- internet4U -

Internet na Macovi

Jaroslav Zapletal

Situace nových vlastníků počítačů bývá vždy stejná. Jejich společnou a největší slabinou není neznalost, ale neznalost rozsahu jejich neznalosti. Málokdy si dovedou představit, o kolik více než obyčejný psací stroj toho jejich nová hračka zvládne. Internet patří jistě k těm složitějším stránkám počítačového dneška. Mnohokrát jsem byl také dotázán, jaký program použít na to či ono. Toto je má forma odpovědi:

Počítače Macintosh představují v porovnání s typickými konfiguracemi PC nákladnější a také komplexněji vybavené osobní počítače. Nikoho by tedy nemělo překvapit, že jejich relativní zastoupení na Internetu je velmi slušné, podstatně větší než by odpovídalo velikosti platformy. Přispívá k tomu již roky implementovaná podpora základního protokolu Internetu -- TCP/IP -- na úrovni systému a snadná konfigurovatelnost používaných komunikačních nástrojů.

Druhou stránkou věci je, že naprostou většinu uživatelů Maců představují grafikové, kterým se dnes otevírá nové pole působnosti při tvorbě multimediálních stránek na WWW. Apple se samozřejmě snaží svou DTP platformu "podržet" i na novém komunikačním poli, a proto zde není nouze o úplně nové a progresivní technologie, z nichž řada se pravděpodobně později rozšíří a prosadí i na ostatních platformách jako standard.

Článkem o Internetu na Macovi by neměli pohrdnout domorodci ani obyvatelé ostatních platforem. První zřejmě budou -- spíše dříve než později -- nucenými uživateli Internetu a tedy i potenciálními pravidelnými čtenáři tohoto časopisu. Ale ani cizincům neuškodí něco informací od "sousedů"; ostatně na jejich ignorování je Internet příliš crossplatformní.

TCP/IP

Pokud chceme začít skutečně od začátku, musíme se podívat na protokol TCP/IP. Jakékoli informace přenášené mezi adresami Internetu jsou rozdrobeny do paketů (skupin bitů) podle definice tohoto protokolu. Ostatní protokoly, jako je např. POP 3 pro e-mail, leží hierarchicky výše, to znamená, že zajišťují jasně specifikovanou komunikaci mezi servery poskytujícími dané služby, zatímco jejich data přepravují pakety TCP/IP.

Macy bylo vlastně již od samotného počátku možno připojovat do Internetu, jak si to žádaly univerzity, představující významné zákazníky firmy Apple. Dodávané řešení bylo komerční až do uvedení systému MacOS 7.5, který již v základní instalaci obsahuje implementaci TCP/IP, ovšem pod označením MacTCP (viz obr. A). Takto lze připojit Macy přímo do Internetu přes Ethernet či LocalTalk dané lokální sítě LAN, samozřejmě po odpovídající konfiguraci ovládacího panelu. Obrázek je uveden spíše pro ilustraci, rozumný server většinu charakteristik nastavuje automaticky.

Apple Internet Connection Kit

Veškerý software běžící nad TCP/IP, nezbytný pro komunikaci po Internetu, se dnes Apple snaží distribuovat v jednom balíku, který by poskytl uživateli programy pro většinu činností na Internetu, aniž by je musel složitě vyhledávat. Tento balík je označován jako Apple Internet Connection Kit (AICK) a v USA se přidává s většinou prodávaných modelů. U nás to závisí na konkrétním prodejci a zatím se to nestalo pravidlem. Naštěstí i místní komerční cena instalačního CD-ROMu je rozumná -- cca 2000 Kč.

U instalace AICK je využito možností inteligentní nápovědy MacOS (Apple Guide) a na uživatele zbývá jen drobné rozhodování o typu používaného modemu, pokud obecné nastavení nevyhovuje. Důležitou komponentou instalace AICK je Internet Config, utilita umožňující nastavit společné předvolby pro všechny kompatibilní komunikační utility, takže není třeba tisíckrát nastavovat helpery nebo třeba vlastní e-mailovou adresu.

