COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 16/97)

Programování v Javě

Pokud k Javě přijdete jako zkušený programátor v Pascalu nebo C, tak na vás zapůsobí dojmem jazyka, který vymýšleli programátoři -- není ani uživatelsky přátelský a omezující jako Visual Basic, ani zbytečně složitý a tím pádem málo používaný jako Assembler. Poskytuje vše a tak snadno, a přitom bohatě, jak si jen zkušený programátor může přát. Díky své propracovanosti však netlumí váš talent a dovoluje vám řešit jeden problém několika možnými způsoby, ladit aplikace na rychlost i velikost. Navíc si Java váží vaší práce -- naprogramujete aplikaci jen jednou a používat ji mohou prakticky všichni uživatelé.

K nejdůležitějším vlastnostem Javy patří grafické prostředky. I když může Java vytvářet aplikace s textovým výstupem, jejím těžištěm jsou aplikace grafické. Jazyk disponuje prakticky všemi funkcemi, které kdy budete potřebovat. Umožní vám vytvořit jakékoliv grafické uživatelské rozhraní a tedy i prakticky jakýkoliv program. Ale díky tomu, že je Java prováděná přes interpreter, který její grafické příkazy teprve konvertuje na příkazy daného systému (a ten je konvertuje na příkazy grafického akcelerátoru), je výstup značně pomalejší, než u optimalizovaných nativních aplikací operačního systému. Rychlost grafických operací se nezvýší jen rychlejší grafickou kartou, ale je zapotřebí i výkonnější procesor, který zpracovává data interpreteru. Většina metod pro práci s grafikou je umístěna v objektu Graphics.

Prvotním článkem je výpis textu do grafického rozhraní. Java má mnoho prostředků pro kreslení grafických objektů. K dispozici jsou funkce pro změnu barvy a jasu. Na rozdíl od všech ostatních vyšších programovacích jazyků má Java zabudovanou podporu standardních internetových grafických bitmapových souborů. Java jakožto jazyk bohatý a multimediální má také nepřímo vestavěnou podporu animací. Součástí dodávky JDK je také applet Animator, který již obsahuje širokou podporu animací. Java nabízí podporu běžného zvukového formátu AU, který se na Internet rozšířil z unixových stanic Sun.

Nové operační systémy již mají schopnost vykonávat v rámci jedné aplikace více věcí najednou (multithreading). Žádný z programovacích jazyků nemá tak snadné nástroje pro vytvoření multithreadního kódu, jako Java. Pokud je řeč o interaktivitě, je jasné, že klíčové pro Javu jsou záležitosti obsluhy klávesnice a myši.

I když není tak docela na místě srovnávat Javu s programovacími jazyky pro vytváření konvenčních aplikací operačních systémů, lze vytvořit alespoň pár závěrů o vztahu mezi Javou a programátorem.

Programování v Javě se nejvíce blíží Jazyku C, je však snadnější, v některých oblastech bohatší a prakticky vám nedovolí vytvořit vadnou aplikaci. Parametrický způsob vytváření appletů vám umožňuje myslet výrazně dopředu a tak si ušetřit mnoho práce.

Java se nemusí ohlížet dozadu na kompatibilitu se staršími verzemi, a tak jsou v ní implementovány funkce, které jsou prakticky vyslyšením proseb každého programátora.

Přestože právě o programátorech je známo, že se k smrti neradi učí něco nového, tak se Java velmi rychle rozšířila a najdeme ji jako nástroj k daleko vyšším možnostem Internetu. Vzpomeňme například na zálohovací zdroje UPS firmy Fiskars, které právě pomocí Javy umožňují správu napájecích zdrojů internetových serverů odkudkoliv z Internetu. A není to jen tento případ, mohli bychom pokračovat dále: kancelářské aplikace firmy Corel, aplikace firmy Oracle, jako vyšité pro potřeby Intranetu, atd.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |