V minulém čísle byl podobně laděným nadpisem uveden článek, přibližující laickým uživatelům, ale nejen jim základní postup při nastavení a používání Nestscape Navigatoru 3.0. Dnes podobná "kuchřaka" čeká na konkurenta na poli Internet browserů, na MS Internet Explorer verze 3.0.
Protože je již dosti dlouho (několik týdnů) k dispozici lokalizovaná česká verze tohoto produktu, bude situace poněkud jednodušší. V případě, že některý z uživatelů bude přesto trvat na anglické verzi, pak rozdíly spočívají skutečně pouze v použitém jazyku protože jednotlivé položky, volby a možnosti jsou naprosto identické. Abychom pokud možno dodrželi i použitou platformu, vychází popis z verze pro Windows 95, která je ovšem určena i pro Windows NT 4.0. Mimoto je v beta verzi k dispozici Internet Explorer (IE) i pro Windows 3.1. Odchylky již jsou u IE pro "jablka", kde IE existuje zatím ve verzi 2.01.
Nastavení základních vlastností
Samozřejmě se po každém spuštění IE snaží zobrazit tzv. úvodní stránku, kterou v prvním případě je uvítací strana firmy Microsoft, nabízející k IE další možnosti a služby. Aby však program reagoval podle představ uživatele bude leckdy třeba cosi pozměnit v nastavení.
V IE jsou prakticky všechny možnosti pro nastavení, až na některé drobnosti související s tiskem, dostupné z jediného dialogového panelu. Ten je ukryt v položce menu Zobrazit pod heslem Možnosti. Určitě tak odpadá bloudění po struktuře menu, aby bylo možné definovat základní vlastnosti pro práci s programem. Protože však dialog tvoří dnes již běžné "kartotékové" okno, podívejme se na jeho jednotlivé části postupně.
Obecné
Pod tuto položku zahrnuli autoři některé volby, ovlivňující jednak rychlost zpracování dat a vizuální vzhled prostředí (obr.1). Každou z těchto položek je sice možné měnit dle libosti, ale při základní instalaci jsou nastaveny vždy správně a není v podstatě nutné s nimi manipulovat.
Jestliže není připojení k Internetu právě nejrychlejší s ohledem na použitou techniku nebo jsou "ucpané" dráty, lze jen doporučit vypnutí všech položek v sekci Multimédia. Sice se ochudíme o možnost zobrazení obrázků, přehrávání zvuků a videa, ovšem nebudeme muset ztrácet nervy a sledovat stopky. Navíc upřímně řečeno zdaleka ne všechny počítače mají zabudovánu podporu zvuku, takže "stahování" těchto doplňků stránek se pak zcela míjí účinkem.
Přizpůsobení IE k obrazu svému se pak nabízí v další části dialogu. Samozřejmě jde o barevnost okna. Pomocí barevných palet lze definovat jednak barvu textu a dále pozadí. Toto má samozřejmě vliv pouze pokud budou načítány stránky bez podkladových tapet a vlastní definice stylu písma. Protože se takové dnes již prakticky nevyskytují, stačí ponechat bez obav zaškrtnutou volbu používat barvy Windows. Jinak tomu již je u volby barev a stylu odkazů, která má okamžitý vliv na prostředí. Definovat lze jednak barvu dosud nenavštívených, ale i již prohlédnutých stran. Aby bylo zvýraznění odkazů ještě zřejmější, lze je nechat podtrhávat, což je také standardně nastaveno.