AICK je hotové dobrodiní pro začátečníky, i když rozhodně nepředstavuje balík toho nejnovějšího, co je na Internetu k mání. Jde spíše o vyváženou kolekci stabilních verzí, jejíž síla spočívá v automatické instalaci a konfiguraci. Národní verze AICK totiž vždy zahrnují i časově omezená konta pro připojení do Internetu přes místní provozovatele, na jejichž výchozích WWW stránkách se uživatel dozví, jak a za kolik si po uplynutí časové kvóty může Internet objednat.

Mezi obsažené programy a utility patří Apple Internet Dialer, Netscape Navigator, Claris e-mailer light, Fetch, StuffIt expander, NewsWatcher, SLIP a PPP, MacPing, Apple Internet Status, NCSA Telnet, Internet Config, QTVR player, RealAudio player a Adobe Acrobat reader. S výjimkou speciálního dealeru a e-maileru je vše snadno získatelné na Internetu. Zkušený uživatel bude AICK ignorovat a vše potřebné si najde sám. My se teď v každém případě podíváme na jednotlivé oblasti činnosti na Internetu a na software, který je dostupný pro platformu Mac.

PPP a SLIP -- začátek spojení

Až dosud jsem zmínili vlastně jen důležitost TCP-IP jako základního protokolu Internetu. Při připojování do Internetu prostřednictvím modemu je ale nezbytný další speciální software, který zajistí příslušné telefonní spojení a následný přenos paketů TCP/IP mezi modemem uživatele-klienta a modemy serveru daného provozovatele Internetu.

Dnes se za tímto účelem používá prakticky jen PPP (Point-to-Point Protocol); starší SLIP (Serial Line Internet Protocol) je rychle opouštěn. Snad jedinou zbývající výhodou spojení přes SLIP je možnost jej levně emulovat v shellu nějakého unixového stroje, což využije jen zlomek uživatelů.

Dále je tu jedna možnost přístupu k Internetu -- přes služby nějaké nezávislé počítačové sítě. V USA jsou to konkrétně AOL (America On-Line) nebo CompuServe, které vyžadují speciální spojovací software a poskytují uživatelům mimo jiné brány do Internetu.

V našich krajinách ovšem připadá v úvahu jen nějaká forma PPP. AICK obsahuje ovladač MacPPP se separovanou aplikací Dialer, která iniciuje vlastní telefonní spojení podle předprogramovaných skriptů poskytnutých na AICK zahrnutými provozovateli českého Internetu. Implementací PPP je ovšem na Mac--Internetu celá řada a není třeba se omezovat jen na MacPPP pocházející přímo od Apple. Pravděpodobně nejrozšířenější mezi zkušenými uživateli je FreePPP (název říká vše -- viz obr. B). Vzhledem k rychlému vývoji MacOS je třeba hlídat číslo verze, zastaralý ovladač PPP způsobí jen problémy, nestabilní spojení a některé implementace PPP zcela postrádají důležité funkce, jako automatické odpojení při nečinnosti počítače, apod.

Ping, Finger a příbuzní

Internet vznikal jako prostředek pro spojení sálových počítačů, pracujících pod unixovými operačními systémy, a toto dědictví v sobě ještě stále nese. Z toho vyplývá přežívání utilit, pracujících na skutečně nízké úrovni s prvky Internetu. Principy jejich činnosti jsou často maskovány neprůhlednou terminologií a běžný uživatel se bez nich obejde, někdy ale mohou být kouzelnou hůlkou, jejíž mávnutí vyřeší nějaký záhadný problém (kterých jsou počítače a Internet plné).

Většinou poskytují funkce používané správci síťových systémů a jsou vyžadovány spíše techničtějšími uživateli, kterých na Macích tolik není. Mluvíme tady o vyhledávání IP adres, zjišťování kvality spojení pomocí procenta ztracených paketů nebo určování konkrétní cesty paketů od připojeného uživatele až do určité adresy. Zvláště poslední funkce je při porovnávání kvalit jednotlivých provozovatelů Internetu velmi důležitá.

Utilit této kategorie je na Macovi kupodivu celá řada a i když většinou jde o amatérské programy, jejich uživatelské rozhraní mívá velmi dobr,ou úroveň. Do krátkého programu můžeme zařadit třeba MacTCP Ping, MacTCPWatcher či WhatRoute, které na Macovi poskytují zmiňované služby.

Pro uživatelské pohodlí je skutečně užitečný MacTCP Monitor, který průběžně měří reálné přenosové rychlosti (viz obr. C). Do nich se ovšem promítá kvalita modemu, telefonní linky i cílového serveru a udělat z přenosových křivek závěr není jednoduché.

Telnet

U Telnetu se již dostáváme ke skutečnému "produktivnímu" softwaru. Telnet jako takový sloužil a slouží k připojení terminálu k hlavnímu počítači. Zjednodušeně jde o software zajištující přenášení textů z příkazové řádky do cílového serveru, a obráceně. Na Internetu je ale jen málo serverů umožňujících anonymní připojení přes Telnet, a tak je nezbytné vlastnit account na nějaké unixové pracovní stanici a mít rozumný důvod jej takto využívat. Přestože nepřenáší žádnou grafiku, není Telnet žádným efektivním nástrojem a těžce zatíží přenosový kanál.

Řádkový terminál se ale dodnes používá u různých BBS, které nemají grafické ovládání. Proto je většina dostupných aplikací terminálů/telnetů pokud možno víceúčelová a stále ještě vzniká dostatek nových verzích. Na nich se také dá ukázat, jak nové principy ovládání zvýší jejich produktivitu. Programy jako NCSA Telnet 2.7 nebo Black Night jsou plně multithreadingové, takže se v nich dá paralelně pracovat na libovolném počtu nezávislých připojení. Díky operacím Drag-and-Drop je možno rychle přesouvat bloky textu mezi okny a dobám odrolovaných, a pak nedostupných předchozích řádků, je snad skutečně odzvoněno. To dnes si ale dnes uvědomí a ocení jen starý řádkový bojovník.

ftp

Ftp alias File Transfer Protocol je základní metodou pro přenášení obecných souborů po Internetu. Dříve se za tímto účelem a za tohoto protokolu používal specializovaný (a pochopitelně řádkový) klient, dnes většina uživatelů končí u nějakého univerzálního WWW prohlížeče, který ftp bez problémů zvládá.

My se ale tady podíváme na několik Mac ftp-klientů a WWW si necháme na později pro WWW stránky. Důvody jsou poměrně jednoduché. Je určitě pohodlné "ftpovat" z téže aplikace, ve které surfujeme, specializovanost ale vždy znamená lepší služby v dané oblasti. V našem případě jsou ftp klienti vhodnější pro čisté nahrávání souborů bez čtení doprovodných dokumentů. Většinou jsou rychlejší, určitě lépe zvládají dávkovou či skriptovanou práci než libovolný Netscape/Explorer/Mosaic, a jsou o hodně šetrnější k paměti a výkonu počítače.

Dvěma nejpoužívanějšími klienty na Macovi jsou Anarchie 1.6 a Fetch 3.0 (viz obr. D). Oba jsou plně multithreadingové, oba podporují zobrazování hierarchického uspořádání obsahu serverů a závisí skutečně na osobních preferencích uživatele, který mu bude vyhovovat více.

E-mail

E-mail čili elektronická pošta je dnes velmi důležitým nástroj osobní komunikace, která v budoucnu zcela nahradí klasickou poštu papírovou. Výhody jsou zřejmé -- rychlost, cena a případně i míra soukromí.

Dnešní e-mail se stává složitějším, často obsahuje přiložené soubory nebo různé multimediální složky (videomail) zabalené pomocí formátů MIME. Velkou komplikací je také zahlcování poštovních schránek uživatelů. Do plechové schránky dostaneme desítky reklamních prospektů týdně. V Internetu ale můžeme být terčem stovky nepodstatných a nevyžádaných mailů denně bez účinné možnosti obrany. O to je důležitější vlastnit kvalitní e-mailer, schopný automatizovaných akcí a do jisté míry inteligentního a samostatného rozhodování.

V macovském světě Internetu se používají prakticky jen dva e-mailery, Eudora Pro od firmy Qualcomm a Claris E-mailer firmy Claris. (Pro Maca samozřejmě existuje taková klasika, jakou je Pegassus mail, z hlediska uživatelského pohodlí je to ovšem jen těžko srovnatelný program.) Podporovány jsou několikanásobné schránky, automatické filtrování, třídění a odpovídání na došlou poštu. Operace Drag-and-Drop jsou samozřejmostí. Oba existují v komerční a freewarové Lite verzi a jejich možnosti se přibližují. E-mailer podporuje více osobních accountů a je přátelštější, Eudora Pro je více cílena na profesionály s naprosto přecpaným mailem (viz obr. E).

