- internet4U -

Mac na Internetu

      V minulém čísle jsme se ve článku "Jablečný Internet" věnovali metodám, nástrojům a technologiím sloužícím na počítačích Macintosh k práci s Internetem. Toto téma bylo ovšem dosti platformně specifické a neuvádělo žádné konkrétní adresy zajímavých a hodnotných míst na Internetu. Dnes v článku "Mac na Internetu" tuto problematiku dokončíme pohledem takříkajíc opačným. Konkrétněji se podíváme na místa, adresy, servery, které mají zřejmou spojitost se světem Maců, ať už díky obsahu, autorovi či použité f ormě a technologii. To ale vůbec neznamená, že článek nemůže obsahovat nic přínosného i pro tu "vnější", nemacovskou část čtenářů.

      Řada z novinek tohoto druhého a menšího světa představuje hardwarové a softwarové příspěvky k počítačové revoluci, které budou mít značný dopad na všechny počítačové platformy, a je určitě zajímavé si o nich počíst zatepla a přímo u zdroje. V každém případě se dnes zaměříme na místa o Macích, a méně už na zdroje informací o práci s konkrétními programy apod.

      Specifika macovské platformy

      Jako obvykle musíme začít jistým vyjasněním stavu věcí. Macovská platforma je z hlediska absolutního počtu počítačů samozřejmě nevelká, z hlediska dynamiky vývoje a množství zajímavostí se ji ale určitě nevyplatí podceňovat a i obecného uživatele, hledajícího odpovědi na dosti specifické otázky, tady může čekat nejedno překvapení.

      Je pravdou, že v poslední době není uváděné zastoupení (10 % Maců z celkových počítačových instalací) zase tak velké a zdá se až příliš optimistické, co se východní Evropy týče. Procentuální zastoupení v oborech souvisejích se školstvím, grafikou a multimédii však rozhodně není zanedbatelné a s tím souvisí i existující množství odpovídajících www stránek, které by nás při surfování Internetem mohlo docela zaskočit.

      Mluvíme-li o školství, tak tady má výraznou váhu akademická komunita, která měla nejlepší přístup k Macům i Internetu. Díky tomu můžeme nalézt řadu www stránek věnujících se třeba molekulární chemii, a konkrétně se zabývajících vizualizací struktury DNA prostřednictvím technologií MacOS, jako QuickTime či QuickTime VR.

      Grafickou oblast snad ani není třeba rozebírat, stále platí, že řada profesionálních nástrojů se objevuje nejdříve či výhradně pro Maca, a tomu odpovídá jejich prezentace na Internetu autorskými firmami. Poměrně bohatá je škála profesionálních grafiků, kteří si vylepšují kredit udělováním velmi užitečných a hlavně bezplatných rad na svých www stránkách, samozřejmě vedle vystavování galerií svých děl.

      Snad až příliš omílaným tématem je potom studium uživatelských rozhraní a jeho nových technologií skutečně jedině "macomaniaci" dosáhli tak hlubokého přesvědčení (celkem pravdivého), že musí nasměrovat výrobce operačních systémů na tu jedinou správnou cestu dalšího vývoje. Množství úvah, esejí a seberealizací prostřednictvím ikon, obrázků a utilit měnících vzhled systémů je mírně řečeno zahlcující. Jedním z nejpozoruhodnějších úkazů jsou potom stránky některých vývojářských skupin nacházejících se p římo v nejstřeženějších laboratořích Apple. Vzhledem k jisté ztrátě tváře v poslední době byl vrchní management Apple přinucen alespoň částečně odtajnit některé softwarové a hardwarové projekty, aby demonstroval, že neztrácí konktakt s realitou (a naopak formuje budoucnost). Docela se mu to daří a tyto adresy skutečně stojí za to navštívit k tomu se ale ještě vrátíme.