Poslední seskupení voleb Panel ovlivňuje jednak ráz horní části IE a dokáže tak zjednodušit obsluhu. Umožňuje mít k dispozici standardní "toolbar" s řadou ikon pro rychlé vyvolání běžných činností (pohyb po stránkách, zastavení načítání, obnovení obsahu, hledání, tisk, oblíbené adresy atd.), zobrazený adresní řádek s možností přímo vpisovat adresy a dále pruh s příručními odkazy. U ikon je možné nechat zapnuté textové popisky nebo pouze samotné obrázky a ušetřit tak pár milimetrů místa. Pokud není třeba mít tuto část programu "strakatou", pak je vhodné vypnout i obrázek pozadí, který se zde zobrazuje. K adresnímu řádku asi není třeba nic podotýkat, pouze že disponuje pamětí a lze se tak rychle vracet k již jednou ručně zadaným adresám. Není třeba se však bát překlepů protože si adresu zapamatuje až po jejím nalezení a ověření. Odpadají tak duplicity nebo nesprávné záznamy. Poslední část panelu jsou zmíněné příruční odkazy. K nim se vrátíme ještě v dalším, neboť jejich nastavení je součástí jiné kartičky dialogu Možnosti. Jen informativně je k dispozici pět takovýchto definovatelných odkazů.
Poněkud v koutku se krčí zcela poslední položka úvodní části dialogu Nastavení písem.... Její aktivací je vyvoláno další dialogové okno (obr.2). Zde lze definovat základní Jazyk (cyrilský, řecký, středoevropský, západní) pro práci s jednotlivými stránkami z hlediska kódování národních znaků. Stejně tak je možné zvolit i Znakovou sadu použitých fontů pro čitelnost textů. Samozřejmě může si může uživatel nastavit font jak proporcionální, tak i neproporcionální. V poslední nabídce Kódování MIME je k dispozici většinou dvojice hodnot, podle právě nastaveného Jazyka. Při použití češtiny zde je Windows-1250 a 8859-2, tedy dvě nejrozšířenější normy češtiny na Internetu.
Připojení
Tato kartička dialogu je vyplňována v závislosti na použitém připojení k Internetu. Pokud je uživatel v ideálním případě připojen po firemní síti s možností přidělení IP adresy pro každý počítač a nejlépe ještě i pevnou linkou, vypadá podoba dialogu podle obr.3.
Pokud je rovněž napojen po firemní síti, která ovšem komunikuje se světem přes jediné nebo několik kont, je výhodné použití tzv. Proxy server. Pak bude třeba zapnout položku ve spodní části dialogu a v nastavení vyplnit potřebné parametry (obr.4). Jak je zřejmé, je možné aby každou z nabízených služeb obstarával jiný Proxy server a poněkud se tak zvýšila průchodnost připojení. Lze ale vše nechat i na jediném serveru a tedy i na jediném kontě. O rychlosti si ale pak není třeba dělat iluze. Aby se spojení alespoň trochu odlehčilo, je možné definovat i výjimky, kdy není nutné nebo vhodné využívat k připojování služeb Proxy serveru.
Druhá, i když v pořadí první možnost Vytáčení se týká připojení jednotlivce přímo pomocí modemu a jediného uživatelského konta u poskytovatele. Pokud je zaškrtnuta volba Připojování k Internetu dle potřeby, pokouší se systém navázat telefonické spojení kdykoli, když je o to IE požádán. Způsob připojení pak definuje zvolená položka ve výběru možných připojení sítě. Aby nebylo po každém spojení nutné kontrolovat stav účtu v bance, lze přednastavit časový interval, po jehož uplynutí dojde automaticky k přerušení spojení pokud nejsou aktivně přenášena data. Zabezpečení připojení je pak zajištěno poslední položkou Vytáčení. Po zaškrtnutí této volby je vždy před zahájením připojování vyžadováno uživatelské heslo.
Navigace
Tento list hlavního dialogu slouží k nastavení nejdůležitějších adres tak,aby byly neustále po ruce. V části Vlastní lze uložit adresu pro již zmíněnou výchozí stránku, vyhledávací stránku a pětici dalších příručních adres. Úvodní a vyhledávací stránka mají jednak pevný název a jejich symboly se objevují přímo na toolbaru. Příruční adresy se objevují na pásu Odkazy, a kromě samotné adresy lze definovat i jejich pojmenování. Aby bylo zadávání jednodušší, stačí využít tlačítka Použít aktuální, které zvolenému typu stránky přiřadí právě zobrazenou adresu. Je tak vyloučeno zanesení chyb nebo kopírování adresy pomocí schránky. Volba Použít výchozí vrací samozřejmě vždy vše do původního stavu jaký byl těsně po instalaci IE.
