Digitalizace jedno z novodobých zaklínadel. Převeďme všechno na nuly a jedničky. Digitální komunikace, digitální zvuk, digitální kamery, digitální fotoaparáty. A digitalizovaná fotografie. Rodinný portrét jako soustava diskrétních veličin.
Digitalizovaná fotografie co si pod tímto označením máme představit? Již několikrát jste v našem časopise mohli číst o digitálních fotoaparátech. Snímky tu nejsou ukládány na klasický fotomateriál, ale na různá paměťová média obdoby datových karet, do čipů apod. Z fotoaparátu jsou snímky (vlastně soubory) jednoduše přeneseny do paměti počítače a pak už s nimi lze nakládat podle libosti upravovat je, tisknout nebo odeslat například pro typografické zpracování. Ale o digitalizované fotografii v tomto případě nemluvíme. S tou je to poněkud jinak. Na počátku je klasický snímek diapozitiv nebo negativní fotografie. Ten je určitým způsobem zpracován naskenován, případně upraven a potom uložen na cédéčko.
V tomto článku se budeme bavit o zpracování fotografií speciální technologií Kodak Photo CD. Jde o ucelený výrobní systém, řízený dvěma unixovými počítači SUN SPARC, jenž Kodak vyvinul spolu s Philipsem. Pro úplnost ještě zbývá dodat, že práva na jeho provozování má pro naši republiku firma CD-Foto Bler.
To bychom měli po formální stránce. A jak to probíhá prakticky? Již bylo řečeno, že vstupem jsou průsvitné předlohy diapozitivy i negativy, pro profesionální formát (viz.dále) jsou vhodné i střední a velké rozměry, až do velikosti 4" x 5" (cca 9 x 12 cm). Tyto předlohy jsou pak uzavřenou technologií zpracovány a vypáleny na kompaktní disk.
Výstupy je možné získat v jednom ze dvou formátů, jež se liší jak způsobem zpracování, tak především rozlišením, a tím pádem i velikostí získaných "snímků". V běžnějším formátu Master dostaneme snímek v pěti stupních rozlišení (od 128 x 192 až po 2048 x 3072 bodů) a jeho velikost je 18 MB (ve zkomprimovaném stavu 4,5 MB). K čemu je zákazníkovi dobré, že získá snímek v tolika variantách? Vyplývá to z požadavků zařízení, jež jsou schopna se získanými snímky pracovat je možné je použít pro ofsetový tisk, pre-press přípravu, zpracovávat na počítači, promítat jako diapozitivy pomocí speciálních přístrojů nebo DVD přehrávačů. Nejnižší rozlišení je náhledový formát, ale je vhodné i pro vystavení snímků na Internetu.
Druhá technologie PRO Master navíc přidává rozlišení 4096 x 6144 bodů a u každého skenovaného záběru je nadto prováděna barevná korekce spolu s pozitivní i negativní retuší. Takto získané snímky (mají rozlišení 4096 x 6144 bodů a velikosti 72 MB) jsou vhodné pro profesionální přípravu velkoplošných materiálů.
Nabízí se otázka, pro jaký typ zákazníků je takovýto způsob zpracování snímků vůbec vhodný. Pro profesionální fotografy a tisková média je to celkem jednoznačné jedná se o bezpečné uložení "dat", a navíc klasické naskenování fotografických předloh je finančně náročnější. Asi nikdo nezpochybní názor, že je užitečné mít v tomto formátu, a tedy po ruce, reklamní fotografie pro firmu je pak jednoduché sáhnout po cédéčku, vložit vhodný obrázek do dopisu, narychlo vytvořit prezentaci nebo předat materiály pro výrobu reklamních letáků. Ale má takováto podoba fotografií význam i pro fotoamatéry? Chcete-li snímky zachovat v přijatelné kvalitě po dlouhou dobu, pak o této možnosti začněte uvažovat. Současné "tovární" zpracování snímků je rychlé. poměrně levné a v některých případech i kvalitní, ale byla jsem poučena, že zpracovávaný film pobude ve vyvolávacích lázních nějakých 15 minut, což má neblahý vliv na jeho životnost.
Zmínila jsem možnost použít takto získané soubory pro tvorbu webových stránek. Snímky v nejnižším rozlišení mají přijatelnou velikost (cca 300 KB) a díky tomu, že jsou nejprve seskenovány ve velkém rozlišení, a teprve potom optimálně zmenšeny, je jejich kvalita lepší než je tomu u fotografií naskenovaných přímo v nízkém rozlišení.
ket