      America On-Line a další subsítě

      Nyní ale ještě okomentujme jisté síťové zvláštnosti hustoty macovských on-line zdrojů, která má daleko ke "konstantnosti". Zdaleka totiž neplatí, že co nenaleznete na Internetu, prostě v on-line podobě neexistuje. Zejména ve Spojených státech mají velmi silnou pozici on-line sítě, které jsou u nás prakticky neznámé. Nemáme tady na mysli ani tak tisíce různých BBS, jako spíše síť America On-Line (AOL), CompuServe, Prodigy a ty další, menší. Ty měly skutečně miliony uživatelů již v době, kdy se Intern et učil své první komerční krůčky a počtem uživatelů (po odečtení profesionální akademické a armádní komunity) se jim nemohl rovnat.

      Zmíněné komerční sítě vyžadují pro připojení speciální programy-klienty, a zejména v případě AOL způsobilo použité uživatelské rozhraní macovského klienta před lety hotovou revoluci a převážení statistických vah ve prospěch macovské populace. S drastickým růstem Internetu se v posledních letech význam zmíněných samostatných komerčních sítí značně zmenšuje a jsou odsouzeny do rolí jakýchsi autonomních subsítí. Používané klienty dnes samozřejmě nabízejí zevnitř přístup ke službám Internetu, obráceně t omu ale není a množství skutečně zajímavých míst je tak pro internetové "přímé" uživatele nepřístupné. A to pálí především uživatele Maců, protože řada diskusí, konferencí a premiér různých utilit nebo aktualizací produktů firem se stále odehrává nejdříve na AOL. Typická je potom situace, kdy hledáte ovladač pro nějaký starší hardware a zjistíte, že www server dotyčné firmy jaksi vznikl a tudíž pokrývá situaci roku 1992, kdežto starší software, nashromážděný za předchozí desetiletí, zůstal na server ech AOL a nikomu nestojí za to přemisťovat jej na www.

      Jazykové bariéry

      Internet je samozřejmě nadnárodní a nadplatformní záležitost, ale jazykové bariéry jej a jeho macovskou část samozřejmě zasahují. Nejdříve je tu samozřejmě problematika českého jazyka na straně PC a Maců, kde je situace poněkud nešťastná kvůli zcela odlišným použitým systémům kódování (u PC dokonce několika!). Naštěstí Netscape Navigator i další www prohlížeče podporují přepínání mezi různým kódováním CE (Central Europe) a stejně tak každý rozumný provozovatel www stránek.

      My jsme tady ale měli na mysli rozšíření Maců, a tudíž i internetových adres ve Francii a Japonsku. Francie si vždy vážila své národní indentity, a tak díky dobré podpoře národních prostředí v MacOS je to dnes macovský ráj a řada sharewaru vzniká nejdříve ve francouzské verzi, je však nepochybně zakopána za jazykovou bariérou.

      Podobně je tomu v případě Japonska MacOS dobře podporuje orientální oblasti včetně textu psaného zprava doleva a shora dolů a Apple již dlouho bojuje s místní firmou NEC o prvenství v počítačovém zastoupení. Proto by vás nemělo překvapit, pokud vám AltaVista vyhledá stránky plné nesmyslných posloupností písmenek je to prostě projev japonského kódování interpretovaného latinkou.

      Apple samotný

      Je vcelku pochopitelné, že musíme začít adresami a popisem přítomnosti firmy Apple na Internetu. Její místo je pro macovskou platformu nezastupitelné, je zdrojem nejpodstatnějších technologických novinek a především celého operačního systému a o ničem jiném naše počítačová současnost není. Apple je skutečný pavouk tkající pavučinu ze stovek www a FTP serverů. Musíme si uvědomit, že tato firma kdysi provozovala komerční sítě AppleLink a World a v současnosti všechny tyto prostředky vrhla na Internet. Navíc vzhledem ke svému obchodnímu modelu prodeje prostřednictvím nezávislých IMC (Indenpendent Marketing Company), zastupujících ji v konkrétních zemích, je reprezentována i svými lokálními distributory a jejich uzly.

