COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 17/97)

Vytváříme si domovskou stránku
Seznamy & spol.

Jiří Kosek ml.

V předchozích dílech seriálu jsme se naučili vytvářet jednoduché HTML-dokumenty. Ve složitějších dokumentech můžeme použít i další tagy, které nám umožní vytvářet různé seznamy, předformátované úseky textu a citace.

V HTML můžeme vytvářet tři základní druhy seznamů: nečíslované, číslované a definiční.

Pro vytvoření nečíslovaného seznamu je zapotřebí:

1. napsat tag, který zahájí seznam -- <UL>;

2. napsat patřičný počet položek seznamu; každé položce musí předcházet tag <LI>;

3. ukončit seznam tagem </UL>.

Jednoduchý seznam můžeme zapsat tedy takto:

<UL>

<LI>Jablka
<LI>Hrušky
<LI>Švestky
<LI>Banány

</UL>

V jedné položce seznamu může být i text, který obsahuje více odstavců -- odstavce stačí oddělit tagem <P>.

U číslovaných seznamů je před jednotlivé položky místo značky odrážky umísťováno pořadové číslo položky v seznamu. Definice seznamu je stejná jako u nečíslovaných seznamů, pouze místo tagů <UL> a </UL> je nutné použít <OL> a </OL>. Pro větší názornost si předvedeme malou ukázku:

<OL>

<LI>Jablka
<LI>Hrušky
<LI>Švestky
<LI>Banány

</OL>

Definiční seznam se od předchozích dvou poněkud odlišuje. Jeho uplatnění je v případech, kdy chceme do dokumentu zařadit např. slovníček, který obsahuje termíny a jejich vysvětlení. Postup při vytváření definičního seznamu je následující:

1. začátek seznamu označíme tagem <DL>;

2. před termín, jenž definujeme, napíšeme tag <DT>;

3. mezi termín a jeho definici umístíme tag <DD>;

4. opakujeme bod 2. a 3. pro všechny termíny v seznamu;

5. seznam ukončíme tagem </DL>.

Definice jednoduchého seznamu může být tedy následující:

<DL>

<DT>HTTP

<DD>Transportní protokol využívaný k přenosu souborů obsahujících popis WWW-stránek v jazyce HTML.

<DT>FTP

<DD>Transportní protokol používaný k přenosu souborů.

<DT>NNTP

<DD>Transportní protokol používaný k přenosu news.

</DL>

Seznamy mohou být do sebe libovolně vnořovány, tj. položka jednoho seznamu může být tvořena celým jiným seznamem. HTML-dokument obsahující:

<UL>

<LI>Evropa

<UL>

<LI>Německo

<LI>Francie

<LI>Velká Británie

<LI>Česká republika

</UL>

<LI>Asie

<UL>

<LI>Korea

<LI>Japonsko

<LI>Indie

</UL>

</UL>

Předformátovaný text

Pokud chceme do dokumentu zařadit například zdrojový text programu nebo tabulku vytvořenou z textových rámečků, je výhodné potlačit automatické zarovnávání textu podle velikosti okna a přepnout do neproporcionálního písma. Tento režim interpretace textu je v HTML používán mezi tagy <PRE> a </PRE>. Pro zahrnutí výpisu jednoduchého programu do dokumentu můžeme použít následující postup:

<PRE>

#include <stdio.h>

long f (long n) {

return( n==0 ? 1 : n * f(n-1) );

}

main() {

printf("%ld\n", f(10));

}

</PRE>

Pozorný čtenář si jistě povšiml drobné odlišnosti. Znaky `<' a `>' jsou v dokumentu nahrazeny výrazy (tzv. znakovými entitami) < a >. Je to z toho důvodu, že výše zmíněné znaky mají v HTML speciální význam a nemohou proto být použity ve svém původním významu. Podobně se musí zapisovat i znak `&', pro který existuje entita &. Pokud potřebujeme do hodnoty nějakého atributu (např. URL) vložit uvozovky, musíme použít jejich náhradu ".

V předformátovaném textu je omezena nabídka elementů, které můžeme používat. Bez obav však můžeme používat hypertextové odkazy (<A ...>).

Začleňování citátů

Dalším elementem, o kterém jsme se doposud nezmínili, je <BLOCKQUOTE>. Obvykle se využívá, pokud do dokumentu zahrnujeme delší citaci nějakého díla. Text umístěný mezi <BLOCKQUOTE> a </BLOCKQUOTE> je od ostatního textu oddělen malou vertikální mezerou a je obvykle zleva (či z obou stran) odsazen:

Dílo B. Henryho je mnohdy velmi kontroverzní, jako například

<CITE>Zenonova aporie Achilles a želva</CITE>:

<BLOCKQUOTE>

Zenon ukazoval, že Achilles nedostihne želvu, i když běží

rychleji než ona.

<P>

Celá tisíciletí bylo toto zjištění chápáno jako paradox neboli

aporie. Nikdo si však neuvědomil skutečný paradox odtud

vyplývající: Achilles nedostihne želvu, která běží daleko

pomaleji než on, takže želva běžící před ním doběhne jeho.

<P>

PS. Zlí jazykové však tvrdí, že Achilles nedostihne želvu proto,

že nemá v pořádku achilovky.

</BLOCKQUOTE>

Podpisy stránek

Element <ADDRESS> je obvykle používán pro specifikování e-mailové adresy autora dokumentu. Většinou se uvádí na konci dokumentu a bývá zobrazována kurzívou. Pokud bychom chtěli uvést úplnou adresu (tj. několik řádků s ulicí, městem atd.), je zapotřebí explicitně určit konce řádků pomocí tagu <BR>. Ukázka těchto dvou možností zápisu adresy následuje:

<ADDRESS>Jiří Kosek -- xkosj06@vse.cz</ADDRESS>

<ADDRESS>

Výzkumný ústav nesmyslů<BR>

Jana Hůrky 7<BR>

Dolní Lhota<BR>

321 98<BR>

e-mail: info@vun.cz

</ADDRESS>

Poslední příklad přibližující zápis adres v HTML je správný, ale ve skutečnosti by vypadal spíše následovně:

<ADDRESS>

<A HREF="mailto:xkosj06@vse.cz">Jiří Kosek</A></ADDRESS>

<ADDRESS>

Výzkumný ústav nesmyslů<BR>

Jana Hůrky 7<BR>

Dolní Lhota<BR>

321 98<BR>

e-mail: <A HREF="mailto:info@vun.cz">info@vun.cz</A>

</ADDRESS>

Použití odkazů zvýrazní slova Jiří Kosek a info@vun.cz. Pokud na ně klikneme myší, otevře se okno poštovního programu, kde můžeme napsat zprávu, kterou chceme poslat na adresu specifikovanou atributem HREF.

TIP: Pokud chceme, aby odkaz neodkazoval na jiný dokument, ale umožnil zaslání elektronického dopisu, použijeme u atributu HREF místo běžného URL konstrukci mailto:e-mailová adresa.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |