Je 12 hodin 50 minut letního středoevropského času (10:50 UT) a měsíční stín dorazil na své pouti
po zemském povrchu až k nám. Slunečního světla rychle ubývá a tenký srpek
svítící fotosféry se rychle zmenšuje. Náhle, pro mne nečekaně rychle, se setmí
a jen okraj Slunce intenzivně září, nebo spíše se třpytí. Nastává velmi krátký
okamžik, kdy je vidět tzv. diamantový prstenec.
Rychle pořizuji první snímek
objektivem MTO 1000a
expozicí 1/1000 s. Snímek vystihuje obrovský jas posledních viditelných zbytků sluneční
fotosféry ve srovnání s okolím. Tento extrémní jasový kontrast způsobil, že na snímku je
spousta optických efektů vyvolaných ohybem a rozptylem světla v použitém optickém
systému. I přesto má snímek své kouzlo. Plnou krásu
diamantového prstence
však můžete vychutnat až na snímku zpracovaném složitým matematickým
postupem, který odstraní popsané efekty.