Uzavřeli jsme výklad naší Cesty času a zrání, a je proto na místě udělat malé zastavení, kdy si zopakujeme a utřídíme poznatky, ke kterým jsme společně dospěli. Svou osobní zpětnou vazbu si nezapomeňte udělat ani vy. Postupovali jste podle úvodních doporučení a dařilo se vám? Četli jste text jako každou jinou knihu a nic moc? Zůstalo vám odhodlání a mnoho zajímavých poznámek o vás? Zastavte se a ohlédněte se.
Pokud jste čtení doprovázeli tichou diskusí a prací, máte již zažitý koncepční postup přemýšlení (současný stav, očekávaný cíl a kroky směřující od stavu k cíli), a proto pro vás nebude obtížné sestavit kompletní osobní strategii i jakýkoli jiný projekt.
Možná, že jste během čtení byli rozladěni tím, jak hluboko rozebíráme své motivy a pocity, namísto jasných a jednoduchých doporučení. Někde jste se dokonce v textu museli vracet, číst vícekrát a zamýšlet se. Věřte, že nelze jinak. Chceme-li dosáhnout dlouhodobě dobré výsledky, je jediným možným řešením pracovat v sobě na své kvalitě a spokojenosti, a ne pouze na povrchu formou líbivých technik. Ne tedy naučené techniky, ale naše změna. Tato zásady platí pro všechny stejně - pro ředitele, výzkumníky, školáky... Záleží jen na nás samotných, zda se rozhodneme pro trochu bolestivé soustředění do sebe a cestu vpřed nebo pohodlnější zaměření na slabosti okolí a stagnaci.
Pro mnoho z nás je text nadčasový, protože jsme v každodenním chvatu nestačili zachytit signály změny, která představuje nový přístup k člověku podle staronových výzkumů. Proto můžeme být trochu v předstihu a získat náskok. Ve shodě s novým pojetím přenášíme pozornost na sebe a ve dvou liniích (Cestě času a zrání) prožíváme zkušenost, která může ve svém důsledku pomoci nejen nám samotným, ale i našemu okolí.
Cítíte-li ještě pochybnosti a zmatek, není nic jednoduššího, než se zastavit a zjistit, co se s vámi nyní děje. Jste na tom stále stejně nebo vám práce s aplikací přinesla podněty k pochopení sebe sama, trochu klidu, odhodlání a jiskru naděje?
I když jste souběžně s čtením pracovali a možná si i zavedli systém osobního plánování, přečtěte si následující doporučení, protože může zabránit zbytečným chybám, kterých se obvykle dopouštíme.
V textu jsme se zabývali samozřejmě vždy vším, co s konkrétní etapou Cesty souvisí. V praxi však není možné se najednou od základů změnit a naplno vše používat. To je jasné, jen upozorňujeme na jednu zásadu, kterou mnozí opomíjejí.
Čtenář chce začít plánovat. Protože však cítí, že sousto je veliké, zaměří se pouze na jeden krok. Obvykle na ten, který se mu zdá v tuto chvíli nejpřínosnější, na zavedení konkrétního TM do svého života. To je chyba. Je možné každý krok pro začátek maximálně zjednodušit, ale není možné jej úplně vynechat. Napřed se učíme dělat věci přibližně správně, získáváme návyky a pak, až začnou fungovat a věci děláme správně, můžeme záběr v každém kroku rozšířit.
Proto se ze začátku soustřeďte pouze na malou oblast vašeho života (vztah k dětem, role podřízeného...) a zde projděte v praxi celým navrženým postupem. Naznačené omezení nebrání zavedení nových návyků, ale naopak je podporuje tím, že se můžete věnovat menšímu počtu prvků. Vodítkem vám může být stručné zopakování etap Cesty času a zrání. Obě spolu úzce souvisí a chceme-li mluvit o naší změně, nemůžeme je od sebe oddělit.
