Tentokrßt zaΦneme v USA krßtkou zprßvou o prvnφm letu novΘ verze vrtulnφku UH-60 BLACK HAWK oznaΦenΘ jako M (rovn∞₧ se pou₧φvß oznaΦenφ UH-60L+). Jednß se o dalÜφ v²vojov² stupe≥ typu BLACK HAWK, jeho₧ prvnφ verze A vzlΘtla ji₧ p°ed vφce ne₧ 20 lety. V porovnßnφ s nφm mß nov² vrtulnφk modern∞jÜφ motory firmy General Electric typ T700-GE-701C, p°epracovanou avioniku, nov² centrßlnφ poΦφtaΦ se sb∞rnicφ standardu 1553, sklen∞n² kokpit a lepÜφ ochranu kabiny a dalÜφch d∙le₧it²ch Φßstφ stroje. Do v²zbroje bude zavßd∞n postupn∞ a s jeho v²robou se poΦφtß a₧ do roku 2024.

Poslednφ v °ad∞ Harrier∙, tj. AV-8B PLUS HARRIER II, byl koncem lo≥skΘho roku v tovßrn∞ Boeingu v St. Louis slavnostn∞ p°edßn do rukou Üpan∞lskΘho letectva. P°i tΘto p°φle₧itosti byla i podepsßna rßmcovß dohoda o spoluprßci mezi stßty, je₧ majφ HARRIER v nejr∙zn∞jÜφch jeho verzφch zaveden ve v²zbroji (USA, Velkß Britßnie, Itßlie a ji₧ zmφn∞nΘ èpan∞lsko). Dohoda se t²kß vzßjemnΘ souΦinnosti p°i zajiÜ¥ovßnφ servisnφch kapacit potΘ, co budou od nyn∞jÜka odstaveny v²robnφ linky û v²roba typu HARRIER toti₧ touto poslednφ dodßvkou oficißln∞ konΦφ.

A te∩ hurß do vody k protino₧c∙m û Austrßlie oznßmila plßn na modernizaci sv²ch fregat t°φdy ANZAC. Projekt za vφce ne₧ 300 mil. USD mß zahrnovat zejmΘna modernizaci ·toΦn²ch systΘm∙ a aktivnφ a pasivnφ obrany lodφ. Austrßlie od roku 1989 objednala celkem 8 fregat tΘto t°φdy û prvnφ z nich HMAS Anzac byla spuÜt∞na na vodu v roce 1996, dalÜφ HMAS Arunta, HMAS Warramunga, HMAS Stuart a HMAS Parramatta byly ji₧ rovn∞₧ zavedeny do slu₧by. HMAS Ballarat bude za°azena do aktivnφ slu₧by v pr∙b∞hu tohoto roku a poslednφ dv∞ HMAS Toowoomba a HMAS Perth by m∞ly b²t dodßny v roce 2005 resp. 2006. Fregaty t°φdy ANZAC slou₧φ v poΦtu dvou jeÜt∞ v nßmo°nictvu NovΘho ZΘlandu, kde je m∙₧eme nalΘzt pod oznaΦenφm HMNZS Te Kaha a HMNZS Te Mana (pom∞rn∞ unikßtnφ snφmek zachycuje HMNZS Te Kaha p°i manΘvrech poblφ₧ ji₧nφho p≤lu).