      O to je to ale zajímavější a pestřejší pro klasického surfera, a možná o něco komplikovanější pro tápajícího a hledajícího uživatele. Informace na takovémto množství časově i místně vzdálených serverů je obtížné organizovat a synchronizovat. Organizace Apple se sice po servítky si neberoucích kritikách velmi zlepšila a stejně tak absolutní výkonnost jejích serverů stále ale můžeme narazit na ještě neohlášenou finalizovanou verzi softwaru, který je o pár domén dál ještě distribuován v beta-verzi. Můž ete si to představit jako zvukové vlny putující v rozlehlém a nedokonale ozvučeném stadionu. Z toho hlediska je tedy nejlepší začít s nasloucháním přímo u zdroje.

      Z hlediska přenosových rychlostí je to nejkritičtejší v okamžiku uvolnění nové majoritní aktualizace systému, kdy statisíce připojených uživatelů zaplaví jablečný www prostor a zoufale hledají ohlášený instalátor. Žádné ISDN či T1 vám ani v USA nepomůže a Apple nemá ve zvyku podporovat neoficiální zrcadlící adresy... Přitom jsou všechny www stránky dobře navrhnuty a demonstrují dobrou vyváženost multimédií a textů, příliš nezatěžujících přenosové kanály.

      Klíčovou či vstupní branou do světa Apple je adresa http://www.apple.com/. Má úlohu vývěsky, u které se můžeme svobodně rozhodnout, kam dále. Jsou tu "vyvěšovány" nejnovější a nejdůležitější novinky, nalézá se tu seznam oficiálních adres "Apple sites", ale především odkaz na vyhledávací stránku. Zde je možno prohledávat všechny dostupné prostředky Apple za pomocí velmi slušné sady klíčových slov (case, and, or ...) a vyhodnocování výsledků je svěřeno takové malé umělé inteligenci.

      Přesto je ale nalezení určitého cíle obtížné a je dobré vědět, kde začít. Vlastní aktualizace systému a nové verze různých technologií je nejsnadnější vystopovat přímo na http://www.support.apple.com/ nebo využít služeb některé z amatérských stránek (bude o nich za chvíli řeč), které sice nemohou applovský software distribuovat, na nich obsažené odkazy vás ale spletí serverů spolehlivě provedou.

      Mimo trochu suchopárné databáze a obchodní informace jsou nejzajímavější věci k vidění na vývojářských serverech. Můžeme začít třeba na stránce, která obsahuje odkazy na stránky s většinou klíčových systémových technologií jako je QuickTime, OpenDoc, QuickDraw 3D atd. Ty jsou zajímavé právě demonstrací těchto technologií, a pokud hledáte zajímavá místa využívající třeba QuickDraw GX, je nejrozumnější začít na odpovídající vývojářské stránce. Přítomna je samozřejmě spousta konkrétnějších informací, které jsou ale jednoznačně směrovány na programátory.

      Zlatým hřebem nabídky Apple jsou stránky skupin Reseach a ATD alias Advanced Technology Group (http://www.atg.apple.com/). Jak samotná označení napovídají, jsou orientovány na výzkum hodně pokročilých technologií, které se potenciálně objeví v budoucích operačních systémech. Příležitostně se poodhalí opona nad některými dlouhodobými a před konkurencí nepropagovanými projekty, a to jsou potom věci k vidění! Co si pod tím představit? Zapomeňte na rozpoznávání hlasu či hlasovou syntézu, to jsou už dáv no zavedené věci. Tady mluvíme o možnostech počítačového odezírání, skutečného 3D uživatelského rozhraní, apod. právě takové věci nedávno demonstrovala dočasná stránka na http://www.research.apple.com/. Kdo nevěří, ať tam běží...

      V palebné linii

      V poslední době měla firma Apple své pravidelné (řekněme tříleté) potíže, řada článků publikovaných v tisku na jejím image také nepřidala, a tak se velmi důležitými staly různé stránky zachycující současný stav vývoje MacOS a nového hardwaru. Vlastníci a autoři jsou většinou nadšení laikové, kteří mají přístup k obecně utajovaným informacím. Cesty jsou různé, nejčastěji je někdo v jejich blízkosti vývojářem nebo beta-testerem Apple. V každém případě se na takových místech dají nalézt fotografie nový ch modelů počítačů včetně jejich očekávaných cenových relací nebo fotografie obrazovek a recenze alfaa beta-verzí připravovaných systémových novinek s obzorem asi tak jednoho roku.

