Opominuté proroctví

      Jasnovidectví prý neexistuje a předtuchy se plní jen zřídka. Některé shody proroctví s realitou však jsou tak nápadné, že vešly do dějin. V roce 1898 vyšla kniha neznámého autora Morgana Robertsona, která vypráví o osudu fiktivního zaoceánského parníku jménem Titan, největší a nejluxusnější lodi všech dob, která se potopila s 3 000 lidmi na palubě jedné dubnové noci po srážce s plovoucím ledovcem. Takových katastrofických příběhů ovšem vycházela spousta, takže tomu nikdo nevěnoval zvláštní pozornost . Bohužel, jinak by bylo jistě považováno za přinejmenším nešťastné znamení, postavit skutečnou loď o téměř totožné délce, tonáži a vybavení, s podobným jménem a poslat ji do Ameriky severní cestou.

      Tři sestry Bílé hvězdy

      Vše začalo o deset let později na jedné opulentní večeři, kde zástupci firmy White Star Lines debatovali o parníku Mauretania, posledním výkřiku svého rivala, společnosti Cunard. Bruce Ismay, syn zakladatele firmy a nyní výkonný ředitel trustu miliardáře J. P. Morgana, rozhodl, že pro úspěch v souboji o transatlantické linky bude třeba postavit loď nové generace, nej nej ve všech parametrech, a ne jednu, ale hned tři. Tak se zrodilo sesterské trio lodí stejné konstrukce, ale rozdílného osudu. Jen ne jstarší z nich, Olympic, se dožila po dlouholeté službě důchodu, nejmladší Britannic se potopila po zásahu německým torpédem za 1. světové války a Titanic? S typickým syndromem tzv. prostředního dítěte, tedy potížisty, nepřežila svůj křest oceánem a způsobila obrovský rozruch, který znamenal počátek nových zásad bezpečné plavby. Majestátní kolos, synonymum pro komfortní přepravu, oslavovaný novináři jako nepotopitelný plovoucí hotel, šel po pár dnech na moři ke dnu. Bruce Ismay, který doprovázel na první plavbě každou ze svých lodí, sledoval zděšeně zkázu svého snu ze záchranného člunu. Byl jedním ze 705 cestujících, kteří přežili z celkového počtu 2 200 pasažérů ironií osudu pak byli zachráněni lodí Carpathia, patřící jeho největší konkurenci.

      Panenská plavba

      Plavba Titaniku byla provázena velkým mediálním zájmem jako jedinečná svého druhu. Měla být více než jen prostou přepravou přes oceán, měla se stát zároveň požitkem z luxusu, kterým vnitřní vybavení lodi oplývalo. Morgan, který její stavbu financoval, se výslovně vyjádřil, že finanční náklady nejsou podstatné. Pro lidi, kteří korzovali mezi starou Evropou a novou vlastí celkem běžně, bylo vyzkoušení nové vymoženosti snobskou prestižní záležitostí. Dokonce mnozí ti, kteří by si mohli dovolit cestovat první třídou na jiné lodi, dali přednost třídě druhé na Titaniku.

      A interiéry, paluby i kabiny skutečně sluly neslýchaným komfortem. Na lodi byly kuřácké salónky, taneční sály, tělocvična, turecké lázně, čtyři výtahy a hlavní schodiště zvící vstupu do šlechtického sídla. V první i druhé třídě se servírovala gurmánská menu o mnoha chodech: podle archivních údajů vezla loď s sebou 30 tun masa, 15 000 skleniček na šampaňské, 1 000 vidliček na ústřice a 45 000 stolních ubrousků.

      Tento lesklý povrch ovšem nemohl vyvážit nedostatky v konstrukci a bezpečnostním vybavení. Zkáza "nepotopitelné" lodi je smutným potvrzením hesla: pýcha předchází pád. Pláště jejího trupu byly (jak zjistil pozdější výzkum vraku) zhotoveny z mizerně kalené, a tudíž křehké oceli, a co hůř na obrovské lodi se "nenašlo" dost místa pro záchranné čluny, které by měly kapacitu dostatečnou pro všechny cestující; tehdejší předpisy to totiž nevyžadovaly.

      Oslavný humbuk kolem nejfantastičtějšího plavidla, jaké kdy bylo na oceán spuštěno, způsobil, že nikdo žádné potíže nepředpokládal. Přitom na palubě cestovala crame de la crame států New York a Massachussets. Z cestujících, kteří přežili, pak mnozí podrobně líčili své zážitky: většina uvádí, že možnosti definitivní zkázy až do poslední chvíle nevěřili. A mezi zachráněnými se našli tací, kteří hodlali z tragédie něco vytěžit, mnoho z nich se například se společností soudilo o odškodné. Doslova nemíst nou popularitu dík Titaniku získala Margaret Tobin Brown, zvaná nepotopitelná Molly, americká dobrodružka, která zbohatla v době zlaté horečky v Kalifornii a proslula svou údajnou známostí s Markem Twainem. Ta byla ovšem vymyšlena, stejně jako historky o posledních hodinách lodi. Její podání je ovšem, ač nepravdivé, jednoznačně nejšťavnatější. Co se však stalo doopravdy?

      Aprílová noční můra

      Titanic měl skvělou posádku, její kapitán Edward J. Smith patřil k nejzkušenějším a nejlépe placeným mořským vlkům na světě. I námořníci však podcenili nebezpečí a více než o varovná hlášení z jiných lodí o výskytu plovoucích ledovců ve směru kursu plavby se starali o překonání rekordu Olympiku v plavbě do New Yorku.