Koncem lo≥skΘho roku byla podepsßna dlouho oΦekßvanß smlouva na dodßvky Φty° nov²ch korvet pro KrßlovskΘ nßmo°nictvo Spojen²ch arabsk²ch emirßt∙. Hlavnφm dodavatelem se stala spoleΦnost Abu Dhabi Ship Building, kterß se bude na v²voji a v²rob∞ podφlet s francouzsk²mi lod∞nicemi Constructions MΘcaniques de Normandie. V²voj novΘ korvety oznaΦovanΘ jako BAYNUNAH bude tedy probφhat ve Francii a zde dojde i k v²rob∞ prvnφ z lodφ tΘto novΘ t°φdy. Ostatnφ t°i lod∞ ji₧ by m∞ly b²t vyrobeny p°φmo hlavnφm dodavatelem, p°iΦem₧ smlouva zahrnuje opci na dalÜφ dva kusy. S nov²mi korvetami se poΦφtß zejmΘna pro hlφdkovou Φinnost a ochranu zßjmov²ch pßsem Spojen²ch arabsk²ch emirßt∙, dßle pak pro hladinov² boj, pr∙zkumnou Φinnost a zaminovacφ operace. ZajφmavΘ je, ₧e by se m∞lo jednat o doposud nejv∞tÜφ äocelovΘô lod∞ s v²hradn∞ tryskov²m pohonem. V²zbroj lodφ budou tvo°it osv∞dΦenΘ modernizovanΘ protilodnφ °φzenΘ st°ely SSM-40 EXOCET, protiletadlovou v²zbrojφ budou americkΘ protiletadlovΘ °φzenΘ st°ely EVOLVED SEA SPARROW a hlav≥ovß v²zbroj bude pochßzet od italskΘho v²robce Oto Melara a bude jφ 76 nebo 62 mm rychlopaln² kan≤n. Aktivnφ obranu by m∞la zajiÜ¥ovat v²bava firmy THALES. SouΦßstφ v²zbroje bude i vrtulnφk umφst∞n² v lodnφm hangßru û tφm by m∞l b²t AS-565 PANTHER nejv∞tÜφho sv∞tovΘho v²robce vrtulnφk∙, firmy Eurocopter.

Pon∞kud stranou zßjmu evropsk²ch mΘdiφ z∙stala v²znamnß akvizice vojenskΘ techniky, k nφ₧ se odhodlalo sousednφ Polsko. Tamnφ ozbrojenΘ sφly toti₧ rozhodly o nßkupu protitankov²ch °φzen²ch st°el v celkovΘ hodnot∞ p°esahujφcφ 370 mil. USD. Pokud se ptßte, kdo byl tφm Ü¥astlivcem, jmΘno hlavnφho dodavatele vßm toho pravd∞podobn∞ p°φliÜ ne°ekne û je jφm toti₧ polskß firma Bumar Capital Group. Kdy₧ ale p°ipojφm informaci o tom, ₧e tato spoleΦnost bude zajiÜ¥ovat dodßvky protitankov²ch °φzen²ch st°el spoleΦn∞ s izraelskou firmou Rafael, je vßm u₧ urΦit∞ jasnΘ, ₧e se nejednß o ₧ßdn² nov² polsk² v²robek, ale o znßm² typ SPIKE. Samotnou v²robu bude ve spoluprßci s izraelsk²m dodavatelem zajiÜ¥ovat polsk² v²robnφ podnik Mesko û do roku 2005 se zde bude pouze provßd∞t montß₧ z dodan²ch komponent, potΘ bude v Polsku postupn∞ vyrßb∞no a₧ 25% zßkladnφch Φßstφ vΦetn∞ raketov²ch motor∙ a tandemov²ch kumulativnφch bojov²ch hlavic. St°ely budou polskΘ armßd∞ dodßvßny v zßkladnφ verzi LR, respektive v r∙zn²ch jejich variantßch û krom∞ p∞chotnφho provedenφ s trojno₧kou bude SPIKE za°azen i jako protitankovß v²bava lehk²ch a st°ednφch vozidel. Firma Mesko poΦφtß s pou₧itφm tohoto typu na nov∞ vyvφjenΘ v∞₧i pro obrn∞nΘ transportΘry, na jejich₧ v²rob∞ se podφlφ s finsk²m dodavatelem, firmou Patria.

A aby v²znamn²ch obchodnφch kontrakt∙ nebylo mßlo, p°ihodφme jeÜt∞ jeden z Indie. Ji₧ p°ed Φasem jsme informovali o ·myslu Indie zakoupit v Rusku vy°azenou letadlovou lo∩ ADMIR┴L GORèKOV (oficißln∞ je oznaΦenß jako t∞₧k² vrtulnφkov² k°i₧nφk). Kontrakt v hodnot∞ vφce ne₧ 1 mld. USD zahrnuje dodßvku lod∞, jejφ repasi a rovn∞₧ i dodßvku palubnφch letadel a vrtulnφk∙. T∞mi bude celkem 16 zbrusu nov²ch nßmo°nφch letoun∙ typu MiG-29 a k tomu 6 vφce·Φelov²ch nßmo°nφ vrtulnφk∙ typu Kamov Ka-31. Miliarda dolar∙ je sice hodn∞ pen∞z, ale kdy₧ to srovnßte nap°φklad s plßnovan²mi leteck²mi akvizicemi pro Letectvo A╚R, musφ vßm tato suma za 16 letadel a 6 vrtulnφk∙ p°ipadnout jako uΦin∞nß lßce û a to nemluvφm o tom, ₧e v cen∞ je jako bonus jeÜt∞ letadlovß lo∩!