Další část dialogu Historie dovoluje archivovat po předem definovanou dobu odkazy na již navštívené stránky. Odkazy však zahrnují kompletně uložené obsahy stránek, což zvláště na malém pevném disku může vyvolat potíže a přednastavených 20 dní bude třeba snížit. Odlehčit si okamžitě lze také prostým vymazáním obsahu historie, což ovšem na druhou stranu znamená "tahat" vše z Internetu při prohlížení znovu.
Programy
Čtvrtý z lístků hlavního dialogového okna pro nastavení slouží pro definici doplňkových programů navazujících, či spolupracujících s IE (obr.6). V daném případě se jednalo o nainstalovaný IE 3.0 v plné verzi, tedy včetně podpory pro Mail a News. Výsledkem tohoto byla jednak přítomnost další ikony (obálka a noviny) v toolbaru, ale i možnost tyto služby používat. Pokud je nainstalováno více systémů pro práci v těchto oblastech, pak lze samozřejmě zvolit, který z nich bude používán.
Druhá skupina programů, spolupracujících již na lokální bázi s IE jsou Prohlížeče. Jde vlastně o standardní dialogové okno MS Windows (obr.7), pro přiřazení programů jednotlivým příponám. Změny provedené se samozřejmě odrazí i samotném prostředí MS Windows a naopak.
Zabezpečení
Protože Internet je síť veřejná, nezbývá než zahrnout do prohlížeče i funkce, sloužící k zabezpečení (obr.8). První část Poradce hodnocení obsahu dovoluje definovat přístupové heslo a databázový soubor pro povolení volného přístupu k WWW serverům. Hodnocení obsahu jednotlivých serverů (obr.9) je založeno na službě úřadu Recreational Software Advisory Council, která využívá poznatků o vlivu médií na děti. Nabízí se tedy čtyři sledované kategorie (jazyk, nahota, násilí a sex) a pro každou z nich lze definovat v pěti stupních "přísnost" filtrů a tím i znemožnění přístupu. Protože se však Internet a zvláště jeho obsah bouřlivě vyvíjí je nutné s dalších částech tohoto dialogu často inovovat zmíněnou databázi nebo nastavit přístup na hodnotitelský úřad. To ovšem může mít za následek rapidní pokles rychlosti komunikace, neboť vždy dochází k ověřování, zda lze danou stránku zobrazit. V případě, že není stránka prověřena lze v části dialogu Obecné nastavit zda mohou uživatelé vidět neprověřené stránky nebo zda po zadání hesla budou vidět i jinak zakázané informace.
Další část Certifikáty již souvisí s hlubším zajištěním prohlížeče před nebezpečími zneužití zadávaných a vysílaných informací. Aby bylo zabezpečení oboustranné, je možné instalovat tzv. Osobní certifikáty a jsou předinstalovány rovněž Servery WWW... (obr.10). Osobní certifikáty se používají pouze ve spolupráci s ověřovacími servery, které tyto certifikáty vyžadují. Opačně se jedná o certifikované WWW servery, které patří do tzv. bezpečné části sítě. Certifikáty serverů jsou časově omezené IE ověřuje jejich platnost před odesláním informací například z vyplněného formuláře. Pokud není certifikát platný je uživatel varován o možnosti zneužití odesílaných dat. Kromě certifikátů je možné si nechat zobrazit i vydavatele těchto certifikátů, případně považovat všechny komerční servery za důvěryhodné, záleží pouze na odvaze uživatele.
