- internet4U -

Bossa nova 21. století

      Nejčerstvějším výhonkem "nové" hudební kultury je žánr zvaný drum'n'bass (buben a basa). Zcela v duchu názvu jungle, ze kterého se d'n'b vyvinul, je tato hudba opravdu jakousi džunglí zvuků, tónů, útržků a harmonických zlomků

      Už od sedmdesátých let se Kraftwerk, Tangerine Dream a další skupiny snažily do rockové, potažmo populární hudby, zadními vrátky nastěhovat ve stále větší míře nový fenomén elektronickou klávesovou hudbu a strojový, často počítačem ovládaný zvuk. Do odlidštěných osmdesátých let se pak zrodili třeba Depeche Mode nebo Heaven 17. V New Yorku razil hutnou elektronicko-ambietní zvukovou dálnici producent a hudebník Bill Laswell.

      Přelom 80. a 90. let přinesl frontální ovlivnění avantgardního a alternativního rocku hudbou etnickou a klubovou scénu ovládl žánr zvaný acid house a posléze techno. V londýnských klubech se vytvářelo hnutí "rave parties" a postupné pódiové prorůstání diskžokejů s hudebníky. Z reggae zrozený žánr dub přidal "konopné" zvuky s dlouhými echy a dozvuky a hip hop basovou linku, která nenechá nohy v klidu. Klubová scéna devadesátých let nabízí zcela alternativní hudební kulturu k rocku a popu sportovních hal a stadiónů. Dlužno podotknout, že za první polovinu deváté dekády jsme v Praze mohli vidět a slyšet téměř vše zajímavé, co tento na komerčních tlacích víceméně nezávislý hudební svět nabízí.

      Snad nejčerstvějším výhonkem této "nové" hudební kultury je žánr zvaný drum'n'bass (buben a basa). Zcela v duchu názvu jungle, ze kterého se d'n'b vyvinul, je tato hudba opravdu jakousi džunglí zvuků, tónů, útržků a harmonických zlomků, které se opakovaně, přes sebe a všelijak odehrávají nad stále dopředu běžícími bicími s častou střelbou breakbeatů a rafinovanou basovou linkou, která je tím, nač se tančí. Skvěle remixované je reprezentační album tohoto žánru Artcore 2 (REACT, 1996, distr. NEXTERA http://www.music-network.com/react/. Zarytí příznivci tohoto nového hudebního směru vám jistě vysvětlí, že konečně je tady něco skutečně nového, originálního, něco co se totálně odlišuje od dosavadního hudebního směřování. My pamětníci, včetně hlavních hvězd samotného drum'n'bass, víme své. Tahle hudba se svým způsobem hraje na celém světě už dob-rých pětadvacet let.

      Devadesátá léta vymazala snad nejzávažnější výtku "počítačovému" zvuku. Ani hybné techno-nahrávky, ani ambientní drum'n'bass totiž nezní odlidštěně nebo studeně. Hudebníci ve studiu stále hledají lepší a lepší vyjádření jinak slyšených zvuků, které se dostavily s látkami pozměňujícími vnímání. Hledají inspiraci v jazzu, etnické hudbě. Všechny tyto vlivy přetavují ve svébytný hudební projev, který na taneční scéně 90. let získává čím dál větší váhu. A co víc dá se také prostě a jenom poslouchat! Jedním z nejuznávanějších a nejoblíbenějších představitelů tohoto zbrusu nového muzikantského žánru je spolu s "hvězdami" typu Goldieho nebo LTJ Bukema šestadvacetiletý Londýňan Alex Reece (http://www.island.co.uk/island/alexreece/index.html).

      Reece je typickým zástupcem nové hudební generace. V osmdesátých letech chodil téměř denně na diskotéky, účastnil se "rave parties", občas okusil slasti extáze a všechny podněty do sebe nasával jako houba. Později začal míchat hudbu z desek na dvou gramofonech. Napřed po garážích pro pár kamarádů, později i v klubech. Za 2000 liber, jež vydělal jako technik, si pořídil vlastní studio. Nic moc, jen sampler, sekvencer, mixážní pult a zařízení na práci s efekty. Tahle supertechnická digitální hudba se kupodivu nedělá na počítačích v pravém slova smyslu! Dalších pár let se takový DJ s muzikantskou ambicí pokouší o vlastní nahrávky, občas vydá vinylový singl v nákladu 1000 kusů a pár měsíců za to žije.

      Alex Reece prokázal vysokou kvalitu svého muzikantství, a tak po počátečním zařazování jeho skladeb na kompilace menších firem jsme se nakonec dočkali alba So Far So Good (Island, 1996, distr. Polygram), které v sobě nese všechny charakteristické prvky jeho tvorby veselý a odlehčený přístup k základním rytmickým linkám, jazzový feeling a cit pro v tomto žánru nepříliš časté užívání vokálu.

      Goldie (http://www.techno.de/mixmag/interviews/goldie.html), další hvězda drum'n'bass, si dokonce splnil muzikantský sen: založil vlastní malou, ale významnou gramofonovou firmu Metalheadz. Na ní vydal už v roce 1995 album Timeless, které udělalo pro nový žánr tu černou průkopnickou práci, ale zároveň také díru do světa. Goldie na desce vytyčil možné směry, kterými se obor může ubírat od hybných tanečních tracků až k zasněnému studiovému malování zvukem, kde rytmus spíše cítíme, než slyšíme. Deska vyvolala zájem velkých producentů, a tak rodící se mistři drum'n'bass, které Goldie na své značce vydává (Photek, Peshay, ale začínal tu i Alex Reece), přicházejí už do komerčně celkem připraveného prostoru. Energie a hodnota i působivost nových nahrávek je ovšem tak vysoká, že drum'n'bass by dříve nebo později prorazil na výsluní i tak (dvojalbum Metalheadz presents Platinum Breakz, 1996).

      Třetí velkou "star" nového žánru je LTJ Bukem (http://www.presence-online.org/ltj.html). Podobně jako Goldie i tento černý DJ a muzikant má vlastní vydavatelství Good Looking Records. Dvě skvělé kompilace Logical Progression a Earth 1, stejně jako Metalheadz, mapují ten navenek neuspořádaný, proměnlivý a tajuplný svět, z něhož se sype zvuk 21. století. Podobně neuspořádaná je i www podoba této hudby. S výjimkou A. Reece (velká firma) se jedná o změť útržků, rozhovorů, recenzí a nadšených výkřiků, které jdou do stovek. Doufejme, že právě tahle živelnost napomůže žánru drum'n'bass co nejdéle zůstat stranou mlýnů šoubyznysu ty melou rychle a definitivně.

Saša Neuman @

internet4U