jÜφch provedenφch, kter²m bylo p°id∞leno zßkladnφ typovΘ oznaΦenφ C-121, se do slu₧eb americk²ch vzduÜn²ch sil vrßtil a to v mnohem v∞tÜφm poΦtu.

C-121A

Prvnφ objednßvku uΦinilo USAF ji₧ v roce 1948 a to na deset letoun∙ ve specißlnφ verzi L-749A, kterß konstrukΦn∞ p°φmo vychßzela ze sΘriov∞ vyrßb∞nΘ civilnφ obm∞ny Lockheed L-749 Constellation a stejn∞ jako ona, byla primßrn∞ urΦena k p°eprav∞ osob. Narozdφl od nφ, ale m∞la vojenskß verze mnohem siln∞jÜφ Üasi a tφm pßdem i podstatn∞ vyÜÜφ nosnost, v∞tÜφ vrtule a palivovΘ nßdr₧e s rozÜφ°en²m objemem paliva na 22 300 litr∙, kterΘ jφ zaruΦovaly maximßlnφ dolet 4 250 km.

VojenskΘ letectvo p°id∞lilo tomuto typu oznaΦenφ C-121A, ale p°evzalo pod nφm jen dev∞t kus∙, kterΘ za°adilo do specißlnφ slo₧ky USAF Military Air Transport Service (MATS). Jeden stroj byl toti₧ hned od poΦßtku konstruovßn pro trochu odliÜnΘ ·Φely a proto nesl i jinΘ oznaΦenφ. VÜech deset stroj∙ vÜak m∞lo na sv²ch ocasnφch plochßch postupn∞ po sob∞ jdoucφ registraΦnφ Φφsla 48-608 a₧ 48-617, kterß jim byla p°id∞lovßna podle po°adφ, ve kterΘm opouÜt∞ly montß₧nφ linku.

P°i p°eprav∞ nßkladu i osob lΘtal C-121A obvykle s p∞tiΦlennou osßdkou, ale p°i letech na velkΘ vzdßlenosti b²vala obvykle na palub∞ jeÜt∞ jedna Φty°Φlennß zßlo₧nφ sestava.

Ve v²zbroji USAF se Constellation ve verzi A udr₧el a₧ do roku 1968, ale po jeho vy°azenφ skonΦilo jen mßlo t∞chto letoun∙ na vrakoviÜti, nebo¥ Üest jich odebrali civilnφ zßjemci a jeÜt∞ v osmdesßt²ch letech je u₧φvali p°i zem∞d∞lskΘm post°iku.

Jeden Lockheed C-121A Constellation (48-616) byl v roce 1957 darovßn cφsa°i Hailemu Selassiemovi!

VC-121A

V roce 1950 byly t°i letouny Lockheed C-121A Constellation z v²zbroje U.S. Air Force na Φas sta₧eny a odeslßny zp∞t do v²robnφho komplexu Lockheedu, kde se podrobily p°estavb∞, nutnΘ k pln∞nφ svΘho novΘho urΦenφ û p°eprav∞ osob oznaΦen²ch jako VIP (Very Important Person). Do slu₧eb americkΘho vojenskΘho letectva se ävypolÜtß°ovanΘô Constellationy vrßtily v roce 1949 pod nov²m oznaΦenφm VC-121A a ihned nastoupily slu₧bu jak²chsi osobnφch lΘtajφcφch limuzφn.

Jeden z nich byl nap°φklad hned od poΦßtku p°id∞len jako äslu₧ebnφô letoun generßlovi MacArthurovi, na jeho₧ ₧ßdost byl stroj pojmenovßn äBataanô. Po vy°azenφ äBataanaô z USAF v roce 1966, zφskala stroj NASA, kterß ho n∞jak² Φas vyu₧φvala k vÜemo₧n²m experiment∙m, po jejich₧ dokonΦenφ ho v roce 1970 p°edala dßl do Fort Rucker Army Museum, kde je letoun vystaven dodnes.

Jin² VC-121A slou₧il zase jako soukromΘ letadlo generßla Eisenhowera, kter² ho vyu₧φval v dob∞, kdy velel SeveroatlantickΘmu paktu - NATO. Jeho VC-121A, kter² byl pojmenovßn Columbine, byl po svΘm vy°azenφ v lednu 1967 pro zm∞nu vystaven u MASDC (Military Aircraft Storage and Disposition Center).

VC-121B

OznaΦenφm Lockheed VC-121B Constellation se mohl pochlubit pouze jedin² stroj a to prßv∞ onen v²jimeΦn² letoun, kter² m∞l b²t p∙vodn∞ dohotoven ve verzi C-121A, ale jeho₧ specifikace byla jeÜt∞ p°ed zahßjenφm vlastnφ stavby zm∞n∞na. VC-121B toti₧ nebyl urΦen pro p°epravu prost²ch vojßk∙m, ale nikoho mΘn∞ v²znamnΘho ne₧ americkΘho prezidenta. Podle toho byl upraven i jeho interiΘr, kter² p∙sobil vskutku p°epychov²m dojmem a vylepÜenφ se doΦkaly i palivovΘ nßdr₧e s nadstandardnφm objemem.

A prßv∞ vzhledem k tomu, ₧e se m∞lo jednat o äprezidentsk² letounô byla jeho stavba vÜemo₧n∞ up°ednost≥ovßna a VC-121B (Φφslo 48-608) byl nakonec vyroben a p°edßn USAF jako prvnφ C-121 v∙bec. To ovÜem vedlo k pon∞kud paradoxnφ situaci, proto₧e americkΘ vojenskΘ letectvo tak vlastnilo letoun ve verzi B jeÜt∞ d°φve ne₧ obdr₧elo prvnφ stroj ve verzi A.

P°esto₧e se VC-121B letounem AIR FORCE ONE nakonec nikdy nestal, proÜel pestrou slu₧bou, v nφ₧ p°epravil mnoho v²znaΦn²ch osobnostφ a ze slu₧by byl vy°azen teprve v b°eznu 1968.

V padesßt²ch letech byl do p°φd∞ letounu VC-121B dokonce namontovßn i pov∞trnostnφ radiolokßtor.

PC-121A

I kdy₧ pod oznaΦenφm PC-121A nenajdeme ₧ßdnou novou modifikaci letounu C-121, je t°eba se o nφ zmφnit, nebo¥ v n∞kter²ch pramenech jsou prßv∞ pod tφmto oznaΦenφm uvßd∞ny spoleΦn∞ letouny verzφ C-121A, VC-121A i VC-121B. Tak byly toti₧ tyto obm∞ny pozd∞ji p°eznaΦeny, ·dajn∞ kv∙li p°esn∞jÜφmu vyjßd°enφ jejich urΦenφ, kterΘ spoΦφvalo v p°eprav∞ osob (P - passenger transport).

WV-1 (PO-1W)

P°esto₧e vneslo USAF sv²m PC-121A do oznaΦovßnφ letoun∙ °ady C-121 trochu zmatek, snad jeÜt∞ chaotiΦt∞ji p∙sobφ znaΦenφ t∞chto stroj∙ americk²m nßmo°nictvem (US Navy). To toti₧ koncem Φty°icßt²ch let objednalo u Lockheedu dva stroje pod oznaΦenφm PO-1W, vychßzejφcφ ze zßkladnφho modelu L-749A, kter² ovÜem m∞l po celΘ dΘlce svΘho trupu rozseto na 140 nejr∙zn∞jÜφch antΘnek a na jeho vrchnφ i spodnφ stran∞ byly navφc namontovßny rozm∞rnΘ radomy antΘn radiolokaΦnφch systΘm∙ (podobnΘ byly pou₧ity i u pozd∞jÜφch radiolokaΦnφch verzφ), kterΘ pat°ily v²ÜkovΘmu a vyhledßvacφmu radaru.

