Síť sítí zasáhla skoro všechny oblasti lidské aktivity. Knihovnictví není výjimkou. Jestliže ještě před nedávnem veřejné i neveřejné knihovny rozvažovaly jakým způsobem se postaví k možnostem, které přinášel rozvoj výpočetní techniky, jak tuto techniku zapojí do řízení a průběhu knihovních procesů, tak nedlouho poté se Internet začal postupně vměšovat i do této sféry a začal přinášet řadu neočekávaných problémů a s nimi spjatých znepokojujících otázek.
Klasické pojetí knihovních služeb, chakteristické správou knihovního fondu tvořeného tištěnými publikacemi pro výpůjční a dokumentační účely nijak zvláštním způsobem nekomplikovalo nasazení automatizovaných knihovních systémů nad obvyklý rámec těžkostí, s kterými bylo možné se setkat v jiných aplikačních oblastech. Zvláštní pozornost byla věnována vytváření automatizovaných katalogů. Internet přinesl možnost pracovat s nimi jako s veřejnou službou dálkovým způsobem. Za nejvhodnější přístupový prostředek byl pokládán Telnet, online dálkový přístup virtuálním terminálem k internetovému počítači, na kterém byl katalog, OPAC (Online Public Access Catalogue), umístěn. Nově vznikající digitální fond knihoven byl obvykle archivován na offline elektronických mediích, jako jsou např. CDROM. Pracovalo se s ním analogickým způsobem jako s knižním a časopiseckým fondem. Online elektronické publikace byly zpočátku vzácností a situaci neovlivňovaly.
Webové publikace, ať již monografie, či periodika, otevřely pro knihovny doposud neznámé problémy, např. otázky jak s takovými publikacemi z knihovního hlediska zacházet. Zda je zahrnovat do fondu knihoven a pokud ano, tak proč a jakým vhodným způsobem. Na tyto otázky nebyly doposud nalezeny uspokojivé a definitivní odpovědi.
Základní těžkosti spočívají v tom, že publikace tohoto druhu mají svůj vlastní život, jsou dle potřeby doplňovány, upravovány a měněny, zkrátka aktualizovány. Připočtemeli k tomu i možnosti dynamické tvorby jejich částí či interaktivitu s čtenářem, je složitost archivace těchto domunentů v knihovných fondech zřejmá. Na druhé straně, významné webové dokumenty mohou na serverech, na kterých jsou umístěny, zaniknout, aniž po jejich existenci zůstane nějaká stopa. Tento fakt mluví ve prospěch jejich evidence a archivace v knihovnách, které pečují o povinné výtisky klasických publikací. Rovněž zůstává nejasným, zda webové publikace, které nejsou kopií tištěných prací, mají být registrovány v rámci obvyklých systémů pro monografie a pro seriály (ISBN, ISSN). Podobně nedořešené zůstává uplatňování a dodržování práv autorů těchto publikací.
Možná že dnes již trochu zastaralým, ale doposud jistě zajímavým je Přehled bází dat
využitelných v knihovnách ČR
Zadámeli vyhledávací požadavek na jméno autora, například moje příjmení Vrabec,
získáme pro křestní jméno Vladimír záznamy dvou knih, kterých jsem spoluautor.
Zadámeli analogický požadavek katalogu Státní technické knihovny
Vidíme, že databáze NK ČR je značně neúplná a pro získání úplného přehledu publikací daného autora, přesto že NK ČR má k dispozici povinné výtisky publikací, není spolehlivá.
V této souvislosti jsou velmi významné snahy vedoucí k vytváření souborných katalogů. Jsou vedeny ve třech směrech. První směr představuje NK ČR, která na bázi systému CASLIN se snaží vybudovat Souborný katalog ČR. Ten by měl mít dvě hlavní funkce. Prvá, informační, by měla poskytovat údaje o existenci a lokaci dokumentu v ČR, druhá, katalogizační, sdílenou katalogizaci účastnických knihoven. Druhý směr představují aktivity, které na bázi systému TINLIB, směřují k vytvoření souborného katalogu knihoven vysokých škol. Soudobým základem je souborný katalog Karlovy Univerzity, který je chápán jako takový typ souborného katalogu, který případný výskyt duplicitných záznamů z různých knihoven neřeší sloučením záznamů. Záznamy se zachovávají v několika exemplářích s označením fakulty v poli "Vlastník dokumentu" a zároveň se za název dokumentu přidá zkratka názvu fakulty. Tento katalog obsahuje v současné době pouze záznamy monografií, neobsahuje záznamy článků a seriálů. Třetím směrem je souborný katalog SCAT budovaný na bázi knihovního systému LANius, který je často nasazován v municipalitních knihovnách.
NK ČR obsahuje také katalog článků v českých novinách, časopisech a sbornících. Na
serveru se upozorňuje, že přístup k plným textům článků v některých denících, který
byl donedávna NK ČR nabízen, již není možný, protože provozovatel plných textů
nabízí nyní své služby pouze registrovaným uživatelům za poplatek. Je jím firma
Newton s.r.o.