Představte si, že po dobré večeři neusednete k televizi, ale ke svému osobnímu počítači. Nejdříve prohlédnete svou elektronickou poštu a odpovite na nejnaléhavější dopisy. Pak se zahloubáte do došlých elektronických novin a časopisů. Po chvíli si vzpomenete, že jste zapomněli poblahopřát k zítřejším narozeninám svému příteli. Vhodně kliknete na počítači a prostřednictvím internetového telefonu napravíte svou zapomnětlivost.
Novinky ze světa Vás přestaly zajímat. Díváte se do celosvětového programu interaktivní televize a upoutává Vás inzerovaná zahraniční zábavná show. Znovu několikrát zaklikáte a monitor počítače se rozzáří programem z Las Vegas. Reproduktor zašumí potleskem vzdálených diváků. Po nějaké době zatoužíte začíst se do včera z Internetu došlé elektronické knihy. Nejdříve otevřete audiový kanál, který zpříjemní prostředí nevtíravým hudebním doprovodem a pak se věnujete knize. Některé přečtené pasáže Vás tak zaujmou, že pocítíte potřebu seznámit s nimi kolegy v práci. Několik jednoduchých manipulací s myší a tiskárna začíná tisknout text, který si zitra ráno přibalíte na cestu do tramvaje.
Tak by mohla probíhat část večera českého internetového uživatele v nejbližší budoucnosti. Podobně strávenému večeru v dnešní době ani tak nebrání soudobé možnosti Internetu, jako spíše naše nekvalitní komunikace a vysoké ceny za jejich používání. Představme si například, kolikrát by se nám asi za takový večer rozpadla komutovaná telefonní linka spojující náš osobní počítač s internetovým serverem. Představme si dále, kolik bychom zaplatili Telekomu za večerní provoz této linky. Jistě by to nebyly desítky korun ale spíše stovky korun.
Než se věnujeme konkrétním zajímavostem dalších zastávek, věnujme trochu času obecnějšímu pohledu na možnosti, které dnešní počítačová síť Internet publicistice věnuje. V prvé řadě je třeba říci, že služby, které poskytuje, prošly, procházejí a zřejmě budou i nadále procházet rychlým a mnohdy i neočekávaným vývojem. To samozřejmě platí i o službách, které jsou atraktivní pro publicistiku.
Zajímavé je to, že projekty tohoto druhu vznikaly obvykle mimo knihovní sféru. Ta se soustřeďovala především na elektronizaci knihovních katalogů a na prostředky, jak v nich hledat. Katalogizace se nezaměřovala pouze na knihovní fond, ale i na novinový a časopisecký fond a na jeho doplnění o vyhledávací prostředky. Přitom digitální prezentace vyhledaných článků užovatelům se obvykle neřešila. Světlou výjímkou je Uncover, který uměl a dodnes umí požadované články uživateli za úplatu odfaxovat. Knihovní nebo příslušné databázové služby bývaly a mnohdy ještě i jsou dosažitelné pouze aplikací Telnet, tj. simulovaným terminálovým přístupem k dálkovému počítači.
V několika posledních letech rostoucí popularita WWW (World Wide Web), multimediální soustavy hypertextových dokumentů, přispěla k webové formě elektronických novin a časopisů distribuovaných elektronickou poštou. Aby takovou publikaci uživatel mohl číst, musel si její webové stránky nainstalovat lokálně na svém počítači.
Protože na Internet může umístit informace každý, kdo má k tomu technické podmínky, a protože z hlediska ekonomického takové umístění informace neni náročné, je velmi snadné vytvářet osobní internetové publikace. Mohou mít formu novin, časopisů, článků, osobních WWW stránek apod. V tomto ohledu je Internet podstatně demokratičtější než klasická media jako je tisk, rozhlas a televize, protože prakticky neklade žádné překážky uživateli, aby internetově publikoval.
Zajímavým procesem je prolínání tradičně nesíťových komunikačních medií do internetových a intranetových technologií. Tak např. elektronická publikace může být personalizována pro skupinu uživatelů, pro ni pak vytištěna a klasicky distribuována, případně distribuována síťově s tím, že si ji uživatel vytiskne sám dle implicitního formátu nebo dle formátu individuálního. Prolínání se týká i rozhlasových a televizních medií.