MATEMATICKÁ ŠKOLAMatematická škola opírá své učení o matematické formulace, diagramy a vzorce a je svým způsobem důsledným opakem psychologické školy. Matematická politická ekonomie se nespokojuje s pouhým zjišťováním poměrů a vzájemných závislostí mezi osamocenými jevy. Hledá všechny jevy a chce je obsáhnout do jednotného systému, hledá matematický stav rovnováhy. První a nejpozoruhodnější pokus v tomto smyslu učinili ve Švýcarsku profesor Léon Walras, v Anglii Stanley Jevons a v Rakousku Carl Menger. Hledali něco jako Newtonovy zákony politické ekonomie. Matematická konstrukce byla založena na poměrně jednoduché představě. Celá hospodařící společnost jako by se shromáždila v jediném sále pařížské burzy. Uprostřed stojí podnikatel, jedno, zda-li průmyslník, obchodník nebo zemědělec, a souběžně řeší dva úkoly: na jedné straně nakupuje od výrobců (majitelů pozemků a nemovitostí, kapitalistů a dělníků) jejich výrobky a služby a na druhé straně prodává své výrobky a služby. Ceny se určují jako na kterékoliv jiné burze zákonem nabídky a poptávky. Profesor L. Walras hledal matematickou formuli pro takto popsaný děj. |