Aby naše uspořádání času bylo reálné a zároveň perspektivní, musíme uvažovat ve třech rovinách. Odkud jdeme (STAV), kam se chceme dostat (CÍL) a jakým postupem se tam dostaneme (KROKY). Uvedený způsob nemusí samozřejmě sloužit pouze pro sestavení osobního projektu, ale můžeme jej aplikovat i na strategii firmy, podniku, instituce. Vše souvisí se vším, struktury různých řádů spolu souvisejí a například pracovní poslání jednotlivce je z pohledu firmy částí firemního kréda. Jde jen o to najít a správně pojmenovat souvislosti a rozšířit počet těch, kteří se plánování účastní (týmová práce).
Neuvědomíme-li si svůj stav (možnosti, zdroje, klady, zápory...), pak budeme vycházet z nereálných základů, z našich iluzí a celý náš další postup bude postavený na nepravdivých a neobjektivních informacích. Správný přístup nevyžaduje mnoho, jen trochu pozornosti a kázně, abychom si mohli udělat pravdivý obrázek o sobě a o tom, jak svůj čas trávíme. Pomohou nám zkušenosti, výsledky našich rozhodnutí, pocity, názory ostatních... Přehled o čase nám nejobjektivněji poskytne časový snímek zachycující využívání našeho času v určitém období. Jestliže jsme se nad svým stavem důkladně zamysleli, měli bychom mít jasno v následujících bodech:
Pravdivé zodpovězení těchto otázek tvoří předpoklad ke správnému rozhodnutí, k úvahám nad tím, kam směřovat své kroky, energii, pozornost. K jakým cílům.
Vytvoření časového snímku si můžeme rozvrhnout na dva týdny a potom zhodnotit získané informace. Tím etapa končí. Čas od času je vhodné se k časovému snímku i ostatním poznatkům vracet, abychom si ověřili, jak se v životě projevují naše záměry.
Úvahy o cílech následují za určením STAVU, přestože jejich dosažení je podmíněno provedením KROKů. Bez správného směru totiž není možné vykročit.
![]() |
Vlastně možné to je a mnozí z nás to i dělají. Kráčíme bezhlavě někam, kam nás odkloní naše okamžité pocity nebo silná manipulace okolí. Nemáme-li v sobě pevné jádro, vědomí směru, důsledkem může být nejen dočasná nervozita, ale i chronické stavy nejistoty, nespokojenosti |
.Proto zvažujeme své cíle. Aby byly co nejvíce naše, přemýšlíme o nich v těsném sousedství svých hodnot a poslání. Protože sledujeme myšlenku naší spokojenosti více, než časovou linii, do svých cílů zakomponujeme vždy činnosti, které vedou k udržení naší kondice. Práce s cíli vnese jasno do směru našeho snažení v dalším období a uvědomíme si:
Práce na určení správných cílů je opět jednorázová. Vyžaduje několik dní soustředění, přemítání, oprav, diskusí. Výsledné cíle, směrování a poslání si vhodně zaznamenáme tak, abychom je v každodenním životě měli často na očích.
Kroky propojují předchozí dvě etapy. Umožňují, abychom od svého současného stavu skutečně a efektivně postupovali ke stanoveným cílům. Můžeme je rozdělit do třech fází:
Scénář
Scénář je převedením globálních
cílů, poslání a potřeb do podoby konkrétních činností
rozložených v čase tak, jak za sebou budou skutečně
následovat. Nesnažíme se tedy o precizní harmonogram, ale o
reálnou představu, které konkrétní úkoly, zdroje, návyky a
činnosti je nutné vykonat, aby se naše cíle uskutečnily.
Nejde o činnost každodenní - závisí na tom, kdy který projekt připravujeme. Je dobré se na scénář nějaký čas soustředit, rozpracovat jej, přehledně zachytit všechny prvky a vazby do svého TM a pak ho již pouze příležitostně doplňovat a opravovat v případě nutných změn.
Denní zázemí
Denní zázemí již úzce souvisí s
každodenním životem a tvoří vlastně osobní, vnitřní,
netechnickou součást naší Cesty. Pomáhá v uvědomění
důležitých věcí našeho života a vnitřním programováním
podporuje jejich realizaci. Posiluje naši kázeň a zároveň
koncentruje vnitřní energii k zachování naší kondice,
pročišťování i mentální přípravě na práci.
Denní zázemí je souhrnem několika osobních rituálů (návyků), které respektují biologický rytmus člověka a využívají různých stavů mysli. Ranní rituál nás tělesně i duševně připraví na nastávající den, večerní je pak vhodným uzavřením dne prožitého.
