10 let bez Karla Kryla

Karel Kryl nßs opustil p°ed deseti lety, 3. b°ezna. PφsniΦkß°, bßsnφk, milovnφk ╛en, bßsnφk, novinß°, Φlov∞k s nelehk²m ╛ivotem, ale krßsn²m poslßnφm.

Narodil se rok p°ed koncem druhΘ sv∞tovΘ vßlky v rodin∞ knihtiska°e, jen╛ se nebßl vydßvat autory komunismem nemilovanΘ. Tak se stalo, ╛e ji╛ v sedmi letech musel p°ihlφ╛et, jak jim rozbφjejφ tiskßrnu. Pro Kryla se tak stal samoz°ejm²m ╛ivot na ·t∞ku.

Dφky t∞mto zku╣enostem z d∞tstvφ pak nemusel dlouho p°em²╣let o tom, jak se v∞ci majφ, a co vφc, m∞l talent o tom vyprßv∞t druh²m.

StaΦila trocha ver╣φk∙ a kytara na pomoc. P°itom rodiΦe malΘmu Kßjovi ╛ßdnΘ takovΘ my╣lenky sami nev╣t∞povali, dokonce mu dovolili chodit do Pion²ra a nechali ho, a╗ se o smysluplnosti rozhodne sßm. «ivot v Pion²ru byl ale natolik jin², ne╛ ╛ivot, kter² poznal doma, ╛e se zßhy rozhodl jeho °ady rad∞ji opustit.

Net°eba snad rozebφrat, ╛e chodba za Krylovic dve°mi prßzdnß neb²vala, a ╛e sledovßnφ, problΘmy p°i studiu a st∞hovßnφ realitu vystihujφ v∞rn∞ji.

Kdy╛ se v ╣edesßtΘm devßtΘm ru╣ily koncerty a p°estaly vychßzet knφ╛ky a lidΘ se zaΦφnali opravdu bßt, konal se v srpnu v Zßpadnφm N∞mecku festival zßpadon∞meck²ch pφsniΦkß°∙.

Kryl se ho z·Φastnil, a tak v dob∞, kdy se zav°ely hranice, byl v N∞mecku. Kolem jeho odchodu je obmotßna spousta m²t∙. Zda-li to plßnoval, Φi ne. JasnΘ je, ╛e se rozhodl se nevrßtit.

Nov²m domovem mu byla redakce SvobodnΘ Evropy v Mnφ╣ku pod Alpou, jak p°ezdφval svΘmu „vyhnanstvφ“.

Exulant nebo emigrant? – Synonyma?

Pro Kryla nesou tyto v²razy zcela odli╣n² v²znam. On neemigroval. Podle n∞ho je emigrant ten, kdo odjede aby zaΦal nov² ╛ivot jinde. Kde╛to primßrnφm cφlem exulanta je, starat se o to, aby se mohl zase vrßtit zp∞t.

Karel se jen tak vrßtit nemohl, posφlal do ╚ech tedy alespo≥ svΘ pφsniΦky a obΦas pohlednici s nßpisem jako "«iju, Karel". Jeho desky se obΦas pa╣ovaly v obalech od Beethovena Φi Bacha, a kdy╛ byla politickß situace p°φznivß a ru╣iΦky nezlobily, hltali je p°φznivci p°φmo z vln SvobodnΘ Evropy. Zn∞lka Neha╛te kamenφ nepot°ebuje komentß°:

Ale proto╛e nepφ╣eme antickou tragΘdii, n²br╛ o ╛ivot∞ Φlov∞ka, budeme psßt i o tom ╣t∞stφ.

Jak jsme ji╛ zmφnili, m∞l kolem sebe Karel v╛dy spoustu p°ßtel a spoustu ╛en. StaΦφ podφvat se do jeho bßsnφ- pro koho bylo sedmnßct kryptogram∙ na dφvΦφ jmΘna? A dßl – Martina, Irena Hanina, Ellena z pφsniΦek. Kate°ina, kterß ani netu╣ila, ╛e mu byla v╣φm…a pokud znßte mnohaslokovou pφsniΦku Jß mßm svou panenku, najdete tam mnohΘ mnohΘ dal╣φ, i kdy╛ beze jmen.

