- internet4U -

JULIAN COPE
Minulost a budoucnost (?) rocku

      Julian Cope (*1957 ve Walesu) je věčný rocker, který v hudbě vyzkoušel všechno od punku až po psychedelickou hudbu. Na přelomu 70. a 80. let měl poměrně slavnou kapelu Teardrop Explodes, nějaký ten hit v hitparádě a relativně úspěšná alba. O dvacet let později se prezentuje světu jako do moudrosti stárnoucí muzikant s hlubokým zájmem o osud lidstva, světa i vesmíru. Jeho desky se nepodobají ničemu jinému v záplavě populární hudby.

      Copeova hudba je jako muzeum rockové tvorby: punková říznost, psychedelické prostory, folková přímočarost, kosmické nekonečno, progresívní vynalézavost, artrockový rozmach, ale zaslechneme tam i pouliční kabaret. Ve svých textech Cope z různých pohledů zpracovává pronikavou obavu o osudy Matky Země. O své práci říká: "Někdy to trvá věčnost, než dostanu muzikanty ve studiu do správný nálady. Ovšem jakmile se to povede, řeknu fajn a nahrajem to z jedný vody načisto."

      Zájem o osud naší planety je hlavním mottem Copeovy loňské desky 20 Mothers (American, 1995). V době, kdy dával album dohromady, nachodil Julian za osm měsíců na dva tisíce kilometrů po anglickém venkově a pohyboval se výhradně po starých, neolitických stezkách. Putoval převážně po jihovýchodní Anglii a charakterizuje ji následovně: "Tahleta krajina je srdce veškerý britský mytologie. Můžete bejt na jednom místě, kde se odehrává jedna legenda, ujdete půl kilometru a jste uprostřed úplně jinýho mytologickýho příběhu. A Země s váma magicky komunikuje. Někdy je to docela legrační. Je to, jakoby se předváděla. Myslíte si, že jste na něco přišli, a ona říká: Ale ne, koukni." A tak se tak Cope toulal a v záchvěvech inspirace zaznamenával písně na diktafon. Jeho láska ke krajině a k tisíciletému odkazu předků z něj udělala bojovníka na demonstracích proti úřednímu prosazování moderní civilizace i do těch nejvýsostnějších hájemství. Julian Cope se znovu našel.

      Nové album Interpreter (Echo, 1996), které se překvapivě objevilo i na našem paběrkujícím trhu, pokračuje v započatém díle. Bojuje za přežití Země, lásky a zdravého rozumu. Rockovou razanci a písničkářský talent doprovázejí místy bohaté, ale vždy přiléhavé syntezátorové, mellotronové a varhanní i jinak klávesové aranže. Nejdůležitější je ale celková nálada alba příjemný, vyrovnaný, naději vysílající hlas člověka, který ví své. Neolitické toulky Juliana Copea mají také výsledek literární. Jmenuje se The Heads Guide To The Ancient Stones (Psychedelický průvodce po památných kamenech) a zaručeně to není jen tak ledacos.

Saša Neuman @

internet4U