- internet4U -

Od valčíku

ke kvapíku

      Koncem února uvedl Software602 na trh nový textový editor WinText 602. Následovník dnes již legendárního texťáku "šestsetdvojky" má však se svojí babičkou společné snad už jen ono číslo v názvu a jeho kvapík by mohl stařence zvyklé na rozvážné "razdvatři, razdvatři", přivodit nejmíň leknutí.

      T602 znají, ukradli jej a vyučili se na něm možná všichni. Někdo mu zůstává dodnes věrný, jiní postupně přešli na různá "amíčka", "wordy", "klarisy" a editory jiné a další. Přiznám se, že já jsem s prapůvodním T602 nikdy moc nekamarádil. Nejhůř jsem se dokázal vyrovnat s tím, že program pouštěl kurzor i do míst, která nebyla obsazena textem. Navíc jsem se poměrně záhy dostal k dosové verzi Wordu. Bavilo mě hrát si s textem, a na tehdejší poměry byl tehdejší Word i když na PC/AT nástrojem velmi výkonným. Od té doby ale uběhlo pár let, počítače, programy i jejich výrobci a samozřejmě uživatelé prošli proměnou technologickou i sociální, a zákonitě se proměnil i T602.

      Na první pohled by se mohlo zdát, že nový WinText602 s číslem 5.0 (kdy už někdo konečně vymyslí lepší systém označování verzí...?) je jedním z mnoha textových editorů. Při bližším pohledu však zjistíme, že obsahuje některá "udělátka", jimiž se liší.

      Tento článek nemá být recenzí programu v pravém smyslu slova. Času na prozkoumání WinTextu nebylo mnoho, proto se jedná spíše o první dojmy, které jsem získal z krátkého seznámení. Nepouštěl jsem se do zkoumání utilit, které WinText obsahuje, ale které soudím využije jen někdo. Prostě jsem otevřel dokument a psal. Ani do manuálu a helpu jsem nenahlížel příliš, zkusil jsem práci s WinTextem "z voleje". I tento přístup se někdy vyplatí a lze tak zjistit o zkoumaném produktu mnohé, zejména jeho vztah k uživateli.

      WinText je poměrně přítulný, jak už to dnes ani jinak nejde. Ono snažit se expandovat na zámořském trhu, jak se o to Software602 pokouší nejen s tímto editorem, by asi byla marnost, kdyby na prodej měli produkt vyrobený pomocí jediného nástroje: sekery.

      Po snadné instalaci a spuštění se otevře základní okno, jak ho známe z mnoha programů určených pro Windows 95. Nahoře základní menu, pak ovládací ikonky, pravítko a prázdná stránka. Co je však poněkud nezvyklé, jsou přerušované čáry, obklopující odstavec, ve kterém se nachází kurzor.

      Čáry tu nejsou pro usnadnění orientace těm, kteří rádi v dokumentu zabloudí (ale, konečně, mohou posloužit i tomuto účelu). Jejich účelem je nastavení prostoru před/za odstavcem a řádkování. Stačí najet myší na horní či dolní linku, kurzor se promění v oboustrannou šipku a tažením se požadovaná hodnota změní. Podobným postupem se mění také odsazení prvního řádku a okraje odstavců a dokumentu (je-li samozřejmě nastaveno zobrazení vodicích čar). Tento způsob formátování je opravdu pohodlný, chtělo to ale trochu cviku, než jsem se naučil trefit se přesně do aktivního místa. Nelze také nastavit hodnoty nižší než 100 %.

      Myší lze také měnit "rozpal" textu. Přiházívají se totiž situace, kdy grafický cit velí roztáhnout řádek přes celou šířku dokumentu. Pak vede cesta obvykle do formátování písma, které se opakuje tolikrát, dokud zkusmé zadávání hodnot proložení nesedne. WinText nabízí toto: označit text, chytit ho levým myším tlačítkem za pravý okraj a natáhnout jako gumu do trenýrek. Je také možno po stisknutí pravé myši zapsat požadovanou hodnotu (to funguje také u práce s odstavci a řádkováním) ručně.

      Další funkce, používané pro běžné zpracování textu, má WinText obdobné jako jiné editory: mazání, kopírování, přesouvání slov či bloků textu, záhlaví a zápatí, tvorba tabulek, odrážky, číslování kapitol, databáze. Nemá asi význam vyjmenovávat dnes už běžné součásti slušně vychovaného texťáku.

      Budu se zabývat spíše dalšími zvláštnostmi, jež nebývají k vidění tak často. Tou dnes možná nejžádanější funkcí, kterou se ale lecjaký textový editor pochlubit nemůže, je možnost v prostředí WinTextu psát HTML stránky. To jde sice i jinde, ale tento textový editor dokáže stránky také zobrazit v podobě, jakou budou mít v prohlížeči.

      Kdo jako já vytváří dokumenty, ukládá je porůznu do někdy nemožných míst na disku svém i okolních, aby je pak po čase celý zpěněný hledal, tomu nabízí WinText602 systém zvaný "šanony". Je to v podstatě do grafické podoby převedená struktura knihoven a podknihoven, directory /subdirectory, avšak s tím rozdílem, že stejně jako u opravdického šanonu můžeme s větvením pouze do úrovně desek. Níž to nejde. V šanonech jsou také připraveny prázdné formuláře běžných písemností faktury, objednávky, dovolenky, ale také vysvědčení či právnické dokumenty, například výpověď ze strany zaměstnavatele...

      Když se přece jen dokument podaří schovat, přejmenovat, prostě ztratit, pak je možno jej najít tzv. Agentem. Indexované soubory prohledá a nabídne soubor, který odpovídá požadavku tím je kousek textu, který si autor matně pamatuje.

      Poslední výraznou vlastností, kterou se WinText pochlubil, je tzv. Magic Text. Na obrázku je vidět nejen zprohýbané slovo, se kterým se pak v dokumentu pracuje jako s obrázkem, ale na horní liště je 20 přednastavených podob, které je samozřejmě možné ještě dále upravovat. Úsek textu lze nejen prohýbat, otáčet, kosit, barvit, ba jinak prznit; text lze také editovat, měnit typ a řez písma. Práce s textem v okně Magic je přitom jednoduchá, ovládání je na první pohled jasné. Tato vlastnost WinTextu mě zaujala snad nejvíc.

      Nechci zapomenout ani na to, že WinText umožňuje plynulé procházení textem, pohybuje-li se svislým posuvníkem, podobně jako tomu bývá u grafických editorů. Tato vlastnost také nebývá u běžných texťáků obvyklá.

      V propagačních materiálech se firma chlubí bezkonkurenčními možnostmi převodu textů z různých formátů a zpět. Zkusil jsem několik možností a fungovalo to spolehlivě.

      Tak, to byla chvála. A co výhrady? Ty bych snad mohl mít k prostoru, který editor po instalaci na disku zabere, přesněji k tomu, že na rozdíl od firemní informace schramstne o skoro pět mega víc. Dalším, co mi práci s editorem trochu znepříjemňovalo, alespoň na začátku, než jsem se trochu rozkoukal, je poněkud rozsáhlá základní nabídka ikon, ve kterých se vyznat, na to už musí být znalec. Také mne překvapil strohý manuál, ve kterém bylo obtížné najít požadovanou podrobnost, už také proto, že ani jeho rejstřík není nijak zvlášť podrobný. Situaci jsem pak musel zachraňovat pomocí on-line nápovědy, která je přece jen vydatnější a úplnotextové hledání pojmů funguje.

      Co závěrem? Programátoři "šestsetdvojky" odvedli slušnou práci. V balíku s dalším kancelářským softwarem se WinText 5.0 určitě neztratí.

     

fa@

internet4U