Pozorný čtenář jistě poznal, že jsme před čtrnácti dny zahájili nové putování našeho českého internetového autobusu - cestu za vzděláváním. Dnes se pokusíme odpovědět na otázku, jaké místo zaujalo české vysoké školství na Internetu. Další dvě zastávky věnujeme střednímu a nižšímu školství.
Předně je třeba zdůraznit, že historie českého Internetu začíná na českých vysokých školách. Vzpomínám si, že na katedře počítačů fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, kde jsem skoro čtvrt století pracoval, prvé informace o předchůdkyni Internetu, o síti Arpanet, byly zachyceny na počátku sedmdesátých let. Pak byl u nás světový vývoj v oblasti počítačových sítí sledován až do počátku devadesátých let pouze prostřednictvím dosažitelné odborné literatury.
Zrod českého Internetu pak pokračoval velmi rychle. V roce 1991 byla vypracována koncepce akademické sítě a podán Fondu rozvoje vysokých škol příslušný návrh projektu. V následujícím roce byl projekt schválen a započala jeho realizace. Do Internetu, do domény CS (ještě Československo), byla připojena prvá česká síť - síť ČVUT. V roce 1993 byl zahájen provoz české akademické sítě CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork) a v souvislosti s rozděleném státu se doména CS rozčlenila na dvě samostatné domény, CZ (Česká republika) a SK (Slovenská republika). V roce 1994 byla svěřeno českému Internetu organizace mezinárodní konference INET'94/JENC5, která proběhla v Praze. Tato aktivita velmi pomohla českému Internetu propagačně, technologicky i získáním zkušeností. Po zrušení monopolu na datové sítě v roce 1995 se odstranily překážky rozvoje českého internetového průmyslu a česká komerce začala nacházet své místo nejen v doméně CZ, ale i v jiných, např. v doméně NET. Dnes se snaží proniknou i do domén COM, AS, TM a pod. Stručnou historii českého akademického Internetu zakončíme připomínkou, že v minulém roce byla uvedena do provozu vysokokapacitní síť TEN-34 CZ s přenosovou rychlostí 34 megabitů za sekundu. Tato síť je propojena s evropskou sítí TEN-34 a je vyhrazena pro významné vědeckovýzkumné úkoly.
Dnešní absolventi vysokých škol již Internet při studiu poznali, převážná většina propadla jeho kouzlu a snaží se mu proklestit cestu. Zkrátka "být připojen do Internetu" se stává pro ně imperativem nejen pracovním, ale i osobním a někdy i rodinným. Ještě vyhraněnější chování pozorujeme u současných studentů, pro které se Internet stal životní nezbytností. Stačí se podívat na studentské koleje, kde se již někde vybudovaly nebo právě budují nejen internetová připojení, ale i WWW servery.
V této souvislosti upozorněme na Seznam WWW serverů vysokých škol, který najdeme na webové prezentaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - MŠMT (http://www.msmt.cz/cp1250/skupina3/Vswwwser.htm). Uvedené WWW servery obsahují hierarchicky organizované prezentace osmnácti českých vysokých škol. Tak např. České vysoké učení technické v Praze (http://www.cvut.cz/ascii/index.html) má ve své hlavní prezentaci odkazy na informace nejen o škole, pracovištích a účelových zařízeních, zaměstnancích a studentech, o pedagogické činnosti, vědě a výzkumu, rozvoji a výstavbě, knihovně ČVUT, vnějších stycích, profesních a zájmových organizacích, ale i poskytovaných informačních službách, včetně zveřejňování aktualit. Obsahuje také odkazy na samostatné webové prezentace jednotlivých fakult ČVUT, stavební, strojní, elektrotechnické, jaderné a fyzikálně inženýrské, architektury a dopravní. Podíváme-li se např. na prezentaci fakulty elektrotechnické (http://www.feld.cvut.cz/cz/FEE/index.html?charset=ASCII), vidíme, že obsahově i strukturálně je analogií prezentace školy. Zase nalezneme odkazy na prezentace jednotlivých kateder, tedy i na prezentaci katedry počítačů (http://omicron.felk.cvut.cz/html/KPFEL.html).
Protože webové prezentace vysokých škol jsou informačně i strukturálně řešeny analogickým způsobem jako ČVUT, je zřejmé, že vysoké školství tvoří v české pavučině jednu z nejobsáhlejších, nejúplnějších a nejzajímavějších informačních soustav v naší republice. Prozatím příliš neoplývá prostředky pro on-line distanční vzdělávání, ale chcete-li se seznámit se zaměřením jednotlivých vysokých škol, jejich organizací a činnostmi, nic vám v tom nebrání. Potřebujete-li vyhledat nebo kontaktovat nějakého pracovníka vysokých škol, můžete se hierarchií webových prezentací prokousat až ke kontaktním informacím, včetně adresy elektronické pošty. Tu má přidělenou podobně jako telefon většina pracovníků vysokých škol.