News

Diskusní skupiny či News jsou další oblastí, kde se musíte připravit na masivní přísun informací. Do vyhlášených tematických oblastí teče neuvěřitelné množství příspěvků - až desítky megabajtů textu denně. Odpovídající servery USENETu jsou většinou velmi pomalé a je kriticky důležité, aby komunikace s nimi byla co nejefektivnější. Řada news-klientů je sice rychlá, není ale schopna zobrazit texty podle zřetězených otázek/odpovědí a místo toho nabízejí nesmyslné setřídění podle dat či autora. Alternativní přístup také představují off-line klienti, kteří bez přerušování nahrají obsah celé diskusní skupiny na váš disk, kde si jej můžete po odpojení od Internetu v klidu přečíst.

Na platformě Macintosh existuje celá řada news-klientů, většinou ovšem založená na public-domain programu NewsWatcher (YA-NewsWatcher, VA-NewsWatcher). Kvůli pomalosti USENETu je ale nezbytná podpora multithreadingu (abychom mohli číst již nahrané příspěvky, zatímco se bude zpracovávat další skupina) a to značně zmenšuje výběr na MT-NewsWatcher, který lze mimochodem pohodlně ovládat hlasem (viz obr. F), a Nuntius. Komerční programy existují, jsou ale relativně drahé a nepříliš používané.

WWW

World Wide Web je samozřejmě zlatý hřeb programu, WWW prohlížeče v sobě sdružují podporu většiny ostatních technologií Internetu (WAIS, e-mail, Telnet, news, ftp), jejich specializace je ale rozhodně zobrazování stránek WWW, které dnes představují nejběžnější formu distribuce dat po Internetu.

Na Macintoshích se nejvíce používají Netscape Navigator, Microsoft Explorer a NCSA Mosaic. Navigator je co do oblíbenosti jasným vítězem, jako ostatně i na jiných platformách. Nabízí největší škálu funkcí a současně i nejlepší výkon. Jeho verze 3.0 je velmi paměťově žravá (jako ostatně všude) a rychle se to zhoršuje s plug-iny jako je CoolTalk nebo Live3D. Při dostatku paměti se ale určitě vyplatí. Pozice Navigatoru mezi řadovými uživateli Maců je prakticky neotřesitelná díky jeho podpoře MacOS a zejména pro spolupráci s firmou Apple, z nichž má v nejbližší době vzejít verze Navigatoru bundlovaná s každým počítačem Macintosh a podporující plug-iny ve formátu OpenDoc, což by znamenalo revoluci i pro OpenDoc i pro Internet na Macovi.

Microsoft Explorer je v současné době ve finalizované verzi 2.1 a beta-verze 3.0 se očekává, ale výkonově, kompatibilitou s plug-iny, pokulhává za Navigatorem. Bude to ale zřejmě první aplikace, podporující komponenty ActiveX na Macovi, a Microsoft to s prací na verzi pro Mac myslí skutečně vážně. Mosaic se v posledním roce propadl mezi outsidery, stejně jako již dříve MacWeb, kdysi velmi svižný program pro prohlížení HTML textu.

Pestrost WWW dneška je definována dostupnými plug-iny, které implementují různé multimediální funkce a formáty "navíc". Ty méně důležité a více exotické, produkované amatérskými programátory, bývají pro platformu specifické a nemusí být pro Maca k získání, a naopak. Plug-iny tvořící mainstream nalezneme vždy, ať už mluvíme o Shockwave nebo produktech Netscape, jako je CoolTalk, Live3D (i když právě v případě Netscape bývají opožděny za svými PC protějšky a nejsou funkčně kompletní).

Podpora pro QuickTime je implementována již v základní instalaci Netscape 3.0, komponentu pro QuickTime VR lze snadno najít mezi sharewarem. MIDI je softwarově implementováno v MacOS, takže existuje řada zvukových plug-inů, jejichž výstup lze mimochodem přesměrovat na externí syntetizátor (vyžadován QuickTime 2.5).

Nechybí podpora pro multimediální formáty typické pro PC platformu, např. zásuvný modul MacZilla (MPEG, MPEG2, Microsoft Video, AVI, WAV, ULAW Audio, zkrátka co si vymyslíte). Řada formátů, typicky představujících testování grafických možností, existuje ve formě prototypu pouze pro Macy, viz např. některé nejnovější pokusy o implementaci fraktálně komprimovaného videa.

