index

Začátečník na Internetu
Lekce 3: Elektronická pošta - prvá část


V této lekci budeme předpokládat, že na našem osobním počítači s Windows nebo W95 máme nainstalován Netscape Navigator verze alespoň 3.0. V tomto prohlížeči použijeme prostředky pro práci s elektronickou poštou (e­pošta, email, e­mail). Mají tu výhodu, že s elektronickými dopisy (e­dopisy) pracují jako s hypertextovými soubory (htm, html), respektují nový internetovský standard pro e­poštu MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions), a to nejdůležitější, pracují i s ISO­8859-2 (ISO Latin 2) a tím umožňují v e­dopisech používat abecedu s českou diakritikou.

E­pošta (e­mail) je jednou z nejdůležitějších internetovských aplikací. Ukazuje se, že je mnohem rychlejší než obyčejná pošta, která si proto vysloužila nelichotivou přezdívku hlemýždí pošta (snail mail). Doručení e­dopisu v Internetu do příslušné chránky elektronické pošty (e­schránka) je za normálních okolností otázkou několika minut. Navíc je e­pošta podstatně levnější ve srovnání s ostatními způsoby předávání zpráv, jako je např. telefon, fax, telegram či klasický poštovní styk.

1. Internetovská elektronická pošta

TCP/IP e­mail lze rozdělit do dvou částí:
  1. Programy typu poštovní uživatelský agent MUA (Mail User Agent), které slouží pro odesílání a příjem e­dopisů uživatelem, tvoří uživatelské rozhraní se systémem e­pošty. Tyto programy nazývá kolega Satrapa ve své knize World­Wide Web pro čtenáře, autory a misionáře pošťáky.

  2. Programy typu poštovní dopravní agent MTA (Mail Transfer Agent), které zabezpečují dopravu e­dopisů do e­schránek příjemců, nazývá Satrapa poštmistry. Poštmistři spolupracují mezi sebou dle protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol).
Některé programy typu MTA slouží jako poštovní brány (mail gateways) mezi Internetem a připojenými neinternetovskými sítěmi, jako jsou např. sítě BITNET, EARN, FIDONet, UUCP, některé komerční sítě a pod. Všechny tyto sítě propojené Internetem alespoň na úrovni elektronické pošty zahrnují, kromě některých teritorií především v Africe a Asii, celý svět. Tvoří globálně to, co je chápáno pod pojmem Síť (Net, Matrix). Pro úplnost ještě dodejme, že v posledních letech v Internetu zdomácněla i elektronická pošta dle OSI (Open System Interconnection), dle skupiny protokolů X.400.

2. Základní funkce pošťáků

Prakticky všechny typy internetovských pošťáků umožňují uživateli tyto základní funkce:
  • poslat přímo zapsaný text nebo specifikovaný textový soubor o délkách řádků nepřesahujících 1000 znaků

  • přimout textovou zprávu a provést s ní operace:

    Pokud je třeba poslat binární soubor, musí být před zařazením do dopisu transformován na textový (uu konverze, binhex konverze a pod.) a po příjmu zpětně trasformován opět do binární podoby.

    Internetovští pošťáci, kteří respektují MIME, tato omezení nemají, naopak mohou přepravovat nejrůznější druhy dat. a to i v jednom dopise, nemají omezení na délku řádku či celkovou délku dopisu a mohou pracovat s různými znakovými sadami. V dalším se budeme zabývat pouze pošťáky, kteří MIME respektují.

    3. Struktura elektronického dopisu

    E­dopis se člení na dvě části. Prvou je hlavička dopisu a druhou je tělo dopisu. Tělo je od hlavičky odděleno prázdným řádkem. Hlavička obsahuje služební informace jako jsou položky FROM, TO, SUBJECT, DATE. Při odesíláni dopisu se obvykle na uživateli žádá vyplnit pouze položky TOSUBJECT, položky FROM, DATE a další vyplňuje pošťák. Během přepravy spolupracující poštmistři přidávají na horní okraj hlavičky údaje do položek RECEIVED. Dle jejich obsahu, je možné vysledovat cestu dopisu přepravním systémem.

    MIME zavádí do hlavičky další položku MIME­VERSION (v současné době je obvyklá verze 1.0) a do těla další strukturalizaci. Jednotlivé části těla jsou od sebe odděleny a jsou popsány především položkami CONTENT­TYPECONTENT­TRANSFER­ENCODING.