Prvnφ äPoÆOnesô, jak byly letouny PO-1W Φasem p°ezdφvßny, Φφslo 124437, vlΘtl poprvΘ v Φervnu 1949 a druh² (124438) ho nßsledoval krßtce na to. Po za°azenφ do slu₧by pak tyto stroje slou₧ily ke zjiÜ¥ovßnφ vzduÜn²ch a plovoucφch prost°edk∙ protivnφka ve prosp∞ch vlastnφ flotily. V roce 1952 byly v rßmci zm∞ny systΘmu oznaΦovßnφ letoun∙ US Navy oba p°eznaΦeny na WV-1 a nadßle lΘtaly jako funkΦnφ prototypy pro testovßnφ hlavnφch systΘm∙ a podsystΘm∙ radiolokaΦnφ a elektronickΘ soustavy.

Pakli₧e Φekßte na ono srozumitelnΘ a jasnΘ oznaΦenφ, kter²m byly v roce 1962, v rßmci hromadnΘho p°eznaΦovßnφ, obda°eny vÜechny typy americk²ch letadel (USAF i US Navy), tak vßs musφm zklamat, proto₧e typ WV-1 se ho nedoΦkal, nebo¥ tou dobou ji₧ neslou₧il v ozbrojen²ch silßch. V letech 1958 a 1959 byly toti₧ oba stroje zbaveny antΘnnφch kryt∙ a vy°azeny. Zßhy byly ovÜem zapsßny do registru FAA, kde jim byla o n∞co pozd∞ji dokonce p°i°azena i civilnφ Φφsla N1192 a N1206, kterß jeÜt∞ pom∞rn∞ dlouho zdobila jejich svislΘ ocasnφ plochy.

Bez zajφmavosti urΦit∞ nez∙stßvß skuteΦnost, ₧e se strojem N1206 se m∙₧eme jeÜt∞ dnes setkat na americk²ch leteck²ch show, nebo¥ je stßle v provozu.

R7V-1

Lockheed∙v Model L-1049 Super Constellation, kter² jsme si zb∞₧n∞ p°edstavily v minul²ch Militariφch, tvo°il dalÜφ v²vojov² stupe≥ °ady L-049, 649 a 749 a krom toho, ₧e se stal zßkladem vÜech verzφ pro vojenskΘ nßmo°nφ a leteckΘ sφly, znaΦn∞ se rozÜφ°il i v °adßch USAF.

Prvnφm u₧ivatelem vojensk²ch äSuper Connieô se vÜak stalo US Navy, kterΘ p°evzalo padesßt stroj∙ ve specißln∞ upravenΘ verzi L-1049B pod oznaΦenφm R7V-1, potΘ co s ·sp∞chem vyzkouÜelo v provozu letoun R70-1 odpovφdajφcφ modelu L-049.

R7V-1 byl sice stejn∞ jako civilnφ Super Constellation urΦen p°evß₧n∞ k p°eprav∞ cestujφcφch, ale jeho v²konnost byla oproti L-1049 podstatn∞ vyÜÜφ. ZajiÜ¥ovalo mu ji zesφlenΘ Üasi, dφky n∞mu₧ mohl pojmout nßklad o v∞tÜφ hmotnosti a novΘ turbo-kompaundnφ motory Wright R-3350-972C18DA-1 o jednotlivΘm v²konu 2 424 kW, kterΘ byly u civilnφch Super Constellation∙ poprvΘ u₧ity a₧ v nßsledujφcφ verzi L-1049C.

R7V-1P

Jeden letoun R7V-1 proÜel o n∞co pozd∞ji pom∞rn∞ podstatnou ·pravou, zam∞°enou na dodateΦnou montß₧ n∞kolika kamer, co₧ vedlo ke zm∞n∞ jeho oznaΦenφ na R7V-1P. Tento stroj pak slou₧il k pln∞nφ pr∙zkumn²ch ·kol∙ nad Antarktidou.

C-121C

Po vypuknutφ korejskΘ vßlky vyvstala op∞t nalΘhavß pot°eba letoun∙ schopn²ch strategickΘ p°epravy osob, ran∞n²ch i materißl∙. V roce 1951 proto USAF zadalo zakßzku na dodßnφ t°iat°iceti stroj∙ L-1049F, kterΘ mohly p°epravovat 76 a₧ 106 osob, 47 ran∞n²ch nebo p°φpadn∞, po menÜφ ·prav∞, i nßklad do hmotnosti 18 131 kg. Letouny nesly oznaΦenφ C-121C, m∞ly zesφlen² podvozek a jejich hlavnφm rozpoznßvacφm znakem, oproti starÜφm PC-121A, byla Φtvercovß okΘnka v prostoru cestujφcφch, kterß nahradila kulatß. IdentifikaΦnφ Φφsla t∞chto letoun∙ byla 54-0151 a₧ 54-0183.


Rozp∞tφ: 37,49 m
DΘlka: 35,54 m
V²Üka: 7,54 m
Hmotnost prßzdnΘho letounu: 33 028 kg
Maximßlnφ vzletovß hmotnost: 62 368 kg
Maximßlnφ rychlost: 593 km/h
Cestovnφ rychlost: 417 km/h
PoΦßteΦnφ stoupavost: 10,97 m/s
Dolet: 3 354 km

WV-2 (PO-2W)

Po dobr²ch zkuÜenostech s lΘtajφcφm systΘmem vΦasnΘ radiolokaΦnφ v²strahy, uv∞domovßnφ a °φzenφ p°edstavovan²m dv∞ma stroji PO-1W (nov∞jÜφ oznaΦenφ: WV-1), p°ikroΦilo nßmo°nictvo k zadßnφ objednßvky na novou sΘrii letoun∙ stejnΘho urΦenφ.

K v²voji novΘ verze PO-2W byl op∞tovn∞ pou₧it onen prvnφ vyroben² Constellation v∙bec (v²robnφ Φφslo 1961), kter² byl v tΘ dob∞ ji₧ podroben p°estavb∞ na prototyp L-1049 a jeho Φφslo bylo zm∞n∞no na 1961-S (podrobnosti byly uvedeny v minulΘm Φlßnku o C-69). Na a pod jeho trup byly namontovßny makety kryt∙ antΘn radiolokaΦnφch systΘm∙ a letoun byl podroben zkuÜebnφmu programu, kter² ov∞°il vhodnost konstrukce Super Constellationu.

V²voj i v²roba probφhala pom∞rn∞ hladce a prvnφ letouny zaΦaly b²t od roku 1954 p°edßvßny do operaΦnφho u₧φvßnφ US Navy ji₧ pod nov²m oznaΦenφm WV-2, dφky n∞mu₧ si tyto stroje Φasem vyslou₧ily sice neoficißlnφ, ale zato velmi rozÜφ°enou p°ezdφvku Willy Victor. AmerickΘ nßmo°nictvo p°evzalo celkem 142 letouny Lockheed WV-2 Warning Star, kterΘ nesly na sv²ch svisl²ch ocasnφch plochßch identifikaΦnφ Φφsla 126512, 126513, 128323 a₧ 128326, 131387 a₧ 131392, 135746 a₧ 135761, 137887 a₧ 137890, 141289 a₧ 141333, 143184 û 143230 a 145924 a₧ 145941.


