| Index |

INTERNET CZECHBUS - Cestujeme Internetem za publicistikou

Druhá zastávka: Knihovny na českém Internetu

(Právo, středa 5. srpna 1998)

Síť sítí zasáhla skoro všechny oblasti lidské aktivity. Knihovnictví není výjimkou. Jestliže ještě před nedávnem veřejné i neveřejné knihovny rozvažovaly jakým způsobem se postaví k možnostem, které přinášel rozvoj výpočetní techniky, jak tuto techniku zapojí do řízení a průběhu knihovních procesů, tak nedlouho poté se Internet začal postupně vměšovat i do této sféry a začal přinášet řadu neočekávaných problémů a s nimi spjatých znepokojujících otázek.

Klasické pojetí knihovních služeb, chakteristické správou knihovního fondu tvořeného tištěnými publikacemi pro výpůjční a dokumentační účely nijak zvláštním způsobem nekomplikovalo nasazení automatizovaných knihovních systémů nad obvyklý rámec těžkostí, s kterými bylo možné se setkat v jiných aplikačních oblastech. Zvláštní pozornost byla věnována vytváření automatizovaných katalogů. Internet přinesl možnost pracovat s nimi jako s veřejnou službou dálkovým způsobem. Za nejvhodnější přístupový prostředek byl pokládán Telnet, on­line dálkový přístup virtuálním terminálem k internetovému počítači, na kterém byl katalog, OPAC (On­line Public Access Catalogue), umístěn. Nově vznikající digitální fond knihoven byl obvykle archivován na off­line elektronických mediích, jako jsou např. CD­ROM. Pracovalo se s ním analogickým způsobem jako s knižním a časopiseckým fondem. On­line elektronické publikace byly zpočátku vzácností a situaci neovlivňovaly.

Web přinesl zlom

Změna ale přišla s rozvojem WWW (World Wide Web), který nejen stimuloval nový druh publikací, webové publikace, ale přinášel i nový technologický nástroj pro tvorbu a práci s knihovními systémy. Původní telnetový přístup začal být nahrazován nebo doplňován pohodlnějším a účinnějším webovým přístupem, který umožňoval nejen práci s individuálními katalogy, ale byl i vhodnější pro tvorbu souborných katalogů.

Webové publikace, ať již monografie, či periodika, otevřely pro knihovny doposud neznámé problémy, např. otázky jak s takovými publikacemi z knihovního hlediska zacházet. Zda je zahrnovat do fondu knihoven a pokud ano, tak proč a jakým vhodným způsobem. Na tyto otázky nebyly doposud nalezeny uspokojivé a definitivní odpovědi.

Základní těžkosti spočívají v tom, že publikace tohoto druhu mají svůj vlastní život, jsou dle potřeby doplňovány, upravovány a měněny, zkrátka aktualizovány. Připočteme­li k tomu i možnosti dynamické tvorby jejich částí či interaktivitu s čtenářem, je složitost archivace těchto domunentů v knihovných fondech zřejmá. Na druhé straně, významné webové dokumenty mohou na serverech, na kterých jsou umístěny, zaniknout, aniž po jejich existenci zůstane nějaká stopa. Tento fakt mluví ve prospěch jejich evidence a archivace v knihovnách, které pečují o povinné výtisky klasických publikací. Rovněž zůstává nejasným, zda webové publikace, které nejsou kopií tištěných prací, mají být registrovány v rámci obvyklých systémů pro monografie a pro seriály (ISBN, ISSN). Podobně nedořešené zůstává uplatňování a dodržování práv autorů těchto publikací.

Jak jsme na tom?

Nejvyšší autoritou mezi českými knihovnami jistě je Národní knihovna ČR (NK ČR). Není proto přílišným překvapením, že její webová prezentace obsahuje Adresář knihoven a informačních institucí v ČR
(http://omega.nkp.cz:4001/ALEPH/CZE/ADE/ADR/ADR/START).

Příslušná databáze obsahuje údaje o institucích, které spolupracují nebo spolupracovaly na budování souborných katalogů, účastní se meziknihovních služeb nebo jsou alespoň v kontaktu s Odborem knihovnictví NK ČR. Záznamy obsahují vedle názvu především úplnou adresu, záznamy aktualizované v posledních letech též telefon, fax, e­mail, popř. adresu domovských stránek na Webu. Seznam webových prezentací nejdůležitějších českých knihoven nalezneme na WWW stránkách Státní vědecké knihovny (SVK) v Českých Budějovicích
(http://www.cbvk.cz/libracz.html).

