![]() Typografická měrná soustava • • 5.1 Vznik a vývoj • • 5.2 Bodové velikosti písem |
![]()
5.2 Bodové velikosti písem a jejich pojmenování
Veškerý materiál používaný v sazbě rozdělujeme na obrazový (tisknoucí) a výplňkový (netisknoucí).
Písmové stupně pojmenoval Pierre Simon Fournier, který vydal první dvousvazkový vzorník písem Manuel Typographique (r.1764 a r.1766). Ukázal na potřebu různých velikostí písma pro dokonalou typografickou tvorbu. Názvy jednotlivých stupňů jsou velmi výstižné. Např. pojmenování nejmenších stupňů (briliant, diamant, perl) vznikly proto, že skutečné vyýrobní náklady na jejich zhotovení byly skoro stejné jako hodnota některých drahokamů. Slovo petit znamená ve francouštině malý. Stupeň garamond byl pojmenován podle známého písmaře Claude Garamonda. Cicero zase podle velikosti písma prvního vydání spisů římského státníka a řečníka Marka Tulia Cicera (106-43 př.n.l.). Využití jednotlivých stupňů písma není stejné. Volba velikosti písma závisí především na formátu a vlastní úpravě výrobku. Např.: slovníky, jízdní řády - 5, 6, 7 bodů noviny, knihy malého formátu, časopisy - 7, 8 bodů časopisy a rozsáhlá knižní díla - 9 bodů většina knih - 10 bodů knihy většího formátu - 11, 12 bodů dětské knihy - 14, 16 bodů knižky pro děti předškolního věku - 20, 24 bodů Písmo se měří podle velikosti písmové kuželky, která nese obraz písma v bodech. Podle počtu bodů se určuje stupeň písma. Velikost obrazu písem se může v různých druzích písma od sebe lišit. Záleží na tom, v jakém poměru je střední výška písmena k písmové kuželce. Linky, ornamenty a výplňkový materiál se měří v bodech a cicerech. |
![]() Furnierův vzorník písem z r.1765 |