Rozp∞tφ: 37,62 m
DΘlka: 35,40 m
Maximßlnφ vzletovß hmotnost: 65 136 kg
Maximßlnφ rychlost: 517 km/h
Dolet: 7 400 km


Aby ΦlenovΘ poΦetnΘ osßdky netrp∞li p°i dlouh²ch rutinnφch hlφdkov²ch letech zbyteΦn∞ nudou nebo i fyzick²m vyΦerpßnφm, byla zadnφ Φßst trupu upravena jako odpoΦinkov² prostor, kde bylo dokonce mo₧nΘ i p°ipravovat teplß jφdla. V samΘ zßdi se pak nachßzela Φty°i l∙₧ka a toaleta.

EC-121C (RC-121C)

V rßmci zbrojnφho programu WS 214M zaΦalo po₧adovat letouny vΦasnΘ v²strahy kategorie Warning Star i americkΘ vojenskΘ letectvo a aby nez∙stalo pozadu za nßmo°nictvem, urychlen∞ zadalo po₧adavek pro p°estavbu deseti letoun∙ C-121C na standart nßmo°nφ verze WV-2. Na palubu letounu byly tedy zabudovßny radary APS-20 a APS-45, jejich₧ antΘny, vyΦnφvajφcφ nad a pod trupem, byly chrßn∞ny charakteristick²mi radomy. Takto upraven²m stroj∙m pak bylo p°id∞leno oznaΦenφ Lockheed RC-121C Warning Star a jejich za°azovacφ Φφsla byla zm∞n∞na na 51-3836 a₧ 51-3845.

Ihned po svΘm p°ijetφ k USAF byly letouny RC-121C za°azeny do v²zbroje nov∞ vznikl²ch letek vΦasnΘ v²strahy: 551. AEW&CON WG (Otis AFB MA) a 552. AEW&CON (McClellan AFB CA).

Zhruba ve stejn² Φas, kdy byl letoun p°eznaΦen, podle novΘho systΘmu oznaΦovßnφ, na Lockheed EC-121C Warning Star, doÜlo i ke zm∞n∞ jeho vnit°nφho vybavenφ. P∙vodnφ vyhledßvacφ radiolokßtor APS-20 byl toti₧ nahrazen typem APS-95, kter² m∞l dosah 402 km a operoval v rozmezφ 405 a₧ 450 Mhz se t°emi megawatty nejvyÜÜφho v²konu. Tento radiolokßtor se navφc bez problΘm∙ vt∞snal do trupu letounu, tak₧e vrchnφ radom mohl b²t odstran∞n. Optick² vyhledßvaΦ v²Üky APS-45 s dosahem 193 km, ale z∙stal (samoz°ejm∞ i se sv²m krytem) zachovßn.

TC-121C

V dob∞, kdy zaΦφnaly b²t letouny EC-121C nahrazovßny v²konn∞jÜφmi verzemi typu Warning Star, bylo n∞kolik t∞chto stroj∙ upraveno na takzvanΘ lΘtajφcφ uΦebny, jejich₧ smysl spoΦφval ve zkvalitn∞nφ v²cviku budoucφch osßdek prßv∞ letadel vΦasnΘ radiolokaΦnφ v²strahy, uv∞domovßnφ a °φzenφ. Takto uzp∙sobenΘ stroje pak dostaly oznaΦenφ TC-121C.

Jeden z letoun∙ EC-121C (51-3840) byl pozd∞ji dokonce p°estav∞n zp∞t do zßkladnφ transportnφ verze C-121C.

JC-121C

Dv∞ letadla C-121C (54-0160 a 54-0178) a jedno TC-121C (51-3841) byla pod shodn²m oznaΦenφm JC-121C p°estav∞na na stroje urΦenΘ k testovßnφ nov²ch systΘm∙, elektroniky a pokroΦil² v²zkum dalÜφch vyvφjen²ch segment∙ nejen pro budoucφ verze letoun∙ vΦasnΘ v²strahy.

EC-121D (RC-121D)

Krßtce na to, co USAF obdr₧elo svΘ prvnφ vytou₧enΘ Warning Stary (p°estav∞nΘ C-121C), zaΦaly b²t 551. a 552. k°φdlu vΦasnΘ v²strahy dodßvßny i zbrusu novΘ stroje tohoto urΦenφ. Jednalo se sice, stejn∞ jako v p°φpad∞ RC-121C, o letouny vychßzejφcφ z nßmo°nφho typu WV-2, ale vzhledem k tomu, ₧e se jednalo o letadla nov∞ vyrobenß, kterß navφc proÜla n∞kolika ·pravami interiΘru a na koncφch sv²ch k°φdel nesla p°φdavnΘ nßdr₧e, bylo jim p°id∞leno i novΘ oznaΦenφ: RC-121D.

K ·tvar∙m se zaΦali novΘ RC-121D dostßvat od kv∞tna 1954 a jejich poΦet dosßhl dvaasedmdesßti kus∙ (52-3411 a₧ 52-3425, 53-0533 a₧ 53-0556, 53-3398 a₧ 53-3403, 54-2304 a₧ 54-2308 a 55-0118 a₧ 55-0139). Celkem vÜak USAF vlastnilo v tΘto verzi 73 letadel, nebo¥ jedno navφc pozd∞ji zφskalo p°estavbou stroje C-121C, kterΘmu byly na konce k°φdel p°idßny p°φdavnΘ palivovΘ nßdr₧e, nad i pod trup nezbytnΘ radomy radar∙ a dovnit° Üest tun radioelektronickΘho vybavenφ.

V roce 1962 byly vÜechny RC-121D p°eznaΦeny na EC-121D a prßv∞ pod tφmto nov²m oznaΦenφm vstoupili o p∞t let pozd∞ji do d∞jin. Do tΘ doby toti₧ sice Warning Stary nßmo°nφch i vzduÜn²ch sil ·sp∞Ün∞ operovaly ve vzßjemnΘ souΦinnosti nad atlantick²m i pacifick²m pob°e₧φm Spojen²ch stßt∙, v rßmci nav²Üenφ efektivity radarovΘho systΘmu vΦasnΘ v²strahy DEW (Distant Early Warning), ale teprve 24. °φjna 1967 se jim poda°ilo plnohodnotn∞ uplatnit svΘ schopnosti ve stoprocentnφm vojenskΘm u₧itφ p°i bojovΘ akci. V tento den toti₧ navßd∞l jeden EC-121D americkΘ stφhaΦky nad Tonkinsk²m zßlivem proti pozicφm nep°ßtelsk²ch letoun∙ MiG-21, co₧ bylo v∙bec poprvΘ, kdy byl äradarov² letounô ·sp∞Ün∞ u₧it k navigaci vlastnφch ·toΦn²ch sil proti nep°φteli.


Rozp∞tφ: 37,49 m
DΘlka: 35,54 m
V²Üka: 8,23 m
Hmotnost prßzdnΘho letounu: 36 565 kg
Maximßlnφ vzletovß hmotnost: 65 136 kg
Maximßlnφ rychlost: 516 km/h
PoΦßteΦnφ stoupavost: 258 m/min
Dostup: 6 280 m
Dolet: 7 400 km


Cena jedinΘho letounu Lockheed EC-121D Warning Star p°edstavovala v dob∞ jeho v²roby neuv∞°itelnou Φßstku 2 031 000 $.

