|
||||
|
| |||
![]() |
Věříme, že dnešní putování po zajímavých, zábavných, poučných, či potřebných zdrojích informací na Internetu potěší všechny ty, kteří na své hi-fi věži nebo rádiu používají častěji knoflík Volume, než tlačítko OFF. Bude totiž řeč o hudbě a o všem, co s ní a s počítačem souvisí. Pokud by pro vás byly některé pojmy příliš mlhavé a měli jste pocit, že se utápíte v moři nesrozumitelné odborné terminologie, nahlédněte do Slovníčku pojmů, doprovázejícího tento článek.
| |||
Zvukové karty
Prvním krokem, který musíte udělat pro to, aby byl váš počítač schopen vyluzovat lepší zvuky, než nějaké to obligátní pípání, je samozřejmě zakoupení zvukové karty. Můžete zvolit některý z modelů renomovaného výrobce nebo přistoupit na levnější řešení v podobě noname karty, ale v každém případě byste měli dbát na to, aby vaše nová karta byla (pokud s ní nemáte nějaké specifické úmysly) kompatibilní s nepsaným standardem, jenž je v tomto případě řada SoundBlaster firmy Creative Labs. Pokud totiž některý program (většinou hra) vyžaduje podporu konkrétní karty nebo karet, můžete se spolehnout, že mezi nimi bude na 99 % právě SoundBlaster. Výrobci také svoje modely, kopatibilní se SoundBlasterem, řadí do kategorie produktů vhodných právě pro, řekněme, neprofesionální využití, při zachování dobré kvality zvuku a funkcí. Většina produktů této kategorie si je tím pádam velice podobná (nechci-li říci, že je stejná). Zvládají 32hlasou wave-syntézu, 16bitové samplování, 3D-zvuk, MIDI, PnP, mají IDE-konektor pro jednotku CD-ROM, apod. Čím se obvykle liší je přibalený software (často slabý), "čistota" zvuku (šum, frekvenční charakteristiky), a především kvalita zvuků vlnové tabulky (wave table), na které vlastně záleží, jak dobře a věrně bude karta jednotlivé hudební nástroje interpretovat. Avšak to zjistíte pouze vlastním poslechem. (Konkrétně u SoundBlasterů bývá věrnost nástrojů značně nevyrovnaná.) Pro ten případ je dobré vědět, že některé nástroje (většinou v sólových partech) nezní nikdy moc dobře - markantní je to u saxofonu či kytar - i když třeba flétna, viola nebo sbory zní dobře téměř vždy.
Rozhodnete-li se pro koupi zvukové karty, stojí za to udělat si čas a strávit chvilku na Internetu na serverech aspoň těch známějších výrobců a podívat se, co nabízejí.
Samozřejmě začneme u matky všech výrobců zvukových karet pro PC, na stránce společnosti Creative Labs (www.ctlsg.creaf.com). Přeskočíme její výrobky z ostatních oblastí výpočetní techniky a vrhneme se rovnou na "zvukovky". Nalezneme zde klasickou SB AWE32, SB 32 PnP, ale především pak novinku v podobě SoundBlastera AWE64. Jedná se o kartu, která zvládá pseudo64hlasou polyfonii, jež je však tvořena jednak původní wave-syntézou "zadrátovanou" v čipu EMU (prvních 32 hlasů) a jednak wave-syntézou vytvářenou softwarově (druhých 32 hlasů), na níž se tudíž podílí hlavní procesor. Aby neměl zákazník pocit, že si kupuje v podstatě AWE32 s novým softwarem, má AWE64 implementovánu navíc technologii pro zkvalitnění věrnosti interpretace hudebních nástrojů. Rozdíl v kvalitě obou karet můžete posoudit sami, když si stáhnete a přehrajete demostrační šoty ve formátu WAV. Recenzi AWE64 přineseme v PC WORLDu hned, jak jen to bude možné.
Na tomto serveru se také můžete zaregistrovat jako uživatel některého z výrobků Creative Labs, a pak budete elektronickou poštou dostávat zprávy, které by vás mohly zajímat - od upozornění na nové verze ovladačů, po přání k vánocům.
