| Index |

INTERNET CZECHBUS - Cestujeme Internetem za publicistikou

Třetí zastávka: Elektronické knihy a knihovny

(Právo, středa 19. srpna 1998)

Minule jsme si řekli, že na naši další zastávce na cestě za publicistikou na Internetu se budeme zabývat elektronickými knihami a knihovnami. Ještě před tím, než se věnujeme tomuto zajímavému tématu dovolte, abych učinil malou poznámku.

Předně děkuji všem, kteří reagují na tento seriál a posílají mi připomínky, upozorňují na zajímavosti, o kterých jsme se nezmínili, případně poopravují, doplňují a rozšiřují naše pohledy. Bohužel pro omezenost místa pro naše výlety v Právu nelze tyto příspěvky v tištěné podobě zveřejňovat. Čtenáři, kteří mají možnost pohybovat se na Webu, samozřejmě o ty nejzajímavější nepřijdou. Ohlasy jsou zařazovány do archivu ke článkům, na které reagovaly.

Není kniha jako kniha

Než budeme dále pokračovat, vyjasněme si, co se míní pojmy knihaknihovna. Protože se pohybujeme na Internetu a nemáme na něm doposud k dispozici český významový slovník, zeptáme se elektronické verze známé a autoritativní anglické encyklopedie Britannica Online (http://www.eb.com/).

Dozvíme se, že kniha je publikované literární nebo odborné dílo, které podle definice UNESCA je neperiodickou tištěnou publikací mající alespoň mimo desky 49 stránek. Knihovnou se pak míní kolekce knih určená pro četbu a studium nebo budova či místnost. ve které je tato kolekce umístěna.

Představíme si místo obvyklých médií, na kterých mohou být knihy vytištěny, média elektronická umožňující obsah knih nejen zapsat a následně selektivně číst až na úrovni písmen, ale i přemísťovat. Zde můžeme mluvit o knihách elektronických. Selektivnost implicitně požaduje, aby elektronické médium nebylo analogové ale digitální, např. vhodný druh diskové paměti.

Pokud je přemístění řešeno fyzickým přemístěním elektronického média, tak s elektrickou knihou se manipuluje off­line. Je­li přemísťování řešeno přenosem dat v reálném čase mezi paměťovým médiem a externím médiem, mluvíme o režimu on­line. Příkladem off­line média může být pružný disk, CD­ROM a pod. On­line médiem může být pevný disk na internetovém počítači, jehož obsah je přístupný např. službami Telnet, FTP, Gopher či WWW. Knihovnou v tomto kontextu může tedy být v případě off­line médií klasická knihovna se vhodnými zapisovacími a čtecími zařízeními. V případě on­line médií se nabízí pojem elektronické knihovny, která má v souladu s použitými přístupovými službami formu speciálních souborových systémů. Při WWW lze knihy chápat jako skupiny WWW stránek, které jsou distribuovány po celém internetovém Webu. Dospíváme tak k pojmu virtuální knihovny.

Gutenberg na konci tisíciletí

Na minulé zastávce jsme se zmínili, že historicky nejstaršími snahami v oblasti elektronických publikací byly snahy převádět knižní texty z papírových medií na elektronická. V této souvislosti bych chtěl čtenářům představit jednu ze zajímavých osobností, která se velmi zasloužila o pokrok v této oblasti. Je jím Michael Stern Hart (http://promo.net/hart/), který jako nadaný dvacetičtyřletý student illinoiské univerzity začal v roce 1971 uskutečňovat v univerzitní laboratoři na počítači Xerox Sigma V svůj celoživotní projekt. Na počest autora knihtisku jej nazval Projekt Gutenberg (http://promo.net/pg/).

Projekt vycházel z myšlenky, že cokoliv uložené na počítači, tedy i texty knih, může být mnohokráte k dispozici snadnou reprodukcí, kopírováním obsahu elektronického media na jiné elektronické medium. Hart zamýšlel tímto způsobem obohatit kategorii, kterou dnes známe pod označením public domain,elektronické texty (etexts), které by byly uživatelům k dispozici bezplatně.