AC-121D

AC-121D byla doΦasnß obm∞na EC-121D, specißln∞ uzp∙sobenß k monitorovßnφ pr∙zkumn²ch Φidel rozset²ch po celΘm ·zemφ Vietnamu a Kambod₧e.

NC-121D

Pod oznaΦenφm NC-121D lΘtal jeden b²val² letoun vΦasnΘ v²strahy WV-2 (143226), kter² byl nßmo°nictvem p°edßn vojenskΘmu letectvu a nßsledn∞ uzp∙soben na v²zkumn². Jeho poslßnφm bylo m∞°enφ radiace kosmick²ch t∞les b∞hem jejich sestupu velkou rychlostφ do zemskΘ atmosfΘry v rßmci programu Trap III (past 3), k Φemu₧ byl vybaven pot°ebn²m za°φzenφm. SΘriovΘ Φφslo letounu bylo zm∞n∞no na 56-6956 a na rozdφl od mnoh²ch jin²ch modifikacφ, byl tento stroj od ostatnφch na prvnφ pohled ihned rozeznateln², nebo¥ m∞l na venkovnφ stran∞ h°betu trupu t°i v∞₧iΦky, kterΘ mu vyslou₧ily p°ezdφvku äTriple Nippleô (trojit² dudlφk).

VC-121E

JedinΘ letadlo u₧φvajφcφ oznaΦenφ VC-121E (53-7885) vzniklo v tovßrn∞ Lockheedu ·pravou z nßmo°nφho stroje typu R7V-1 a slou₧ilo k opravdu nadstandardnφ p°eprav∞ VIP. Jeho pasa₧Θ°i toti₧ b²vali prezidenti Spojen²ch stßt∙ Eisenhower i Kennedy a v Φase, kdy byl prezident na palub∞, u₧φval VC-121E oznaΦenφ Air Force One.

Dwight D. Eisenhower u₧φval VC-121E v letech 1954 a₧ 1961, v dob∞, kdy zastßval prezidentsk² ·°ad. Letoun pojmenoval Columbine III a pod jeho pilotnφ kabinu nechal namalovat i onen symbolick² kv∞t stßtu Colorado. Kdy₧ pak prezidentsk² ·°ad opustil, slou₧il letoun jeho nßstupci Johnu Fitzgeraldovi Kennedymu a₧ do jeho smrti (22. listopadu 1963 byl prezident Kennedy zavra₧d∞n). PotΘ byl VC-121E u₧φvßn a₧ do svΘho vy°azenφ v roce 1966 k p°eprav∞ vysok²ch stßtnφch ·°ednφk∙ a zahraniΦnφch hodnostß°∙. V souΦasnΘ dob∞ je Columbine III vystaven v muzeu USAF.

V dob∞, kdy byl Eisenhower vysok²m d∙stojnφkem americkΘ armßdy, m∞l k dispozici i dalÜφ dva äConnie VIPô, kterΘ se tΘ₧ jmenovali Columbine. Zatφmco Columbine I slou₧φ v souΦasnΘ dob∞ jako pamßtnφk (jeho osud byl blφ₧e popsßn v souvislosti s verzφ VC-121A), Columbine II (p°edstavovan² jin²m strojem stejnΘ verze) byl v devadesßt²ch letech podroben generßlnφ oprav∞ a nynφ je pln∞ provozuschopn².

YC-121F (R7V-2 / YF-121F-LO)

Pod oznaΦenφm R7V-2 byly americk²m nßmo°nictvem u₧φvßny dva stroje Super Constellation se zastav∞n²mi turbovrtulov²mi motory Pratt&Whitney YT-34-P-12A, dφky nim₧ se staly nejrychlejÜφmi dopravnφmi letouny US Navy. Prvnφ ze dvou stroj∙ R7V-2 se do vzduchu dostal poprvΘ 1. zß°φ 1954 a druh² ho nßsledoval krßtce na to.

AmerickΘ vojenskΘ letectvo nemohlo samoz°ejm∞ z∙stat pozadu a okam₧it∞ si po°φdilo dvojici obdobn∞ upraven²ch Super Constellation∙ pod oznaΦenφm YC-121F-LO se sΘriov²mi Φφsly 53-8157 a 53-8158. Jedin²m rozdφlem mezi nimi byl typ u₧it²ch turbovrtulov²ch pohonn²ch jednotek, nebo¥ USAF si pro svΘ stroje zvolilo osv∞dΦenΘ motory Pratt&Whitney T-34-P-6 disponujφcφ v²konem 4 500 kW (6 000 ko≥sk²ch sil).

U.S. Air Force sice p∙vodn∞ poΦφtalo s hromadnou objednßvkou turbovrtulov²ch Super Constellation∙ a dokonce si pro tuto sΘrii vyhradilo i novΘ oznaΦenφ C-134-LO, ale vzhledem k tomu, ₧e ze zakßzky na sΘriovou v²robu nakonec seÜlo, z∙stalo i u p∙vodnφho oznaΦenφ, kterΘ bylo zm∞n∞no teprve a₧ v roce 1962 a to na YC-121F. To bylo navφc nov∞ p°i°azenΘ jak stroj∙m USAF, tak i US Navy.

Turbovrtulov² äConnieô mohl p°epravovat nßklad o hmotnosti 16 000 kg rychlostφ a₧ 708 km/h.

C-121G (R7V-1)

Za vznikem oznaΦenφ C-121G se musφme vrßtit o n∞kolik let zpßtky, do doby, kdy se SpojenΘ stßty anga₧ovaly p°i äpolicejnφ operaciô v Koreji. Jak ji₧ bylo uvedeno v²Üe, USAF toho Φasu citeln∞ postrßdalo letouny schopnΘ strategickΘ p°epravy osob, ran∞n²ch i materißl∙ a proto zadalo spoleΦnosti Lockheed zakßzku na v²robu t°iat°iceti stroj∙ C-121C. Aby ovÜem dokßzalo p°eklenout ono kritickΘ meziobdobφ - ne₧ budou letouny dodßny v pot°ebnΘm poΦtu, zφskalo Velitelstvφ vojenskΘ vzduÜnΘ p°epravy (MATS) dvaat°icet letadel typu R7V-1 od americkΘho nßmo°nictva, kterΘ byly USAF po skonΦenφ korejskΘ vßlky ponechßny a pozd∞ji p°eznaΦeny prßv∞ na C-121G. Zapsßny byly pod identifikaΦnφmi Φφsly 54-4048 a₧ 54-4079.


Rozp∞tφ: 37,49 m
DΘlka: 35,40 m
Maximßlnφ vzletovß hmotnost: 65 772 kg
Maximßlnφ rychlost: 592 km/h
Dolet: 3 380 km

TC-121G

╚ty°i letouny C-121G (54-4050 a₧ 54-4052 a 54-4058) byly po n∞jakΘm Φase upraveny na trena₧Θry posßdek a p°eznaΦeny na TC-121G.

VC-121G

Jeden stroj C-121G dokonce proÜel kompletnφ renovacφ interiΘru zam∞°enou na maximßlnφ zpohodln∞nφ cestovßnφ a pod nov²m oznaΦenφm VC-121G slou₧il k p°eprav∞ pasa₧Θr∙ oznaΦen²ch jako VIP.