    Položka CONTENT­TYPE především popisuje typ a podtyp části dopisu a použitou znakovou sadu (CHARSET). MIME rozeznává v rámci předdefinovaných sedmi typů (Text, Message, Multipart, Image, Audio, Video a Application) nejrůznější podtypy. Např. implicitním typem/podtypem je text/plain. V NS Navigatoru se často setkáme s text/html, či s uživatelem specifikovanými application/x­volitelné.

    Položka CONTENT­TRANSFER­ENCODING udává způsob kodování části dopisu. Mohou být uvedeny tyto hodnoty: 7BIT, 8BIT, BINARY, QUOTED­PRINTABLE, BASE64. Implicitní je 7BIT (část dopisu je v sedmibitové ASCII abecedě a nemusí být tedy pro průchod přepravním systémen speciálně překodována). QUOTED­PRINTABLE se používá pro texty s diakritikou, jejichž větší část je v sedmibitové ASCII abecedě a jen málo znaků je osmibitových. Ty jsou nahrazeny symbolem = (rovnítko) a dvěma hexadecimálními číslicemi, reprezentujícími kód nahrazovaného znaku. Řádky se rozdělí tak, aby nepřesahovaly 75 znaků a místo rozdělení se označí znakem =. BASE64 koduje binární data, přičemž trojice znaků je nahrazována čtveřicí sedmibitových ASCII znaků. Přenášená data se tak zvětší o třetinu.

    4. Příklady použití

    V dalším budeme demonstrovat několik příkladů práce s e­poštou. Abychom mohli sledovat činnost jak vysílací, tak i přijímaci strany, použijeme schéma pošty uvedené na obrázku.

    Našemu osobnímu počítači přiřadil připojovatel do Internetu jméno dial­up2.cvut.cz. Tento počítač je vybaven NS Navigatorem verze 3.0 se zabudovaným pošťákem. Dále je vybaven samostatným pošťákem PC­PINE 3.94. Prvý pošťák je určen pro komunikaci s e­schránkou na počítači cslab.felk.cvut.cz, druhý pro komunikaci s e­schránkou na vzdáleném počítači omicron.felk.cvut.cz. Dopravní systém mezi oběma schránkami doplňuje poštmistr na počítači ns.felk.cvut.cz. Počítače s poštmistry jsou trvale připojeny do Internetu a jsou z něho viditelné. Mají tedy "plný přístup" do Internetu (Full Access).

    Aby nám oba pošťáci správně pracovali, musíme je vhodně nakonfigurovat. Protože PINE hraje pro naše účely pouze pomocnou úlohu, nebudeme se jeho konfigurací zabývat. Řekněme pouze, že pro transport dopisů používá ISO­8859-2. Konfiguraci prohlížeče Netscape podrobně probírá kolega Satrapa ve své již námi zmíněné knize. Připomeneme si pouze ty části nastavení, které mají pro nás stěžejní význam. Nastavují se prostřednictvím menu Options. Je třeba dát pozor především na nastavení v General Preferences a v Mail and News Preferences.

    4.1. General Preferences

    V dialogovém okně Fonts je třeba, abychom si správně nastavili české fonty, nejlépe proporcionální na Times New Roman CE a fixní na Courier New CE.

    4.2. Mail and News Preferences

    V dialogovém okně Composition je klíčovým nastavením implicitní Allow 8­bit a alternativním Mime Compliant (Quoted Printable). Prvým se požaduje aby, při zasílání dopisů bylo v případě možné volby použito kodování Base64, druhým Quoted Printable.

    V oknu Servers musíme specifikovat server poštmistra (Outgoing Mail) a server s naší e­schránkou (Incoming Mail). V obou případech požijeme stejný server cslab.felk.cvut.cz. V položce Pop User Name uvedeme účet/konto na serveru se schránkou. Můj účet/konto je vrabec.

    Konečně v okně Identity musíme vyplnit alespoň položku Your Email. Použil jsem svůj email vrabec@cslab.felk.cvut.cz. Tato adresa bude vkládána do položky FROM v hlavičce odesílaných dopisů.