Poslední část Zabezpečení se týká Aktivního obsahu WWW stránek. Zde totiž opět hrozí riziko proniknutí do uživatelova počítače a případně do celé firemní sítě. V rámci čtyřech voleb lze definovat co vše bude vzhledem k aktivním částem stránek povoleno, zda bude vůbec stahován ze serveru, zda používat prvky ActiveX a zda spouštět programy v jazyku Java. Tlačítko Úroveň zabezpečení pak dovoluje definovat jeden ze tří stupňů, viz obr.11. Nejvyšší stupeň se snaží nejen chránit před riziky, ale v případě nebezpečí nezobrazí daný obsah stránky a obsluha je navíc ještě upozorněna. Druhý extrém je absolutně nezabezpečený provoz a samozřejmě existuje i jakási střední cesta.
Upřesnit
Tato poslední karta hlavního dialogu jednak částečně doplňuje předchozí a dále slouží pro nastavení dalších parametrů (obr.12). První skupina Varování se váže právě na kartu Zabezpečení a umožňuje zapnout varování před odesíláním dat do nezabezpečených oblastí sítě, před neplatnými certifikáty WWW serverů a rovněž brání před přijetím tzv. Cookies. Ty umožňují po odeslání informací na WWW server a při dalším přihlášení k němu identifikovat odesílatele (kdo se opět přihlásil), což může být nežádoucí. V zásadě je možné říci že zapnutím všech voleb nelze vůbec nic zkazit, i když standardně není zapnuta žádná z nich.
Protože je zcela nesmyslné vždy vše znovu stahovat z Internetu, pracuje IE rovněž se zvláštním adresářem Temporary. V něm se ukládají prohlédnuté stránky a je možné je později rychleji zpracovávat. Rovněž tak dochází do tohoto adresáře i k ukládání stahovaných souborů, než jsou překopírovány na zadané cílové místo. Kromě možnosti zobrazení aktuálního obsahu adresáře je možné i určit jeho parametry jako je častost aktualizace uložených informací, velikost místa v procentech na pevném disku, kterou může adresář se svým obsahem obsadit a konečně jeho umístění (obr.13).
Poslední skupinka voleb na této kartě slouží k určení některých orientačních a pomocných vlastností při práci s IE. Příkladem toho je možnost nechat zobrazovat na stavovém řádku na spodní části pracovní plochy pouze zjednodušenou nebo úplnou podobu adresy na kterou právě ukazuje kurzor myši,bez ohledu na to jakým způsobem je zobrazena na prohlížené stránce, dále zda se aktivovaná adresa má zvýraznit tečkovaným orámováním, zda při rolování obrazem má být posuv plynulý, či zda používat překladač jazyka Java a trvat na jeho protokolování. Nepříliš výrazná, ale důležitá volba je ukryta pod tlačítkem Nastavení šifrování (obr.14). Lze zde stanovit jaký zabezpečovací protokol lze použít jak pro příjem, tak i pro odesílání informací, přičemž všechny WWW servery se zabezpečením dané protokoly podporují.
Načítání grafiky a dalších doplňků
Tato část se zřejmě částečně podobá popisu, uvedenému minule u programu Netscape. Jak je již z uvedených možností nastavení zřejmé, lze si nechat zobrazovat stránky bez "zdržující" grafiky a další bižuterie. Pokud však přeci jen po některém obrázku zatoužíme, není nic snazšího než z kontextového menu po stisku pravého tlačítka myši na prázdném obdélníčku zvolit položku Zobrazit obrázek a ihned dojde k dodatečnému stažení obrázku. Opětovným zmačknutím pravého tlačítka myši po načtení a zobrazení grafiky na shodném místě je možné obrázek rovněž uložit ve formátu GIF nebo BMP, či si jej nechat nastavit jako tapetu.