      Noc na 12. dubna byla bezměsíčná a hlídka v koši napínala zrak do temnot. Náhle ticho nad ocelově hladkou hladinou prořízl výkřik nesmrtelného výroku: "Ledovec, přímo před námi!" Kormidelník se pokusil kru minout, výsledek však byl, že led rozřízl bok lodi a skrz 70metrovou (Titanic měl na délku kolem 280 metrů) díru v údajně vodotěsných vrstvách pláště začala proudit dovnitř voda. Do dvou hodin pak bylo po všem.

      Evakuace probíhala přísně podle nepsaného zákona námořní plavby: "ženy a děti první", který posádka ukázněně dodržela. To ovšem způsobilo, že záchranné čluny byly spouštěny ne plně obsazeny, a tak se zachránilo ještě méně lidí, než jejich omezený počet dovoloval. Je známo tisíce historek o hrdinství manželek, které neopustily své muže, o panice těch na spodních palubách, o zmateném hledání příbuzných, o zoufalcích, kterým jen revolvery důstojníků zabránily ve skoku do člunu mimo pořadí.

      Třetina v relativním bezpečí labilních člunu zděšeně sledovala záhubu těch zbylých na palubě, odsouzených zahynout v ledové vodě. Scénu osvětloval ohňostroj signalizačních světlic a palubní kapela hrála do poslední chvíle svižný ragtime...

      Místo posledního odpočinku

      První, kdo uzřel Titanic od této chvíle, bylo elektronické oko malé podvodní sondy Argo. V roce 1985 technika pokročila natolik, že bylo možno splnit sen několika generací nadšenců, posedlých mystériem jímavého příběhu. Expedice geologa Roberta Ballarda objevila, po mnoha pokusech jiných, konečné místo spočinutí trupu lodi v hloubce čtyř kilometrů, v blízkosti severoamerického pobřeží. Přinesla však také zklamání těm, kteří doufali, že loď je neporušena a dík extrémním podmínkám na dně oceánu tak př edstavuje jakousi konzervu edvardiánské éry. Efekt Pompejí a mamutů v ledu se neopakoval: téměř všechna organická hmota vzala za své činností hlubokomořských organismů. Přesto vypukl boj mezi dvěma tábory veřejnosti, zda vyzvednout loď ze dna a učinit z ní muzeum a věčné memento, nebo zda respektovat fakt, že Titanic je zároveň hrobem a jeho oběti si zaslouží úctu a klid. Pieta zvítězila a kromě vzorků kovu, které pomohly částečně pochopit "potopení nepotopitelného" (do té doby stále přetřásanou záh adu), bylo vše ponecháno na místě nálezu.

      Titanic brázdí Net

      Zájem o Titanic však pohřben není, žije dál a plní i mnohé stránky na síti. Pro zájemce o další detaily, popřípadě jiná "titanika", která se na historii nabalují, uvádíme několik plnokrevných ověřených adres:

      http://www.ilap.com/~garnold/toc.htm

      Nejlepší stránka, kterou se mi podařilo objevit. Obsahuje množství historických fakt, utříděných přehledně po tematických kapitolách, a styl vyprávění je téměř umělecký.

      http://www.mediature.com/titanic/shiphome.html

      http://www.fireflyproductions.com/titanic/

      Další velmi obsažné obecné stránky s mnoha fotografiemi, které se ovšem na webu často opakují.

      http://pages.prodigy.com/Unsinkable_Titanic/home.htm

      Stručná historie, k rychlému přečtení.

      http://www.users.zetnet.co.uk/ig.titanic/titanic.htm

      Historie ve fotografiích, spektakulární záběry a rekonstrukce interiérů.

      http://www.rmplc.co.uk/eduweb/sites/phind/frame.html

      Archiv údajů o všech pasažérech a členech posádky. Hesla o přeživších obsahují i nově získané informace o jejich životních osudech po katastrofě.

      http://www.mollybrown.com/

      Nepotopitelná Molly a její muzeum ve Spojených státech.

      http://www.powerup.com.au/~nicw/index.htm

      Podrobněji o osudech sesterských lodí Titaniku Olympiku a Britanniku.

      http://www.dailyxpress.com/dp100/titanic.htm

      Jedna z prvních kolportovaných zpráv o zkáze Titaniku Daily Express z 16. dubna.

      http://www.corona.bc.ca/films/details/titanic.html

      http://www.geocities.com/Hollywood/Lot/6235/

      Informace o ději a způsobu natáčení poslední filmové verze příběhu Titaniku.

      http://www.skidmore.edu/~mcosby/titanic.htm

      Neoficiální stránka fandy nového muzikálu o Titaniku, který začali hrát letos na Broadwayi.

      http://web.cgrg.ohio-state.edu/folkbook/artists/biographies/DavidWilcox/lyrics/sloping-titanic.html

      Slova písně o Titaniku.

      http://www.manzione.com/ATHENA/ARCHIVES/titanic.html

      Názor Newyorčanky, která sděluje světu svůj zásadní nesouhlas s muzikálem a nevěří, že lze dělat show z této tragédie.

      http://www.discovery.com/DCO/doc/1012/world/specials/titanic/titanicopener.html

      Kalendář expedice, která Titanic objevila, včetně podvodních fotografií současného vzhledu vraku.

      http://members.aol.com/wilsonet/index.html

      Schéma lodi, podrobně rozepsaná menu podávaná cestujícím všech tříd a další zajímavosti.

      http://www.wco.com/~wseright/media/cyber/tiha.html

      Organizace titanikářů a možnosti založit si vlastní stránku o Titaniku.      

Lenka Reichová

      7 0750