A kdy₧ u₧ jsme zabrousili na v²chod, °ekneme si jeÜt∞ n∞co mßlo o novinkßch u ruskΘho raketovΘho vojska. Nejnov∞jÜφ systΘm strategick²ch mezikontinentßlnφch balistick²ch st°el TOPOL-M byl zaveden do v²zbroje ji₧ 4. praporu, a to v sφle 6 odpalovacφch ramp. Dosavadnφ t°i prapory vytvo°enΘ v obdobφ mezi lety 1998 a 2000 disponujφ ka₧d² 10 odpalovacφmi rampami. Podle plßn∙ Rusk²ch strategick²ch raketov²ch sil byl m∞l TOPOL-M umφst∞n² v pevn²ch a mobilnφch odpalovacφch rampßch po uplynutφ lh∙ty stanovenΘ smlouvami START II tvo°it valnou v∞tÜinu ruskΘho jadernΘho arzenßlu. Raketa systΘmu TOPOL-M je t°φstup≥ovß s motorem na tuhß paliva. Jejφ dosah Φinφ 11.000 km a chybovost zßsahu byla snφ₧ena a₧ na 350m. Prozatφm nese ka₧dß raketa jen jednu hlavici a neup°esn∞n² poΦet klamn²ch cφl∙. Do budoucna se poΦφtß s osazenφm celkem 4 a₧ 6 hlavicemi plus n∞kolika klamn²mi cφli. To, ₧e je mezi hlavice za°azeno i n∞kolik t∞chto änßvnadô mß slou₧it k oÜßlenφ protiraketovΘho deÜtnφku, jeho₧ v²voj v souΦasnΘ dob∞ probφhß v USA. P°i jednotlivΘm ·toku, proti n∞mu₧ m∙₧e b²t protiraketov² deÜtnφk efektivn∞ pou₧it, tak dle rusk²ch zdroj∙ dosahuje pravd∞podobnost pr∙niku jadernΘ hlavice pln²ch 60-65% a dalÜφm v²vojem bude zv²Üena a₧ na 87%.

SkonΦφme op∞t na v²chod∞, a to konkrΘtn∞ v B∞lorusku. Mφstnφ medißlnφ hv∞zda, prezident LukaÜenko, se sv²m v°el²m vztahem k sousednφmu Rusku nijak netajφ. Poslednφ odm∞nou, kterou dostane za svoji nßklonnost, je dodßvka nespecifikovanΘho poΦtu systΘm∙ protiletadlovΘ obrany typu S-300 (v k≤du NATO SA-10 GRUMBLE). ProtiletadlovΘ °φzenΘ st°ely S-300 p°edstavujφ i po dvaceti letech modernφ a ve sv∞t∞ ₧ßdan² systΘm protiletadlovΘ obrany. S maximßlnφm dosahem p°es 150 km a schopnostφ niΦit k°i₧ujφcφ i balistickΘ st°ely (do vzdßlenosti 40 km) se jednß o systΘm srovnateln² s americk²m PATRIOT. Od jeho zavedenφ do v²zbroje tehdy jeÜt∞ sov∞tskΘ armßdy bylo vyvinuto mnoho variant vΦetn∞ nßmo°nφch. SystΘm slou₧il rovn∞₧ ╚eskoslovenskΘ armßd∞ a pozd∞ji byl p°edßn Armßd∞ SlovenskΘ republiky, kde je pou₧φvßn k ochran∞ objekt∙ velkΘ d∙le₧itosti. Z poslednφch zßkaznφk∙ systΘmu S-300 m∙₧eme jmenovat nap°φklad Vietnam, kter² za 12 mobilnφch odpalovacφch za°φzenφ zaplatφ celkem p°es 300 mil. USD.

Tolik tedy naÜe aktualitky. M∞jte se hezky a p°φÜt∞ si nßs zase p∞kn∞ kupte.

WOMBAT