EC-121H

V roce 1962 bylo dvaaΦty°iceti letoun∙m Lockheed EC-121D Warning Star, spadajφcφm pod 551. AEW&C, modernizovßno elektronickΘ vybavenφ a jejich v²stroj byla obohacena o datov² procesor, kter² zpracovßval radarem zφskanΘ informace a pomocφ rßdiovΘho vysφlaΦe Radio Transmitter AGDL&TDDL s nastavitelnou antΘnou, kterß se skr²vala pod nov²m ährbemô na vrchnφ Φßsti trupu za kabinou pilota, je p°edßval dßl do st°edisek pozemnφho poloautomatickΘho systΘmu protivzduÜnΘ obrany SAGE (Semi Automatic Ground Environment). Dφky p°φtomnosti zmφn∞nΘho vysφlaΦe a ΦφslicovΘho poΦφtaΦe na palub∞ letounu, musela b²t osßdka letounu rozÜφ°ena o dva Φleny (techniky ADP a NAV).

T∞mto letoun∙m bylo p°id∞leno oznaΦenφ EC-121H a podle urΦenφ jejich vybavenφ byly za°azeny do nov∞ vzniklΘ kategorie ALRI (Airborne Long-Range Input), vyhrazenΘ pro letadla vΦasnΘ radiolokaΦnφ v²strahy nesoucφ na palub∞ v²Üe popsanΘ za°φzenφ dlouhΘho dosahu.

Bojovß hodnota typu Lockheed EC-121H Warning Star byla nezm∞rnß, nebo¥ dokßzal vφce ne₧ nahradit pozemnφ stacionßrnφ radiolokaΦnφ stanice Texas Tower, kterΘ sice byly pro vΦasnΘ varovßnφ obrany Spojen²ch stßt∙ p°ed sov∞tsk²m ·tokem nezbytnΘ, ale velenφ americk²ch ozbrojen²ch sil si st°φzliv∞ uv∞domovalo, ₧e v p°φpad∞ vßleΦnΘho konfliktu by se staly prioritnφm a zßrove≥ i velmi snadn²m cφlem, nebo¥ mohly b²t jen velmi slab∞ chrßn∞ny. Naproti tomu EC-121H mohl b²t jako₧to letoun vΦasnΘho uv∞domovßnφ p°i svΘm hlφdkovΘmu letu neustßle pod dohledem ozbrojenΘ eskorty, kterß by mu v p°φpad∞ napadenφ poskytla Üanci na ·nik a i kdyby doÜlo k nejhorÜφmu, radarov² letoun mohl b²t velmi rychle vyst°φdßn jin²m. Letoun vΦasnΘ radiolokaΦnφ v²strahy, uv∞domovßnφ a °φzenφ, navφc mohl svΘ cennΘ za°φzenφ ALRI namontovanΘ uvnit° trupu, dopravit i stovky mil nad Üir² oceßn, Φφm₧ byla znateln∞ rozÜφ°ena operativnost a efektivita celΘho systΘmu.

V p°φpad∞, ₧e vyhledßvacφ radar odhalil n∞jak² nep°ßtelsk² Φi neznßm² objekt, palubnφ poΦφtaΦ si tuto informaci ulo₧il do pam∞ti a zßrove≥ jφ p°edal dßl pozemnφm kontrolnφm stanicφm, kterΘ jφ prakticky okam₧it∞ (b∞hem n∞kolika mßlo sekund) podstoupily p°φmo centrßle SAGE. Dφky tomu mohly b²t tak°ka bez jakΘkoli prodlevy od doby objevenφ cφle aktivovßny hotovostnφ stφhacφ letouny a °φzenΘ st°ely p°ipraveny k jeho zniΦenφ.

551. AEW&C z vojenskΘ leteckΘ zßkladny v Otisu, spadajφcφ pod 26. leteckou divizi, byla jedin²m k°φdlem, kterΘ m∞lo tyto letouny ve v²zbroji a dalo by se °φct, ₧e za jejich zavedenφ se zaslou₧il p°edevÜφm tehdejÜφ tamnφ velitel, plukovnφk Rudolph B. Walters, kter² byl jak²msi kmotrem onoho novΘho zkuÜebnφho projektu. Samotn² p°echod na systΘm ALRI prob∞hl bez vß₧n∞jÜφch problΘm∙ a velmi rychle.

Do programu ALRI bylo zahrnuto a nßsledn∞ modernizovßno i sedm letoun∙ WV-2 americkΘho nßmo°nictva, kterΘ byly poslΘze p°eznaΦeny na EC-121H a pod Φφsly 55-5262 a₧ 55-5268 p°edßny USAF.

C-121J (R7V-1)

Pod oznaΦenφm C-121J op∞t nenajdeme ₧ßdnou novou verzi ani dalÜφ modifikaci, nebo¥ Ülo pouze o p°eznaΦenφ zbyl²ch letoun∙ R7V-1 pat°φcφch US Navy. Stalo se tak v roce 1962 v rßmci ji₧ n∞kolikrßt zmi≥ovanΘ hromadnΘ zm∞ny systΘmu znaΦenφ letoun∙ ozbrojen²ch sil.

EC-121J

Dva letouny EC-121D (52-3416 a 55-0137) byly modernizovßny dopl≥kovou instalacφ novΘho elektronickΘho vybavenφ a jejich oznaΦenφ bylo zm∞n∞no na EC-121J. P°esto₧e byl poslΘze jeden z nich p°edßn letectvu americkΘho nßmo°nictva, jeho oznaΦenφ z∙stalo nezm∞n∞no.

NC-121J

╚ty°i letouny C-121J (znßmΘ tΘ₧ pod b²val²m oznaΦenφm: R7V-1) byly b∞hem vßlky ve Vietnamu p°estav∞ny na älΘtajφcφ televiznφ vysφlaΦeô a svou Φinnostφ, kterß byla soust°ed∞na na Üφ°enφ proamerick²ch po°ad∙, p∙sobily jako jedna z psychologick²ch zbranφ Spojen²ch stßt∙ v tomto pro AmeriΦany neÜ¥astnΘm konfliktu. AΦkoli byl ka₧d² z on∞ch Φty°ech stroj∙ sv²m zp∙sobem originßl, nebo¥ jejich vybavenφ bylo pom∞rn∞ odliÜnΘ, vÜechny lΘtaly pod shodn²m oznaΦenφm NC-121J.

EC-121K (WV-2)

Stejn∞ jako tomu bylo ji₧ v n∞kolika p°edchozφch p°φpadech i za ävznikemô verze EC-121K stojφ ·sp∞Ün² pokus Velitelstvφ americk²ch ozbrojen²ch sil o zjednoduÜenφ systΘmu znaΦenφ vojensk²ch letoun∙, kter² prob∞hl v roce 1962. NovΘ oznaΦenφ EC-121K bylo toti₧ tehdy urΦeno pro letouny, kterΘ byly do tΘ doby znßmΘ jako typ Lockheed WV-2 Warning Star.

JC-121K

Za ·Φelem testovßnφ novΘ elektroniky byl pod zm∞n∞n²m oznaΦenφm JC-121K u₧φvßn americk²m vojensk²m letectvem (USAF) jeden stroj letectva americkΘho nßmo°nictva EC-121K. P°esto₧e doÜlo ke zm∞n∞ jeho vyu₧φvanφ i oznaΦenφ, letoun z∙stßval i nadßle majetkem US Navy veden²m pod registraΦnφm Φφslem 143196.

NC-121K

N∞kolik letoun∙ EC-121K bylo podrobeno rozsßhlΘ ·prav∞ a u₧φvßno pro mise zvlßÜtnφho urΦenφ pod nov²m oznaΦenφm NC-121K.

