PESIMISTÉ (Malthus a Ricardo)Robert MalthusDvacet let po vydání nesmrtelné knihy A. Smitha Blahobyt národů vyšla v Anglii malá anonymní knížka. Napsal ji Robert Malthus. Určitě tenkrát netušil, jaký poprask způsobí. James Bonar ji duchaplně, v narážce na dílo A. Smitha, přejmenoval na “zkoumání o příčinách bídy národů”. Týkala se tolikrát zatracovaného a nechvalně proslulého populačního zákona. Na první pohled měla Malthusova knížka, poněvadž pojednává o pohybu populace - tedy o demografii, jak dnes říkáme - k politické ekonomii hodně daleko a řada kritiků mu to také vytýkala. Jenže omyl! Skutečnost, kdy autor použil k výkladu hospodářských jevů nového činitele, převzatého z biologie - rozmnožovacího pudu (snad sexuality, bráno dnešními měřítky), - tak rozdílného od snahy výdělečné a osobní zištnosti, zcela nově rozšířila obzor politické ekonomie. Z té doby pramení později velmi slavná otázka: “Když se život stane tak snadným a krásným, nerozmnoží se lidé do té míry, že je země nebude moci uživiti?”. Malthus odpovídá, ano obavy jsou velmi opodstatněné. V této souvislosti jsou známy jeho nezapomenutelné formule, jimiž znázornil na jedné straně ohromující rychlost růstu obyvatelstva, je-li ponecháno sobě samému, viz řada geometrická a růst výroby potravin, který se zvyšuje “jen” řadou aritmetickou. Vznikl tak slavný matematický obrazec:
Na naznačeném obrazci, který zahrnuje pouze 9 členů (každému členu stanovil Malthus dobu trvání cca 25 roků, to jest poměrně krátkou dobu zhruba něco přes 200 let), je číslice posledního člena, vyjadřující růst obyvatelstva, 28krát větší (256:9) než číslice vyjadřující růst životních prostředků. “Lidstvo stojí na rozcestí se třemi cestami,” tvrdil tenkrát Malthus, “prostřední vede cestou bídy, pravá cestou ctnosti a levá cestou nepravosti”. Skutečnost posuďme každý sám. David RicardoDavid Ricardo byl velmi praktický muž a dobrý pozorovatel, který přesně formuloval jevy, které ho obklopovaly a zaměstnávaly veřejné mínění. Ricardův přínos ekonomii nalézáme především ve třech oblastech:
Jsou to tvrdá slova a tvrdé teorie. Musíme je však znát, abychom lépe pochopili, co později přinesl vývoj a zejména události v našem dvacátém století. K pochopení snad ještě jeden citát té doby: “ ...je zapotřebí jistého počtu dělníků, odpovídajícího potřebám hospodářské výroby. Jakmile však počet dělnictva přesahuje potřeby výroby, nic nezabraňuje tomu, aby mzda nepoklesla až pod životní minimum, poněvadž již není nutno, aby všichni žili (!)...” Jak děsivé proroctví, jehož obraz provázel historii dělnického hnutí od té doby až do dneška! |