I dnes pokračujeme v rubrice, která nás už po několik čísel provází zeměmi blízkými i vzdálenými, vždy však s důrazem na něco nevšedního. Dnes začínáme seriál tipů, jak rozšířit váš pobytový zájezd o zážitky, na nichž většina cestovních kanceláří spíš šetří. Nedivte se jim: jejich cílem je dostat do zahraničí co nejvíce lidí co nejlaciněji. Nepodřídíte-li se stádu, můžete mít z krás země vaší dovolené mnohem víc.
Velký výběr fakultativních výletů na místě, čtete někdy už v prospektu cestovní kanceláře, která vás zlákala do Tuniska, Turecka nebo Řecka většinou zemí, které poskytují především žhavé slunce a rozpálené pláže. Samotné cestovky jsou si však dobře vědomy toho, že existuje nemalé procento lidí, kteří jsou u moře vlastně nešťastní, následují tam jen svou drahou druhou polovičku, nebo tam jedou kvůli dětem, ale ve skutečnosti by už nejpozději třetí den namísto dalšího ležení u moře vyrazili někam docela jinam: poznat i mnohem větší (a obvykle i typičtější) část vnitrozemí. Protože zařadit takový výlet rovnou do zájezdu znamená pro většinu cestovek takřka jistotu, že tím zvednou cenu natolik, že by jej pak už tak snadno neprodali, volí obvykle z nouze ctnost: Nabídnou další, přídavné výlety, ať už v rámci země pobytu nebo v jejím sousedství, teprve jako přídavek. A to i za tu cenu, že jej už neorganizují sami, ale zprostředkují jej svým zákazníkům u konkurence u svého místního partnera.
Ne vždy se o některých z nich dozvíte předem. Kdysi v tom býval dokonce i úmysl. Tak například ze Sozopolu a dalších měst v Bulharsku bylo možné už za starého režimu odjet na jednonebo i několikadenní výlet lodí do tureckého Istanbulu. Pro Němce nebo Francouze bez problémů. Pro nás s velkým v podobě víza nebo dostatečného množství peněz navíc, jež jsme si s sebou, nevědouce o takové možnosti, nevzali. A tak bylo pro státem posvěcené cestovky pohodlnější o té možnosti předem ani neinformovat. Co kdyby si někdo víza doma obstaral a s pomocí právě jejich zájezdu do Istanbulu nejen odjel, ale dokonce tam i zůstal? Bylo jednodušší nechat si pak od členů zájezdů raději vynadat. Že to pro ně znamenalo hořkost zbytečně ztracené šance, jež se už třeba nezopakuje, jim bylo jedno.
Dnes je vše jednodušší a bez rizik, i tak se však setkáváme ještě dnes s řadou cestovek, jež o možnostech dalších výletů mlčí. Ostatně proč vhánět zákazníky do chřtánu konkurence?
Ve snaze připravit vás na takovou možnost zmíníme se dnes o několika takových atraktivních cílech, jichž se dá dosáhnout až z místa pobytu a na něž je lépe myslet dříve. Až na místě už na ně dost často není ani čas. Dozvíte-li se například až třetí den svého pobytu na Kypru, že za poměrně nevelký peníz můžete lodí s lůžkem v kajutě přes noc do Izraele, tam navštívit autobusem svatá místa a přes další noc se zase pohodlně vrátit, je vám to málo platné, pokud taková loď odjíždí dvakrát týdně, první odplula dneska a další zase až v den vašeho odletu.
Co více pokud o takové možnosti víte včas a dokážete si vybrat můžete na nepřejícnosti české cestovky někdy i vydělat. Ne vždy volí totiž pro nabízený fakultativní výlet z místních cestovek tu nejlepší nebo cenově nejvýhodnější: často jen tu, se kterou už má smlouvu, a vše je tedy nejjednodušší. Zatímco ovládáte-li jen trochu angličtinu, většinou se i s pouhou pomocí hotelového personálu dozvíte o dalších výletech , které jsou často levnější, nežli kdybyste si je zaplatili už u nás.
Takže: dejte se inspirovat krátkým příkladem krás, které můžete spatřit navštívíte-li například Řecko, a oželíte-li na jediný den nebo dva ležení na pláži. Obě možnosti jsou poměrně ideálně dostupné z oblasti tzv. Olympské Riviéry, ale i poloostrova Chalkidiki. Na ně se v poslední době specializovala pro jejich cenovou dostupnost většina českých cestovek a jejich společnou vstupní bránou, ať už autobusovou nebo leteckou, bývá severořecká Soluň nám dobře známých a blízkých věrozvěstů Cyrila a Metoděje řecky Thessaloníki. Tou první (a známější) možností je návštěva fascinující skupiny starořeckých klášterů postavených na neméně zajímavém komplexu skalních útvarů zvané Meteora. Druhou je u nás takřka neznámá tzv. Svatá hora, anglicky Mount Athos, řecky pak Aghion Oros, izolovaný, z pevniny takřka nedostupný poloostrov, jenž je ve skutečnosti zcela samostatnou, i když na Řecku ekonomicky naprosto závislou církevní republikou. Dáme-li dnes nicméně přednost přece jen Meteoře, je tomu tak i proto, že na její krásy se můžete podívat všichni, zatímco na Mount Athos se dostanou jen muži. Věřte tomu nebo ne, ale do tohoto státečku nevstoupila po více než osm set let dodnes ženská noha. Je to království mužů.