      Jednou z nejlepších a také nejobjektivnějších stránek tohoto typu je "MacOS rumors" (http://www.texascompx.com/macosrumors/), která se snaží o seriozní informování uživatelů o stavu platformy. V minulosti tu byly k získání i některé konkrétní kousky softwaru, na což Apple nedávno s několika měsíčním zpožděním velmi razantně zareagoval. Zábavné je, že tuto "výzvědnou" stránku v listopadu sponzorovala firma Microsoft.

      Nové verze systému pokrývají také adresy jako http://ezinfo.ucs.indiana.edu/~kdegraaf/ nebo http://www.imc.sfu.ca/mac/, ty ale spíše komentují a dávají do souvislostí informace oficiálně publikované jinde.

      Mezi uživateli přenosných počítačů je velmi oblíbená www stránka O\Grady PowerPage (http://ogrady.org/). Její autor dlouhodobě zvládá vyhledávání různých testerů prototypů a zřejmě pod pohrůžkou násilí z nich ždímá fotografie a podrobné specifikace. Je pravděpodobné, že i díky tomuto tlaku "nepřesných informací zvenku" je dnes Apple mnohem otevřenější a rychlejší ve vydávání tiskových prohlášení.

      Zřejmě do této palebné linie také patří provozovatelé stránek a skupin aktivně se snažících o změnu vzhledu a funkčnosti Systému MacOS. Taková OpenOS Group (http://www.sb.net/kevin/OpenOS/) se nesnaží o nic menšího než o vývoj vlastního operačního systému pro platformu Macintosh, zatímco firma Be (http://www.be.com/) má svůj BeOS for Macintosh prakticky hotový. Na adrese http://www.electrifier.com/ zase nalezneme společnost LariSoftware, která ve spolupráci s firmou Apple pracuje na volně šiřitelné verzi grafické a typografické knihovny QuickDraw GX. Pokud má používaný prohlížeč nainstalovaný adekvátní plug-in, můžete se nechat překvapit neobyčejnými možnostmi GX grafiky, která, jak se zdá, je skutečně ideální pro pomalá spojení. Bohužel prozatím existuje jen pro jednu platformu...

      Zato na www serveru http://www.spots.ab.ca/~martensd/vrmacos2/ se nachází ambiciózní pokus o jakýsi crossplatformní MacOS. Pokud máte plug-in shockwave, můžete ovládat www archivy některých firem identickým uživatelským rozhraním včetně koše. Můžeme to pokládat za jeden z trendů, kam až by mohlo zjednodušované a unifikované ovládání Internetu dojít.

      Příliš optimisticky nemohou nikdy vyznít místa, která se primárně zabývají sběrem informací o chybách systému, aplikačního softwaru a jejich řešením. Nejznámější z této kategorie je zřejmě stránka MacFixIt (http://www.macfixit.pair.com/), jejíž pomoc je v případě potřeby prostě neocenitelná. Množství nashromážděných "poruch" a rad nemá konkurenci, včetně technické části serverů firmy Apple. Tato www adresa dříve nesla jméno Sad Mac v souladu s knihou, kterou provozovatel Ted Landau publikuje.

      Dnes je MacOS nesmírně komplikovaný a komplexní a řadu problémů by vyřešily lepší znalosti u uživatelů, konkrétněji znalost za co je která část systémů odpovědná. MacPruning Pages (http://www.AmbrosiaSW.com/DEF/) nebo Macintosh Extensions Guide (http://www.terracom.net/~jhaas/ext/) představují databáze s konkrétními popisy funkcí jednotlivých extenzí MacOS.

      Z trochu jiného soudku jsou různé "mailing lists" představující jakousi obrovskou poštovní konferenci. Pokud si přihlásí-te např. Mac-Managers (mailto: mac-mgrs@lists.cerf. net), můžete očekávat denní záplavu cca 20 otázek a profesionálně zpracovaných odpovědí.