Literatura pro každého

S ohledem na autorská práva musel se projekt omezit na díla, která již autorskému právu nepodléhala nebo na díla, s jejichž reprodukcí v rámci projektu držitelé autorských práv souhlasili. Elektronické texty projektu představují převod knižních textů na elektronická media s použitím spodní části ASCII abecedy (Plain Vanilla ASCII). Hart začal budovat elektronickou knihovnu projektu ze tři částí. Prvá část obsahuje díla, která Hart označuje jako "lehkou literaturu" (Light Literature). Jsou určena širšímu okruhu zájemců. Příkladem titulů v této části je Alenka v říši divů, Ezopovy bajky a pod. Druhá část, "těžká literatura" (Heavy Literature) obsahuje např. Bibli, díla Shakespeara, Ztracený ráj a pod. Je určena užšímu okruhu zájemců. Třetí část je určena pro speciální využití a patří do ní slovníky, almanachy, encyklopedie, případně thesaury. Gutenberg se stal jedním z prvých projektů, který se plně rozvinul na Internetu. Do dnešní doby bylo v jeho rámci vytvořeno cca 1400 elektronických textů.

Stovky dobrovolníků

O Hartovi se traduje, že fanatickým zaujetím projektem, ignorací honby za osobní kariérou a bohatstvím se mu podařilo obklopit se skupinou asi 750 dobrovolníků z celého světa, kteří mu pomáhají realizovat projekt. Spolupracovníci z řad právníků mu zkoumají autorská práva knih, které chce do projektu zařadit, kolegové z řad počítačových specialistů mu řeší počítačové a síťové problémy. Další vysoce kvalifikovaní spolupracovníci se neostýchají převádět texty na elektronická média. Např. skupina 50 ruských akademiků mu za šest měsíců ručně převedla celý Webster's Unabridged Dictionary. Hartův sen je dosáhnout v projektu deseti tisíc elektronických textů. Jeho projekt však není jedinou aktivitou v oblasti elektronických knih.

Našinci se neztratí

Na WWW prezentaci Masarykovy Univerzity v Brně nalezneme zajímavý seznam knihovnických zdrojů na Internetu (http://www.ics.muni.cz/ics/library/). Zahrnuje i odkazy na seznamy on­line knih na Internetu a projekty digitálních knihoven. Na rozdíl od projektu Gutenberg jsou uváděné projekty či knihovny převážně řešeny s využitím možností WWW, tj. hypertextu (propojením WWW dokumentů), hypermedií (součástí dokumentů nebo přímo dokumenty mohou být vedle textových informací i informace obrazové, zvukové a videové), fulltextového vyhledávání, případně uživatelsky příjemně řešené interakce.

Příkladem moderně pojatého projektu může být i The Labyrint Project (http://labyrint.f.amu.cz/), náš český projekt zaměřený na dílo Jana Amose Komenského: Labyrint světa a ráj srdce. Vedle anglické a české WWW verze knihy experimentuje i s 3D vizualizací (The Labyrint Space) a s trojdimenzionálním virtuálním městem vytvořeným na motivy knihy (The Labyrint City).

Virtuální knihovny nejsou snem

Na počátku článku jsme se zmínili o virtuálních knihovnách. Nebyla to pouze teoretická úvaha. Na Internetu skutečně taková knihovna existuje: The World­Wide Web Virtual Library (http://vlib.org/Overview.html).

Připomeňme, že na naší dřívější cestě CZECHBUS Za informacemi české státní správy a samosprávy jsme se zmínili o Elektronické knihovně Českého parlamentu (http://www.psp.cz/eknih/), která obsahuje úplné texty parlamentních tisků, těsnopiseckých zpráv a dalších parlamentárií od roku 1861 do současnosti. V době psaní tohoto článku knihovna obsahovala již stenoprotokoly ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny (15. až 24. července 1998 - http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/).