Internet je koneckonců jen síť, kterou tvoří mezi sebou propojené počítače a lokální sítě. Možná proto mnozí spojují Internet s počítači, nebo obecně s výpočetní technikou.
Časopis Internet4U vznikl z důvodu, aby dokázal počítačově neznalým či nezajímajícím se o techniku, a už vůbec ne výpočetní, že se nemusí ničeho bát. Jde především o obsah a nikoliv o formu, jakou jsou informace podávány. Na televizní noviny a jiné vzdělávací pořady si přece lidé taky zvykli, přestože je televize ryze technická záležitost.
Dnes bych chtěl našim čtenářům přiblížit vědní obor, který nemá s technikou nic společného, přestože mezi jeho hlavní nástroje a pomůcky patří jak vysoce dokonalá technika, tak počítače. Výsledky, které tento obor nabízí, se však týkají jen a jen přírody. Tedy přírody, jejího nekonečného tajemství a nekonečné lidské fantazie.
Oborem, o kterém hovořím, je astronomie. Je mi jasné, že ne každý tráví všechny jasné noci s hvězdářským dalekohledem, případně se pohybuje v matematických rovnicích nadsvětelnou rychlostí v hlubokých vesmírných oblastech.
Proto se nebudeme v tomto článku pouštět moc daleko do hlubin nekonečného vesmíru, ale vypravíme se po stopách meziplanetárních expedic cestujících jen kousek za humna, nějakých 50 až 200 milionů kilometrů. V této vzdálenosti se totiž pohybuje čtvrtá planeta Sluneční soustavy, bůh války, rudá planeta s "tajemnými kanály" a Marťany. Ano je to planeta Mars. Pro méně zasvěcené dodávám, že poměrně velký rozdíl ve vzdálenosti je dán postavením planet Země a Marsu. Tedy jsou-li na stejné straně od Slunce, či v protilehlém postavení se Sluncem uprostřed.
Tato planeta vždy dráždila lidskou fantazii a její obyvatelé dokázali vydráždit občany Spojených států až k panice, když jedna rozhlasová stanice vysílala hru zpracovanou podle knihy H.G.Wellse - Válka světů, popisující invazi Marťanů na Zemi. Že to je jenom hra si všiml málokdo a výsledná panika nás přesvědčuje o hluboce zakořeněné představě hrozivých a zlých obyvatelích planety Mars v myslích mnoha lidí.
Ani nejsilnější dalekohledy nedokázaly přiblížit planetu tak dobře, aby bylo možné jednoznačně vysvětlit, co to vlastně jsou ty "zatracené" kanály a co se vlastně prohání na pláních a v mořích Marsu.
Až teprve prudký vývoj kosmické techniky několika posledních desetiletí umožnil vyrobit a vyslat automatické sondy, které mohly pronikat čím dál více do hlubin kosmického prostoru a navštívit další planety naši Sluneční soustavy.
K rudé planetě se vypravilo na výzvědy více automatických sond. Právem nejpopulárnější však myslím byla dvojice identických automatických sond Viking 1 a 2. Leckdo si možná ještě na cestu těchto dvou meziplanetárních poutníků pamatuje. K rudé planetě dorazily na konci roku 1976.
Důvodem popularity však byl předtím nikdy nevyzkoušený manévr. Po dosažení oběžné dráhy kolem Marsu se totiž sondy rozdělily na dvě části. Zatímco orbitální část s poklidem a tiše začala obíhat po oběžné dráze kolem Marsu, k povrchu planety se blížily do té doby nejsložitější plně automatizované fyzikálně-chemické laboratoře, jaké kdy byly zkonstruovány.
Základním úkolem bylo první měkké přistání na povrhu Marsu. Obě laboratoře bezpečně přistály. Nyní všichni netrpělivě čekali na okamžik, kdy zahájí do té doby jeden z nejnapínavějších experimentů. Nešlo o nic menšího, než o ověření možného života na Marsu.
Odborníci si sice nedělali iluze o existenci vyspělého života na Marsu, ale v půdě se mohly vyskytovat neznámé mikroorganismy nebo jiné drobné formy života.
Počítačem řízená lopatka se zakusovala do "rezavého" písku a nabírala horninu pro zpracování v laboratoři, kde se zahřívala a dalšími postupy testovala, obsahuje-li "Život". Některé výsledky byly povzbudivé, jiné naopak jednoznačně záporné.
Přestože výsledky všech experimentů nakonec ani neprokázaly, ani nezavrhly možnost života na Marsu, byly velmi cenné a přinesly, mimo jiné, mnoho krásných fotografií. Nejen, že byl Mars důkladně vyfotografován a zmapován, laboratoře přinesly fascinující záběry z povrchu planety.
Zřejmě se budeme muset rozloučit s představou rozumných bytostí na Marsu a smířit se s tím, že Země je jediná planeta, na které existuje, PROZATĺM, život.
V různých časopisech, i na Internetu, se objevily fotografie údajných pyramid a sfing na Marsu. Koneckonců i dvě sondy projektu Phobos, tehdy sovětské, se odmlčely, když se dostaly do blízkosti jednoho z měsíců Marsu nesoucího jméno Phobos.
Kdo ví, co sondy viděly a proč se odmlčely ...
Mars na stránkách Internetu najdete na adresách:
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/group_page/MR.html
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/group_page/MR.html
http://ic-www.arc.nasa.gov/ic/projects/bayes-group/Atlas/Mars/
http://www.protree.com/npt-ufo/ufo-files/mars/
Výčet adres není v žádném případě úplný, snažil jsem se pouze pomoci v prvních krocích Internetem při hledání zdrojů fotografií našeho vesmírného souseda planety Mars