Za n∞meckΘho pobytu se o Karla starala jeho druhß man╛elka Marlene. On jejφ pΘΦi velmi oce≥oval, stejn∞ jako jejφ ╣etrnost a vytvo°enφ zßzemφ.

D∞ti Kryl nem∞l, ale staral se v N∞mecku o jednoho sirotka, jako by byl jeho vlastnφ. Na popud d∞tsk²ch otßzek vznikß i Sedm bßsniΦek na zrcadlo, kterΘ odpovφdajφ na to, co to je touha, vφra, lßska:

Krom∞ inspirace ╛enami a d∞tmi, pou╛φvß coby motivu odlehΦenφ lidovou poesii. Mezi politick²mi texty mß zkrßtka pot°ebu, stvo°it tu a tam n∞jakou tu blb∙stku, tak vznikajφ texty jako:

Ani tφm ale Krylovo hranφ se slovφΦky nekonΦφ. Aby byl lΘpe pochopen i v zahraniΦφ, psal texty v N∞mΦin∞ i Pol╣tin∞, nebo si je alespo≥ p°eklßdal. A aby nezapomn∞l Φe╣tinu, jak °φkß, no°φ se do komplikovanΘho ver╣e skladby Zbran∞ pro Erat≤. Za to ·silφ to ale stßlo. Epickß bßse≥ inspirovanß ╛ivotem Rimbaudov²m mß mnohΘ co °φct i dnes.

A nakonec n∞co o tΘ vlßd∞. Rok 1989, Sametovß revoluce, Praha. Kryl p°ijφ╛dφ jako hrdina. (Jeho ╛ena Marlene vlastn∞ ani netu╣ila, kdo Karel pro ╚echy je. Kdy╛ ho v osmdesßtΘm devßtΘm vφtali jako hrdinu, bylo to pro ni p°ekvapenφm)

Nad╣enφ. Zklamßnφ.

Jak² byl vztah Kryla s Vßclavem Havlem

Oba si sebe navzßjem vß╛ili a bojovali za stejnou v∞c. V tom se pochopili. Nepochopili se v╣ak jako osobnosti, navzßjem. Karel Kryl mluvil v pφsniΦkßch, vybral si tuto cestu, proto╛e byla sch∙dnß. Tehdy.Nebyl to ale emotivnφ pisßlek ba╛φcφ po slßv∞ a ovacφch publika. Alespo≥ ne p°edev╣φm. P°edev╣φm mu ╣lo o Φeskoslovenskou demokracii. Mrzelo ho pak, ╛e v dob∞, kdy m∞l Havel na sto poradc∙, Kryla si nikdy nevybral. «e mu °ekl, a┤t jde a zpφvß. A tak zpφval.

Mnohem v∞t╣φm nedorozum∞nφm ale bylo rozd∞lenφ republiky. To Kryl nemohl pochopit. P∙sobilo to na n∞j jako zrada, ╛e vlast, pro kterou ╛il, najednou nenφ. Nedokßzal Havlovi prominout, ╛e dopustil, aby jejich vlast byla zdeformovßna, okousßna, zniΦena. Politick² barometr op∞t zklamal.

K tomu jeden koncert za druh²m a mßlo Φasu na sebe.

Karel Kryl zem°el 3.b°ezna, p°ed deseti lety v Mnichov∞ na srdeΦnφ zßstavu. Po diskusφch a hßdkßch o tom pravΘm mφst∞ pro jeho hrob byl pochovßn v pra╛skΘm B°evnov∞ za celebrovßnφ dßvnΘho p°φtele Anastßze Opaska.

Nynφ, k desßtΘmu v²roΦφ smrti a ╣edesßtΘmu(12.4.) narozenφ se konß spousta akcφ k uct∞nφ jeho pamßtky. Ve°ejnß p°edΦφtßnφ, zpφvßnφ. Nakladatelstvφ Torst chystß reedici sbφrky v╣ech jeho bßsnφ.