U zbývajících dvou okem viditelných slunečních vrstev, tj. fotosféry a chromosféry, je situace velice jednoduchá. Fotosféra je bílá. Neexistuje "bělejší" bílá, než je barva sluneční fotosféry, neboť fotosféra je zdrojem světla, které ve dne osvětluje zemský povrch, a proto je naše oko za dne "zkalibrováno" právě tak, že její světlo považuje za neutrálně bílé. Chromosféra je sytě červená, což je způsobeno spektrální čarou vodíku H-alfa, ve které září chromosféra velice intenzivně. Barva je to natolik sytá, že na barevné kalibraci prakticky nezáleží. Podráždění červenocitlivých buněk je tak silné, že podráždění zelenocitlivých a modrocitlivých buněk je skoro zanedbatelné. Sluneční korona však nemá žádnou výraznou barvu, a proto její barevný odstín je silně závislý na tom, co definujeme jako bílou. V krátké době úplného zatmění chybí světlo sluneční fotosféry, která je zakryta Měsícem. Oku tedy chybí "klasický kalibrační" pro něj známý zdroj bílého světla. Proto subjektivní názory na barvu korony se mohou lišit. Koronu většina lidí hodnotí jako mírně namodralou. Modré zabarvení korony při úplném zatmění je dáno modrou barvou zemské oblohy. Intenzita této modré barvy je závislá na tom, jak mnoho si lidské oko zvykne během krátké doby úplného zatmění na nezvyklé světelné podmínky a dokáže si "odmyslet" barvu oblohy. Pokud bychom se snažili srovnat objektivními metodami barvu korony a barvou fotosféry, byla by barva korony jen nepatrně odlišná, tj. korona je téměř bílá (s mírným posunem do zelené barvy). Tato podobnost barev ještě neznamená, že spektrální složení světla fotosféry a korony je stejné. Znamená pouze, že poměr červené, zelené a modré složky světla je přibližně stejný.
|
Fotografováno dne 11.8.1999 v Maďarsku 2 km JJV od obce Németkér objektivem typu Maksutov - Cassegrain MTO 1000a, 10.5/1084mm na barevný negativní film Fujicolor Superia 800 za dokonalých povětrnostních podmínek expozicí 1/60 s.