26. HISTORIE VÝMĚNY INFORMACÍ V PODNIKU

Ještě v nedávných dobách se jako jediný prostředek komunikace v podnicích využívalo papírových dokumentů. K takovéto komunikaci docházelo jak mezi jednotlivými zaměstnanci, tak mezi celými odděleními a pobočkami. V poněkud změněné formě takový způsob komunikace přežívá v podnicích doposud. Tento způsob komunikace používaly nejen podniky, ale vlastně celé národní hospodářství a právní předpisy vedly veškeré zainteresované strany k písemné komunikaci - tato forma byla uzákoněna. K přenosu informací uvedených na papíře na dálku se používala běžná pošta, jejíž rychlost však byla ve srovnání s komunikačními možnostmi poměrně nízká. S nástupem telefonu byla komunikace na dálku prostřednictvím pošty přece jen omezena, ne však příliš. Komunikace prostřednictvím telefonu mohla nahradit pouze některé prvky dosavadní komunikace, neboť nezahrnovala písemnou formu. K podstatné změně došlo až s vynálezem dálnopisu a po něm faxu, který umožňoval přenášet kopie dokumentů po běžných telefonních linkách a tím tak mohl omezit přenos dokumentů, u nichž nebyla vyžadována autentizace například podpisem či razítkem. Dálnopis byl předchůdcem faxu, umožňoval přenos pouze písemných zpráv - v podstatě šlo o vzdálené propojení dvou psacích strojů - zde chyběla možnost zasílání grafiky, což bylo velmi omezující. S příchodem počítačů do běžné praxe a s nástupem snadno přepravovatelných médií pro ukládání dat se rozvinula též komunikace prostřednictvím zasílání takových médií poštou nebo kurýrem. Výhodou byla možnost tato data dále elektronicky zpracovávat, což u písemností či u faxových dokumentů nebylo téměř možné. Možnost dalšího elektronického zpracování přenesených dat tu sice byla, chyběla však opět rychlost dosahovaná telefonním nebo faxovým spojením. Objevil se tedy problém využití telefonních linek též k přenosu elektronických dat. Na trh byly tedy uvedeny modemy umožňující jak přenos digitálních dat, tak později integrovat též fax. Nutno poznamenat, že vývoj faxu a modemu spolu velmi souvisel díky velmi silné technologické příbuznosti, fax však nalezl své uplatnění v běžné praxi dříve, protože nebylo nutno k jeho využití vlastnit počítač a případně i scanner. Od doby slávy faxu se firmy postupně stačily vybavit počítači a k možnosti využití modemů byl už jen krůček. Nejdříve se modemy využívaly k jednorázovému přenosu souborů buď za účasti obsluhy nebo automaticky. Řešení však existovala pouze ke komunikaci dvou účastníků, nebyl řešen problém hromadného šíření dat z centra ostatním stranám. Změna přišla až s příchodem první stanice BBS - Bulletin Board System - bezobslužné stanice obsluhující modemy, na které mohou jednotliví účastníci zanechávat svá data pro ostatní uživatele. V tomto případě bylo nutno vyřešit pouze problém spojení jednotlivých účastníků s centrálou, odpadly tedy problémy kompatibility jednotlivých účastníků mezi sebou - problémy bylo možno řešit globálně. První BBS vlastně nebyla určena pro komunikaci v podniku. Šlo většinou a amatérské stanice sloužící k výměně informací mezi jistými zájmovými skupinami. Myšlenka takové bezobslužné stanice však byla natolik zajímavá, že se jí brzy začaly zabývat firmy, které ji dostaly do podoby profesionálního nástroje pro komunikaci v podniku. V takovém systému se stal samozřejmostí nejen přenos souborů mezi účastníky, ale i elektronická pošta, možnosti provozování telekonferencí v reálném čase, možnost aplikace různých dotazníků pro průzkum veřejného mínění a mnoho dalších služeb.