Pohyb po stránce, oblíbené položky
K pohybu po načtené stránce slouží jednat rolovací lišty po krajích okna a samozřejmě lze použít i kurzorových kláves. Podle nastavení je pak pohyb obrazu animovaný nebo skokový. Mezi jednotlivými stránkami je možné se pohybovat pomocí aktivace odkazů myší a pokud máme v úmyslu se vracet zpět a pak případně opět dopředu, lze využít i symbolů na toolbaru nebo kláves ALT+šipka vlevo (funguje i backspace) pro pohyb zpět a ALT+šipka vpravo pro pohyb vpřed. Jestliže nechceme již čekat na načtení zvolené stránky lze přerušit načítání klávesou Esc nebo symbolem Stop na toolbaru. Naopak pro oživení obsahu (znovunačtení) slouží volba F5 nebo symbol Obnovit.
Nezanedbatelnými pomocníky jsou i oblíbené stránky. Kterákoli z aktuálních stran může být do tohoto seznamu zařazena a protože se jedná o skupiny maličkých textových souborů s úplnou adresou k daným stránkám, lze je snadno v adresáři Windows\Oblíbené Položky, kde jsou uloženy organizovat, seskupovat do podadresářů, upravovat a podobně. Výsledkem pak je strukturovaná položka hlavního menu IE podle zvolených oblastí, témat atd. Do tohoto seznamu je možné přidat rovněž po stisku pravého tlačítka myši na aktivní stránce a výběrem příslušné volby. Kromě zahrnutí do oblíbených položek lze odkaz na danou stránku také umístit přímo na pracovní plochu, ale pozor na časté využívání této funkce. Mohlo by se stát, že za chvíli experimentování nebude mít myš ani kam kurzor složit.
Další pomůcky
Nejdůležitějším prvkem v této části je bezesporu vyhledávání. Aktivovat jej lze kromě menu i stiskem Ctrl+F. Užitečné může zvláště u velice rozsáhlých stran schopnost vyhledávání ještě před úplným načtením obsahu. Samozřejmě že stránky jsou načítány od shora dolů, takže není nutné se strachovat, že některý výskyt hledaného výrazu přehlédneme. Opakované hledání je pak vyvoláváno standardní klávesou F3.
Tisk nebývá sice při prohlížením Internetem nejčastěji požadovanou funkcí, ale přesto je nezanedbatelný. Jeho základním rysem v IE 3.0 je, že je jak položka menu, tak i ikona na toolbaru uvolněna až po kompletním načtení stránky. Na druhou stranu je možné v téměř standardním dialogu Windows kromě rozsahu od-do a počtu kopií definovat i požadavek na přehledné vytištění všech odkazů na aktuální stránce do přehledné tabulky. Samozřejmě, že odkazy zůstanou i na svých původních místech v textu. Aby odpovídalo nastavení tisku realitě, je jako jedna z položek menu zařazen dialog pro definici formátu použitého papíru, okraje záhlaví a podobně, zkrátka Vzhled stránky.
Doposud všechny informace předpokládaly pouze "pohyb" po Internetu, respektive po adresách. V rámci základních funkcí je ale také možné otevírat soubory HTHL umístěné přímo na pevném disku, případně si nechat zobrazit i jiné podporované formáty, ať již grafické, textové, animace a další podle doinstalovaných podpůrných programů. Kromě otevření stránky či souboru v aktuálním okně se pak celkem logicky nabízí i možnost otevření do nového okna a nemusíme se tedy bát ztráty informací již zobrazených. A naopak je možné zobrazenou stránku nechat uložit ve formátu HTML nebo jako prostý text na pevný disk.
Závěrem
Představa, že by tento článek měl být klasickou recenzí asi není právě na místě, neboť mnoho z vlastností bylo vynecháno a to zcela záměrně. Cílem bylo pouze seznámit čtenáře, kde může najít základní prostředky pro nastavení práce s Microsoft Internet Explorerem 3.0 a jak nejrychleji ale přitom i bezpečně využít jeho služeb. Podrobnější informace k některým zde neuvedeným situacím je možné odhalit díky souboru nápovědy a v mnoha případech intuitivně, protože české prostředí mnohdy více než výrazně napovídá o významech položek nejen člověku neznalému angličtiny.