 
26. HISTORIE
VÝMĚNY INFORMACÍ V PODNIKU
Ještě v nedávných
dobách se jako jediný prostředek komunikace v podnicích využívalo papírových
dokumentů. K takovéto komunikaci docházelo jak mezi jednotlivými zaměstnanci,
tak mezi celými odděleními a pobočkami. V poněkud změněné formě takový
způsob komunikace přežívá v podnicích doposud. Tento způsob komunikace
používaly nejen podniky, ale vlastně celé národní hospodářství a právní
předpisy vedly veškeré zainteresované strany k písemné komunikaci - tato
forma byla uzákoněna. K přenosu informací uvedených na papíře na dálku
se používala běžná pošta, jejíž rychlost však byla ve srovnání s komunikačními
možnostmi poměrně nízká. S nástupem telefonu byla komunikace na dálku prostřednictvím
pošty přece jen omezena, ne však příliš. Komunikace prostřednictvím telefonu
mohla nahradit pouze některé prvky dosavadní komunikace, neboť nezahrnovala
písemnou formu. K podstatné změně došlo až s vynálezem dálnopisu a po něm
faxu, který umožňoval přenášet kopie dokumentů po běžných telefonních linkách
a tím tak mohl omezit přenos dokumentů, u nichž nebyla vyžadována autentizace
například podpisem či razítkem. Dálnopis byl předchůdcem faxu, umožňoval
přenos pouze písemných zpráv - v podstatě šlo o vzdálené propojení dvou
psacích strojů - zde chyběla možnost zasílání grafiky, což bylo velmi omezující.
S příchodem počítačů do běžné praxe a s nástupem snadno přepravovatelných
médií pro ukládání dat se rozvinula též komunikace prostřednictvím zasílání
takových médií poštou nebo kurýrem. Výhodou byla možnost tato data dále
elektronicky zpracovávat, což u písemností či u faxových dokumentů nebylo
téměř možné. Možnost dalšího elektronického zpracování přenesených dat
tu sice byla, chyběla však opět rychlost dosahovaná telefonním nebo faxovým
spojením. Objevil se tedy problém využití telefonních linek též k přenosu
elektronických dat. Na trh byly tedy uvedeny modemy umožňující jak přenos
digitálních dat, tak později integrovat též fax. Nutno poznamenat, že vývoj
faxu a modemu spolu velmi souvisel díky velmi silné technologické příbuznosti,
fax však nalezl své uplatnění v běžné praxi dříve, protože nebylo nutno
k jeho využití vlastnit počítač a případně i scanner. Od doby slávy faxu
se firmy postupně stačily vybavit počítači a k možnosti využití modemů
byl už jen krůček. Nejdříve se modemy využívaly k jednorázovému přenosu
souborů buď za účasti obsluhy nebo automaticky. Řešení však existovala
pouze ke komunikaci dvou účastníků, nebyl řešen problém hromadného šíření
dat z centra ostatním stranám. Změna přišla až s příchodem první stanice
BBS - Bulletin Board System - bezobslužné stanice obsluhující modemy, na
které mohou jednotliví účastníci zanechávat svá data pro ostatní uživatele.
V tomto případě bylo nutno vyřešit pouze problém spojení jednotlivých účastníků
s centrálou, odpadly tedy problémy kompatibility jednotlivých účastníků
mezi sebou - problémy bylo možno řešit globálně. První BBS vlastně nebyla
určena pro komunikaci v podniku. Šlo většinou a amatérské stanice sloužící
k výměně informací mezi jistými zájmovými skupinami. Myšlenka takové bezobslužné
stanice však byla natolik zajímavá, že se jí brzy začaly zabývat firmy,
které ji dostaly do podoby profesionálního nástroje pro komunikaci v podniku.
V takovém systému se stal samozřejmostí nejen přenos souborů mezi účastníky,
ale i elektronická pošta, možnosti provozování telekonferencí v reálném
čase, možnost aplikace různých dotazníků pro průzkum veřejného mínění a
mnoho dalších služeb. |