![]() HISTORIE PÍSEM stručně • • Řeč a písmo předhistorické období historické období piktogramy ideogramy • 2.2 Vývoj písma písmo Číny, Babylónu a Egypta hieroglyfy hieratické písmo démotické písmo • 2.3 Fénické písmo • 2.4 Řecké písmo • 2.5 Východní větev • 2.6 Západní větev • 2.7 Národní písma |
![]()
2.6 Západní větev
V době rozkvětu řecké kultury, asi 300 let před naším letopočtem, se písmo dostalo prostřednictvím řeckých kolonistů na Sicílii a Apeninský poloostrov, kde se s ním seznámili Etruskové a Italikové. Začal bohatý vývoj latinky. Starší Latinové znali pouze velká písmena. Latinská abeceda měla 24 písmen a pstrádá znaky pro J, K, U, Y, W. Toto písmo se v dalším vývoji rozdělilo do několika forem. Nejprve to byla latinka archaická, která vycházela z řeckého písma a má do jisté míry orientální ráz. Dalším vývojem vznikaly márodní písmové formy. Nejprve vznikala římská písma nápisová - capitalis monumentalis - písmo tesané do tvrdých materiálů. Prošlo dlouhým vývojem, od 3.století př. n. l. do 4.století našeho letopočtu. Ustálilo se jako písmo stínované s výraznými serify. Je známá i jeho ornamentální forma - capitalis rustica - písmo psané nebo malované, kterým byly do různých odolných i méně odolných materiálů publikovány veřejné i soukromé dokumenty. Jiné označení tohoto písma je scriptura acturia (písmo dokumentární). Vzniklo asi počátkem našeho letopočtu. Je to písmo nevýrazně stínované, serifové, užší kresby. Další nápisová písma, scriptura curseva a scriptura uncialis vznikla později, asi ve 3.století našeho letopočtu, a jsou pravděpodobně modifikacemi římských " knižních" písem. Capitalis quadrata - jinak zvané též capitalis elegans - má význam v celém dalším vývoji latinky od počátku středověku. Vzniklo asi ve 3.století našeho letopočtu. Je výrazně stínované, serifové, čtvercového vzhledu. Vyspělá řecká kultura i politická moc Římanů (porážka Řeků u Korintu r.146 př.n.l.) vedla k vytváření dalších písem, potřebných pro diplomacii, armádu, obchod i umění. Psalo se na různé materiály, zpočátku na tenký olověný plech, později na papyrus a pergamen. Vyvíjel se i písařský nástroj, rydlo, třtinové nebo rákosové pero, od 4.-5.století brkové. Též technika psaní se změnila. Inkoust se vyráběl ze sazí nebo z duběnek. Pro zdobení zvláště drahých spisů se používala organická i anorganická barviva, stříbro a zlato. Tato písma se nazývají římská písma knižní. Ve svém vývoji vycházela z nápisových písem, ale zpětně měla na tato písma vliv. V 1.století př.n.l. vznikla klasická kapitála, o sto let později pak římské knižní písmo smíšené (scriptura mixta), které lze pokládat za jakýsi přechodový typ písma minuskulového. Ve 2.-3.století římská uniciála, která se stala formálním latinským písmem. Další užívanou formou římského písma byla asi v 5.století římská polounciála. Vedle písem s vertikální osou se vyvíjela písma kurzivní (italiky) se šikmo skloněnou osou, která měla v denním životě širší použití a byla při psaní svým sklonem přirozenější. Po pádu říše římské r.476 se vývoj římských písem zastavil a začala vznikat tzv. písma národní. |
![]() Římské kapitály |