Jednou z nejpůsobivějších technologií, která se objevila v poslední době, je nepochybně volně licencovatelná grafická knihovna QuickDraw GX, která v současnosti bohužel existuje pouze pro Maca. Tento přímý potomek grafické knihovny vytvořené pro MacOS 8 v podstatě reprezentuje budoucí náhradu grafických rutin obsažených v ROM počítačů Macintosh a umožňuje budovat velmi komplexní WWW stránky s vektorovou grafikou a animacemi se současnou implementací color managementu, které mají minimální nároky na přenosové rychlosti. Zmrazená titulní stránka firmy, nabízející jako první plug-in Electrifier, založený na této knihovně (viz obr. G).

MacOS, současnost a budoucnost

V tomto článku šlo spíše o vytvoření spojení úkol -- dostupná aplikace. Pokud něco konkrétního potřebujete na počítači zvládnout, nějaký odpovídající Mac program určitě existuje, i když možná nemůžete vybírat z tak velkého množství softwaru. Nejdůležitějším kritériem použitelnosti určitého programu je na "Mac & spol." platformě kvalita jeho uživatelského ovládání a integrace s MacOS, která s sebou automaticky přináší vysokou produktivitu práce.

Pod tímto pojmem si ovšem řada čtenářů nic nepředstaví, osobní zkušenost je tady vším. Systémové předvolby Internet Config zajistí stejné chování všech kompatibilních komunikačních programů, které ani bezprostředně po instalaci není třeba namáhavě konfigurovat, čehož si laik ani nemusí všimnout (viz obr. H). Volitelná komponenta ICTE (Internet Config Text Edit) zajistí, že z libovolného textového okna v libovolném programu můžeme otevřít internetovou adresu v odpovídající aplikaci podržením klávesy Apple a kliknutím na zmíněné URL (Unified Resource Locator).

Několikrát citovanými operacemi Drag-and-Drop (lokalizovaně Táhnout a Pustit) se nemá na mysli otevírání souborů vhozením na ikonu programu, ale přesouvání bloků textu, zvuku, filmu nebo grafiky mezi okny jedné aplikace nebo i nepříbuzných programů. Přímo z Netscapu tak lze přetáhnout film do připravovaného dokumentu, nebo celý blok unixových příkazů nalezených v e-mailu jedním pohybem přesunout/odeslat do řádkového terminálu.

Multithreading je dnes pro hladkou práci s několika servery současně v rámci jednoho programu nezbytný. MacOS 7.5 podporuje multithreading déle než Windows 95, a tomu odpovídá jeho stále rostoucí podpora v komunikačních aplikacích.

To je ale současný stav; v budoucnu firma Apple sází na komponentní technologii OpenDoc (umožní používat i OLE komponenty). OpenDoc 1.1 a na něm postavené komunikační řešení CyberDog 1.1 je finalizován již dnes, ale až od ledna 1997 se stane součástí standardní instalace MacOS 7.6.

Dnešní OpenDoc dokáže v rámci jednoho dokumentu kombinovat libovolné typy dat, jejíž množství je ovšem obdobně jako u plug-inů Navigatoru omezeno dosud vytvořenými editory. Takto lze vytvářet dopisy obsahující mimo již tradičních zvuků a filmů i části s URL a aktualizující se připojením na Internet. Odpovídající komunikační editory a template pro části jsou právě obsahem instalace CyberDogu. Na jejich základě si můžeme vytvořit uzpůsobený prohlížeč, kombinující v jednom okně terminál Telnetu s grafem průběžně ukazujícím počet písmen napsaných za sekundu (pokud ovšem hledáme něco "futuristického").

Dnešní OpenDoc ovšem čeká na finalizaci svých sourozenců z ostatních platforem a bezprostřední dopad na realitu je minimální. OpenDoc for Windows a OS/2 by spolu s objevením se Netscape for OpenDoc mohl spustit hotovou revoluci v oblasti komunikací, i když ani ActiveX, pocházející z podobného soudku, nebudou bez vlivu, samozřejmě za předpokladu jejich skutečné crossplatformnosti.

internet4U