Nitro Slunce

Vnitřní část Slunce ležící pod viditelným "povrchem" - fotosférou nemůžeme pozorovat přímo. Díky matematickým modelům však dnes poměrně přesně víme, jak vypadá nitro Slunce. Zdrojem energie Slunce jsou termonukleární reakce, při kterých dochází k přeměně lehčích prvků v těžší za současného uvolňování energie. Pro Slunce je momentálně nejpodstatnější reakce, při níž dochází k přeměně vodíku v helium. Tato reakce probíhá v jádru (1) Slunce, kde panuje teplota asi 15.6 . 10 6 K. Každou sekundu se při ní přemění asi půl miliardy tun vodíku. Tato reakce uvolňuje asi 97% veškeré energie vyzařované Sluncem. Zbývající část připadá na jiné termonukleární reakce. Energie se ve vnitřní části Slunce přenáší zářením (2). Ve vzdálenosti asi 200 000 km od viditelného povrchu se tento proces přenosu stává neefektivní - musí nastoupit jiný proces, a to konvekce (3). Konvekce je promíchávání teplejší a studenější látky. Teplé vzestupné proudy stoupají vzhůru až do sluneční fotosféry. Chladné proudy klesají zase dolů. Při pohledu na sluneční fotosféru vidíme tu nejvyšší část konvektivní zóny, která má granulovanou strukturu. Jednotlivé granule jsou vrcholky vzestupných proudů.