Denní zázemí je kotvou našeho stresujícího životního tempa. Budeme-li se příjemně probouzet a hned po ránu půjdeme trochu přes sebe, setkáme se se svými hodnotami a budeme se moci těšit na milý zážitek - máloco a málokdo nás přes den vyvede z míry.
Jak už sám název napovídá, jedná se o činnost každodenní, bylo by tedy vhodné zavést jí odpovídající návyk. Napřed jednoduchý, takový, na který máme síly, později, až se "uhnízdí" a začne pracovat, jej můžeme rozšiřovat o další prvky.
Osobní plánovací systém
Plánovací systém je logickou, technickou
pomůckou Cesty času pro každodenní život. Tvoří jej
vhodný systém, kde je zaznamenáno vše, co k Cestě času
potřebujeme. Většinou podle našeho zaměstnání si vybereme
vhodnou pomůcku (nebo kombinaci několika pomůcek), která
svými možnostmi vyhovuje našim požadavkům. Rozhodujeme se
již pro TM nové generace, který akceptuje moderní pohled na
problematiku uspořádání času. Jeho hlavními znaky je
týdenní plánování, soustředění na významné činnosti (z
našeho scénáře), využití přirozených vlastností naší
mysli a větší jednoduchost a volnost při práci s ním.
TM je pomůckou každodenní, jeho účinnost roste právě jeho průběžným používáním.
S Cestou času úzce souvisí i Cesta zrání, protože není možné se naučit čas zvenku ovládat a uvnitř být nejistý neustálými konflikty. Principy, které Cestu času provázejí a představují určité životní návyky, mohou naši změnu zajistit. Neučíme se, ale prožíváme. Nebudeme se hlídat, abychom se správně chovali, protože se tak prostě chovat budeme.
Cesta zrání je náročnější než Cesta času. Je hlubší, méně konkrétní, daleko víc neviditelná a obecná. Vyžaduje hodně naší aktivity v přemýšlení a rozhodování o věcech, které okamžitě neřeší naše současné naléhavé problémy. Zabývá se spíše prevencí, a proto se její vliv projevuje pozvolněji, je však trvalý, silný a blahodárný.
Cestu zrání jsme zformulovali v sedmi Principech. Každý Princip je ve svém důsledku novým životním návykem nebo souborem několika návyků. Aby je však bylo možné přijmout, musíme je zcela pochopit a souhlasit s jejich filozofií. Ta se však mnohdy liší od našeho běžného chování. Proto je potřeba pozorně číst a ještě více přemýšlet, vybavovat si životní situace, které slova Principů podporují. Je nutné objevit nové souvislosti a čím silnější bude ono objevné "aha", tím větší šanci máme ke své změně, k posunu paradigmatu, k novému vidění a v denních důsledcích i k novému efektivnějšímu, úspěšnějšímu a hlavně spokojenějšímu životu. Proto si ještě jednou přehledně uveďme všechny Principy. Přemýšlejme o jejich vzájemné podmíněnosti a představujme si sami sebe ve chvíli, kdy jsou tyto Principy již v nás pevně ukotveny. Dávají nám základy i velikou volnost. Můžeme být pevní a zároveň otevření a chápající.
Princip
Svět a člověk v něm je v neustálém vývoji, stále se
mění - jeho tělesná i duševní podstata, vztahy, podmínky.
Změny nejsou plynulé, jejich průběh můžeme spíše
přirovnat ke skoku. Jemu předchází zvýšení nejistoty,
chaosu, energie, po kterém může přijít zcela nová kvalita.
Zda horší nebo lepší, záleží na naší připravenosti a
rezervě. Přicházející změny je možné zachytit, stejně
jako odhadnout směr jejich vývoje. Díky přirozenému
konzervatizmu naší mysli se změnám zpravidla bráníme.
Souhlas se změnou a její podporování bývá náročnější a
bolestivější než její odvracení, z dlouhodobého hlediska
se však vždy vyplatí. Přestože změna je základním
zákonem přírody, je udržení současného stavu možné, ale
vyžaduje nemalou energii.
