Řekněme si v této souvislosti něco z internetové historie. V internetovém dávnověku, kdy byly propojovány tzv. sálové počítače, tj. fyzicky velké systémy, pracující v dávkovém či terminálovém režimu, FTP a Telnet byly hlavní nástroje internetové uživatelské komunikace. V těch dobách např. dávkové úlohy byly přesouvány přes Internet na počítače, které pracovaly v daném okamžiku ve druhé a třetí směně, protože zpracování úloh tam bylo ekonomicky výhodnější než zpracování doma, v denní směně. Řada z těchto systémů se specializovala na obsluhu v reálném čase využitím časového sdílení prostředků velkým počtem uživatelů (timesharing). Telnet umožňoval, aby s takovými systémy pracovali i uživatelé jiných, vzdálených počítačů. S vývojem velké systémy procházely specializací. Na některých se začaly vytvářet archivy zajímavých, veřejně přístupných dokumentů, jiné byly vhodné pro provádění rozsáhlých a složitých úloh. Připomeňme si např., že páteřní síť severoamerického Internetu, NSFNET, začínala v roce 1986 právě propojením skupiny superpočítačů. Na řadě z těchto systémů byly postupně vytvářeny nejrůznější specializované služby a zpřístupňovány veřejnosti prostřednictvím FTP a Telnetu. Situace se začala měnit objevením se prezentačních systémů typu Gopher a WWW. Po raketovém nástupu gopherů v letech 1991 - 1994 se začala prosazovat technologie WWW, která si v současné době Internet podmanila. Řada služeb dosažitelných Telnetem byla přenesena na Web, přesto mnohé z nich ještě zůstaly věrné Telnetu. K jejich lokalizaci nám poslouží např. Hytelnet. Některé zdroje na českém Internetu přístupné prostřednictvím Telnetu najdeme v Satrapově seznamu.
Hytelnet byl vedle online verze k dispozici i pro některé počítače v offline verzích, např. pro PC. Svého času byl velmi populárním a je jistě velkou škodou, že jeho další rozvoj byl v nedávné době zastaven. Jeho domovská WWW verze (viz obrázek 1) je na URL
a obsahuje stále ještě mnoho cenných informací. Hytelnetem registrované
zdroje obsahují především telnetové odkazy na elektronické katalogy mnoha
stovek nejvýznamnějších světových knihoven. Jistě čtenáře nepřekvapí, že
jsou v nich zahrnuty i odkazy na několik českých knihovních systémů (viz
obrázek 2), včetně na knihovní systém našeho parlamentu. Druhou skupinu
tvoří odkazy označené na hlavní stránce Hytelnetu frází "Other Resources".
Příslušné menu se člení na devět hlavních části:
Prvá část obsahuje servery Archie, s kterými lze pracovat prostřednictvím
terminálových relací. Čtenář již ví z dřívějších lekcí, že s Archie servery
lze také, a to pohodlněji, komunikovat prostřednictvím prohlížečů WWW. To
platí obecněji. Jeli nějaká telnetová služba přístupná prostřednictvím
Webu, tak je výhodnější, upřednostňovat WWW přístup před přístupem s pomocí
Telnetu. V druhé části menu by zájemce našel zajímavé servery jako je např.
pověstný systém Carl, obsahující významné elektronické katalogy
a bibliografické databáze. V třetí části Scott shromáždil odkazy na některé
placené služby, známé z období 1990 - 1994.
Velmi zajímavé služby jsou skryty v části čtyři. Jsou výsledkem celointernetového projektu zpřístupnit bezplatně co možná největšímu okruhu uživatelů moderní výpočetní techniku a zbavit je jejím prostřednictvím strachu z nastupující informační společnosti. Při tvorbě pracovního prostředí byly použity modely uživatelsky velmi přivětivé. Tak např. clevelandský FREENET (viz obrázek 3) zavádí uživatele do prostředí elektronického města a svoje služby mu nabízí v tomto duchu. Pokud jsem správně informován, tak i pro českého internauta je reálné dostat v současné době na těchto systémech uživatelský účet. Jinak jsou všeobecně přístupné pouze některé důležité služby. Účast v diskuzních skupinách je povolena pouze registrovaným uživatelům.
Protože pojem BB u nás již zdomácněl, není asi třeba severy této části komentovat. Rovněž vysvětlování co je Nasa a její databáze se mi zdá zbytečné. Servery poskytující síťové informační služby jsou dnes k dispozici i ve verzi pro WWW. Zvědavý uživatel by v této části našel i telnetový server RIPE, soustřeďující registrační služby pro evropský Internet. Je ovšem lépe přístupný na WWW přes URL
Předposlední část obsahuje nejrůznější servery, s jejichž pomocí lze vyhledávat v Internetu údaje o osobách. Našel by se mezi nimi i liberecký server Netfind či některé slovenské servery. V poslední části menu najdeme zajímavou všehochuť.
Pro uživatele, který bude s Hytelnetem pracovat, mám několik doporučení. Dojdeli při prohledávání stromových struktur Hytelnetu k listu, tj. k záznamu, který obsahuje telnetový odkaz na informační zdroj, je třeba, aby si prohlédl údaje upřesňující přihlašovací sekvenci, tj. uživatelský účet (username) a připadné heslo (password). Tyto údaje je třeba si zapamatovat, protože po aktivaci telnetového odkazu se volaný systém ohlásí a požaduje jejich vstup. Obsahujeli telnetové volání nestandardní přípojný bod (port), tj. jiný bod než bod 23, tak klient Telnetu, kterým MS vybavuje Windows 95, s největší pravděpodobností volání nezvládne.
najdeme řadu zdrojů, které jsou přístupné prostřednictvím Telnetu. Mezi ně patří knihovny, liberecká kopie Hytelnetu a české internetové BBS. Prohlédnemeli celý seznam od začátku
zjistíme, že s již známými vyhledávacími službami NoseyParker (Čmuchal) a Alla lze komunikovat také prostřednictvím Telnetu. Údaj Hytelnetu o libereckém vyhledávacím systému osob Netfind Satrapův seznam potvrzuje.