2
HISTORIE PÍSEM

stručně


2.1
Řeč a písmo

předhistorické období
historické období
piktogramy
ideogramy



2.2
Vývoj písma

písmo Číny, Babylónu a Egypta
hieroglyfy
hieratické písmo
démotické písmo



2.3
Fénické písmo




2.4
Řecké písmo




2.5
Východní větev




2.6
Západní větev




2.7
Národní písma




 


2.6          Západní větev

V době rozkvětu řecké kultury, asi 300 let před naším letopočtem, se písmo dostalo prostřednictvím řeckých kolonistů na Sicílii a Apeninský poloostrov, kde se s ním seznámili Etruskové a Italikové. Začal bohatý vývoj latinky.
Starší Latinové znali pouze velká písmena. Latinská abeceda měla 24 písmen a pstrádá znaky pro J, K, U, Y, W. Toto písmo se v dalším vývoji rozdělilo do několika forem. Nejprve to byla latinka archaická, která vycházela z řeckého písma a má do jisté míry orientální ráz. Dalším vývojem vznikaly márodní písmové formy. Nejprve vznikala římská písma nápisová - capitalis monumentalis - písmo tesané do tvrdých materiálů. Prošlo dlouhým vývojem, od 3.století př. n. l. do 4.století našeho letopočtu. Ustálilo se jako písmo stínované s výraznými serify. Je známá i jeho ornamentální forma - capitalis rustica - písmo psané nebo malované, kterým byly do různých odolných i méně odolných materiálů publikovány veřejné i soukromé dokumenty. Jiné označení tohoto písma je scriptura acturia (písmo dokumentární). Vzniklo asi počátkem našeho letopočtu. Je to písmo nevýrazně stínované, serifové, užší kresby.
Další nápisová písma, scriptura curseva a scriptura uncialis vznikla později, asi ve 3.století našeho letopočtu, a jsou pravděpodobně modifikacemi římských " knižních" písem. Capitalis quadrata - jinak zvané též capitalis elegans - má význam v celém dalším vývoji latinky od počátku středověku. Vzniklo asi ve 3.století našeho letopočtu. Je výrazně stínované, serifové, čtvercového vzhledu.
Vyspělá řecká kultura i politická moc Římanů (porážka Řeků u Korintu r.146 př.n.l.) vedla k vytváření dalších písem, potřebných pro diplomacii, armádu, obchod i umění. Psalo se na různé materiály, zpočátku na tenký olověný plech, později na papyrus a pergamen. Vyvíjel se i písařský nástroj, rydlo, třtinové nebo rákosové pero, od 4.-5.století brkové. Též technika psaní se změnila. Inkoust se vyráběl ze sazí nebo z duběnek. Pro zdobení zvláště drahých spisů se používala organická i anorganická barviva, stříbro a zlato.
Tato písma se nazývají římská písma knižní. Ve svém vývoji vycházela z nápisových písem, ale zpětně měla na tato písma vliv.
V 1.století př.n.l. vznikla klasická kapitála, o sto let později pak římské knižní písmo smíšené (scriptura mixta), které lze pokládat za jakýsi přechodový typ písma minuskulového. Ve 2.-3.století římská uniciála, která se stala formálním latinským písmem. Další užívanou formou římského písma byla asi v 5.století římská polounciála.
Vedle písem s vertikální osou se vyvíjela písma kurzivní (italiky) se šikmo skloněnou osou, která měla v denním životě širší použití a byla při psaní svým sklonem přirozenější. Po pádu říše římské r.476 se vývoj římských písem zastavil a začala vznikat tzv. písma národní.


Hlavní stránka





















Římské kapitály