Podívejme se nyní na stánky dalších výrobců, kde sice tak vzrušující novinky jako u Creative Labs nenalezneme, ale přesto... Nasměrujte svůj Navigator či Explorer na adresu www.gravis.com, kde sídlí firma Gravis. Její zvukové karty jsou častou volbou každého, kdo chce za dobrou cenu koupit i dobrý zvuk, a karta Gravis Ultrasound PnP toto přání do velké míry splňuje (pro wave-syntézu využívá čip AMD InterWave). Další zastavení bude na serveru singapurské firmy Aztech (www.aztech.com.sg). Ta má v nabídce WaveRider Pro32-3D PnP, jež při své příznivé ceně disponuje dobrým 3D-zukem, ale má horší nahrávání přes mikrofon, a nemá zvláštní efekty (reverb, chorus). Na adrese www.orchid.com/products/nusound/ naleznete produkt NuSound PnP 32, vyráběný firmou Orchid, jenž vykazuje velmi dobré frekvenční charakteristiky, obecně nízký šum, ale vyšší šum při 3D-reprodukci a určité zkreslení signálu na reprovýstupu. Dále se podívejme na adresu www.tbeach.com/products/tbs2001.htm, kde snadno zjistíme všechny důležité parametry zvukové karty Turtle Beach Tropez Plus (čip ICS Wavefront, 4 MB ROM, až 12 MB RAM), která je vhodná třeba pro náročného domácího uživatele. Svou cestu po výrobcích zvukových karet zakončíme u společnosti Ensoniq (www.ensoniq.com), kterou většina zasvěcených zná jako předního světového výrobce elektronických hudebních nástrojů. V její nabídce nalezneme výrobek Soundscape Vivo 90, u něhož je třeba ocenit výbornou vlnovou tabulku, dobré frekvenční charakteristiky, nízký šum, a dobrou cenu. Jedinou nevýhodou je to, že nemá IDE-konektor pro připojení jednotky CD-ROM.
MIDI archivy
Čerstvý majitel zvukové karty - poté, co projde potenciálními úskalími při její instalaci - chce ze svého PC samozřejmě okamžitě vydolovat nějaký, pokud možno libý, zvuk. Protože na Internetu existují rozsáhlé archivy hudebních skladeb ve formátu MIDI (*.mid), nebude to žádný problém. Pro milovníky některého specifického hudebního žánru představuje adresa www.flexfx.com/index.html a The Complete MIDI file directory vhodný zdroj linků na skladby rockové, popové, jazzové, a mnohé další. Pokud se zajímáte o filmové soundtracky, bude pro vás esenciální Ultimate TV and Movie Midi page (www.primenet.com/~mrdata/midi.htm), která představuje opravdu široký výběr skladeb takových autorů filmové hudby, jakými jsou John Williams, Danny Elfman nebo Basil Poledouris. Příznivci starých dobrých časů ragtimu ocení zase stránku Ragtime MIDI files (www.ragtimers.org/midi/), kde si mohou stáhnout skladby třeba Scotta Joplina - zkuste např. "hitovku" Entertainer z filmu Podraz. Ať už se zajímáte o vážnou hudbu, či nikoli, určitě vás nezklame adresa www.prs.net/midi.html, kde leží Classical MIDI Archives, který je nejen pěkně udělaný, ale je doslova napěchován (a to nepřeháním) díly hudebních klasiků jakými byly Bach, Mozart nebo Chopin. Potěší, že zde nalezneme třeba i Dvořáka nebo Smetanu. Doporučuji přehrát si Vltavu, její midi-podoba se povedla a je skutečně super.
Software a zvuky
Ve chvíli, kdy se nabažíte přehráváním midi-souborů, jejichž autorem je někdo jiný, možná zatoužíte po tom, vytvořit si sami nějakou tu skladbu. K tomu budete pochopitelně potřebovat software. Nějaký sice dostanete přímo s vaší zvukovou kartou, ale na Internetu se nepochybně najdou o třídu lepší programy, než jakými vás do vašich muzikantských začátků vybavil výrobce.
Nechcete-li za software platit horentní sumy, protože se vám zdá nerozumné investovat do vašich nepřesvědčivých hudebních eskapád cokoli jiného než čas, docela dobrý zdroj sharewarových programů najdete na serveru Shareware Music Machine (www.hitsquad.com/smm), ale lepší možná bude, když navštívíte některou z klasických, osvědčených bank sharewaru, jako je www.windows95.com, www.shareware.com nebo www.jumbo.com. Pro vážnou práci je naopak vhodné navštívit na Webu některé renomované výrobce hudebního softwaru - např. Cakewalk (www.cakewalk.com) nebo Stainberg www.steinberg-us.com/. V obou případech jsou k dispozici demoverze jejich produktů, u Stainbergů si můžete vyzkoušet Cubase 3.0.
Zvukové karty také často umožňují využít, namísto implicitně daných zvuků nástrojů, rovněž zvuky, které si vytvoříte (nasamplujete) sami nebo které si již hotové stáhnete třeba z Internetu. Takže když se vám nepozdává např. zvuk činelu, můžete jej nahradit novým zvukem ze stránky Music Machines (hyperreal.com/music/machines/samples.html), která nabízí samply hned z několika bicích mašin. Server Atmosfear
poskytuje na adrese www.servtech.com/staff/spetry/samples.html samply známých syntezátorů v rozmanitých formátech (SND, SDX, SDS, WAV, AU, gravis). Své místo zde mají i všelijaké pazvuky.
Teorie a výuka
Proto, abyste mohli experimentovat na poli midi-hudby, a výsledky vašich experimentů byly co nejposlouchatelnější, potřebujete mít jisté - alespoň symbolicé - "vzdělání" jak v oblasti MIDI, tak v oblasti hudební teorie. Pro ten případ je pro vás užitečný server MidiWeb (www.midiweb.com/index.html), kde je poměrně jednoduše a srozumitelně (pokud umíte anglicky) vysvětlena celá problematika MIDI. Na cestě za hudební teorií je dobré navštívit Piano on the Net (www.artdsm.com/piano/index.html), což je vlastně jakási neplacená on-line škola hry na piáno pro začátečníky. Pro úplnost stojí za to podívat se i na stránku Justins Guitar Method (cord.iupui.edu/~jegreenw/tab.html), kde naleznete krátkou, ale docela použitelnou příručku hry na kytaru pro mírně pokročilé, v níž autor vysvětluje, jak číst poněkud specifické vyjádření akordů v textových dokumentech posílaných po Internetu, a podává přehled nejpoužívanějších akordů, ukázky kytarových rifů ze známých písniček, apod.
Synth Zone
Až se do tvorby hudby na počítači opravdu nadchnete, neváhejte vyzkoušet vynikající server Synth Zone (www.synthzone.com), který obsahuje ohromné množství pečlivě a systematicky setříděných linků na důležité zdroje. Např. linky na patche a specifický soft pro různé značky syntezátorů (Casio, Yamaha, Kawai, Roland, E-Mu, Oberhaim), a vůbec napojení na všechny potřebné oblasti elektronického hudebního světa. Najdeme zde i diskusní fórum, nicméně pro tento účel bych doporučil využít raději diskusních skupin na Usenetu.
Kuriozity
První kuriozita, Internet synthesizer (www.wfmu.org/~jhhl/sinth_java.html), je, jak si každý snadno z názvu odvodí, internetový syntezátor naprogramovaný v Javě. Na jeho webovské stránce si sami myší nastavíte všechny parametry syntézy zvuku, a poté výsledný zvuk rozezníte tlačítkem Go. Je to docela pěkná hračka, díky níž můžete snáze pochopit podstatu rozdílové syntézy - ačkoli v dnešní době tento typ syntézy prakticky vymizel.
Druhou kuriozitou je počítačem generovaná hudba, tzv koan music, kterou dali světu majitelé britské společnosti SSEYO (www.sseyo.com). Je to hudba, jejíž základní a nosná linka se vytvoří pomocí programu Koan Pro, a počítač, již na základě vámi zadaných parametrů, generuje všechny ty rozmanité hudební kudrlinky tak, aby se skladba nestala nudnou. Výsledek dost připomíná hudební směr zvaný minimalismus, a hodí se výborně jako zvuková kulisa nejen pro brouzdání Internetem. Na serveru si můžete zdarma stáhnout potřebný software, a v klidu domova pak vesele komponovat koan music. Zkuste si to, je to docela zábava...
Diskusní skupiny
Diskusních skupin věnujících se současně hudbě a počítačům není zrovna málo, a tak zde přijměte jen velmi stručný výčet: alt.binaries.sounds.midi (MIDI-soubory), alt.music.midi (syntezátory & MIDI), comp.music (počítačová hudba), rec.music.makers.synth (největší fórum věnované syntezátorům), rec.music.makers.marketplace (burza nástrojů).
