Leden 1999   

   Jan Lipšanský
Jon Postel zemřel, ať žije Internet!
aneb Stručná historie Internetu


Internet
V polovině října zemřel ve věku 55 let na srdeční poruchu jeden ze zakladatelů Internetu, Jon Postel. Stál nejen u zrodu Arpanetu, z něhož se odvinula současná podoba Internetu, ale byl také autorem řady specifikací RFC. Věnoval se vědecké činnosti (měl doktorát počítačových věd) a jeho posledním postem byla funkce ředitele v Information Sciences Institute (pobočka kalifornské univerzity). Vzpomeňte v dobrém tohoto velkého muže.

Abychom uctili památku Jona Postela, rozhodli jsme se vám jeho činnost a dosah práce připomenout stručným shrnutím historie vzniku současného Internetu, kterou ne každý může znát. I vzhledem k tomu, že v současné době se rozjíždějí projekty Internet 2 a americká vláda tvoří další novou velkou síť, šlo tedy pravděpodobně o celosvětovou revoluci v oblasti komunikacích. Ale nezdá se, že by si toho u nás doposud někdo všimnul.

1966

Vědci poprvé použili optická vlákna pro zachycení telefonních signálů. Donald Davis zavádí termíny "pakety" a "paketové přepínání" (packets, packet switching). Bob Taylor z ARPA (Advanced Research Projects Agency, oddělení ministerstva obrany) získává dotaci na vývoj sítě, která by propojila větší množství univerzit. Bez jakýchkoliv průtahů a ani ne za hodinu souhlasí Charles Herzfeld s financováním projektu, jenž bude za tři roky znám jako ARPANET. Není divu, americké vládě jde především o vývoj systému, který by posílil vybavení armády proti jiným zemím, v té době především Sovětskému svazu. Navíc by informace, dejme tomu mezi Dallasem a Tokiem, nikdy nešly jednou jedinou sítí.

1967

Wes Clark přichází na setkání představitelů ARPA s nápadem využít dedikovaný hardware pro funkce sítě. Přístroje se mají nazývat Interface Message Processors (IMP's), tedy Procesory zpravodajského rozhraní..

Říjen

Lawrence Roberts zveřejňuje první návrh ARPANETu na konferenci Velké počítačové sítě a komunikace mezi počítači v Gatlinburgu.

1968

V National Research Laboratory (NRL, Národní výzkumné laboratoři) ve Velké Británii se testuje první síť WAN s paketovým přepínáním.

Je zveřejněn konečný standard pro ASCII kód. (Dřívější verze, vytvořená v roce 1961, zahrnovala pouze velká písmena.)

Srpen

Larry Roberts ze společnosti ARPA vyhlašuje konkurz (RFC) na vybudování sítě 4 IMP, jejichž počet by vzrostl na 19. Mnohé velké společnosti, např. IBM, se konkurzu neúčastní s tím, že taková síť není možná.

Prosinec

Mnoho lidí je překvapeno skutečností, že konkurz vyhrává malá poradenská firma Bolt Beranek a Newman (BBN) z Cambridge. Společnost, vedená Frankem Heartem, získává jeden milion dolarů a méně než jeden rok na převedení teorie ve fungující systém.

1969

Březen

Firma Honeywell dodává první prototyp IMP (IMP 0) do BBN. Jednotka byla přizpůsobenou verzí počítače 516. Naneštěstí nefungovala správně a Ben Barker strávil několik týdnů neustálým ručním připojováním do sítě, aby se dosáhlo správné konfigurace.

7. dubna

Steve Crocker vytvořil první dokument RFC, nazvaný Host Software ( RFC1). V něm předepsal vzájemný vztah mezi hosty a přístroji IMP od společnosti BNN. Každá strana je zodpovědná za vývoj softwaru, který propojí počítače k IMP sítě ARPANET.

20. července

Apollo 11 přistává na Měsíci. Neil Armstrong se stává prvním člověkem, který se dotkl povrchu Měsíce, Buzz

Aldrin druhým. Na měsíčním povrchu strávili 21,5 hodiny, včetně 2,5 hodin mimo jejich lunární modul, což mohly sledovat miliony diváků ze Země.

2. září

Vývojáři z BNN, pracující na IMP, konečně instalují první IMP uzel ARPANETu v UCLA, kde je bez problémů připojen ke školnímu počítači Sigma-7.

1. října

Druhý uzel ARPANETu je nastaven ve Stanfordském výzkumném institutu (SRI), kde je připojen k jejich SDS 940. Po prvotním výpadku bylo nakonec navázáno první spojení mezi zařízeními UCLA a SRI okruhem o rychlosti 50 Kb/s.

1. listopadu

Uzel číslo 3 je instalován na Univerzitě Kalifornie v Santa Barbaře.

Prosinec

Čtvrtý uzel je instalován na utažské univerzitě.

1975

Americká kancelář ministerstva obrany získává administrativní dohled nad ARPANETem a ministerstvo obrany pak veškeré přednosti při komunikaci po této síti. Provoz rapidně vzrůstá, protože síť mohou nadále využívat i běžní uživatelé, vývojáři, univerzity. ARPANET se proto rozděluje do dvou větví: samotný ARPANET nadále zůstává pro akademické využití, MILNET zabezpečuje potřeby armády, a to za současného sdílení informací mezi oběma sítěmi. Propojovací síť je známá jako DARPA Internet (Defense Advanced Research Projects Agency), zkráceně Internet.

Počátek 80. let

Vznikají další sítě, např. BITNET (Because It's Time Network, Protože Je Čas Sítí) a CSNET (Computer Science Network, Počítačová vědecká síť), propojující akademické a výzkumné organizace. Tyto se nestaly původně součástí Internetu, postupem času však ano, a to kvůli sdílení informací.

1986

Národní vědecká nadace, National Science Foundation (NSF) významně přispěla k rozvoji Internetu vytvořením sítě, která propojila výzkumné ústavy celé země přes několik center se supervýkonnými počítači. Tato vysokorychlostní síť dostala název NSFNET. Přenosové linky obsahují jak telefonní kabely, optická a mikrovlnná vlákna, tak satelitní spojení. Původní rychlost je 56 Kb/s.

1989

Síť NSFNET je upgradována na tzv. T1 linky, jejichž přenosová rychlost je 1,5 Mb/s.

1992

Současný upgrade na T3 linky zaručuje přenos rychlostí 45 Mb/s. Jednoduše řečeno - 10 kopií Tolstého románu Vojna a mír byste přenesli z jednoho místa na druhé za jednu sekundu.

Ve stejném roce se Internet objevuje poprvé i v Československu, kde propojuje školy a vědecká a výzkumná pracoviště. Postupně se připojí i státní správa.

1998

Síť NSFNET se nadále rozšiřuje - dnes má propojení do 80 zemí světa a přes milion uživatelů. Podobná síť v Kanadě (CA*net) je druhá největší na světě. Mezi další země s vysokým rozvojem sítí patří Francie, Německo, Velká Británie, Austrálie a Japonsko. Každá z nich má více jak 1 000 síťových stanic, připojených k Internetu a NSFNETu.

Síť, nazvaná Internet 2, a vycházející z propojení jednotlivých železničních stanic v USA optickým vláknem, se začíná budovat v Evropě.

V České republice klesá počet připojených uzlů do Internetu, díky ohlášenému zvýšení telefonních poplatků ze strany SPT Telecomu dochází k akci Bojkot proti Telecomu, a stále platí zákon o telekomunikacích z roku 1964, jenž je v rozporu s ustanoveními Evropské unie.


PC WORLD 1/99