Velmi podrobný adresář knihoven vysokých škol je na prezentaci knihovny ČVUT Praha
(http://platan.vc.cvut.cz/advs?0=0&todo=uvod).

Možná že dnes již trochu zastaralým, ale doposud jistě zajímavým je Přehled bází dat využitelných v knihovnách ČR

(http://meriadoc.svkul.cz/sdruk/),

který v roce 1995 sestavil Aleš Brožek ze Státní vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Obsahuje základní údaje o více než 180 tuzemských bázích, jejichž většinu autor odzkoušel a může je doporučit nejen specializovaným, ale i veřejným knihovnám k zodpovídání čtenářských dotazů.

Elektronické katalogy

Pro ilustraci si vybereme Elektronický katalog NK ČR
(http://omega.nkp.cz:4001/ALEPH/CZE/NKC/NKC/NKC/START),

který obsahuje především bibliografické záznamy českých knih, vydaných po roce 1983. Od roku 1995 jsou do báze přidávány i záznamy dalších druhů dokumentů, a to i zahraničních.

Zadáme­li vyhledávací požadavek na jméno autora, například moje příjmení Vrabec, získáme pro křestní jméno Vladimír záznamy dvou knih, kterých jsem spoluautor. Zadáme­li analogický požadavek katalogu Státní technické knihovny

(http://www.stk.cz/katalogy/index.htm),

odpověď bude doplňena o další čtyři knihy. Dotaz v katalogu knihovny Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha
(http://olc2.feld.cvut.cz/ak/form.phtml?charset=ASCII&I=3)
by záznamy doplnil na celkový počet sedmi různých publikací.

Vidíme, že databáze NK ČR je značně neúplná a pro získání úplného přehledu publikací daného autora, přesto že NK ČR má k dispozici povinné výtisky publikací, není spolehlivá.

V této souvislosti jsou velmi významné snahy vedoucí k vytváření souborných katalogů. Jsou vedeny ve třech směrech. První směr představuje NK ČR, která na bázi systému CASLIN se snaží vybudovat Souborný katalog ČR. Ten by měl mít dvě hlavní funkce. Prvá, informační, by měla poskytovat údaje o existenci a lokaci dokumentu v ČR, druhá, katalogizační, sdílenou katalogizaci účastnických knihoven. Druhý směr představují aktivity, které na bázi systému TINLIB, směřují k vytvoření souborného katalogu knihoven vysokých škol. Soudobým základem je souborný katalog Karlovy Univerzity, který je chápán jako takový typ souborného katalogu, který případný výskyt duplicitných záznamů z různých knihoven neřeší sloučením záznamů. Záznamy se zachovávají v několika exemplářích s označením fakulty v poli "Vlastník dokumentu" a zároveň se za název dokumentu přidá zkratka názvu fakulty. Tento katalog obsahuje v současné době pouze záznamy monografií, neobsahuje záznamy článků a seriálů. Třetím směrem je souborný katalog SCAT budovaný na bázi knihovního systému LANius, který je často nasazován v municipalitních knihovnách.

NK ČR obsahuje také katalog článků v českých novinách, časopisech a sbornících. Na serveru se upozorňuje, že přístup k plným textům článků v některých denících, který byl donedávna NK ČR nabízen, již není možný, protože provozovatel plných textů nabízí nyní své služby pouze registrovaným uživatelům za poplatek. Je jím firma Newton s.r.o.

(http://www.newton.cz/NEWTONIT/JEAN/)
.
Při pokusu prověřit úroveň služeb firmy NEWTON mi bylo sděleno, že probíhá přestavba WWW serveru, a že teprve od září bude možný registrovaný přístup do nekomerční a komerční části databáze.

Pojítka s Internetem

Převážná většina knihoven cenila možnosti, které nejen jim, ale i jejich návštěvníkům, Internet přináší. V rámci možností vytvářejí podmínky, aby jejich klienti mohli přímo v knihovně pracovat s Internetem. Tak např. SVK v Českých Budějovicích poskytuje za cenu 30.- Kč na hodinu přístup do Internetu cca 10 až 15 osobám denně. Služby tohoto druhu nejsou již mimořádné, stávají se součástí uživatelského komfortu v českých knihovnách.