Doporučení
Naučme se sledovat signály přicházejících změn (chaos,
nejistota, rozpory...) a hledejme nadějné směry jejich
možného vývoje. Věnujme pozornost všem kvalitám, jejichž
současný stav chceme uchovat, a vyhraďme si pro jejich
udržení prostor a energii. Preferujme změny, které souvisí s
duševním a duchovním životem, abychom postupně dostávali do
rovnováhy naši materiální a duchovní stránku, která je
nyní zpravidla silně potlačená.
Možné zisky
Akceptování těchto doporučení nám umožní pohlížet na
nevyhnutelné změny v našem životě jako na příležitosti a
zároveň usnadní pochopení a získání nadhledu nad
nepříjemnými situacemi, které budeme moci využít jako
příležitosti k prověření našich hodnot, a tím i postupu
po Cestě zrání k moudrosti. Prožijeme-li Princip neustálé
změny, budeme schopni vlídně, ale rozhodně ovlivňovat svůj
život žádaným směrem s udržením rovnováhy, aktivity a
klidného očekávání.
Návyky
Princip
Každá věc má svůj začátek i konec. Je-li začátek
důležitý, bude konec, zhodnocení toho, co a jak se povedlo,
ještě důležitější. Uzavírání různých epizod reálným
zhodnocením přináší veliký vklad do budoucna, protože
nejlepším rádcem pro naše rozhodování a směrování
našeho života je naše zkušenost z toho, co jsme již
prožili.
Doporučení
Krátce se ohlížejme na přirozeném konci každé epizody,
hodnoťme nejen měřitelné výsledky, ale pozorujme i své
pocity. Učme se citlivosti na různé signály těla (našeho i
ostatních) a respektujme je více než sdělená slova.
Písemně se vracejme k důležitým okamžikům a přemýšlejme
o nich. Vlídně, ne příliš kriticky, s větším zaměřením
na příčiny než na důsledky.
Možné zisky
Dokážeme-li se podívat věcně zpět na prožité události,
naučíme se vyhýbat iluzím, budeme snadněji předcházet
problémům, uzavírat události svého života, čistit svou
mysl. Získáme podklady pro budoucí rozhodování, znásobíme
příjemné pocity z hezkých zážitků a pomůžeme integraci
zážitků špatných.
Návyky
Tento Princip je prvním z těch, které nejvíce útočí na naši výchovu, zděděné programy a materiální zaměření našeho života. Zabývá se duchovními záležitostmi. Pokud je váš zájem o tuto problematiku pouze povrchní, zkuste se zamyslet nad tím, proč pro každou filozofii, kulturu a víru jsou otázky duchovní podstaty člověka prioritní?
Princip
Existují hodnoty, bez kterých si život neumíme představit,
na nichž se všichni shodneme. Jsou v nás hluboko zakotveny,
ať chceme nebo ne. Život vedený v úctě k těmto hodnotám
přináší štěstí, protože je v souladu s tím, co je
uloženo v hloubi naší mysli. Naše západní kultura na
zásadu spojení hodnot s každodenním životem pozapomněla
díky soustředění na materiální, měřitelné a viditelné
věci. Proto jsou naše přirozené programy (zajišťující
život podle hodnot) postupně překrývány programy jinými,
poplatnými aktuální politické situaci, názoru rodičů,
školství a podobně. Protože nemáme pevný základ, chováme
se různě v různých životních situacích a jsme závislí na
vnějších podmínkách. Tím jsme zranitelnější,
neklidnější, manipulovatelnější. Pohled na svět a své
životní role prostřednictvím vlastních hodnot umožňuje
ukotvení a postupné zrání k celistvosti.
Doporučení
Najděme své základní životní hodnoty, promítněme je do
svých rolí a sestavme svá osobní poslání v každé své
roli. Tak se dostanou naše hodnoty do každodenního života,
kde se s nimi můžeme setkávat a každé závažnější
rozhodnutí posuzovat v kontextu s nimi.
Možné zisky
Shody našich hodnot s naším chováním se projeví jak v
oblasti naší vyrovnanější psychiky, kde budeme méně
manipulovatelní a závislí na okolních podmínkách, tak i v
našem rozhodování, které získá na kvalitě hlavně v
dlouhodobých perspektivách odmítáním dočasných a
zdánlivých výhod s preferováním výhledových řešení.
Staneme se celistvější, pevnější. Získáme více
sebedůvěry a energie.
Návyky
Princip
To, co obvykle nazýváme realitou, bývá ve skutečnosti pouze
naší reakcí na ni - brýlemi, kterými realitu vidíme a
posuzujeme. Jinak řečeno, důsledky skutečnosti nejsou ani tak
závislé na realitě samotné jako na tom, jak ji vidíme a
posuzujeme. Naše reakce na podnět je daná programy, návyky,
zkušenostmi, podmíněností, které v sobě máme. Realitu je
těžké změnit, daleko jednodušší je pracovat s našimi
programy. Můžeme si věc promyslet a v bodě obratu, to
znamená dříve, než se spustí náš vnitřní program Reakce,
zapnout program Nový. Nereagovat, ale aktivně jednat. Kde to
jde, nečekat na podnět a rozběhnout věci vlastním směrem,
kde to nejde, pozměnit svůj program tak, aby nás důsledky
reality neobtěžovaly.
Doporučení
Hledejme mezi podnětem a naší reakcí prostor, v němž se
rozbíhají naše ustálené reakce - programy. Tento bod obratu
zachyťme a zvažme, jestli na podnět máme vliv a uplatníme
jej, nebo vliv nemáme a budeme pracovat sami se sebou. Řešení
spočívá v ovlivňování situace bezprostředně námi nebo
prostřednictvím ostatních lidí. Práce na sobě představuje
postupnou změnu vnitřního programu posuzování situace tak,
abychom mohli s problémem, který nevyřešíme, docela dobře
žít. Často používaný program Obviňování není dobrý,
protože problém se velice brzy objeví znovu.
Možné zisky
Převezmeme-li aktivitu, nemusíme se tolik zabývat důsledky,
ale pracujeme s příležitostmi. Těžké situace nás tolik
neobtěžují a díky tomu, že nehledáme vnějšího viníka,
naše vztahy dostávají novou, otevřenější podobu, je
možné jejich hlubší pochopení či kvalitativní posun. Sami
dokážeme ovlivňovat skutečnost. Jde-li to, tak reálnou,
není-li to možné, tak svoji vnitřní pomocí programování.
Návyky
Princip vnitřního uskutečňování
Tento Princip je druhým, který působí problémy tím, že se opět dotýká hlubších vrstev naší mysli a pracuje s jakousi vnitřní vírou.
Princip
Tento Princip se podrobněji zabývá viděním skutečnosti v
naší mysli dříve, než se skutečně objeví. Přesto, že
mentální děj, fantazie a představivost jsou trochu
iracionálními nástroji naší mysli, můžeme s nimi pracovat.
Splnění svých cílů pomůžeme tím, že vytvoříme jejich
vnitřní verzi, kterou naše podvědomí převezme a pomáhá ji
realizovat - duchovní podoba předchází podobě materiální.
Doporučení
Přestože toto pozitivní programování je určeno podvědomí,
je přísně kontrolováno logikou vědomí. Proto je nutné, aby
skutečnost a naše vize nebyly od sebe příliš vzdáleny, nebo
aby programování bylo zaměřeno na zlepšování stavu, ne
přímo na výsledek. Podporu programování představuje klid,
uvolněnost, celková duchovní vnímavost a konkrétní čin,
kterým stvrzujeme, že o cíli nejen přemýšlíme, ale na něm
i pracujeme. Proto je vhodné zavést pravidelné osobní
rituály, jejichž pomocí připravíme tělo a mysl na
programování (tím předejdeme námitkám vědomí), a pak se
věnovat mentálnímu programování souvisejícímu s našimi
reálnými cíli.
Možné zisky
Protože rituál Denního Potvrzení, v němž programujeme,
zařazujeme co nejdříve po probuzení, působí zde hned
několik faktorů: příjemný začátek dne bude mít tendenci
pokračovat, naše podvědomí je ještě po noci otevřené,
ranní čin (cvičení, sprcha...) podpoří kázeň a připraví
i tělo na nadcházející den, při programování se můžeme
setkat se svými hodnotami a ukotvit se tak pro celý den. V
běžném pracovním dnu jsme pak odolní, udržujeme si nadhled
a správné směrování.
Návyky
Princip soustředění na významné
Princip
Zavedením předchozích Principů se v našem životě projeví
naše významné cíle a cesty k jejich dosažení. Každodenní
život však bude mít tendenci zavalit nás spoustou
maličkostí a naléhavých problémů. Protože čas je pouze
jeden, není možné zvládnout vše. Soustředíme-li se na
významné úkoly, na příležitosti, prevenci, plnění našich
poslání, nejen že budeme svůj čas využívat optimálně,
ale postupně dosáhneme i toho, že se zmenší počet
maličkostí, problémů a vyrušení, které nás od našich
plánů odrazují.
Doporučení
Naučme se rozpoznávat významné aktivity. Patří mezi ně
úkoly z našeho scénáře, činnosti, které se zabývají
příležitostmi a prevencí, tvořivost a přemýšlení. Často
buďme v kontaktu se svými reálnými cíli, přemýšlejme o
nich. Věnujme se prioritně aktivitám, které jsou významné.
Možné zisky
Již samo uvažování o věcech významných je vlastně
vnitřním programováním se všemi blahodárnými důsledky.
Vědomí věcí významných není důležité pouze pro náš
klid, ale budí respekt i v okolí, kterému tak poskytujeme
určitou jistotu. Preferováním významného šetříme energii
a čas a zbývá ho proto více "k volnému použití".
Předvídání a předcházení problémům je efektivní
ekonomicky i z hlediska naší vnitřní rovnováhy.
Návyky
Princip vnější a vnitřní rezervy
Princip
V životě se setkáváme s věcmi dobrými i zlými a není
možné se vyhnout ohrožením ani příležitostem. Musíme
prožívat obtíže, abychom si uvědomili dobro, musíme být
plni dobra, abychom dokázali bojovat se zlem. Takové výkyvy k
životu patří. O tom, jestli zůstaneme v rovnováze, nebo nás
ohrožující změny zlomí, rozhoduje rezerva, kterou máme v
daném okamžiku k dispozici. Protože nežijeme osamoceně,
můžeme posilovat nejen svou vnitřní rezervu, ale hospodařit
i s rezervou, kterou máme k dispozici u ostatních.
Doporučení
Pečujme průběžně o rezervu. Cesta času a zrání sama svým
pojetím směřuje k budování vnitřních rezerv a k rozumnému
hospodaření s energií, kterou máme k dispozici. Rezervu
posilujeme tím, že poznáváme sami sebe a žijeme svůj
život. Zráním se stáváme nezávislejšími na vnějších
podmínkách a umíme pracovat s negativní energií, která
obtěžuje. Vnější rezervu posiluje pochopení a žití podle
vlastních životních hodnot a osobních poslání. Sami se
podle nich chováme a snažíme se pochopit motivy a zájmy
ostatních. Formulujeme oboustranně jasné a výhodné dohody a
dbáme na plnění závazků z nich vyplývajících. Otevřeně
projevujeme své pocity a v případě chyb a omylů se rychle a
bez vytáček omlouváme a napravujeme situaci. Ohrožení
rozdílností přeměňujeme na příležitosti k synergické
spolupráci.
Možné zisky
Vnitřní síla, pevnost a energie nám pomáhá v denních
konfliktních situacích správně rozhodovat, zachovat klid,
bránit se manipulaci a případně neškodně zlikvidovat
negativní energii, kterou nasbíráme. Vnější rezerva
pomáhá ve vztazích k ostatním, protože je nepochybné, že s
tím, kdo v nás má důvěru živenou dobrou zkušeností, se
snadněji a úspěšněji spolupracuje, jedná i žije.
Návyky
Z problematiky Cesty zrání a času jsme probrali myšlenky, které stačí k vytvoření pevného životního základu, na němž můžeme vystavět prakticky jakýkoli projekt. Získané poznatky a návyky je možné dále kultivovat, protože existuje ještě mnoho dalších znalostí, doporučení a možností, které je vhodné si časem osvojit. Jak a kde?