SROVNÁNÍ TISKOVÝCH
TECHNOLOGIÍ
Která technologie je
nejlepší?
Každá má své unikátní výhody a nevýhody, které jsou
různě důležité pro toho kterého uživatele. Například tam, kde tiskne značný
počet uživatelů zapojených do heterogenní sítě na celou škálu medií - kancel.
papír, formuláře, průhledné folie různých gramáží - tuhý vosk nebo laser bude
nejlepší. Tam kde se tiskne převážně na folie, to bude tepelný přenos. Speciální
aplikace (např. DTP) vyžadují především fotografickou kvalitu a není tak
důležitá rychlost nebo cena stránky, tam se použije sublimace barvy. Jak důležitý je černobílý tisk vaší barevné tiskárny? Jak důležitá je možnost tisknout několik barevných míst na jinak dominantní černobílé stránce? V tzv. ”domacích aplikacích” je většinou černobílý tisk důležitější než barevný. Pro prezentace, grafické, vědecké a technické aplikace je celobarevný tisk velmi důležitý. V kancelářském prostředí je situace poněkud jiná. Typická stránka obsahuje většinu č/b textu s přidanou barevnou grafikou (grafy, loga atd.) ne příliš velkého plošného rozsahu, ale v současné době se výrazně zvyšuje potřeba celostránkového barevného tisku (grafy, nákresy, tabulky atd). Shrneme-li požadavky na stroj pro toto prostředí, pak musí produkovat perfektní č/b text a zároveň velmi kvalitní, barevný celostránkový tisk. Kvalita tiskuIdeální kvalita tisku je jednoduše definována: vytištěná stránka by měla vypadat přesně podle představy autora: Naskenovaný obrazek jako fotografie, ostrý text, přesně stejné barvy, linky a ilustrace vůbec bez jakýchkoli degradací. Kvalita tisku je jedním z nejdůležitějších faktorů v jakékoli aplikaci, ale zároveň nejtěžší pro objektivní test. Výrobci spoléhají na komlex vztahů a závislostí mezi technickými, fyzikálními a fyziologickými disposicemi oka k dosažení subjektivně nejlepší kvality. Kvalita tisku závisí nejen na použité technologii ale i na kvalitě papíru, barviva, na použitém hardwarovém vybavení počítače a softwaru z kterého tiskneme. Věrnost barevRozdíl v zobrazení té samé barvy na různých zařízeních (skenery, monitory, desktop tiskárny, následné tiskové zpracování) nastoluje nemožnost naprosto přesného produkování barvy na každém zařízení. Například barvy desktop počítačových tiskáren jsou, ve své většině, zářivější než barvy používané v ofsetovém tisku, produkují tedy širší spektrum zobrazitelných barev (barevný gamut). Naproti tomu monitory mají větší gamut, zvláště v oblasti světlých odstínů, než desktop tiskárny. Mnoho obtíží pramenících z různé interpretace barvy odstraní tzv. barevné korekce, což je volitelný způsob interpretace barvy na desktop tiskárně. Téměř ideální způsob umožňují komplexní systémy pro řízení barev - barevné kalibrace - v celém počítačovém řetězci. Je to nákladné sw řešení, které využijí jen špičková pracoviště. Navíc, důležitost potřeby věrné intrepretace barvy je různá v různých aplikacích a dané situaci uživatele. Dále následuje několik typů, rad a připomínek na které bychom měli vzít v potaz při barevném tisku:
Papír, folie, media Kvalita tisku vysoce závisí na typu papíru, kartonu či folie na kterou tiskneme. Mnoho výrobců tiskáren vyvíjí svá vlastní barviva a papíry právě z důvodu dosažení co nejvyšší kvality tisku na vlastních strojích. Některé techniky, resp. technologie dovolují tisk na běžný kancelářský papír. Termín kancelářský papír je velmi široký pojem s různým výkladem. Pro tepelný přenos a laser toto znamená relativně hladký papír, pro který se používá výraz - papír do kopírek. Pro Ink-jet tisk takový papír nesmí být pórézní (to by způsobovalo extrémní rozpíjení inkoustu a značnou degradaci tisku). Obecně výraz “kancelářský papír” by měl být rozlišován na tři kategorie: speciální, laser kvalita a běžný papír. Sublimace bude tisknout pouze na speciální papír, laser a Ink-jet na papír o laser kvalitě a tuhý inkoust skutečně na cokoli. Pro všechny technologie jiné než tuhý inkoust, jakost tisku bude ovlivněna kvalitou papíru. Je tedy rozumné používat typ doporučený výrobcem. Stálost tisku je další faktor, ten je ovšem zjistitelný pouze v dlouhodobém testu. |
poslední aktualizace: 27.01.1999 |