KŘESŤANSKÉ NAUKY

V bibli i evangeliu najdeme nesčetné příklady, které se dotýkají sociálních otázek anebo i vyjadřují imperativní příkazy a které si ve svém zápalu nezadají ani s nejsilnějšími výroky socialistů. Přesto však byl až do poloviny XIX. století z pohledu křesťanského nazírání na hospodářské dění poměrný klid. Teprve v polovině minulého století byl zaznamenán výskyt nauk a škol, které se prohlašovaly za sociálně křesťanské s programem hledání řešení hospodářských problémů v náboženském učení. S odstupem času se však ani ne tak přílišná liberální politika jako spíš ostrý protikřesťanský socialismus stal impulzem pro rozvoj nauk inspirovaných křesťanstvím.

Byly ve svých směrech velmi různé a pohybovaly se v širokém rozsahu od nejautoritativnějšího konzervativismu až k nejrevolučnějšímu anarchismu. Nestačí pouze změnit hospodářské podmínky a prostředí, bude nutné současně změnit i jednotlivce, hlásaly křesťanské nauky. “Království Boží nepřijde s mocí: království Boží je ve vás”, učil Kristus. Sociální spravedlnost nastane, až bude uskutečněna v srdcích. Nejblíže ke klasickému liberálnímu směru měla mezi směry křesťanskými škola Le Playova. Sociální katolicismus (po roce 1870) zase postavil do čela stavovské organizace. Zvláště silné křesťanské syndikáty vznikly v Německu.

Nemůžeme si dovolit ukončit přehled nauk inspirovaných křesťanstvím, aniž bychom nevzpomenuli některá jména mužů, kteří sice nepatřili k tomuto směru, ba dokonce nebyli ani národohospodáři a socialisty ve vlastním slova smyslu, ale byli spisovateli, historiky, dokonce i romanopisci. Právě díky své profesi a vášnivé výmluvnosti dali hlásaným naukám nebývalou podporu. Mezi dva nejvýznamnější muže na hranici sociálního křesťanství patří Angličan Ruskin a Rus Tolstoj. Stáli mezi svými současníky jako kdysi proroci mezi lidem izraelským. Byli Izaiášem a Jeremiášem, “zlořečícím obchodníkům tyrským a sidonským, kteří dnes nazývají se kapitalisty, aby zvěstovali nový Jeruzalém, v němž bude sídliti spravedlnost.” Tolstojův současník ho i podobné myšlení vtipně charakterizoval: bez obchodu, bez kapitalistů, bez umění ...a zaplať pánbůh také bez Tolstoje.