Slovníček pojmů
Wave-syntéza, tvarová syntéza, wave-table, vlnová tabulka - Wave-syntéza je způsob tvorby zvuku, nebo řekněme i způsob interpretace reálných nástrojů, na elektronických hudebních nástrojích. Tzv. weve-table, neboli vlnová tabulka, je vlastně paměť, která obsahuje digitální podobu (často velmi krátké vzorky) skutečných hudebních nástrojů. Výsledný zvuk je pak tvořen specifickou operací, kterou s tímto vzorkem provedeme. Při wave-syntéze tedy není interpretovaný hudební nástroj vytvářen pouze synteticky (na rozdíl od některých syntezátorů, používajících čistě syntetickou metodu tvorby zvuku - rozdílová syntéza, (součtová) FM-syntéza).
Sampl, zvukový vzorek - je původně reálný (analogový) zvuk, který jsme pomocí tzv. A/D (analogově/digitálního) převodníku převedli do digitální podoby, aby s ním pak mohl náš počítač bez problému pracovat. Při opačném procesu, přehrávání takto získaného vzorku (samplu), se naopak uplatňuje D/A převodník, který převádí vzorek z digitální podoby do podoby analogové, čímž vzniká kýžený původní zvuk. Kvalita pořízeného vzorku je závislá mj. na vzorkovací (samplovací) frekvenci, která je - při kvalitě, na níž jsme zvyklí u našeho CD-přehrávače v hi-fi věži - 44,1 KHz při rozlišení 16 bitů. Ve Windows představují takové vzorky soubory s koncovkou WAV.
MIDI (Musical Instrument Digital Interface) - je standardizovaný způsob, jakým spolu elektronické hudební nástroje (včetně počítačů) komunikují. MIDI-soubor je tedy jen jakýmsi programem, podle kterého váš počítač nebo syntezátor hudební skladbu přehrává. Říká mu, který tón právě hrát, jak dlouho, kterým nástrojem v pořadí apod. Je důležité vědět, že vaše karta může (pokud podporuje MIDI) interpretovat skladbu několikerým způsobem: Jednak prostřednictvím wave-syntézy integrované na kartě, dále prostřednictvím méně kvalitní FM-syntézy, kterou má většina karet rovněž integrovánu, a nebo prostřednictvím vašeho syntezátoru, externě připojeného přes MIDI-konektor na zvukové kartě. Každý z vyjmenovaných způsobů vám přehraje jednu a tutéž skladbu v různé kvalitě (protože kvalita tvorby zvuku u jednotlivých typů syntézy je odlišná), ale pořád bude piáno znít jako piáno, buben jako buben, kytara jako kytara, atd. Jak je to možné? Vlastně ačkoli MIDI nikdy nevyšle syntezátoru povel k tomu, aby zahrál určitý part nástrojem Piáno, ale místo toho řekne pouze Hraj nástrojem č. 1, bude i tak syntezátor vědět, že má použít právě piáno. To proto, že existuje standard, kterému se říká General MIDI, na jehož základě bylo jednotlivým hudebních nástrojům (resp. skupinám podobných nástrojů) přiřazeno číslo od 1 do 128. Když tím pádem autor skladby určí, že part budou hrát nástroje č. 01, 17, 41, MIDI pošle tuto informaci zvukovce nebo syntezátoru, a oba nástroje díky "zákonu" General MIDI vědí, že pod čísly 1--8, 25--32 a 57--64 mají uloženy piána, kytary a žesťové nástroje, a part bez problémů přehrají. Někdy se stává, že autor skladby doporučení General MIDI nedodrží - v tom případě se vám může stát, že skladba, kterou si budete chtít přehrát, bude neposlouchatelná. Zkuste si představit, jak by musel vypadat Chopinův Minutový valčík třeba na xylofon.
Polyfonie - počet hlasů (tónů) jednoho nástroje, které mohou zaznít najednou v daném okamžiku. U zvukových karet je to běžně 32 hlasů. Počet hlasů se však úměrně snižuje, pokud chcete, aby vám hrálo najednou více nástrojů. Např. v případě dvou nástrojů (piáno a basa) budete mít pro každý z těchto nástrojů jen 16 hlasů (nikoli třeba 28 pro jeden a 4 pro druhý).
3D-zvuk
Výrobci zvukových karet montují do svých výrobků obvody, které vytvářejí dojem větší prostorovosti přehrávaného zvuku.
PnP, Plug and Play (Zapoj a pracuj) - zařízení, které by mělo v počítači pracovat bez nějakých větších problémů s jeho instalací.
PC WORLD 03/97 |