Ale o tom až příště. Druhý, neméně slavný řecký "osmý div světa" Meteora se rozkládá na západním okraji Thessálie rozdělené tokem řeky Pinios. Právě tam, kde se tato řeka začíná formovat, vznikl unikátní přírodní fenomén čtyřiadvaceti strmých, různě, ale vždy závratně vysokých skalních sloupů, na nichž si byzantští mniši před více než šesti sty léty založili bezpečné a cizincům nepřístupné kláštery. Jak na ně dokázali dopravit už jen všechen stavební materiál, natož je pak skutečně postavit a obydlet, fascinuje přicházející poutníky i nás turisty dodnes. Jen k některým byla totiž až dodatečně upravena "pozemská" cesta. Do mnohých bylo možné dostat se jen v proutěném koši zvedaném na laně rumpálem.
Oblast Meteory začíná v Trikale vzdálené asi šedesát kilometrů od Larisy a rozkládající se na území už Homérem popisované Trikki, nazvané podle dcery boha Pinia. Právě řeka nesoucí jeho jméno vytvořila kdysi pravděpodobně sloupy Meteory. Trikala s byzantskou pevností nad městem měla být také rodištěm slavného lékaře Asklepia.
Z Trikaly vedou všechny přístupy k Meteoře přes Kalampaku. K ní už jedete kolem řady vesniček a klášterů po obou stranách cesty. Snad nejznámějším je Vytouma nedaleko vesnice Peristera, známé svými ručně tkanými látkami. Kalampaka má katedrálu s freskami z 13. století a nádherným mramorovým oltářem kopií z chrámu Agia Sofia v tureckém Cařihradu.
Za Kalambakou už se ocitáte v pohádce. Kláštery na špicích hor byly zvláště za turecké nadvlády útočištěm pronásledovaných věřících, odtud jejich vpravdě odnikud nenapadnutelná nedostupnost. Jejich historie začíná v jedenáctém století, kdy se ještě pronásledovaní skrývali jenom ve skalních puklinách a jeskyních, v nichž vytvářeli skromné svatyně a kaple první nedaleko kláštera Kastraki. K největšímu rozvoji klášterů došlo po roce 1356, kdy založil mnich Athanasius takzvanou Velkou Meteoru a vyloučil z její komunity i ženy. (Dnes jsou naopak některé zdejší kláštery obývány i jeptiškami.) Velká Meteora se dožila největšího rozkvětu mimo jiné i díky vlivným kajícníkům, například srbskému princi Štefanovi, jenž sem přišel dožít svůj život nakonec však doplatil na spory, pro něž se Velká Meteora nakonec rozpadla na čtyřiadvacet samostatných klášterů, z nichž přežilo v užívaném stavu dodnes opravdu jenom několik. Ke všem vedou dobré silnice a okružní cestou v celkové délce přes dvacet kilometrů je možné je objet.
Podle druhu zájezdu navštívíte většinou dva až tři kláštery, na ostatní se vám poskytne blízký a nezapomenutelný pohled, jenž vám připomene i celou řadu převážně dobrodružných filmů, pro něž se Meteora stala vděčným prostředím. Jak jinak patřil k nim i jeden z příběhů slavného Jamese Bonda.
Polodenní, většinou spíše celodenní výlet do Meteory pořádá nespočet řeckých cestovních kanceláří, ale i místních dopravců. Úplně stačí optat se v nejbližším jen trochu lepším hotelu. Většinou vám o zájezdu některé z nich přímo na jeho recepci nebo na tzv. concierge (čti konsírž), tzn. pultu se službami pro hosty, nejen podají informace, ale rovnou vám jej i prodají. Dostanete poukaz, který odevzdáte řidiči nebo průvodci, tzv. voucher (čti vaučr) a dozvíte se, který den a kdy přesně máte čekat v hotelu před recepcí, aby si vás tam průvodce, objíždějící s autobusem hotely, vyzvedl. Nemusíte lhát, nevadí že nejste hosty právě tohoto hotelu. Buďte si jisti, že provizi, kterou utrží za váš lístek, ocení právě tak, jako kdybyste jím byl. Cena není ani pro Čechy nepřekonatelná. Čím blíže jste Meteoře, o to je výlet lacinější a kratší. Z Leptokárie nebo Katerini vyjedete prostě později a zaplatíte méně nežli až ze Soluně, sláva Meteory však způsobuje, že žádnou výjimkou nejsou ani zájezdy až z Atén.
Příště se budeme v našem servisu věnovat návodu, jak se dostat na Mount Athos, a v dalších číslech pak postupně i výletům v Tunisku, kde můžete až na několik dní do pouště, dále již zmíněnému Kypru, odkud se dá jet lodí nejen do Izraele či do Egypta, ale i do obou těchto atraktivních míst najednou, Španělsku, odkud můžete navštívit jak Gibraltar, tak třeba i Maroko, anebo Německu, kde se lze víte-li jak, protože sami to tam zrovna dvakrát rádi neinzerují dostat i do někdejšího Hitlerova "Orlího hnízda" v Berchtesgadenu. Mimochodem, uvítáme i vaše náměty nebo osobní zkušenosti, jak se "když už někde jsme" dostat oné nebo sousední zemi, navíc takřka za jedny peníze, opravdu pod kůži.?
ajn