ENC-121K

Jeden NC-121K (142192) byl vy≥at do zvlßÜtnφho stavu a p°eznaΦen na ENC-121K.

YEC-121K

Pod op∞tovn∞ zm∞n∞n²m oznaΦenφm YEC-121K byl u₧φvßn jeden stroj NC-121K (128324) k testovßnφ nov²ch souprav elektronickΘho a radiolokaΦnφho vybavenφ.

EC-121L (WV-2E)

Zhruba v prosinci 1953 vyhrßl Lockheed kontrakt od Naval Research Laboratory na novou modifikaci WV-2, kterß m∞la nΘst vylepÜen² radar AN/APS-82, poskytujφcφ lepÜφ identifikaci vzduÜn²ch cφl∙ s p°ihlΘdnutφm na potlaΦenφ matoucφch odlesk∙ mo°skΘ hladiny.

In₧en²°i Lockheedu zaΦali na projektu pracovat hned v lednu 1954 a vymysleli originßlnφ °eÜenφ ulo₧enφ antΘny radiolokßtoru nad trupem letounu v rotaΦnφm krytu, kter² m∞l revoluΦnφ ΦoΦkovit² tvar. ZkouÜky v aerodynamickΘm tunelu toti₧ prokßzaly, ₧e vhodn∞ zkonstruovan² rotaΦnφ aerodynamick² radom m∙₧e poskytnout takov² dostatek vztlaku, ₧e tΘm∞° dokß₧e vyrovnat hmotnost antΘnnφho systΘmu.

Zmφn∞nΘ poznatky byly aplikovßny na letoun WV-2 (126512), kter² byl potΘ p°eznaΦen na WV-2E a stal se prvnφm letounem svΘho druhu na sv∞t∞. Do vzduchu se pak tento stroj s ΦoΦkovit²m krytem radiolokßtoru, kter² vß₧il bezmßla 18 000 liber a v pr∙m∞ru m∞l okolo t°iceti stop, dostal v srpnu roku 1956.

P°esto₧e se v tΘto verzi Warning Star nakonec nevyrßb∞l, byl podroben d∙kladn²m test∙m z nich₧ byly vyt∞₧eny obohacujφcφ poznatky. Navφc se WV-2E stal i jasn²m pr∙kopnφkem, kter² ukßzal novou cestu konstruktΘr∙m letoun∙ vΦasnΘ v²strahy nejen ve spojen²ch stßtech, ale i v zahraniΦφ. V roce 1962 byl tento typ p°eznaΦen na EC-121L.

Prakticky toto₧n² kryt radiolokßtoru byl pozd∞ji pou₧it u letoun∙ AWACS Grumman E-2 Hawkeye a Boeing E-3 Sentry!

EC-121M (WV-2Q)

T°inßct stroj∙ WV-2 (131390 a₧ 131392, 135747, 135749, 135751 a 135752, 135757, 143186, 143209, 145927, 145936 a 145940) bylo dßle p°epracovßno na letouny pro elektronick² boj. Jejich oznaΦenφ bylo nejprve zm∞n∞no na WV-2Q a v roce 1962 pak na EC-121M.

Jeden EC-121M (135749) byl v roce 1969, b∞hem pln∞nφ ·kolu nad Japonsk²m mo°em podΘl b°eh∙ korejskΘho poloostrova, sest°elen. O ₧ivot tehdy p°iÜlo vÜech 21 Φlen∙ osßdky. NicmΘn∞ je t°eba zd∙raznit, ₧e se jednalo o jedin² sest°elen² EC-121 v pr∙b∞hu celΘ historie Warning Star∙.

WC-121N (WV-3)

Osm letoun∙ (137891 a₧ 137898) p∙vodn∞ navr₧en²ch jako WV-2 bylo na ₧ßdost americkΘho nßmo°nictva dohotoveno ve verzi pro pr∙zkum poΦasφ a jejich oznaΦenφ bylo zm∞n∞no na WV-3. Na tuto verzi byl Φasem modifikovßn i jeden WV-2 veden² pod evidenΦnφm Φφslem 141323 a stal se tak devßt²m v °ad∞ meteorologick²ch Warning Star∙, jejich₧ oznaΦenφ bylo v roce 1962 zm∞n∞no na WC-121N.

Do tohoto provedenφ byl sice pozd∞ji p°estav∞n i dalÜφ WV-2 (143198), ale ten poΦet t∞chto stroj∙ nenavyÜoval, n²br₧ ho pouze udr₧oval. Jednalo se toti₧ o nßhradu za WC-121N Φφslo 137891, kter² byl p°i jednom ze sv²ch v²zkumn²ch meteorologick²ch let∙ t∞₧ce poÜkozen hurikßnem äCleoô.

Jeden Lockheed WV-2 Warning Star (145929) byl dokonce p°estav∞n do vφce specializovanΘ meteorologickΘ verze pro sledovßnφ tajfun∙ v pacifickΘ oblasti a pod oznaΦenφm MH-8 slou₧il u letky VW-4 p°ezdφvanΘ äThe Navy Hurricane Huntersô.

EC-121P

N∞kolik letadel EC-121K bylo vybaveno vysoce kvalitnφm za°φzenφm pro vyhledßvßnφ ponorek a p°eznaΦeno na EC-121P.

JEC-121P

Za ·Φelem testovßnφ jejich novΘho vybavenφ byly t°i modernizovanΘ letouny EC-121P (143189, 143199 a 143200), pat°φcφ letectvu americkΘho nßmo°nictva, p°e°azeny k USAF, kde jim bylo sice p°id∞leno novΘ oznaΦenφm JEC-121P, ale evidenΦnφ Φφsla US Navy z∙stala zachovßna.

EC-121Q

OznaΦenφ EC-121Q bylo u₧φvßno pro letouny EC-121D za°azovacφch Φφsel 53-0542, 53-0547, 55-0120 a 55-0128, kterΘ byly podrobeny pom∞rn∞ rozsßhlΘ modernizaci. Jejich radiolokßtor APS-45 byl toti₧ nahrazen v²konn∞jÜφm typem APS-103, ale i dalÜφ palubnφ vybavenφ bylo celkov∞ vylepÜeno a navφc obohaceno o systΘm IFF (Identification Friend or Foe), kter² dokßzal odliÜovat sp°ßtelenΘ jednotky od nep°ßtelsk²ch. VÜechny Φty°i letouny byly poslΘze p°i°azeny k 966. letce dislokovanΘ na AFB McCoy.

EC-121Q byly mimo jinΘ u₧φvßny i pro mise Gold Digger.

EC-121R

T°icet letoun∙ verzφ EC-121K a EC-121P, pat°φcφch letectvu americkΘho nßmo°nictva, bylo v dob∞ probφhajφcφ VietnamskΘ vßlky p°e°azeno k USAF, kterΘ jim vyhradilo spoleΦnΘ oznaΦenφ EC-121R a za°adilo je do svΘ v²zbroje pod Φφsly 67-21471 a₧ 67-21500. Letoun∙m byly z trup∙ demontovßny radomy a prakticky zcela zm∞n∞no elektronickΘ vybavenφ nesenΘ na palub∞. Jejich nov²m poslßnφm toti₧ byla role jak²chsi lΘtajφcφch retranslaΦnφch stanic vyhledßvajφcφch a p°enßÜejφcφch signßly ze vzduÜnΘho prostoru za nep°ßtelskou liniφ, kterΘ vysφlala seizmickß za°φzenφ rozmφst∞nß podΘl äHo Chi Minhovy cestyô.

