| Index |

INTERNET CZECHBUS - Cesta Internetem za prací

Druhá zastávka: Úřady práce

(Právo, středa 2. prosince 1998)

Základními východisky naší cesty za prací musí být příslušné státní orgány, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR) a úřady práce (ÚP ČR). Již na naší dřívější cestě, cestě Za informacemi české státní správy a samosprávy, jsme se zastavili na WWW prezentaci MPSV ČR (http://www.mpsv.cz).

Připomeňme, že zájemce na tomto serveru nalezne vedle aktuálních informací i soudobé legislativní zabezpečení oboru, vše v souladu s určením ministerstva jako ústředního orgánu státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a zabezpečení, sociální péči včetně péče o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky. Na ministerském serveru lze nalézt i oddíl zabývající se sociálním zabezpečením v Evropské unii (EU). Tento oddíl vedle úvodní informace obsahuje i texty některých nařízení Rady Evropy a dává nám slušnou počáteční představu, jak se v těchto otázkách angažuje EU.

Až skoro nelegální iniciativy

Úřady práce jsou prodlouženou rukou MPSV. Jejich stav k 1. září 1998 byl zachycen dokumentem, který je umístěn na URL http://zatecke-stranky.omnis.cz/www/adresyUP.htm. Rovněž, pokud bychom chtěli prověřit úroveň jejich "zahnízdění" na Internetu, stačí se podívat na dokument http://web.telecom.cz/upro/upcr.htm, umístěný uvnitř prezentace ÚP Rokycany.

Dokument poukazuje, že v současné době pouze čtrnáct ÚP má k dispozici elektronickou poštu a z nich pouze necelá desítka má webové prezentace. Mnohým se bude zdát, že Internet naše úřady práce svými možnostmi dosud příliš neoslnil a částečně budou mít pravdu. Je třeba si ovšem uvědomit, že zákon o svobodě informací, který v návrhu mimo jiné také ukládá státnímu aparátu úkoly a povinnosti v tomto směru, prozatím není naším Parlamentem schválen. Tudíž ony vzácné vlašťovky v rezortu MPSV ČR jsou výsledkem iniciativy a píle, řekl bych skoro "nelegální", vedení a pracovníků těch ÚP ČR, které začaly Internet brát jako jeden z prostředků své práce. Podívejme, jak se jim to daří ve sféře nabídky pracovních míst a pracovních sil.

Kdo je uchazeč ?

Skoro na všech webových prezentacích ÚP ČR, které jsem si prohlédl, se konstatuje, že základní a nejdůležitější činností ÚP je zprostředkování zaměstnání pro uchazeče a zájemce. Za uchazeče o zaměstnání je úředně považován "občan, který chce a může pracovat a o práci se uchází". K zařazení do evidence uchazečů musí ale splňovat určité podmínky, např. nesmí pracovat či se soustavně připravovat na povolání, musí ÚP podat písemnou žádost o zprostředkování zaměstnání, musí mít trvalý pobyt v územním obvodu příslušného ÚP. Uchazeči zařazení do evidence jsou účastníky sociálního a zdravotního pojištění, případně pobírají dávky hmotného zabezpečení před nástupem do zaměstnání.

Kdo je zájemce a zaměstnavatel ?

Naproti tomu zájemcem je občan, který nesplňuje všechny podmínky pro evidenci uchazečů, např. doposud pracuje, bydlí v jiném okrese a pod.

Třetím účastníkem na trhu práce jsou zaměstnavatelé, kteří nahlašují ÚP volná pracovní místa. Tak např. ÚP Olomouc (http://www.upoc.onyx.cz) přijímá hlášení volných míst telefonicky, písemně, faxem, osobní návštěvou a pomocí formuláře "Nahlášení místa". Pro zavedení do registru volných míst je třeba uvést IČO zaměstnavatele, název a adresu firmy, jméno a telefon na kontaktní osobu, specifikaci volného místa s požadavkem na pracovníka.

Prezentace volných míst

ÚP Olomouc volná místa zveřejňuje ve formě dvakráte týdně aktualizovaných počítačových sestav přímo v úřadě. Uživatel Internetu si je může stáhnou rovnou z webové prezentace jako soubor mista.zip. Některá volná místa se souhlasem zaměstnavatele se zveřejňují v inzertním časopise, dlouhodobě neobsazená místa jsou inzerována na telefonní smyčce. Zveřejňovat na Internetu seznamy volných míst není nápadem pouze ÚP v Olomouci. Tak např. ÚP Rokycany (http://web.telecom.cz/upro/) umožňuje stáhnou si z Internetu analogický seznam, pro změnu jinak komprimovaný, s názvem VMUPRO.ARJ. Při mé návštěvě rokycanské webové prezentace na rozdíl od Olomouce byl tento seznam naposledy aktualizován ke konci září 1998. Od té doby zřejmě žádné volné pracovní místo v Rokycanech nepřibylo ani neubylo.

Při prezentaci volých míst na Internetu se používají i jiné formy výstupu. Tak např. ÚP Most (http://www.mostecko.cz/upmost/) umožňuje vybrat si volná místa dle kvalifikačních požadavků a požadavku na pohlaví pracovníka. Zajímalo mne, kolik volných míst je k dispozici. Na můj souhrnný dotaz systém odpověděl, že pro muže registruje 138 volných míst, pro ženy 107. Na to, že Most patří do regionu s říjnovou největší nezaměstnaností (http://www.mpsv.cz/scripts/nezamestnanost/sm1098.asp), která přesahuje 15 %, nic moc. Podobně ÚP v Havlíčkově Brodě (http://www.hba.cnz.cz/uphb/) na své hlavní stránce volných míst oznamuje pracovní příležitosti členěné dle pohlaví a kvalifikačních požadavků na vzdělání.

Nejnovější webové prezentace ÚP mají v Kladně (http://www.kladno-net.cz/uradprace/) a v Karviné (http://www.mujweb.atlas.cz/www/upki/). Oběma úřadům je třeba pogratulovat za snahu a popřát mnoho zdaru při dalším dopracování či eventuálnímu rozšíření svých WWW stránek tak, aby pro internetové zájemce mohli nabízet on-line i informace z trhu práce.

Praha opět výjimečná

Naši internetovou cestu za prací s druhou zastávkou můžeme uzavřít návštěvou WWW prezentace ÚP hlavního města Prahy (http://www.infima.cz/uppha/). Ta se od ostatních podstaně liší. Jednak nenajdete na ní přehledy o volných pracovních místech, snad je to tím, že v Praze je jedna z nejmenších nezaměstnaností v ČR, jednak jsou na ní inzerovány služby Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání (IPS). Jste-li zájemcem o zaměstnání musíte se dostavit na některé z pracovišť ÚP v Praze, tam vyplnit příslušný dotazník a pak očekávat kontakt ze strany zaměstnavatelů, kteří si Vás vybrali jako případného budoucího zaměstnace. Pokud se obrátíte na IPS mohou být Vám poskytnuty informace o síti škol a studijních, případně učebních oborech, podmínkách průběhu přijímacích řízení, nárocích a požadavcích na jednotlivá povolání, možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi, situaci na trhu práce a možnostech rekvalifikace.

Co říci závěrem? Mám pocit, že úřady práce v naší republice doposud Internet neobjevily nebo s jeho využíváním ve své práci z nejrůznějších důvodů otálejí. Pouze malá hrstka odvážlivců se na Internetu usadila a hledá nejúčinnější formy jeho využití.