      Informace a zase jen informace

      Podobných listů je ovšem celá řada; velmi dobrý seznam těch applovského původu je na adrese http://www.solutions.apple.com/ListAdmin/. Doporučit se dá zejména MacWay digest, který založil a stále ještě moderuje Guy Kawasaki, známý Apple-evangaelista (http://solutions.apple.com/pub/macway/macway.INTRO). Jde o docela zábavné čtení, které si spolu s Kawasakim klade za cíl propagovat Macy, a obsah listu má sbírat a šířit "ty správné" argumenty. Součástí jsou také různé slevy, tisková prohlášení firem a výňatky z tisku. Typické jsou taktéž výzvy ke čtenářstvu, aby se zúčastnilo nějakého prováděného on-line průzkumu. Při počtu blížícím se 40 000 čtenářů není divu, že statistikům občas lezou oči z důlků a fanouškové se baví...

      Vzhledem k těmto cifrám nepřekvapuje, že se i klasickým papírovým tiskovinám vyplatí přecházet na on-line podobu, že není problém se získáváním zájemců o inzerci na www stránkách. Je to trend obecný, a tím spíše i všechny důležité počítačové časopisy a novinky macovského světa mají svá dvojčata na Internetu se stránkami aktualizovanými denně. Do těch důležitých počítáme samozřejmě produkci nakladatelství IDG (MacWorld, InfoWorld...), ZDNET (MacWeek, MacUser...) nebo specializovanější magazíny jako j sou Inside Mac Games nebo MacFormat. Ve všech případech by neměl být problém časopis na Internetu najít, nejčastěji mají dnes již vlastní doménu, t. j. MacWorld najdeme na www.macworld.com, atd.

      Z hlediska čerstvosti informací jsou na tom samozřejmě nejlépe specializované stránky datamaniaků, kteří je aktualizují několikrát denně, doplňují zprávy o nových článcích v časopisech, textových prohlášeních, uvolněných demoa beta-verzích, aktualizacích a v neposlední řadě opravdových pomluvách. Správný surfer by měl každý den na Internetu začínat právě návštěvou takových stránek, do nichž u Maca patří MacInTouch (http://www.macintouch.com/) nebo Macintosh Resource Page (http://www.macresource.pair.com), který mimo jiné i průběžně sleduje ceny pamětí SIMM, DIMM a VRAM. Přibližně jednou týdně je aktualizován server MacAddict (http://www.macaddict.com/), na němž lze najít poměrně vyčerpávající seznam právě volně dostupných beta-verzí komerčních programů. Zajímavý je také tím, že on-line úspěšnost umožnila vznik jeho papírové verze.

      Více na oficiální tisková prohlášení jsou orientována místa jako MacCentral (http://www.maccentral.com/) a zejména Online Macinstuff Times (http://cgi.gen.com/informedusa/). Podobných, ale nepravidelně aktualizovaných míst jsou potom stovky, většinou však jde jen o paběrkování zbytků sousedů a je zřejmá neprofesionalita jejich autorů.

      Shareware a freeware

      Až dosud jsme se nezmínili o dostupnosti sharewaru, ale to je tak trochu v souladu s uživatelským trendem. Pro řadu z nás je dnes okno www prohlížeče jakousi virtuální obrazovkou poskytující interaktivní zábavu a poučení a zběsilé nahrávání spousty sharewaru je minulostí.

      Případné chuti či potřebě se ale meze nekladou a například v MITu je jeden z nejlépe organizovaných archivů macovského sharewaru na adrese http://hyperarchive.lcs.mit.edu/HyperArchive, i když ve skutečnosti jen zrcadlí jiný server, ovšem s rozumnějším www rozhraním. V zásadě totiž existují dva skutečně obrovské servery sharewaru, tzv. InfoMac a Umich, které jsou na denní bázi zálohovány a zrcadleny po celé macovské planetě. (Např. ftp://ftp.ruk.cuni.cz/pub/mac/ a ftp://wuarchive.wustl edu/systems/ mac/umich.edu/) U těchto archivů by mohl u programátorů vzniknout dojem, že jsou zanedbáváni, a tak raději ještě zmiňme ftp://ftpbio.bgsu.edu/specializující se na vývojářské nástroje a zdrojové texty k programům. @

     

@

internet4U