┌lohou t∞chto äot°esov²ch senzor∙ô, naz²van²ch ADSID, bylo zaregistrovat vibrace povrchu onΘ hlavnφ zßsobovacφ cesty Vietkongu, znaΦφcφ hromadn² p°esun techniky, v²zbroje nebo zßsob. V p°φpad∞, ₧e k n∞Φemu takovΘmu doÜlo, za°φzenφ ADSID zaΦalo vysφlat signßly, kterΘ nezachycoval nikdo jin², ne₧ prßv∞ zmi≥ovan² EC-121R, kter² je p°edßval dßl datovΘmu procesoru, tvo°φcφmu souΦßst p°ijφmacφho za°φzenφ Beech QU-22B, umφst∞nΘmu na vojenskΘ leteckΘ zßkladn∞ Korat RTFB v Thajsku.

EC-121S

Vznik EC-121S sahß do roku 1965, kdy americkΘ nßmo°nictvo ·sp∞Ün∞ zahßjilo vysφlßnφ AM rßdiov²ch vln z jednoho upravenΘho letounu DominikßnskΘ republice, ve snaze podpo°it svr₧enφ tam∞jÜφ vlßdy a prezidenta Juana Bosche. Krom AM vysφlaΦe o v²konu deseti kilowatt∙, na svΘ palub∞ letadlo neslo jeÜt∞ specißlnφ generßtor a telegraf.

Velkß Φßst vysφlßnφ byla v∞novßna baseballu, americkΘ hudb∞ a informacφm äcivilnφmô obΦan∙m DominikßnskΘ republiky, jimi₧ se SpojenΘ stßty sna₧ily nasm∞rovat tamnφ obyvatelstvo ke äzdravΘmu sm²Ülenφô a podpo°it povstalce v jejich odboji.

V dalÜφm provedenφ p°ibyl letounu do v²bavy i LF vysφlaΦ pro komunikaci s ponorkami a dva HF vysφlaΦe o v²konu 10 kW, z nich₧ ka₧d² mohl b²t p°ipojen k v²stupovΘmu zesilovaΦi o v²konu 40 kW. Ke zvlßÜtnφmu vybavenφ pak pat°il 2,5 kW vysφlaΦ se Φty°mi r∙zn²mi zesilovaΦi VKV/UHF schopn² taktickΘho i komerΦnφho vysφlßnφ, kter² mohl navφc p°enßÜet i dva a₧ dvanßct standardnφch americk²ch televiznφch kanßl∙.

Konfigurace vybavenφ i samotnß vizß₧ letounu se vÜak b∞hem jeho p∙sobenφ n∞kolikrßt mφrn∞ zm∞nila, nebo¥ stroj byl mnohokrßt p°estavovßn. Ne vÜechny ·pravy se navφc v₧dy zda°ily a dosa₧enΘ ävylepÜenφô nebylo mnohdy adekvßtnφ zhorÜen²m letov²m vlastnostem stroje.

P∙sobenφ s letouny tohoto typu ve finßle p°evzalo americkΘ vojenskΘ letectvo, kterΘ v roce 1968 obdr₧elo prvnφ z nich a oznaΦilo ho jako EC-121S. T∞chto letoun∙ nakonec USAF vlastnilo p∞t. Jednalo se o modifikovanß letadla C-121C evidenΦnφch Φφsel 54-0155, 54-0159, 54-164, 54-0170 a 54-0173.

EC-121S vÜak byly dφky svΘmu veÜkerΘmu vybavenφ nejen v²konnou psychologickou zbranφ, ale zßrove≥ i nadm∞rn∞ t∞₧kΘ a p°esto₧e lΘtaly jen s omezenou zßsobou paliva, zp∙sobovaly sv²m pilot∙m nemalΘ problΘmy b∞hem p°istßvßnφ. Potφ₧e s p°φliÜnou hmotnostφ t∞chto letoun∙ nakonec vedly k demontß₧i velkΘ Φßsti p°enosov²ch systΘm∙ a pozd∞ji dokonce i k jejich p°e°azenφ na pln∞nφ konvenΦn∞jÜφch ·kol∙.

VÜechny letouny EC-121S byly za°azeny do v²zbroje Tactical Electronic Warfare Group pensylvßnskΘ vzduÜnΘ nßrodnφ gardy.

EC-121T

V dob∞, kdy dochßzelo k deaktivaci 551. a 966. letky vΦasnΘ v²strahy, jejich₧ Φinnost byla oficißln∞ ukonΦena k 31. prosinci 1969, k 552. a 79. AEW&C zaΦaly p°ichßzet poslednφ äomlazenΘô Warning Stary v koneΦnΘ verzi EC-121T. Jednalo se o patnßct b²val²ch stroj∙ EC-121D a sedm EC-121H, kter²m byla modernizovßna elektronika a vylepÜen systΘm IFF, jeho₧ data byla nynφ vklßdßna do poΦφtaΦe, kter² je p°es digitßlnφ displej zobrazoval na grafickΘm terminßlu. N∞kterΘ EC-121T navφc m∞ly demontovan² vrchnφ radom a radiolokßtor, kter² byl nahrazen specißlnφ rozÜφ°enou IFF v²bavou.

Lockheed EC-121T Warning Star byl sice lΘtajφcφm systΘmem vΦasnΘho uv∞domovßnφ a °φzenφ, ale v zßvislosti na vnit°nφm vybavenφ mohl plnit i dalÜφ specializovanΘ ·koly v oblasti radioelektronickΘho p∙sobenφ.

KonstrukΦn∞ EC-121 p°edstavoval celokovov² samonosn² dolnoploÜnφk se Φty°mi pφstov²mi turbokompaundnφmi motory v nßb∞₧n²ch hranßch k°φdel s typickou trojitou svislou ocasnφ plochou.

K°φdla byla samonosnß celokovovß, dvounosnφkovΘ konstrukce, s kladn²m vzep∞tφm 7,5░. Vnit°nφ prostor mezi ob∞ma nosnφky vypl≥ovaly integrßlnφ nßdr₧e. Aerodynamicky i vßhov∞ vyvß₧enß celokovovß k°idΘlka byla ovlßdßna hydraulick²mi posilovaΦi, p°iΦem₧ vyva₧ovacφ plocha byla pouze na levΘm k°idΘlku. Ve vnit°nφch dvou t°etinßch odtokovΘ hrany se nachßzely jednoÜt∞rbinovΘ Fowlerovy klapky rozd∞lenΘ na dv∞ Φßsti, z nich₧ vnit°nφ m∞ly v∞tÜφ t∞tivu. Po jejich vysunutφ na 47,5░ zv∞tÜily plochu k°φdla o 18%. VztlakovΘ klapky se ovlßdaly, stejn∞ jako ostatnφ °φdφcφ prvky, pomocφ zdvojenΘho hydraulickΘho systΘmu.

Trup celokovovΘ polosko°epinovΘ konstrukce se sklßdal z p°epß₧ek a podΘlnφk∙ s p°in²tovan²m alcladov²m nosn²m potahem. P°esto₧e pr∙m∞ry tΘm∞° vÜech p°epß₧ek byly kruhovΘ, jejich st°edy neprochßzely rovinou trupu a dßvaly tak letounu typick² ädelfφnovit²ô tvar, kter² se stal charakteristick² pro v∞tÜinu verzφ vychßzejφcφch z letounu Constellation.