    4.3 Document Encoding

    Options otevřeme ještě podmenu Document Encoding a v něm nastavíme kodování Central Europe (ISO 8859-2). Upozorňuji, že musíme pracovat s verzí prohlížeče alespoň 3.0, v nižších verzích toto nastavení nefunguje a pokud by náš dopis byl přijat pošťákem na jiném počítači, tak eventuální český text v dopise by byl zkomolen. To by se samozřejmě stalo i u našeho pošťáka PINE. Pokud ovšem v dopise nepoužijeme český text, tak tohle nastavení nás nemusí zajímat.

    4.4 Příklad A - Příjem českého textu

    V tomto příkladě zašleme do e­schránky na cslab.felk.cvut.cz český text, a sice známou větu používanou při specifikaci kodování češtiny uživatelem v systému WWWdia: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelké ódy. Dopis vytvoříme pošťákem PINE na počítači omicron.felk.cvut.cz. Položka SUBJECT hlavičky tohoto dopisu bude obsahovat tutéž větu. Připomínám, že PINE je nakonfigurován tak, aby pro přepravu dopisu použil ISO­8859-2, ve kterém je možné vyjádřit všechna písmena české abecedy. Situaci vidíme na dalším obrázku.

    Pro příjem použijeme okno Netscape Mail, které je přístupné z menu Window Navigatora. Příjem můžeme urychlit klávesou Get Mail nebo kliknutím na obrázek dopisu v pravém dolním rohu okna. Výsledek je znázorněn na následujícím obrázku.

    Zdrojový text (posílaný přepravním systémem) dopisu vypadá takto:

    Všimněme si, že pro text dopisu je použito kodování QUOTED­PRINTABLE. Položka SUBJECT je vyjádřena trojicí údajů oddělených znakem "?" (otazník):

    Pozornosti doporučuji sled položek RECEIVED, který zdola k hornímu kraji trasuje pohyb dopisu. Protože PINE vytvářel dopis na dial­up2.cvut.cz, tak tento pohyb začíná na našem osobním počítači přesunem do schránky na omicron.felk.cvut.cz. Pak pokračuje přes ns.felk.cvut.cz do cílové schránky na cslab.felk.cvut.cz.

    4.5 Příklad B - Zaslání českého textu

    Provedeme opačnou operaci. Z okna Netscape Mail Navigatora vyvoláme třeba klávesou To: Mail formulář pro vytvoření e­dopisu a vyplníme ho. Situaci ukazuje opět obrázek:

    Doporuručuji před odesláním prověřit, zda je nastaveno DOCUMENT ENCODING na Central European (ISO­8859-2):

    Obsah přijatého dopisu ve schránce na omicron.felk.cvut.cz, tak jak ho prezentuje PINE, ukazuje další obrázek:

    PINE je překonfigurován na ISO­8859-1 proto, aby bylo vyvoláno příslušné varovné hlášení.

    4.6 Příklad C - Příjem textu pro editor MSWord.

    Tento příklad dokumentuje možnosti, které NS Navigator poskytuje pro manipulaci s přijatými e­dopisy. Přeneseme prostřednictvím schránky na omicron.felk.cvut.cz soubor dok2.doc, který vznikl jako výstup z editoru MSWord. Pro příjem můžeme Navigator nakonfigurovat tak, aby dopisy obsahující soubory s příponou doc byly prezentovány uživateli při příjmu prostřednictvím tohoto editoru. K tomu musíme v podmenu Helpers menu Preferences Options dodefinovat nový typ/podtyp application/x­doc (připona doc) a zvolit jeho zpracování požadovaným editorem:

    Pošťákem PINE přeneseme soubor c:\winter\dok2.doc na omicron.felk.cvut.cz a pošleme ho jako e­dopis na cslab.felk.cvut.cz:

    Při prezentaci dopisu Navigatorem je spuštěn MSWord a načten obsah dopisu. Uživatel může pak dopis ihned v editoru přečist a před uložením eventuálně i doplnit:

    Pokud nechceme, aby dopis byl prezentován prostřednictvím editoru, můžeme v menu View nastavit Attachements as Links. Příjem dopisu pak ukazuje obrázek:

    Vyvoláním odkazu Part 1.2, spustíme zpracování editorem. Zdrojový tvar dopisu můžeme uložit prostřednictvím menu File a příkazu Save as. Navigator nabídne uložení v hypertextovém tvaru (přípona htm).

    V příští lekci nás čeká dokončení výkladu o elektronické poště.