O ZAKLADATELÍCHModerní hospodářská nauka vznikala v polovině XVIII. století a byla nazývána politickou ekonomií. Pojmenoval ji tak Antoine de Montchrétien. Ekonomie nebyla tehdy (ani tehdy!) oddělena od politiky, a proto se jí začalo říkat, a dodnes také říká, politická ekonomie. Její předmět a cíl vyjádřil Adam Smith, když o nové vědě napsal: “Cílí k obohacení národa i vládce”. Jenže rady a návody k dosažení uvedeného cíle byly tenkrát tak různé jako neurčité. Jedni - nazývali se merkantilisté - učili, že k dosažení cíle, “obohacení národa i vládce”, je třeba zajistit co nejvíce zlata a stříbra, a proto za ním cestovali do Nového světa a do Indie. Druzí - tehdy se jim říkalo socialisté - učili, že národ dojde štěstí pouze stejnoměrnějším rozdělením stávajících statků, zrušením nebo omezením soukromého vlastnictví (ejhle, vidíme jak všechno už tady jednou bylo) a vytvořením společnosti na základě “jakési” společenské smlouvy - realizováním “Utopie”. Merkantilisté byli v XVII. a XVIII. století po templářích dalšími praktickými ekonomy, kteří pomáhali položit základy nové vědy. Největší vliv měli v Anglii a ve Francii. Podporovali protekcionistická ochranářská opatření (například navigační zákony v Anglii), která nakonec ve svých důsledcích roznítila i americkou revoluci s její Deklarací nezávislosti v roce 1776. Merkantilistické názory a praktiky inspirovaly i později řadu budoucích národohospodářů. Jiní, fyziokraté, zase ostře reagovali na výstřelky francouzského merkantilismu za Colberta, ministra financí Ludvíka XIV. Tou dobou vystoupil ve Francii muž, povoláním lékař, mimo jiné i osobní lékař krále Ludvíka XV. a madame de Pompadour, dr. Quesnay (1694-1774), a prohlásil: “není zde ničeho k hledání ani k objevení, neboť všechny vztahy mezi lidmi jsou řízeny zákony, jejichž samozřejmost se vnucuje každému, komu byly jednou otevřeny oči”. Tečka. Doba “předchůdců” skončila a začal věk zakladatelů. Mezi ně počítáme fyziokraty (Quesnay a jeho žáci), Adama Smitha a pesimisty (Malthus a Ricardo). Proti nim - zakladatelům - postavíme později jejich odpůrce. |