Nejv∞tÜφ pr∙m∞r trupu byl 3,4 m, kde se na jeho vrchnφ stran∞ nalΘzal tΘm∞° 2,5 m vysok² a p°es jeden metr Üirok² kryt p°ehledovΘ, vÜesm∞rovΘ antΘny radiolokßtoru AN/APS-95. Sm∞rovß zadnφ antΘna byla ulo₧ena ve vypouklΘm krytu vejΦitΘho tvaru ve spodnφ Φßsti trupu, kter² m∞l nejv∞tÜφ Üφ°ku 4,6 m a dΘlku 6,5 m. V p°φdi se nalΘzala, za pov∞trnostnφm radiolokßtorem AN/APS-42, kter² byl u₧it i u n∞kter²ch civilnφch verzφ, prostornß a velmi pohodlnß pilotnφ kabina (d∞dictvφ po civilnφch verzφch Super Constellationu), jejφ₧ podlaha byla vlivem konstrukce trupu nφ₧e, ne₧ hlavnφ kabina s pracovnφmi prostory systΘmov²ch operßtor∙.

Do trupu bylo zabudovßno radioelektronickΘ, poΦφtaΦovΘ a dalÜφ vybavenφ o celkovΘ hmotnosti Üest a₧ dev∞t tun a b∞hem jednoho letu byla sledovßna vzduÜnß situace na celkovΘ rozloze dohromady pokr²vajφcφ 507 638 ΦtvereΦnφch kilometr∙.

P°i poslednφ modernizaci, kterß prob∞hla teprve v roce 1973, byly n∞kterΘ letouny EC-121T obda°eny prvky za°φzenφ ELINT, impulsnφmi analyzßtory, ruÜφcφm protielektronick²m za°φzenφm ALQ-124 a dalÜφmi vymo₧enostmi.

Letovou sm∞nu tvo°ilo 18-31 osob (vΦetn∞ dvou pilot∙, navigßtora-radisty a palubnφho mechanika) v zßvislosti na druhu zadanΘho ·kolu. Uvnit° pilotnφ i hlavnφ kabiny byl trvale udr₧ovßn p°etlak v rozmezφ 0,028 a₧ 0,036 MPa. Teplota i vlhkost vzduchu na palub∞ byla udr₧ovßna automaticky.

SamonosnΘ celokovovΘ ocasnφ plochy byly ₧ebronosnφkovΘ konstrukce s pneumatick²m odmrazovßnφm vÜech nßb∞₧n²ch hran. Na stabilizaΦnφ ploÜe s konvenΦnφmi v²Ükov²mi kormidly, kterß m∞la rozp∞tφ vφce ne₧ patnßct metr∙, byla posazena trojitß eliptickß SOP. Vyva₧ovacφ ploÜky m∞ly vn∞jÜφ sm∞rovß i v²Ükovß kormidla.

P°istßvacφ za°φzenφ bylo tvo°eno hydraulicky ovlßdan²m podvozkem p°φ∩ovΘho typu s olejopneumatick²mi tlumiΦi Aerol. P°φ∩ovß podvozkovß noha, se sm∞rovou v²chylkou 68░ na ob∞ strany, byla vybavena tlumiΦem boΦnφch kmit∙, osazena dv∞mi koly a zatahovala se do p°φd∞ trupu sm∞rem dozadu. Hlavnφ podvozek, kter² byl taktΘ₧ osazen dv∞mi koly, se zatahoval do vnit°nφch motorov²ch gondol sm∞rem dop°edu. Kola byla vybavena vφcekotouΦov²mi brzdami Bendix s protiskluzovou automatikou.

Pohonnß skupina se sklßdala ze Φty° pφstov²ch, vzduchem chlazen²ch dvouhv∞zdicov²ch osmnßctivßlc∙ Wright R-3350-32W-878TC18EA1 o vzletovΘm v²konu 2 721,35 kW, jejich₧ kompaundnφ systΘm jsme si vysv∞tlili ji₧ d°φve. Je vÜak t°eba zd∙raznit, ₧e na ka₧dΘm motoru bylo k dalÜφmu zv²Üenφ v²konu a jednoduÜÜφmu startovßnφ umφst∞no p°φsluÜenstvφ ke vst°ikovßnφ vody nebo methanolu.

Dφky uspo°ßdßnφ rychlospojek na po₧ßrnφ st∞n∞ netrvala v²m∞na motoru dΘle jak p∙l hodiny.

T°φlistΘ, automaticky stavitelnΘ reverzaΦnφ vrtule Hamilton Standard m∞ly pr∙m∞r 4,62 m a byly vybaveny systΘmem lihovΘho odmrazovßnφ.

Integrßlnφ nßdr₧e v k°φdlech m∞ly celkov² objem 28 580,15 litru a koncovΘ k°φdelnφ nßdr₧e dokßzaly pojmout po 2 271 litru leteckΘho benzinu s oktanov²m Φφslem 115-145. Pln∞nφ paliva mohlo probφhat bu∩to tlakov∞ nebo samospßdem a pamatovßno bylo i na jeho nouzovΘ vypouÜt∞nφ b∞hem letu.


Rozp∞tφ: 38,45 m
DΘlka: 35,40 m
V²Üka: 8,23 m
Hmotnost prßzdnΘho letounu: 36 539 kg
Vzletovß hmotnost: 65 091 kg
Maximßlnφ vzletovß hmotnost: 65 725 kg
Maximßlnφ rychlost: 516 km/h
Cestovnφ rychlost: 386 km/h
PoΦßteΦnφ stoupavost: 4,29 m/s
Praktick² dostup: 6 278 m
Maximßlnφ dolet: 10 699 km
Maximßlnφ vytrvalost letu: 24 h

Zßv∞r

5. Φervna 1958 byl dodßn poslednφ Lockheed L-1649A Starliner (N8081H) leteckΘ spoleΦnosti TWA. Byl to poslednφ vyroben² letoun vychßzejφcφ z konstrukΦnφ °ady Constellation∙ urΦen² civilnφmu odb∞rateli. AvÜak jeÜt∞ 10. srpna 1958 byl dodßn poslednφ Lockheed WV-2 Warning Star (145941) letectvu americkΘho nßmo°nictva, z Φeho₧ vypl²vß, ₧e Super Constellation, aΦ v radiolokaΦnφ verzi, se ve v²rob∞ udr₧el dokonce o dva m∞sφce dΘle, ne₧ jeho mladÜφ nßstupce Starliner. Byl to vÜak definitivn∞ poslednφ vyroben² Constellation (Super Constellation - Warning Star).

Celkem bylo vyrobeno 856 Constellation∙, Super Constellation∙ a Starliner∙ (vojensk²ch i civilnφch), p°iΦem₧ pln²ch 224 letoun∙, vychßzejφcφch z modelu Lockheed L-1049 Super Constellation, bylo postaven²ch ve verzi vΦasnΘ v²strahy a °φzenφ, nepoΦφtaje v to nßsledujφcφ p°estavby a modifikace. Constellation byl pro roli letounu vΦasnΘ v²strahy vhodn² p°edevÜφm proto, ₧e mohl bez v∞tÜφch ·prav nΘst pod trupem objemn² radom. L-1049 m∞l navφc nejen dostateΦn∞ vysok² podvozek, ale i velk² dolet, jen₧ byl pro jeho budoucφ ·lohu nezbytn².

V souΦasnosti je na sv∞t∞ zhruba jeÜt∞ Üest letuschopn²ch "Connie", z nich₧ dva jsou dokonale restaurovanΘ exemplß°e EC-121.

Plachta